Zápis ze zasedání Ekonomické komise AS UK ze dne 22. února 2024 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přítomní: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Mgr. Kristýna Bubeníková (PřF), prof. RNDr. J (PřF), Tereza Entlerová (3.LF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF Karel Ježek, Ph.D. (LFP), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), Adam Karas (1.LF), Mgr. (ETF), Mgr. Veronika Krause (FTVS), Ing. Petr Pavlík, Ph.D. (FHS), PhDr. Mgr. Pavel Pečený JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc. (PřF), doc. PhDr. RNDr. Jo Ph.D. (MFF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), PhDr. Josef Voráček, Ph.D. (FTVS), prof. MUDr. T DrSc. dr.h.c., MBA (1.LF), doc. RNDr. Karel Fišer, Ph.D. (2.LF), Arnošt Polák (PřF), prof. Zahálka, Ph.D. (FTVS) Hosté: prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (rektorka UK), Mgr. Martin Maňásek (kvestor UK Fontana, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. Jiří Chvátal (OAS), doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, P PřF), RNDr. Věra Šťastná, Ph.D. (OAS), JUDr. Miroslav Sedláček, LL.M, Ph.D. (PF), Mgr. Mon DiS. (PedF), Ing. Marie Klečková (tajemnice LFP), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF) Dolejší, CSc. (MFF), Program: 1) Představení kontextu a „politické“ zadání – Principy parametru A 2) Doktorandi 3) Studentokredity Bc + NMgr. 4) Profesní studijní programy, malé programy a strategické priority 5) Další postup projednávání 6) KENy ****************************************************************************************** * 1) Představení kontextu a „politické“ zadání – Principy parametru A ****************************************************************************************** Doc. Brom se ujal představení – Dlouhodobě na univerzitě probíhá diskuze o tom, jak rozděl na výuku a jak ji ohodnotit. V 90. letech byly stanoveny KENy (=koeficient ekonomické náro jsou však dlouhodobě kritizovány zejména ze strany společensko-vědních oborů, které mají K zatímco medicínské obory mají KENy nastavené vysoko kvůli dražšímu vybavení potřebnému pro výuky jejich studenů. KENy tak byly stanoveny asi 25-30 let nazpět pro všechny vysokoškols té doby se nezměnily, proto v dnešní době nemusí odpovídat realitě, což UK reflektuje vlas přerozdělování prostředků. Jen část z nich je rozdělována dle KENů (85 %), zbylé jsou faku „na hlavu“ dle počtu studentů (15 %). Je tlak na to, aby byl mechanismus změněn a přepočít proto představen dokument obsahující komplexní změnu financování v parametru A, jelikož KE problémový bod při rozdělování prostředků. Prof. Králíčková – Dnes prezentovaný materiál obsahuje základní teze, ze kterých je třeba chceme vytvořit nový funkční systém. Je třeba jej vypracovat společně, abychom se na něm v shodli. Ráda by, aby se jednalo o otevřenou diskuzi, kdy dnešním cílem je načerpat připomí k první předložené verzi podkladu, ze které následně vyjdeme. Musíme zjistit, kde jsou zák zda jsou to jen KENy, které nás trápí, nebo zda je třeba najít alternativní řešení problém Cílem je, aby debata směřovala ke konsensu napříč fakultami a nerozdělila univerzitu. Bude a připomínky, jakým směrem se máme vydat, i kdyby se jednalo o návrh zcela nové cesty. Mgr. Maňásek – Debata o fixu bude oddělena od debaty o jednotných tarifech a vnitřním mzdo bude debatováno na komisi dne 19.3. Dnes je diskuze zaměřena jen na rozdělení významné čás vzdělávací činnost, nejedná se o rozpravu o financování jako takovém. Prof. Králíčková – Nyní probíhá diskuze s MŠMT o tom, jakou mají oni představu o nakládání vysokých škol s financemi, financování profesních studijních programů. Nyní ani ČKR ani on představu MŠMT ani k tomu nemají od nich žádný konkrétní materiál. Až dojde k nárůstu pros který bude vyšší než jednotky procent, tak se můžeme bavit o kontraktovém financování na t objednávky. Dr. Fontana – Musíme si na UK říct, kam chceme jít, bez toho, abychom se řídili tím, kam c V koeficientu K dáváme některým paramentům jiné váhy než MŠMT, popř. máme vlastní ukazatel možné pohled na diskuzi otočit i tak, že pokud se na UK nalezne shoda, tak můžeme názor ko a formovat tím diskuzi s ministerstvem o financování VŠ jako takovém. Můžeme náš konsensus nám pomůže k vyjednávání s ministerstvem a zároveň můžeme pro náš pohled získat i podporu Vykročit si vlastní cestou bez toho, abychom věděli, co MŠMT zamýšlí, může být složité, al prostor pro inovace. Doc. Brom – Byla zde poptávka po „politickém zadání“, abychom věděli, co po nás jako Ekono vedení chce. Vedení nyní vidí jisté nespravedlnosti v současném systému přerozdělování fin diskutovat „padni, komu padni“. Co se týče vykračování: myšlenka je, že máme-li diskutovat stran KENů, tak můžeme stejně dobře diskutovat vykračování i stran profesních studijních o studentokreditů. Co se týče řízení zaměstnanecké platové politiky na fakultách, tak je jedním z možných pos důstojné mzdy, kolik tam má být FTE a pak se peníze na fakulty pustí. Tímto směrem ale nec jestli to pochopil správně. O výši důstojné mzdy se budeme bavit v souvislosti s novým pře hlediska high-level principu jde nyní o nastavení stroje, kterým se přepočítají peníze, al musí vyřešit fakulty a děkani. Prof. Králíčková – Chceme, aby systém cílil k ekonomické udržitelnosti vzdělávací činnosti univerzitě máme bohužel realizovanou i vzdělávací činnost na základě neudržitelných nebo e nedomyšlených nastavení (typicky příliš mnoho předmětů za příliš nízké kredity apod.). Cíl myslel na ekonomicky udržitelnou vzdělávací činnosti, protože doposud se na to ne vždy mys Mgr. Maňásek – KENy jsou poněkud zastaralá záležitost, a tak hledáme nový systém, jak fina těchto přežitých ukazatelů. Doc. Stráský – Nejvíce dnes čekal bod 7 „KENy“ a pochopil zadání tak, že KENy jsou na UK v přežitek a nespravedlnost. Nechce mít pocit, že v tomto musíme žít, podobně byl vnímán kaf byl po bouřlivých diskuzích odstraněn a nahrazen nespravedlností novou, jinou. Jeho osobní debatě o KENech nebudeme vyhýbat. Je třeba o tom mluvit a to celkově, kdy se téma nutně ro body, byť se na první pohled může zdát, že doktorandská reforma je částečně nesouvisející je narovnat nespravedlnost jako takovou. Je třeba se ale zabývat ekonomikou UK, nemáme se zabývat tím, jak se bude učit. Doc. Ježek – Podporuje doc. Stráského. Nikdo nechce KENy přepočítávat, ale nevyhneme se to otevřít, bez toho se neobejdeme. Jedná se o zásadní věc, obě strany ji považují za zásadní je transparentní nástroj sloužící k tomu, aby se peníze skrze studenty dostaly na fakulty. Dr. Greger – Trochu doufal, že materiál bude konkrétnější, a návrh vedení bude návrhem, ja vypadat. Tím, že se to nestalo, tak se KENům nevyhneme ani u diskuze o Principech na rok 2 třeba opět odehrát debatu o poměru KEN/neKEN. Očekává, že do doby, než budou KENy odstraně poměr ve prospěch neKENu navýšen např. o 5 %. Doufá, že staré mantinely budou odstraněny p Doc. Brom – Očekává, že toto bude opět řešeno s novými Principy 25, kdy jedno kolo této de ještě čeká. ****************************************************************************************** * 2) Doktorandi ****************************************************************************************** Doc. Brom – Byly zde připomínky, že má být toto téma řešeno paralelně, ale vedení si přálo dohromady. Dr. Fontana – Důvod, proč to chtějí řešit dohromady, je, že je to velké téma, fixu se to t ze dvou částí. Kdyby MŠMT odstranilo ukazatel C, tak jej rozpustí do A a prostředky se tak fixu. Budeme znát akorát poslední známou sumu a buď ji poté budeme zafixovávat nebo ji něj Ve výhledu je novela, diskuze je proto s tím spojená. MŠMT mění systém financování dle poč výhledově se proto změní počet studentů v doktorských programech s nárokem na stipendium. přestane mít smysl jít po hlavách, v budoucnu bude muset být systém jiný. Je to sice odděl třeba jej probrat. Řada věcí není sporných, ale je třeba je prodiskutovat. Klidně si o tét pohovořit v březnu či dubnu, ale diskuze jako taková nemůže být odsunuta, protože je to st provázané. Dr. Greger – Souhlasí, ale stejně by rád debaty oddělit. Je to řádově jednodušší diskuze n a Mgr.“ Fakulty již nyní budou přijímat opatření a když ex post řekneme, že budeme počítat ty fakulty, které se přizpůsobili již nyní, dostanou ještě méně a budou na tom bité. Musím ideálně brzy, jak to bude, mít výsledek této debaty již v dubnu by bylo ideální. Diskuze n jednoduchá v porovnání s fixem A. Dle něj je to snazší než výkonové indikátory, které se ř mohlo by to být rychle projednáno v režimu společného jednání více komisí. Rád by to měl v proto tady nechce plýtvat čas na relevantně jednoduché téma. Oddělit nám to pomůže věnovat bodům. Doc. Brom – je zde poptávka vedení, zda prostředky na SVV přidělit do balíku na doktorandy smysl nebo ne. Zároveň musíme nějak peníze rozdělit na fakulty a nesmí být penalizovány ty se již na reformu připravují a počty studentů snižují. Chceme najít nějaký férový vzoreček Dr. Farkaš – Debata má být oddělená, souhlasí s dr. Gregerem, protože je pro toto téma sam skupina, která se má tímto zaobírat. Od nich nám má přijít požadavek s vzorečkem, ten nemá Když se chceme bavit nad vzorečkem, jak se má číslo následně rozdělovat, tak to má být odd Ptá se na toto dlouhodobě, např. zda tam bude či nebude zohledňována graduation rate, ale dnes. Teď potřebujeme znát jen sumu, která vstupuje do A a která je spojena s doktorským s zde můžeme bavit. O přerozdělování na fakulty bude samostatná diskuze, která musí být usku dříve, než jednání o Principech 2026. Tu debatu o vzorečku by rád probral na řádném jednán budeme mít v rukou jasná čísla. Doc. Brom – Ve vzorečku bude hrát roli číslo z A, které je nyní 15 %. Bude část peněz z A nikoliv? To je potřeba si ujasnit. Dr. Fontana – Do budoucna se bude s prostředky na SVV pracovat primárně pro doktorandy, pr nejspíše rozpustí jinde, ale my je budeme brát primárně jako finance pro doktorandy. Druhá chceme jít tou částí, že to, co se nyní napočítává ve fixu za studenty doktorského studia, i tuto část k tomu přidat. Pokud budeme za 5 let na polovině doktorandů a budeme to počíta dojde k radikálnímu sestupu. Je tedy dobré si říct, zda to nebude konstantní a nezávislé n zásadní změna, a proto to chceme řešit. Dr. Říha – Upozorňoval již minule, že v podstatě nedošlo k tomu, že je to otázka prospekti až příštího roku. Pracoviště, která nabrala doktorandy nad průměr, tak na ně již letos ned prostředky navíc a již nyní nemají finančně kryté doktorandy z loňského přijímacího řízení tedy otázka budoucnosti, je to již nyní realita, upozorňováno je na to dlouhodobě. Doktora reálně nabráni již 3-4 roky a pokud studují řádně, tak by se systém neměl rozhoupat, proto byli nabráni dávno před tím, než se začalo o reformě hovořit. Zajímá jej – pokud se vezmou prostředky na SVV, tak jak se rozdělí? Nelíbilo by se mu, kdyby to šlo dle klasického A+K, doktorské studium hraje a mělo by hrát dle jiných pravidel. Můžeme tam pracovat např. s gr Doc. Brom – To je opět součástí debaty o vzorečku, které bychom se chtěli dnes vyvarovat. Dr. Fontana – Různé součásti UK přistupovaly k reformě jinak, historickou paměť si zde ale dlouho. Vzoreček je součástí debaty, s SVV je třeba počítat, ale je zde nyní otázka, jak n A počítaným za doktorandy, k němuž se zde zase vrátíme. Ke změně toho, zda bude graduation vzorečku či nikoliv, se dostaneme příště. Prof. Králíčková – Něco je třeba vázat na to, zda bude přijata novela a kdy. Kdyby byla př byla navýšena váha graduation rate. Nově není stanovena dle hlav, ale dle podílů instituce let, tedy za roky 2018-2022. Dr. Říha – Když se bavíme o SVV, tak se bavíme o SVV mínus GAUK? Prof. Králíčková – Ano, přesně tak. Dr. Greger – Mít to omašličkované za něj ne, separátně vedené v rozpisu ano, ať se k tomu v budoucnu vrátit. Je pak na fakultách, jak s těmi prostředky budou pracovat. Vzoreček chc rate také, i MŠMT jej bude měřit. Chce se doptat na 15 %, co je to přesně? Peníze na stipe ale pak máme v A také naroubované studenty specifických studijních programů včetně Ph.D. p mají vlastní váhu, ale také se pronásobují KENem, tedy KEN se nám opět vrací v doktorandec se nyní vzalo těch našich 15 %? Dr. Fontana – Váha 8 v graduation rate není v A, ale v K. Osmička je násobení doktoranda v kde je špatný, tam bylo politicky řečeno, že bude 3, poté 5 a poté 8, aby celkově byla v g váha vyšší. Dr. Greger – KEN tam tedy je? Mgr. Maňásek – Ne, KEN v tomto výpočtu. V A je KEN schován v celé té části, kde se počítaj Počítají se studenti rovnou pronásobení KENy, podruhé se počítají prosté počty studentů a 85:15. Dr. Greger – Kdyby tam KENy zůstaly, tak je to dle něj velká provokace. Dr. Fontana – Do peněz na doktorandy nyní vstupuje kapitace, která bude za pár let klesat i přepočtený poměr. Pokud chceme konstantně vyčleňovat na zajišťování doktorských studijní nějakou sumu, tak si nyní, kdy končí kapitace, musíme říct, zda to vůbec chceme. Jak se to jiná. Systémově jde o to, že se nenavrhuje zamašličkování. Doposud tekly finance na stipen budoucna nebudou a suma bude nezávislá na počtu hlav. MŠMT nám říká, že máme nabírat méně by ideálně mělo vést k většímu graduation rate. Mechanismus výpočtu je na další diskuzi. Dr. Greger – Neumí posoudit 15 % bez znalosti výpočtu a bez toho, aby věděl, co v tom je. výpočet nejprve vidět, teprve pak by souhlasil, ať je to 15 % a nemění se to. Máme ale i C jsou ale v odlišných poměrech, jelikož A je částečně pronásobeno KENy a C není. Dr. Šťastná – Základní úvaha byla, že na doktorské studiu se vydělává určité množství peně základními proudy. První je na zabezpečení doktorských studijních programů, to se počítá p proudem jsou stipendia. Chceme se podívat, že toto jsou prostředky, které si UK vydělává n studium. Pojďme si to vzít jako samostatný blok (pregraduální a doktorandi) a bavme se o r prostředků na zabezpečení studijních programů, zda jich potřebujeme tolik či zda se bude s studentů. A pak zde bude zbytek, který můžeme využít na stipendia, a který nám bude říkat, doktorských studentů přijmout. Otázka, která se chtěla tímto materiálem primárně vyřešit, souhlasíme s tím, že se u pregraduálních a doktorských programů povede oddělená diskuze o prostředků. Doc. Brom – V parametru A zkrátka lékařská fakulta dostane 3,5x více za doktoranda jak FF, výrazně bizarněji než u pregraduálních studentů. Rádi bychom o tom vedli debatu, byť bude navázané na to, zda A půjde na doktorandy. Doc. Stráský – Souhlasí s konceptem SVV minus GAUK plus C plus část A. Umí si představit, na jednu hromadu, která bude mít vlastní Principy. Součástí bude i částečně historický poč částečně současní studenti, graduation rate, vědecký výkon. Zda tam budou KENy nebo ne a v to je k diskuzi, můžeme se hádat o tom, zda doktorand stojí stejně či nikoliv. Dovede si p konstrukci, že dáme balík na hromadu, který bude různě velký, a jak se budeme bavit o vzor ten balík bude měnit. A k tomuhle balíku bude vlastní vzoreček, vlastní Principy, se který nejprve přijít, abychom se o tom mohli bavit. Myslí si, že nakonec z A nejspíše vyndáme me zbytek na bod 7. Dr. Farkaš – Potvrzuje se to, že diskuze se zamotala a měla by být oddělena. Již nyní se s témat, z čehož je zmatek. Idea toho spojit C a SVV nepůjde na projednání řádné jednání Eko je to problém, který je aktuální, ale sem zcela nepatří, protože to je problém doktorských Zajištění výuky v doktorských programech je něco, co do výpočtu vstoupí, ale opět by to mě jako potřeba. To, že snížíme počet studentů v doktorských programech, kdy zároveň nebudeme programy jako takové, nezpůsobí to, že nám klesne potřeba výuky. Jednoduše nám jen na před počet studentů. Předmět však bude mít na pedagogy stejné nároky, pořád bude třeba ty předm budeme udržovat a otvírat stejný počet doktorských programů, tak náklady nebudou zásadně n zajistit výuku doktorandů a k ní se váže konkrétní finanční potřeba, kterou bychom měli vz debaty. Když snížíme počet studentů a udržíme počty programů, tak budou nároky na výuku ví Prosí o předložení vzorce na dalším jednání komise, ideálně kdyby na jednání přišel někdo skupiny pro doktorské studium. Ta by měla přijít s návrhem, který budeme moci následně dis třeba přijít s číslem, u kterého si nemyslí, že se bude zásadně měnit. Prof. Králíčková – Dovolí si nesouhlasit. Zde se máme bavit o fixu a toto je část fixu. Po dojít k tomu, jaká část fixu to bude. Pracovní skupina má daleko širší oblast, kterou řeší týkající se ekonomiky dle ní patří stále na Ekonomickou komisi AS UK. Domnívá se, že je tř odehrát zde. K počtu studijních programů: hodně to bude o tom, jak udržitelnou chceme mít činnost na UK. Doktorské studijní programy se od sebe liší, někde předměty jsou, jinde ne. které pro doktorandy nevypisují velké množství předmětů, většinu náplně studia tvoří vědec je to naopak. Úvaha by měla směřovat k ekonomické udržitelnosti. Při snížení počtu doktora že najednou budeme mít pokles o 50 %, ale je třeba mít na paměti ekonomickou udržitelnost studijních programů. Roztříštěnost našich studijních programů je velká rarita, naši evropš mají daleko širší studijní programy. I my si můžeme udělat širší program a dát do něj spec sdílet některé předměty. Mgr. Maňásek – Příště bude na Ekonomické komisi 19. března prezentován vzoreček rozpočítáv doktorská stipendia, která přijdou pro rok 2024. Určitě se ale nebude probírat, jak bude v na rok 2025, jelikož tou dobou nebudeme mít ještě informace, jak s tím hodlá MŠMT naložit Jak to chceme oddělit z A či jak s tím pracovat v roce 2026 je součástí této debaty, ale m paralelně a vést to jako další podbod. Doc. Brom shrnul debatu – Jako první se bude řešit C, potažmo C+SVV. Členové komise nyní č se vzorečkem a s čísly přijde. Pokud někdo nesouhlasí s principem, že by se A nemělo vůbec je třeba ten názor vyjádřit. Doc. Fišer – Zajímá jej, zda je široká shoda na tom, že ekonomická náročnost mezi postgrad je stejná? Protože dle něj není, různé programy mají různou ekonomickou náročnost, byť by debaty slovo „koeficient“. Dr. Farkaš – Není možné zcela obejít skupinu pro doktorské studijní programy, to oni mají komplexním návrhem potřeb doktorských programů, my se máme pak zaobírat jen ekonomikou. Rá spojení těchto debat. Proto chce, aby nám byl zaslán návrh ekonomických potřeb doktorských základě výstupů skupiny pro doktorské studijní programy. Ekonomická komise pak bude řešit zajištění. Ale bojí se toho, že se debata roztříští mezi dvě grémia, kdy obě budou mít jin dopracujeme se k paskvilu, který nebude příliš funkční. Přimíchávat do toho C opět zbytečn debatu. Doc. Brom – Bylo by dobré, kdyby na subdebatu o doktorandech přišel pan prorektor Krištouf Dr. Šima – Relativně se shodneme na oddělení debat. Jsou zde tři kanály se zdroji na finan doktorandů, které jsou propojené a které budou vždy nutně propojené. Finance na zabezpečen na počtu stipendií, počet studentů bude hrát roli atd. Otázka zůstává ne „jestli“ oddělit, oddělit v A. Jeden návrh je zafixovat celkovou částku na současné výši 15 %, pro což by ne výrazně klesne počet studujících, tak nevidí důvod pro zdůvodnění, aby fakulty dostaly ste na menší počet studujících. Mechanismus je třeba promyslet, ale nebyl by pro to to zafixov proto, že náklady na doktorské studium se často skládají z nákladů na výuku jen z malé čás Dr. Greger – Doktorandi jsou součástí debaty o A, ale pořád by se přikláněl k tomu, aby se oddělily, jelikož to bude na dlouho a je třeba se věnovat i jiným tématům. Jakmile se pros na fakulty, tak se začnou všichni předhánět a bude zároveň probíhat i diskuze např. o tom, se studenty, kteří se vrátí po přerušení studia. Bude třeba metodické vedení, jak postupov věci, které se budou přirozeně otevírat, když se na fakultách najednou zjistí, že na tato prostředky. Obává se, že věcnou diskuzi od té finanční nelze oddělit, jinak se pak ztratí to vlastně pro fakulty znamená. Prof. Černý – Je rozhodně pro rozdělení debaty. Již 10-12 let zažívá volání po tom, aby se kolik přichází na fakulty a na oborové rady na doktorské studenty. Předsedové obor rad maj doktorského studia není dáváno skoro nic, že tyto finance sice přitečou, ale dotuje se z n Když se to vyčíslí, tak to bude velmi důležitý krok. Tyto peníze nyní nejsou vidět, jsou s balíku, chybí mašlička „doktorské studium“. Krize se má využít pro budovací aktivitu a opt fungování. Externí evaluační komise, včetně té mezinárodní, nám ukazují, že naše fragmenta a přijde mu, že snížení počtu studentů může být velmi pozitivním krokem a možností k zamyš to nejde dělat lépe. Oborová rada se 100 lidmi není něco, co bychom měli mít. Řešme to tím překreslovat hranice oborových rad. Nesouhlasí s tím, aby se do jednoho balíku hodily pení Dovede si představit, že by to fungovalo, ale bylo by lepší zachovat již fungující praxi. nejsou jen na doktorské studium, ale na rozvoj vědecké činnosti, a to i v magisterském stu mohou fungovat jako motivační prvek i pro magisterské studium. Bojí se, že pokud to převed pro doktorská studia, tak že se tato možnost zcela zlikviduje. Stipendijní věci by kombino SVV. Dr. Říha – Chce podpořit názor prof. Černého stran pregraduální vědy. Zůstane GAUK, ale ne vytváření studentských týmů, tzn. nějaký grass rooting směrem k doktorskému studiu, což je to však na periferii zájmu a tímto se to ještě více vytlačí. Když se bavíme o fixu, tak bu novely putovat směrem nahoru. Za předpokladu, že bude minimální mzda růst stejně, jako roz půjde o 15 %. Pokud bude minimální mzda růst rychleji než financování UK, tak to bude třeb resp. se zmenší částka koláče určená na provozní náklady, jelikož porostou stipendia v rám je spíše virtuální záležitost, fluktuace může být daleko vyšší a 15 % je jen virtuální fix mít dlouhého trvání. Dr. Jirkovský – Parametr graduation rate je dobrá příležitost i pro obory, které jsou velk dobrou úspěšnost, aby se mohli oživit a byli efektivnější. Nedávejme graduation rate jen d ale částečně to dát i do fixní části. Když se v návaznosti na novelu nabere méně studentů, motivovat oborové rady k přeskupení a lepšímu fungování. Počítá se, že graduation rate neb vůbec počítána, nebo jak? Nepochopil to moc, prosí o dovysvětlení. Prof. Králíčková – Letos graduation rate nebude hrát takovou roli, musíme se držet schvále ale zároveň musíme počítat s tím, že MŠMT již nepočítá ukazatel C na hlavu, ale počítá v u se zafixovanými částkami. Tam tedy graduation rate nemůže dostat ani prostor, musíme s tím mezích nám daných. MŠMT bude s graduation rate pracovat ve chvíli, kdy se schválí novela. prostředky na stipendia, tak graduation rate dostane větší roli. Zároveň když budeme imple jež jsou popsané v materiálu, tak se i tam může graduation rate promítnout. Doc. Brom závěrem shrnul debatu o tomto bodu – Panuje představa, že SVV je vhodné použít n způsobem, ale máme disentní stanovisko, že je třeba pamatovat i na magisterský výzkum, na používalo, na který je třeba nezapomenout. ****************************************************************************************** * 3) Studentokredity Bc + NMgr. ****************************************************************************************** Doc. Brom – Celý bod se týká myšlenky, že by se část fixu nedávala na hlavu, ale za studen něco. Je tedy třeba probrat, co si o tomto směru myslí členové Ekonomické komise. Dr. Farkaš – Největší problém tohoto uvažování je, jakou váhu má kredit napříč univerzitou liší nejen napříč fakultami, ale i napříč studijní mi programy a předměty. Pokud nejsme sc jednoho kreditu konstantně napříč UK, tak to nemá žádný smysl při rozdělování financí. Jak mít stejnou váhu napříč studijními programy, tak bude mít smysl to takto přepočítat, ale d s kredity nejde. Doc. Brom – Částečně by se to dalo normalizovat zprůměrováním kreditů na fakultu. Dr. Říha – Nyní kredity reflektují náročnost pro studenta, nikoliv náročnost pro pedagoga. studenti prezenčního studia mohou zapisovat i předměty určené pro kombinované studium, což výrazně vytvářet nerovnováhu. Prof. Zima – Je to jednou z variant, jak systém předělat. Je zde otázka na vedení, jak zaj pro další ročníky dle dat z předchozích let. Zároveň je třeba myslet na to, jak se histori kreditů došlo, u některých studijních programů došlo k odhadu váhy dle toho, aby se naplni kreditů na rok. Bylo by dobré udělat revizi na fakultách a vyrovnat to. Je však třeba rozp datový set. Dr. Fontana – Data jsme schopni získat, mají je, ale při zavádění tohoto systému bude třeb zkultivovat. O problémech ví, ale stále jim přijde vhodné se nad tím zamyslet. Přepočet na nebude možný, studentokredity nejsou dokonalé, ale mohly by být spravedlivější než stávají systémy v zahraničí s tímto modelem pracují a jistou váhu jim dávají, byť to není 100% par Prof. Zima – Provázat parametry by bylo zajímavé, podívat se na to, jak to vychází, když s stav. Bude možná nutné to korigovat, jsou obory, které mají méně studentů, ale hodně kredi Prof. Černý – Je zde ctěno zákonné pravidlo, že je 60 kreditů za rok, a již existující pro tyto kredity rozděleny. To, že to není kompatibilní s evropským vzdělávacím systémem, je j zde akreditační řízení, která by měla držet normu, kompatibilitu a srovnatelnost kreditové Bylo by dobré od toho oddělit výchovný stimul tohoto přepočítávání. Zároveň to nemusí být protože to nezohlední studenty, kteří u zkoušky neuspěli nebo ji vůbec nevykonali. Pedagog svou práce, ale nikde to nebude zohledněno, a naopak by to kvalitě studia uškodilo, jeliko motivační. Nemáme zde jen supertalentované lidi a je špatná cesta snažit se o 100% graduat Prof. Králíčková – S tímto souhlasí, je však třeba studenty podporovat po jejich cestě. Ni 100 %, optimální je držet graduation rate okolo 70 %. Bohužel jsou ale studijní programy, neblíží. Musíme se každopádně držet evropské systematiky kreditového hodnocení. To, že u n neznamená, že se nemáme snažit o nápravu tohoto systému. Mgr. Maňásek – Pokud zde bude podnět, abychom v systému počítali i s neúspěšnými pokusy o s tím schopni pracovat. Dr. Greger – Studentokredit za něj ano, u nich na PedF to zavedli a nějak to funguje, byť Od prosince si zjišťuje, jak vypadá financování na jiných univerzitách, a na jedné z nich studentokredity velkou roli pro rozdělování financí mezi jednotlivé fakulty. U této VŠ je KENů daleko větší než na UK. Důvodem, proč nerozdělovat prostředky na studenty dle hlav, j napříč studijními programy jsou věci, které jsou velmi podobné. Např. náklady na přednášky stejné nehledě na to, zda se jedná o filozofii nebo medicínu, byť náklady na semináře se s Můžeme nastavovat parametry pro přednášky vs. cvičení, laboratoře apod., kdy to jsou napro předměty. Na PedF zkoušeli mnoho věcí, např. počet odučených hodin, ale tento postup zamít byl studentokurz, což je podobné, ale funguje to hůře. Ale nakonec skončili stejně u stude které u nich fungují. Existuje výpočet, ale v diskuzi se bez něj dále nedostaneme. Zda by mohl fungovat na univerzitní úrovni, tak k tomu potřebuje vidět data, aby si s nimi mohl h nebude diskuze vedena nad daty, tak není možné diskuzi otevřít. Je také možné limitovat me graduation rate u přidělených kreditů, stejně jako byl limitován počet navyšovaných studen příliš velký nárůst, tak to můžeme omezit. Sice je nárůst vítán, ale extrémní změny z roku vhodné. Doc. Brom – V prosinci jsme ale data nechtěli, proto není chyba vedení, že nám je nedodalo Dr. Fontana – Neformálně diskutovali, jak na PedF tento systém funguje, aby si udělali pře je vůbec možné, aby se to dalo na implementovat. Myslí si, že míra šumu je tam menší. Někt parametry, jako je např. zastropování, jsou k diskusi. Touto cestou se můžeme jít podívat to rozepisovatelné dovnitř, jinak ale zůstaneme na hlavách. Každopádně jít cestou počtu od bylo také špatné, jelikož to vede k inflaci, kterou nechce jít. Karas – Připojí se k prof. Černému, nemyslí si, že je to dobrý nápad. Kredity by měli odrá studia pro studenty a liší se mezi fakultami. Kredity však reálně neodrážejí finanční náro a pro vyučující. Je možné mít stejné kredity za předměty, které jsou přednáškové i za před v menších skupinách. Nezdá se mu to jako ideální systém, jen se nahradí KENy něčím podobný odlišně. Doc. Brom – Po studentokreditech zde byla poptávka, která vznikla ze strany některých léka Byla poměrně silná, a to i z důvodu, že graduation rate je zde poměrně veliký, zatímco jin Současný systém peněz na hlavu byl vnímán jako nespravedlivý, prostředky se pak přelévají Vnímaná nespravedlnost je v tom, že někdo má mnoho studentů, ale nedovede je do konce. Výu na absolventa je pak velmi drahá. Dále je třeba přemýšlet nad cenou materiálu potřebného k myslet i na velikost studijních skupinek, do toho výpočtu to může vstupovat, jelikož výuka něco jiného než přednáška ve velké aule. Dr. Šima – Má-li to být výkonový indikátor, pak je třeba si klást otázku, jak se to odráží náročnost. Protože doposud jsme byli přesvědčení, že hlava tuto náročnost odráží. Toto čís tomu, aby počítalo výkon studentů, a ne výkon instituce, potažmo celkové prostředky. Také otázku, jaký typ motivace to bude. Chceme zefektivnit výuku, ale zároveň to nesmí mít nega Počty studentů na předmět jsou jiné, tím pádem mají studentokredity vždy jinou hodnotu. Po indikátor bude používat, tak by se měl používat nelineárně. Doc. Brom – Je třeba vzít v potaz, že máme velké přednášky, ale pokud máme velké přednášky 5 lidí, tak je to problém vedoucího daného programu. Není možné to počítat na reálný počet třeba myslet na typ výuky, přednáška vs. laboratoř. Dr. Fontana – Doteď je to na hlavu. Musíme nějak promyslet, aby se odrazila reálná provede výuku. Pokud však bude mnoho studentů končit rok jen se 30 kredity, tak se to samozřejmě n odrazí. Když ale všichni budou mít stejný průběh studia, tak se neodrazí. Dr. Šima – Nemyslí si, že je studentokredit srovnatelný napříč formami a typy výuky. Prof. Králíčková – Studentokredity jsou reálně jemnější indikátor než počty hlav. Dr. Pavlík – Proč zde mít systém, který není popsaný, když nebudeme vědět, jak se podle ně Bavíme se zde o fakultách, které jsou svébytné, ale čím bude systém složitější, tím víc je obehrát. V čem bude jiný než vážený KEN? Vrací se obloukem zpět k tomu, proč tato debata v Je zde nespravedlivé odměňování a jediný způsob, jak to překonat, je, aby byla zavedena dů VŠ pedagogy na různých úrovních. Měli bychom se shodnout na základní důstojné mzdě a pak j bude násobeno. Nechceme systém, který povede k tomu, že se budou hrát hry. Máme zde mnoho nevykazují vysokou úroveň úspěšnosti. Student se zapíše v prváku a pak do školy nechodí, k nejsou, ale už od druháku musí něco dělat. Ale co studenti, kteří dojdou ke státnicím a ne odučili, 120 kreditů mají a zase přichází vážení a my za ně nic nedostaneme. Je třeba mít platy pro všechny, aby ti, co mají málo, nebyli pod hranicí přežití v Praze. Dr. Fontana – V bodě 6 je popsáno, že ten popis a výpočet má být vytvořen prací v užší sku návrhu není, že se mají vážit přednášky/praktika apod. Jsou i modely, kde se pracuje s jin Pokud si řekneme, že nevýhoda zde převažují nad výhodami, tak to můžeme změnit. Dr. Pavlík – Nemůže říct, zda výhody převažují nad nevýhodami, pro něj je to černá skříňka Dr. Fontana – Pokud se budeme předem dívat, na kolik si přijde která fakulta, tak to nikdy neshodneme se. Prof. Králíčková – Cílem je, aby byl systém motivační a vzdělávací činnost udržitelná. Neb nuceni přemýšlet, zda je který studijní plán dlouhodobě ekonomicky udržitelný. Tento systé abychom se na ekonomickou udržitelnost dívali. Systém založený na hlavách má nevýhody. Doc. Brom – Návrh je tedy platit jen za 1/60 hlavy a za rok se to poskládá dle kreditů. Prof. Černý – Mnoho z nás si udělalo začátkem roku analýzu toho, jak předmět dopadl v loňs Se studenty, kteří neprošli na první pokus, měl ve výsledku více práce než s těmi, kteří u výsledku tedy ti, kteří kredity nedostali, byli pro pedagogy daleko náročnější, proto je p studentokreditů. Mgr. Bubeníková – Na biologické sekci není studentů málo, ale primárně je výuka přes volit Často se ale děje, že se studenti zapíšou, chodí, ale pak nejdou na zkoušku jen proto, že nepotřebují, ale studium předmětu jim pomůže s přípravou na státnice. Prof. Králíčková – Je důležité toto slyšet, každá fakulta má jiný příběh a zkušenosti. Dr. Krylov – Má podobnou připomínku jako kolegyně. Jsou zde velké rozdíly mezi fakultami a programy. Někde jsou podmínky dané natvrdo, studenti se předmětu nevyhnou. Ale na PřF je l možnost vytvořit si svůj studijní plán na míru, a tak si zapíšou více předmětů, u kterých na zkoušky. To je specifikum již na úrovni fakult, ale jsou fakulty, které mají studium po rigidně a další, které jsou více liberální a berou možnost individualizace jako výhodu. Doc. Brom – To, že si student vychodí kurz navíc a dokončí pak ročník, je irelevantní. Bud maximální proplácený počet kreditů, kdy se více jak 60-65 kreditů se za studentorok nedá. Dr. Říha – Bavíme se o tom, co se má proplatit, ne o tom kdo se co naučil. Je třeba aby se skutečně vzdělávali a něco si ze studia odnesli. Doc. Dolejší – Právě studentokredity měří kredity, což je záležitost vykazatelná, ale co j je pozitivní efekt na mladé lidi, kteří neuspějí, ale přesto si něco ze studia odnesou. Kr jednotlivých fakultách nejsou a nemohou být jednoduše kombinovatelné, jsou závislé na moti studentů. Má smysl stanovovat srovnání pomocí kreditů v rámci oborů, ale mezi obory to smy navržena nějaká proměna a měli bychom se starat o to, co tato proměna měří, a to se až nás kvantifikovat. Jsou to dvě různé věci a je třeba dojít konsensu, co studentokredity měří, čemu jsou. Diskuzi by tedy rád rozpracoval. Doc. Stráský – Studentokredity podporuje a chápe je jako korekce počtu studentů. Nerad by, toho očekávalo něco, co čekat nejde. Je to jen jiné měření počtu studentů, správnější, lép vlastní výkon než tím, kolik lidí se zapsalo do studia. Bude nás to kultivovat v tom, jak studijní programy ve vztahu ke kreditům. Zároveň to bude kultivovat i ve směru graduation tedy mnoho pozitivních efektů, které jsou pro něj důležitější, než zmíněné a legitimní neg Studentokredit je způsob, jak lépe přepočítat studenty, některým fakultám to pomůže, a to které nechtějí sahat do KENů. Budeme studentokredity násobit nějakými novými KENy nebo tu náročnost vložíme do speciálního počítání studentokreditů? Druhé zmíněné mu přijde nemožné Dr. Fontana – Jedna možnost je nahradit hlavy studentokredity, a to následně něčím násobit návrh postaven. Zjednodušujeme vlastně systém KENů. Mgr. Krause – Diskuze o studentokreditech bude odlišná, pokud do ní zahrneme nějaké korekč než když se budeme bavit jen o studentokreditech jako takových bez korekcí. Polák – Co se stane s transferovými kredity, které student splní na jiné fakultě? Pak je d která nyní dostává peníze za hlavu, bez ohledu na to, kde jsou kredity splněné, ztratí. Doc. Brom – Ano, ten návrh to takto nyní obsahuje. Mohlo by to ale bránit propustnosti stu Dr. Říha – Když student získá 66 kreditů a 6 je ze studia na jiné fakultě, tak komu se zap limit pro proplacení 60? Mgr. Maňásek – Rozumí, děkuje za podnět, budou se tím zabývat, ale je již pouhá technikáli Dr. Greger – Model by měl mít další váhy pro jednotlivé tipy studentokreditů, jako je např studijní skupiny. Návrh vedení je zatím méně progresivní, a zdá se mu, že to může vést k p změnám. Proto s tímto nesouhlasí, nenaplní to naše očekávání odpoutat se od KENů, ale cháp zatím jen návrh. Systém si představuje jinak. Co se týče přepisování kreditů, tak to je na vypadne to z K a bude to lépe zohledněno. Profesní a některé další studijní programu mají více svázané z důvodu navazujících zaměstnání, tedy se liší od neregulovaných profesí. Rád analýzu např. napříč lékařskými fakultami, jak moc se dají studentokredity chápat, zda jso rámci obdobných programů podobné. Dr. Fontana – Rozpad dle druhů jednotlivých studijních programů v návrhu zatím není, aby b tomto srovnávat.   Dr. Greger – Jeho dotaz směřuje k tomu, že studentokredity řeší jen to, co řekl doc. Strás pak ale diskuzi o ne/profesních studijních programech. Měl za to, že se studentokredity ch profesních a neprofesních studijních programů. Nabyl dojmu, že u lékařských fakult je to p studenta, ale to je dle něj málo, měly by zobrazovat něco více mezi (ne)profesními program Dr. Fontana – Když se budou studentokredity více a hlouběji analyzovat, tak mohou měřit ví mechanismy jsou uvedeny na konci dokumentu. Když bude princip studentokreditu opuštěn úpln analýzy nejsou. Mnoho věcí se z něj dá logicky spočítat a dalo by se podívat napříč UK, zd shluky, ale jen za předpokladu, že se studentokreditem budeme počítat. Pokud s tím nebudem nám samotné hlavy studentů neposkytnou. Dr. Greger – Rozumí, dle něj je to vyjádřením diskuze, že máme jít dál, že toto nám moc ne jsou otevření dalšímu pracování se studentokredity za předpokladu, že se přijmou jako zákl Doc. Brom shrnul debatu – Studentokredity nebyly v tuto chvíli shozeny ze stolu, ale panuj názory. Od pozitivních a rozpracovávacích až po spíše negativních. Panuje zde mnoho výhrad zapsalo a pokusí se je reflektovat. ****************************************************************************************** * 4) Profesní studijní programy, malé programy a strategické priority ****************************************************************************************** Doc. Brom představil bod, který se týká dalším možných korekčních mechanismů systému mimo profesních studijních programů vedení navrhuje, že by se měly bonifikovat. Dr. Fontana – Profesní studijní programy jsou téma diskutované na národní úrovni, měla by nastavit zvláštní forma podpory pro profesní studijní program. Je třeba si úvodem definova profesní studijní program je, nyní to bereme jen dle akreditace. Za našimi hranicemi není profesním a odborným, tedy toto nemá být jen zvýhodňování toho odborného, ale bude to disk zde není takových studijních programů více než jen ty, které mají v rámci akreditace označ např. ty vázané na regulované profese. Diskuse bude jednak dovnitř o tom, co je „profesní“ pojetí. Takové programy zde existují, nejsou méně kvalitní než jiné a realizují se na řadě jsou uvedené i v materiálu. Návazná otázka pak je, jaký bude náš tlak i na národní úrovni a rozšíření definice. Dále chtějí diskutovat, aby tyto profesní studijní programy v širší trochu jinou ekonomiku. Navrhují koeficient o něco vyšší než 1, důvodem je např. horší mož externích prostředků. Doc. Brom – Argument načetl tak, že jsou zde studijní programy akademické, které si mohou způsoby (DKRVO) nebo v parametru K na mobilitách. Pak jsou ale studijní programy, které ma ztíženou, např. horší možnost vyjíždět na Erasmus, a tento návrh má být kompenzací směrem možné, že zjistíme, že to je polovina studijní programy na celé UK, jakmile rozšíříme tuto Prof. Králíčková – Už loni se MŠMT vyjadřovalo, že bude chtít téma financování těchto prog otevřít. Bude se to promítat do K, ale repre komise řekla, že to do K nepatří. I na národn téma otevřelo a příští rok snad MŠMT přijde s vlastním návrhem. Mgr. Maňásek – Pro otevření toho tématu mají tři motivace. První je, že cítí, že jsou tyto K na vědě a mobilitách. Druhý faktor je, že i na národní úrovni se s tím bude pracovat. Tř se strategickými prioritami, jelikož profesní studijní programy budou naplňovat strategick Dr. Šima – Taky si kladl otázku, proč se tím zde zabývat, u MŠMT je situace nejistá. Ti ma podpory, a to je parametr P. Byl by velmi skeptický, že se na MŠMT povede v tomto ohledu s reforma než to, že se přispěje na profesní studijní programy právě přes P. To může na ně p diskuse a rozhodování. Chtěl by vyjádřit skepsi, že bychom se měli orientovat dle slov, kt od ministerstva. Druhá věc je, jak si určíme, co jsou a nejsou profesní studijní programy. totiž hledat po jednotlivých studijní programy, zda se jich omezení v K či případně v jiné týká. Externí prostředky na výzkum by se totiž neměly profesních studijních programů týkat tedy, kterých programů se to týká a jakou to má logiku, kterou zde nyní nevidí. Dr. Fontana – Musel by se vyřešit vztah s P, to je jasné. Kdyby se MŠMT rozhodlo jít čistě to jiná situace, než kdyby ministerstvo vytvořilo nějaký nový nástroj. Současně se ty prog do P samy a pak je otázka, kdo si to vyjedná. Je otázka, zda bychom my neměli vygenerovat, za profesní. Před lety se do Principů dala podpora lékařských, profesních a malých studijn rok poté MŠMT zavedeno P. Vnímáme slabší postavení těchto oborů stran získávání prostředků posílit. Pokud se shodneme, že takovou skupinu oborů nevidíme, tak takový koeficient nemus přijde jim, že taková skupina zde existuje a je širší než to, co je nyní v P, i než to, co jako „profesní“. Dr. Šima – Problém je v tom, zda se povede celková reforma financování VŠ do voleb. Pak bu jednodušší jít přes P. Myslí si, že i jako UK bychom se měli snažit, aby bylo tímto směrem spektrum programů a dostat jich do P více. Prof. Králíčková – Souhlasí, zejména debata o nelékařských a sociálních programech je důle např. o psychologii a sociální práci, která podporu potřebuje. Zda se povede P takto rozši otázka. Prof. Černý – Ze všeho, co bylo v dokumentu představeno, zde nejvíce poskočil. Tady je oka dělat distinkci mezi programy na UK, bude zde prostor pro další gaming. Bylo zde řečeno, ž nový koeficient, kdy je možné, půdorys profesních studijních programů je širší než jen ty dle akreditace. Přijde mu, že se každá fakulta bude snažit najít co nejvíce programů, kter orientované, což by bylo velmi nešťastné. Domluvme se, podpořme psychologii a sociální prá třeba podpořit i bez vazby na MŠMT. Neměňme ale systémové fungování UK jen kvůli tomu, ote Pandořina skříňka a v akademické obci by to nemuselo být vnímáno pozitivně. Nějaké věci je byť jsou vedeny dobrým úmyslem. Prof. Králíčková – Děkuje, je ráda, že by byl zájem podpořit alespoň psychologii a sociáln nelékařských zdravotnických programech se již na ministerstvech hovoří, ale o těchto ostat Byla by ráda, kdyby byla shoda na podpoře alespoň vybraných programů. Prof. Černý – Toto téma může být zajímavé i pro sponzory a dárce UK, je možné na to získat kteří peníze mají a rádi je dají na dobrou věc. Toto je jiný koncept financování, ale je t můžeme pracovat s pozitivními zdroji PR způsobem. Doc. Dolejší – Také by viděl jako optimální, aby UK měla po omezené období za prioritu pod oboru, který ji potřebuje. Co se týče rozdílů mezi profesními a akademickými obory, tak by mechanickému kritériu. Osobně je vnímá tak, že to jsou obory, kde má úředník jasnou předst odborníky by měla VŠ připravit, zatímco my akademici si řekneme, že studenty připravíme na chce, ale zároveň jim chceme přidat i nějakou míru flexibilnosti, protože požadavky úřední aktuální a neodrážejí současnou praxi, kde to bude jinak. Tím se mnoho neliší od akademick zde nevidí moc velký, nevidí tedy ani důvod, proč některé obory výrazněji preferovat. Souh podporou u oborů, na kterých se zde shodneme. Dr. Pavlík – Otázka profesních oborů je otázka na stát, když to chtějí podpořit, ať to pod Zdravotnictví má z hlediska vědy vlastní agenturu, kterou stát dotuje. Máme zde GAČR, TAČR profesní obory, které si na to mohou sáhnout. Je to dle něj priorita vlády, pokud MŠMT chc pedagogické fakulty nebo Ministerstvo zdravotnictví lékařské fakulty, tak to udělá napřímo profesní fakulty. Byl by proti tomu rozdělovat to v rámci UK, nedělalo by to dobrotu. Doc. Brom – Nějakou dobu trvalo, než se P (PedF a LF) prosadilo, do té doby jsme měli odlo prostředky, které jsme na tyto obory do té doby používali. Dr. Krylov – Také si myslí, že není třeba profesní studijní programy bonifikovat, naopak b sebe částečně vydělají stykem se soukromou či veřejnoprávní sférou, jelikož tam je možnost od mecenášů. Nesouhlasí s tím, že mají ekonomickou náročnost vyšší, akademické obory jsou nákladnější. Pokud je něco prioritou vlády, tak se musí rozhodnout, že je chtějí strategic vlastních zdrojů. Dr. Říha – Dlouhodobě tvrdí, že právo má být profesní program. Ale pak bychom nemohli mít studium, protože to jsou podmínky pro zařazení mezi profesní programy. Abychom si mohli za habilitací a jmenovacích řízení, tak bychom museli zduplikovat již fungující Mgr. program, měli jeden profesní a druhý akademický. Profesnost je zde potlačována, abychom splnili jin legislativy. Dr. Fontana – To je jeden z důvodů, proč návrh nepracuje s akreditačním popisem profesních Dr. Greger – Profesně orientovaná bonifikace na něj po proběhlé diskusi nepůsobí moc přesv mohou méně získávat granty, z materiálu nepochytil. Osobně se mu to nelíbí. Fix A Bc.+Mgr. co definuje parametry ufinancovatelné kvality výuky a jedním z nich je např. velikost skup v nějakém optimalizačním mechanismu, aby se to nedělilo uměle. To mu dává smysl, umíme pak nákladovost. Zde mu přijde, že diskusi odvádíme od výuky a je přesvědčen, že se to nemá pr tohoto fixu, ale může to být jako zvláštní balíček či bonifikace v K. Doc. Brom – Zatím zde zaznamenal odpor proti koeficientu, avšak podporu k bonifikaci v opr případech. Doc. Stráský – Zde se přidá k většině a vyjadřuje nenadšení, spíš by koeficient nedělal. D představit ad hoc podporu, přijde mu to správné. Prof. Zima – Všichni mají obavu, že jakmile se stanou profesním oborem, tak si pak nesáhno peníze. Ministerstvo není schopno potvrdit, zda to tak skutečně bude či nikoliv. Druhá věc obor je ve své podstatě profesní, a tak budou všechny fakulty argumentovat, proč na tento další jejich programy. Je pro to podpořit konkrétní potřebné malé obory, ale nedělal by to Doc. Stráský – Několikrát jsme zde žádali o kritéria a seznam malých studijních programů. mezi nutně malými programy ze své podstaty, které malé budou vždy, a reálně malými program snazší podporovat programy, které jsou malé, protože to jinak nejde. Dr. Fontana – Paní děkanka Lehečková přislíbila poskytnutí jejich strategii do konce února nám již seznam poskytly. Poslední verzi budou mít do konce února. S existencí dvou skupin souhlasí. Zpracují k tomu materiál na březen či duben. ****************************************************************************************** * 5) Další postup projednávání ****************************************************************************************** Dr. Fontana – Došlo k mírnému posunu harmonogramu, ale stále platí návrh, že bude ustavena skupina, která by blíže diskutovala a připravovala materiály, a následně širší pracovní sk byly zástupci všech fakult + částečný překryv se skupinou první. Poté, co by se na první z jedno širší téma, tak by jej projednala oponentní pracovní skupina tak, aby k tomu byla zp aby se téma uzavřelo. Témata se mohou rozběhnou paralelně. Doc. Brom – A návrhy za AS budou projednány v březnu? Dr. Fontana – Ideální by bylo nominovat v březnu, aby se v druhé polovině března již mohlo debatovat. Dr. Šima – Je dobré mít komisi pracovní a komisi oponentní, ale není mu jasné, kdo by měl komise. Prof. Králíčková – Chtějí mít v první ze skupin zástupce nejen z vedení univerzity, ale i kteří pomohou návrh tvořit. Oponentní skupina má mít zastoupení z každé fakulty, může se p často a bude dávat zpětnou vazbu k návrhům, které budou vznikat. Primární úlohou je potvrd již připravený návrh. Každá fakulta tam bude mít zastoupení, aby se nestalo, že fakulta bu jednáních chybět. Dr. Šima – Zde je napsáno, že i v té první skupině by měli být zástupci fakult. Dr. Fontana – Je to tak, že v užší skupině budou ti, kteří se budou tématem úžeji zabývat, zastoupeni všichni. Členové vedení UK budou v obou skupinách stejní, to je onen překryv. K 4 delegáti za AS, tak by bylo ideální, aby titíž lidé byli v obou skupinách, není zde nesl Dr. Šťastná – Ta první skupina je více ad personam, abychom obecně zachytili odlišné názor Oponentní skupina pak bude mít zástupce fakult, kteří budou zastávat názor své fakulty. Prof. Zima – Náš zástupce nám může říct, co vedlo skupinu k rozhodnutí napsat návrh tak, j když tam alespoň překryv 50/50 bude, tak bude pozitivní i pro tvorbu dokumentů. Překryv by dramatický problém. Dr. Šima – Když to má být ad personam, tak jak se vygenerují zástupci fakult? Dr. Fontana – Část fakult nám již napsala. Předpoklad je, že budou všechny, které ještě ne aby zástupce dodaly. V oponentní skupině zástupce musí být jmenován, a pokud by chtěl tent pracovat i v prvé skupině, tak tu možnost mají. Doc. Brom – Za AS by navrhovala zástupce Ekonomická komise, a na svém březnovém jednání. J i otázku doktorandských stipendií, nynější skupina pro doktorské studium není tou, která b vzorečky, probírá primárně studijní věci. Poté ale může být uspořádán kulatý stůl, kde se komise, Ekonomická komise a Studijní komise. Ale nejdříve musíme mít nějaký konkrétní návr Dr. Farkaš – Kdo je ve skupině za Ekonomickou komisi? Doc. Brom – To se bude navrhovat v březnu, budou to čtyři zástupci. Jakmile se skupina dob k prezentovatelnému výsledku, tak jej bude moci představit zde na senátu. To se týká i deb studentokreditech. ****************************************************************************************** * 6) KENy ****************************************************************************************** Prof. Králíčková – Přístup ke KENům, ke kterému se kloní nejvíce, je udělat si sondáž, pil Prvním problémem je ale mít data, a to kvalitní a napříč celou univerzitou. Je třeba mít k Z účetnictví se dá vytáhnout mnohé, ale jak jsou tato data čistá, přesná či srovnatelná je by se klonili k tomu udělat si pilotní studii, kde bychom se podívali na vyčíslení nákladů práci, materiální a provozní náročnost, infrastrukturální zázemí. Jak by měla být sondáž p měla bavit zde zmíněná pracovní skupina. Dr. Fontana – Je možné, že výstupem bude, že nebudeme mít KEN jako infrastrukturní, ale bu zohledňována velikost oprávněně malých oborů. Je třeba to ale projednat na pracovní skupin Dr. Krylov – Chápe, že např. u humanitně zaměřených fakult narostla náročnost studia. U př oborů však náklady také rostly. Poměrově rostou náklady všude. Je tedy otázka, zda změna K přinese. Pokud někde ubereme, tak ubereme na úrok těch, kteří z toho doposud profitovali, z toho neoprávněně.   Dr. Šima – KENy nebyly v 90. letech určeny s ohledem na reálnou ekonomickou náročnost, ale stanoveno tak, jak to bylo za komunistů, v roce 1993. Pak se v roce 1995 rozevřely nůžky K a od té doby to tak zůstalo. Od té doby se relativně více zvýšily mzdové náklady na úkor j Nechal by ale tyto úvahy a propočty na tu pracovní skupinu. Dr. Krylov – Kdyby nebylo externí grantové financování, tak by na tom i oni byli mzdově po humanitní fakulty. I když je PřF z ohledu vědeckého výkonu nejvýkonnější, tak nemají nejvy Doc. Fišer – Je otázka, zda nedošlo v průběhu doby k naší adaptaci na situaci, která jako správná. Dr. Pavlík – Bude těžké to udělat a vše řečené zohlednit. Adaptace zde byla, byla disfunkč jsme se od poslání, které jsme měli. Vzdělávat se na plný výkon nešlo, protože jsme museli jinde a odchýlili jsme se od našeho původního vzdělávacího poslání. To ale nejde dost dobř rámci takovéto analýzy. Shodněme se na důstojné mzdě a vyjděme z ní, jinak zde vždy bude p Prof. Černý – Bude to těžká práce a bude se hodnotit něco, co je výsledkem adaptačního pro obory s více penězi změnily výuku tak, že je náročná personálně i přístrojově. Je však otá náročná musí být, to však v této interní analýze nezjistíme. Zjistíme to, zda se odlišuje finanční náročnost od pomyslného koeficientu, který má. Nezjistíme ale objektivní náročnos v mezinárodním srovnání. Aby to bylo uděláno pořádně, tak by bylo třeba srovnat i mezináro kolik stojí výchova jednoho lékaře či jednoho přírodovědce v zahraniční, ale to zde asi ne spočítat. My se tady budeme hrabat v lokálním rybníčku, máme zde uzavřené množství peněz, budeme přetahovat, ale jsme součástí globálního prostoru, v rámci nějž bychom měli být kon Měli bychom generovat co nejvíce mezinárodních studijních programů pro samoplátce, které j podobně jako ve světě. Pokud nemají obory enormní platy, tak dojdeme k tomu, že peníze des obor finančně náročný uvnitř. Prof. Králíčková – Letos international advisory board bude jednat nejen o vědě, ale i o ek a věcech spojených se studiem. Když zde byla paní rektorka Oxfordu, tak věci okolo financo I oni mají colleages, kde kdyby neměli zahraniční studenty, tak nemají prostředky pro výuk studentů. Potřebujeme mezinárodní kontext, kontakty k tomu máme, chceme toto porovnat. Je to nějak reálně pomůže či nás to utvrdí v tom, že i oni mají vlastní adaptaci na jejich re Prof. Černý – Ptal se kolegů ze zahraničních univerzit a dospěl k názoru, že jedno z řešen uznávaného garanta studijního programu, který bude garantem kvality tohoto programu, a výr platové nůžky mezi tímto člověkem, vybraným v mezinárodním výběrovém řízení, a jeho podříz pak bude zajištěna personální excelence, není možné vybírat si lidi jen v našem českém ryb Prof. Králíčková – Některé obory v zahraničí mají např. méně předmětů, ale za více kreditů výuku tak moc rozdrobenou ani v rámci jednoho studijního programu. Máme moc předmětů, to j problém. Doc. Fišer – Souhlasí s tím, že to bude náročné. Nápad s radou/boardem je dobrý, ale je zd nebezpečí, že my, abychom to mohli srovnávat, tak musíme srovnávat srovnatelné věci. Když jiným způsobem, tak se nám poučení nabere těžko. Každopádně zkušenost z britských univerzi schools má stejnou. Dr. Krylov – Děkuje za to, že do evaluace bude vzat i mezinárodní board. Na příští rok se review, systém hodnocení, kde budou i zahraniční hodnotitelé z našich benchmarkových unive způsobem, byť v menším měřítku, by bylo možné to udělat i zde – s podobnými univerzitami, poskládané programy. Když jsme schopni to udělat u vědy, tak bychom měli být schopni to ud Doc. Dolejší – Musíme si říct, co umíme udělat a co ne. Vždy ale budeme řešit otázku podpo studentů. Pokud chceme dosáhnout toho, aby byli studenti světově kompatibilní, aby např. m doktorátu v zahraničí, tak musíme mít i personál na světové úrovni, který musí mít peníze a světové úrovni. Magistr nás sice vždy něco stojí, zaplatím ho z vědeckého programu, ale náklady na své studium odpracovat. Dr. Šima – Je dobře se podívat i na zahraniční praxe a na analýzy, tak jej také stejně jak zaujala forma vůdčích míst, což je něco odlišného, ale zároveň unikátního. Doc. Brom – Co se týče časového období, tak jsme původně měli být hotovi do konce roku, al mít v říjnu hotovou první sondáž, tak budeme rádi. Druhá věc, v kontextu toho, co napočíta a nejsme – a to je malý společenskovědní obor versus velký společenskovědní obor. Tam před konstantní přístrojová náročnost. Napočítat se dá ideální průchod oboru: kolik má obor stu měl mít předmětů a z toho vyplyne, kolik je individuální práce, když mám v ročníku 5 versu Z toho můžeme napočítat, kolik potřebuji zaměstnanců na oborech, když budeme předpokládat, mzdu. Z toho pak spočte, o kolik je dražší student na malém oboru vs. velkém oboru. Z toho individualizovaný KEN pro malé obory. To se dá udělat v relativně krátké době a pak vést d s čím srovnávat. Pokud bychom chtěli přepočítávat KENy, tak toto je jedna malá podmnožina Když ani toto nezvládneme, tak rozhodně nezvládneme přepočítat KENy jako celek. Toto je je kroků, které bude třeba udělat bez ohledu na sondáž. Prof. Černý – Jedním z indikátorů s vypovídající hodnotou je i počet studentů, které lze o pregraduálním studiu. Dokáže si představit, že to může zajímavě korelovat i s tím, nakolik autentická, nakolik je práce originální. Zajímalo by jej, jak by dopadlo porovnání u různý Vypovídalo by to o tom, jaké jsou personální nároky na absolventy oboru. Jsou obory, kde š za rok zprocesovat deset diplomantů a je to oborový standard, což je jednou z metrik, kter o náročnosti studia. Na jiných oborech však mají diplomové práce povahu výzkumných projekt nezvládne odvést více jak jednoho či dva diplomanty za rok, jelikož se jim musí věnovat ví Dr. Pavlík – Závěrečné práce jsou povinnou součástí výuky pregraduálních studentů a je ted rozdělit. Pro něj je jarní semestr čistě jen o tom, že vede práce. Mgr. Krause – Chtěla říct to samé. I na FTVS vedou doktorandi hodně prací, protože mají ho nemá to kdo udělat. Dělá to na úkor vlastního volného času i na úkor vědecké práce. Doc. Brom – Děkuje, z řečeného pochopil, že tato metrika nemusí mít návaznosti na KENy – F průměrný KEN než FHS. Dr. Krylov – U nich na fakultě jsou masově vedeny práce bakalářské. Ale u diplomových prac diplomantům individuálně věnovat, naučit je laboratorní práce a dohlížet na ně. V jiných o samozřejmě práce rešeršního typu, kdy je možné odvést více osob, ale na PřF to tak nelze d Dr. Říha – Souhlasí s řečeným a má za to, že indikátor závěrečných prací není pro určení n vhodnou metrikou. Doc. Brom poděkoval všem za účast na diskusi, pokračování bude v březnu na základě dalších Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Za správnost: doc. Cyril Brom, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK