Typologie a rankingy

Typologie

Typologie je nástroj, který sdružuje vysoké školy do skupin na základě vybraných charakteristik, přičemž je popisuje horizontálně a nesnaží se je poměřovat ve smyslu "lepší" nebo "horší". Dvěma nejznámějšími typologiemi jsou Carnegieho klasifikace, vyvinutá pro USA, a U-Map, jejíž vývoj byl podporován Evropskou komisí.

Žebříčky

Žebříčky se objevily ve Spojených státech amerických počátkem 20. století, jejich boom nastal zejména v posledních letech a zdaleka již se netýkají pouze USA. Mezi žebříčky lze rozlišit ty, které shrnují činnosti institucí do jednoho čísla a vytvářejí jakési ligové tabulky, a ty, které se opírají o vícerozměrný přístup. Mezi nejznámější zástupce první skupiny náležejí Šanghajský žebříček (ARWU), Times Higher Education World University Rankings (THE) či QS World University Rankings (QS), v případě druhé pak U-Multirank.


Žebříčky se mohou zabývat celými institucemi, jednotlivými oblastmi či obory, řada z nich pokrývá celé toto spektrum. Příkladem mezinárodního (evropského) oborového žebříčku, který nevytváří klasickou "ligovou tabulku", ale na základě daných kritérií zařazuje instituce do tzv. skupiny Excelence, aniž by určoval jejich pořadí, je CHE ExcellenceRanking, organizovaný německým Střediskem pro rozvoj vysokého školství (Centrum für Hochschulentwicklung) se sídlem v Güterslohu. Instituce jsou do skupiny Excelence pro jednotlivé obory (ekonomie, fyzika, matematika, atd.) zařazeny na základě splnění souboru kritérií a dále jejich pořadí není sestavováno.


Žebříčky nevznikají pouze na celosvětové nebo evropské úrovni, ale i na úrovni vnitrostátní, kde jsou jejich tvůrci nejčastěji média, ale mohou se jimi zabývat i výzkumné instituce, v České republice může být příkladem Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.


O problematickém vztahu mezi žebříčky a kvalitou byla napsána celá řada článků vydána řada publikací. Mezi nejznámější kritiky patří Ellen Hazelkorn z Dublin Institute of Technology, zajímavé studie publikovala i Evropská asociace univerzit. Hlavní kritika směřuje k tomu, že žebříčky nedostatečně reflektují existenci pestrého spektra institucí, jejichž poslání, velikost či dostupné prostředky se značně odlišují: pod jednu střechu tak řadí veliké, mnohooborové univerzity s několika desítkami tisíc studentů, úžeji specializované vysoké školy, umělecké vysoké školy apod. Kvůli kritériím, která jsou používána se do hodnocení globálních žebříčků dostane pouze zlomek institucí, zveřejněny jsou zpravidla výsledky pouze několika stovek "nejlepších", tj. pouze malého zlomku ze všech vysokých škol. Žebříčky také často mění svoji metodologii, takže výsledky dosažené v jednotlivých letech nejsou porovnatelné, více odrážejí výsledky v přírodovědných oborech, některé staví na reputaci univerzit, roli hraje i jazyk, výhodou je angličtina apod. Při interpretaci výsledků žebříčku, a to i v oblasti výzkumu, je proto třeba postupovat velmi obezřetně.


Přes problematickou metodologii, na kterou mnohdy upozorňují sami tvůrci, žebříčky často deformují národní systémy vysokoškolského vzdělávání a zasahují do tvorby národních politik. Dokladem mohou být strategie financování vysokého školství, které byly ovlivněny "špatným" umístěním institucí v globálním měřítku. V některých zemích došlo a dochází ke slučování institucí (Francie), vznikají různé iniciativy excelence, aby byly podpořeny dalšími zdroji vybrané instituce a zlepšilo se jejich umístění, žebříčky rovněž ovlivňují zahraniční spolupráci mezi vysokými školami, státní stipendia jsou udělována pouze pro pobyt na institucích příslušně umístěných, např. v prvé dvoustovce (Rusko) nebo jsou uznávány diplomy imigrantek a imigrantů pouze tehdy, absolvovali-li na instituci z první dvoustovky (Nizozemí). Otázkou kvality žebříčků se zabývá například iniciativa International Ranking Expert Group, Observatory on Academic Ranking and Excellence.


Žebříčky vyprovokovaly celoevropskou diskusi o kvalitě vysokého školství a je nepochybné, že to byl impuls užitečný. Zatímco jsou schopny tuto diskusi vyvolat a vyprovokovat otázky, již podstatně méně na ně poskytují odpovědi.


Základní charakteristiky vybraných globálních žebříčků:


kritérium / žebříček

ARWU

QS

THE

LR

TR

BGU

rok vzniku:

2003

2004

2004

2007

2007

2014

země původu:

CN

GB

GB

NL

TW

US

počet institucí v žebříčku:

500

700

1 000

750

500

1 000

hodnocené oblasti:

  • věda

x

x

x

x

x

x

  • vzdělávání

x

x

  • internacionalizace

x

x

  • vnější spolupráce

x

zdroje dat:

  • sběr dat od institucí

x

x

x

x

  • anketní šetření

x

x

x

  • bibliografická databáze

x

x

x

x

x

x

  • jiné

x

x

x

bibliografická databáze:

  • Web of Science

x

x

x

x

  • Scopus

x

x

další žebříčky:

  • skupiny oborů

x

x

x

x

x

x

  • obory

x

x

x

  • jiné

x

x

výsledky v ligové tabulce:

x

x

x

x

x

Vybrané žebříčky


Academic Ranking of World Universities

Best Global Universities

Leiden Ranking

QS World University Rankings

Ranking Web of Universities

Taiwan Ranking

Times Higher Education World University Rankings

U-Multirank

University Ranking by Academic Performance


Poslední změna: 13. únor 2017 11:11 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám