QS

Základní popis a metodologie

QS World University Rankings (QS) je žebříček, který samostatně existuje od roku 2010. Jeho metodologie však sahá již do období let 2004–2009, kdy společnost Quacquarelli Symonds, která za zpracováním žebříčku stojí, spolupracovala s časopisem Times Higher Education na žebříčku THE. Vedle světového žebříčku QS od roku 2007 zveřejňuje také žebříček institucí v pěti široce pojatých vědních oblastech (Arts and Humanities; Engineering and Technology; Life Science and Medicine; Natural Sciences; Social Sciences and Management) a více než třiceti oborech.


Již od druhého ročníku (2005) QS používá pro zpracování žebříčku celkem šest stálých kritérií se stálými váhami (mění se pouze způsoby jejich výpočtu):


  • šetření mezi akademickou obcí. Tento indikátor představuje nejdůležitější součást QS World University Rankings. Potenciální respondenti jsou oslovováni na základě své předchozí účasti v šetření, databází, které obsahují kontaktní údaje akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků či dobrovolného přihlášení. Osoby, které se do šetření zapojí, na základě oborové (Arts and Humanities; Engineering and Technology; Life Sciences and Medicine; Natural Sciences; Social Sciences) a regionální (Severní a Jižní Amerika; Asie, Austrálie a Nový Zéland; Evropa, Střední východ a Afrika) obeznámenosti určí až deset domácích a třicet regionálních institucí, které jsou podle nich nejlepší v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. Pro výpočet kritéria jsou použity převážené výsledky (85 procent pro regionální instituce, 15 procent pro domácí) posledních pěti šetření. Váha: 0,4.

  • šetření mezi zaměstnavateli. Úkolem tohoto šetření je hodnocení institucí z hlediska kvality absolventek a absolventů. Potenciální respondenti jsou oslovováni na základě účasti v dřívějších šetřeních, databáze QS a jejích partnerů a seznamů nejčastějších zaměstnavatelů absolventek a absolventů, které mohou QS poskytnout samotné hodnocené instituce. Osoby, které se do šetření zapojí, na základě regionální obeznámenosti určí až deset domácích a třicet regionálních institucí, jejichž absolventky/absolventi jsou podle nich nejlepší. Pro výpočet kritéria jsou použity převážené výsledky (70 procent pro regionální instituce, 30 procent pro domácí) posledních pěti šetření. Váha: 0,1.

  • počet citací na akademického pracovníka. Zdrojem tohoto indikátoru je databáze SciVerse Scopus, sledováno je pětileté období, z výpočtu jsou vyloučeny autocitace a také publikace, na nichž se podílelo více než deset partnerů, zohledněny jsou odlišné citační zvyklosti různých oborových skupin. QS zdůvodňuje poměrně malou váhu tohoto kritéria tím, že bibliometrické indikátory zvýhodňují některé vědecké obory a výsledky v anglickém jazyce a že lze obtížně rozlišit, jakou část své činnosti akademičtí a vědečtí pracovníci věnují vědě a jakou výuce. Váha: 0,2.

  • poměr studujících a akademických a vědeckých pracovnic/pracovníků. V pozadí tohoto indikátoru stojí úvaha, že nižší počet studujících na jednoho akademického/vědeckého pracovníka je výrazem vyšší kvality. Váha: 0,2.

  • podíl studujících ze zahraničí, tj. mezinárodní přitažlivost instituce. Váha: 0,05.

  • podíl akademických a vědeckých pracovnic/pracovníků ze zahraničí. Váha: 0,05.


Kritéria a váhy žebříčku QS


Žebříček kromě hodnot jednotlivých indikátorů instituce klasifikuje podle stáří, velikosti (odvozené od počtu studujících), zaměření (šíře oborů, v nichž je publikačně činná), výzkumné orientace (měřeno velikostí, zaměřením a počtem výstupů v mezinárodní biblioografické databázi Scopus ) a právní formy (veřejná, obecně prospěšná, soukromá).


Domácí stránka

Popis metodologie

Popis klasifikace institucí


Univerzita Karlova v QS

V porovnání s jinými globálními žebříčky QS přikládá větší váhu těm kritériím, která jsou založena osobní zkušenosti a individuálnímu hodnocení. Šetření mezi akademickou obcí a zaměstnavateli, jež tvoří polovinu výsledného skóre instituce, přitom skýtá řadu úskalí, například předpoklad široké znalosti činnosti institucí v konkrétním regionu či rovnoměrnost rozložení odpovědí. Podobně jako u jiných žebříčků i v případě QS platí, že o výsledném pořadí často rozhodují číselné rozdíly, jež nevypovídají o konkrétní kvalitě té které instituce.


Univerzita Karlova se v roce 2016 v celkovém žebříčku umístila na 302. místě, v regionálním srovnání Emerging Europe and Central Asia jí patří 4. místo.


V celosvětovém oborovém žebříčku (QS World University Rankings by Subject), který v roce 2016 hodnotil v pěti skupinách celkem čtyřicet dva oborů, se Univerzita Karlova umístila mezi prvními dvěma sty institucemi v devíti případech. Hodnocení jednotlivých oborů se přitom odlišuje co do skladby a váhy kritérií, jimiž jsou výsledky šetření mezi akademickou obcí, resp. zaměstnavateli, citace na jednu publikaci a H index.


žebříček

umístění

celkem

302

anglický jazyk a literatura

162

biologie

328

ekonomie a ekonometrie

229

farmacie a famakologie

154

filosofie

135

fyzika a astronomie

211

geografie a teritoriální studia

75

historie

164

chemie

339

informatika

263

lékařství

184

lingvistika

162

matematika

162

moderní jazyky

143

vědy o životním prostředí

242

region Emerging Europe and Central Asia

4


Výstupy

QS World University Rankings 2016

QS World University Rankings by Subject 2016

QS Emerging Europe and Central Asia Rankings 2016


Poslední změna: 15. září 2016 09:45 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám