ARWU

Základní popis a metodologie


Academic Ranking of World Universities (ARWU) je žebříček, který vydává univerzita Jiaotong v Šanghaji. Žebříček je proto často označován jako "Šanghajský ranking".


Žebříček ARWU byl poprvé zveřejněn v roce 2003 – jako jeden z mála světových žebříčků přitom využívá kritéria, která se od prvního zveřejnění téměř nezměnila, na rozdíl od jiných významných žebříčků (THE, QS), jež doznaly v posledních letech výrazných změn, a jejich výsledky proto není možné sledovat a porovnávat v delším časovém období.


Tak jako ostatní žebříčky vysokých škol nehodnotí ARWU celkovou kvalitu všech jejich činností. Každý žebříček se zaměřuje na některé vybrané aspekty – vždy se přitom jedná o ty, které je možné nějakým způsobem "měřit". Způsobem, jakým žebříčky stanovují jednotlivá kritéria pro hodnocení, ovšem zároveň prosazují určité vlastní pojetí "excelence" – a pro ARWU (podobně jako například pro Taiwan ranking), využívající poměrně malý počet kritérií, to platí zejména. Šanghajský žebříček využívá následující kritéria:


  • absolventi instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (Alumni). Za absolventy jsou považováni ti, kteří na vysoké škole získali bakalářský, magisterský nebo doktorský titul. Váha absolventů klesá v závislosti na období, kdy Nobelovu cenu získali – pro Nobelovy ceny udělené v období 2001-2010 činí 100 % a klesá až na 10 % pro Nobelovy ceny udělené v období do roku 1911-1920. Váha: 0,1.

  • zaměstnanci instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (Award). Za zaměstnance jsou považovány osoby, které na vysoké škole pracovaly v době, kdy ocenění získaly. Podobně jako v případě kritéria absolventů-nositelů Nobelovy ceny klesá váha podle období, v němž Nobelovu cenu získali (100 % pro oceněné po roce 2011, 10 % pro oceněné z let 1921-1930). Váha: 0,2.

  • vysoce citovaní výzkumníci ve 21 širokých oborových kategoriích (HiCi). Indikátor sleduje nejcitovanější výzkumníky v 21 oblastech podle databáze Thomson ISI. Váha: 0,2.

  • články publikované v časopisech Nature a Science (N & S). Indikátor sleduje počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science – v případě vysokých škol, které se zaměřují převážně na humanitní a společenskovědní disciplíny (např. London School of Economics), se tento indikátor nepoužívá a jeho váha je rozdělena mezi ostatní indikátory. Váha: 0,2.

  • publikace zanesené v Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index (PUB). Celkový počet publikací zanesených v databázích Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index, přičemž v úvahu jsou vzaty pouze publikace typu "Article". Publikace z oblasti společenských věd (Social Science Citation Index) mají dvojnásobnou váhu. Váha: 0,2.

  • akademický výkon instituce převedený na počet jejích zaměstnanců (PCP). Vážené skóre prvních pěti indikátorů dělené přepočítaným počtem akademických pracovníků. Váha: 0,1.


Kritéria a váhy žebříčku ARWU


V případě každého indikátoru je instituci, která se umístila nejlépe, přiřazeno skóre 100 bodů – postavení ostatních vysokých škol je pak hodnoceno jako procentuální podíl nejlepší instituce. Tento postup se opakuje při stanovování celkového pořadí vysokých škol – i v tomto případě je vysoká škola, která má nejlepší umístění po součtu skóre z vážených indikátorů, ohodnocena číslem 100, pořadí ostatních je vyjádřeno procentuálním podílem ve vztahu k první vysoké škole. Žebříček tudíž nestanovuje pořadí podle absolutních čísel, ale ve vztahu k dosaženým hodnotám ukazatelů ostatních hodnocených vysokých škol. Kritéria se přitom vztahují na instituci jako celek bez ohledu na její velikost z hlediska počtu studujících, akademických pracovníků nebo výše rozpočtu. Pouze poslední indikátor, jehož váha v celkovém hodnocení činí pouze jednu desetinu, přepočítává ostatní indikátory na počet plných úvazků akademických pracovníků.


Domácí stránka

Popis metodologie

Univerzita Karlova v ARWU

ARWU kvůli své metodologii náleží k silně exkluzivním a na nahodilosti založeným žebříčkům (například počet nositelů cen a vysoce citovaných výzkumníků je z podstaty úzký, jeden nositel Nobelovy ceny může školu posunout o několik desítek míst): dělící čára mezi vysokými školami se nachází přibližně na hranici první padesátky, s klesajícím pořadím jsou rozdíly mezi výsledky jednotlivých vysokých škol zanedbatelné a obtížně rozlišitelné.


Univerzita Karlova se v celkovém žebříčku pravidelně umísťuje ve třetí stovce, mezi nejlepších dvě stě vysokých škol náleží v oborech fyzika, matematika a lékařství a farmacie. Na konci roku 2016 byl zveřejněn nový žebříček pracovišť zabývajících se sportem. Mezi nejlepšími třemi sty pracovišti se nachází také Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.


rok

celkem

fyzika

matematika

lékařství a farmacie

2016

213

151-200

2015

286

150

186

2014

272

138

184

2013

260

147

169

2012

270

161

155

2011

258

2010

253

2009

259

2008

246

2007

297

2006

288

2005

280

2004

302

Výstupy

ARWU 2016

ARWU 2015

ARWU 2014

ARWU 2013

ARWU 2012

ARWU 2011

ARWU 2010


Poslední změna: 13. únor 2017 11:21 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám