Dlouhodobý záměr UK 2004-2010 ****************************************************************************************** * Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy v Praze 2004-2010 ****************************************************************************************** • Projednáno v rozšířeném kolegiu rektora dne 29. března 2004 • Projednáno ve Vědecké radě UK dne 1. dubna 2004 • Projednáno ve Správní radě UK dne 5. dubna 2004 • Schváleno Akademickým senátem UK dne 16. dubna 2004 • Aktualizace DZ pro rok 2010 [ URL "UK-4517.html "] • Aktualizace DZ pro rok 2008/2009 [ URL "UK-4518.html "] • Aktualizace DZ pro rok 2007/2008 [ URL "UK-4519.html "] • Aktualizace DZ pro rok 2006/2007 [ URL "UK-4520.html "] • Aktualizace DZ pro rok 2005/2006 [ URL "UK-4521.html "] • Aktualizace DZ pro rok 2004/2005 [ URL "UK-4522.html "] *========================================================================================= * 1. Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy v Praze *========================================================================================= Univerzita Karlova je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České uznávanou v kontextu evropském i světovém. Její vědecký a pedagogický výkon i unikátní his ní činí významnou kulturní instituci. Univerzita má v současnosti 17 fakult, 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzd vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačníc 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. V r. univerzitě studuje přes 40 000 studentů a její vědecký výkon měřený objemem finančních pro institucionálního výzkumu poskytovaných vysokým školám v České republice představuje zhrub prostředků (přesné údaje o UK jsou obsaženy ve Výročních zprávách o činnosti a ve Výročníc hospodaření). Nedávný vnitřní vývoj univerzity byl ovlivněn především přijetím nového vysokoškolského zá 1999 působíme jako veřejná vysoká škola. Autonomie, kterou jsme tím získali, je ovšem spoj odpovědností. Sami rozhodujeme o své cestě, o strategii rozvoje, o svých partnerech ve věd v dalších činnostech. Tato situace si vynutila vypracování celé řady nových vnitřních legi předpisů, které jsou tak v souladu se současnou právní úpravou. Základní orientace rozvoje deklarována již před čtyřmi lety. Chceme ji důsledně naplnit a vyrovnat se i s novými výzv navíc o to naléhavější, že od května 2004 se stáváme členy EU. Období, které můžeme nazvat obdobím rekonstrukce a stabilizace, je již za námi. V 90. lete století jsme usilovali především o obnovu pedagogických sborů, o potvrzení kvality našich programů akreditacemi, o nastolování rigorózních kritérií vědecké práce, o rozvoj soutěžní financování vědy a výzkumu, o obnovování sítě zahraničních kontaktů a rozvoj mobilit atd. nové. Legislativní změna navozující naši plnou autonomii nám dala do ruky nástroj jak vzdě vědecko-výzkumné integrace univerzity. Sami chceme, aby nejbližší roky byly léty rozvoje a budování moderní univerzity vstupující do mezinárodního vzdělávacího a výzkumného prostoru všech oborů, fakult a součástí univerzity. Uvnitř tohoto prostoru pokračují změny, které byly zahájeny v předcházejících letech. Dekl představitelů evropských univerzit opakovaně podtrhují, že výrazné zvýšení konkurenceschop ekonomik vyžaduje udržení nejkvalitnějších mladých lidí představujících intelektuální pote a vybízejí ke změně dosavadního chování tradičních evropských univerzit. Znamená to impera nejlepší materiální, sociální i organizační podmínky pro rozvoj opravdu špičkového výzkumu podporu studentů doktorských studijních programů i pro účinný výběr těch nejlepších pro ak již na úrovni kvalitních magisterských studijních programů. Klasický humboldtovský model univerzity je však pod stále větším tlakem na změnu. Tradiční univerzitních disciplín a výzkumu, který byl určen jen pro vlastní vzdělávací činnost, je neudržitelná. Požadavek konkurenceschopnosti a dosahování co nejvyšší kvality vyvolává nej diferenciace a specializace uvnitř univerzity, ale i nutnost posílit spolupráci napříč obo špičku v jednotlivých oborech však už dnes není možné v izolaci. Proto jde ruku v ruce s d a výzkum nezbytnost posílit zahraniční spolupráci univerzit, zejména ve vědě a ve výměnách internacionalizace jak výzkumu, tak vzdělávání. Evropské univerzity si také uvědomují, že užší spolupráce s odběrateli výsledků vědy a výz stírání hranic mezi základním a aplikovaným výzkumem, reorganizace znalostí směrem k inter je dosud nedostatečná a přitom pro další rozvoj univerzit životně potřebná. Požadavkem je univerzit. Zdá se, že bez vzájemného propojení vědecko-výzkumné činnosti, zahraniční spolu spolupráce s praxí není možný budoucí rozvoj. Vzhledem k uvedeným skutečnostem našeho vnitřního vývoje i k proměnám vnějšího rámce bude pokračovat ve sledování následujících priorit, které se systémově promítají do kvality vzd • První prioritou je pro nás i nadále rozvoj vědecké a výzkumné činnosti. Chceme se vymezi špičková výzkumná univerzita. Kvalita výuky je totiž do značné míry závislá právě na kva výzkumné práce na každém pracovišti. Považujeme za svůj cíl, aby se zejména doktorské a studijní programy v co největší míře opíraly o vlastní vědeckou a výzkumnou činnost. K t obstáli, je třeba další stimulace vědecké činnosti a ještě důraznější podpora výchově ml na univerzitě. Naším cílem je, aby vysoká kvalita vědy a její propojení s výukou bylo sa standardem v každém oboru. • Druhou prioritou je kvalitativní proměna zahraničních kooperací spojená s důrazem na jej vědu. Významným rysem této nové vývojové etapy je především internacionalizace vzděláván Představuje základní podmínku rozvoje univerzity. I přes dosažený pokrok jsou naše výsle tomto poli stále ještě nedostatečné. Mobilita studentů roste pomalu, výměny učitelů spíš multilaterálních projektů výzkumné spolupráce není stále dost a rezervy máme i ve využív fondů. Naším cílem je dosáhnout vysokého standardu ve vytváření společných mezinárodních projektů. • Třetí prioritou je větší otevřenost univerzity. Znalostní společnost (a ekonomika) vyžad reagovali na její požadavky. Projevuje se to nejen tlakem na zvýšení počtu studentů a na studijních programů a oborů. Musíme také daleko aktivněji vstupovat do společenské praxe fungovat mnohem více na průsečíku výzkumu (získávání poznatků v základním výzkumu a vytv prostoru pro jejich další využívání), vzdělávání (předávání poznatků a jejich další šíře (jejich aktivní využívání ve společenských aplikacích). Předpokladem je ovšem současně v uvnitř univerzity projevující se spoluprací mezi obory a společným zájmem na dlouhodobém Realizace těchto priorit je závislá na komunikaci uvnitř univerzity a na kvalitě sdílení a informací. V této souvislosti považuje univerzita za klíčový úkol vybudování celouniverzit systému. Tento projekt, jehož první etapa byla po ukončení přípravných prací zahájena na z bude dokončen v roce 2006. Informační systém UK bude zahrnovat všechny oblasti činnosti un a vzdělávací činnost, zahraniční spolupráce, sociální oblast), podporu pro řídící a admini (personalistika, hospodaření, oběh dokumentů apod.) a v neposlední řadě umožní využití dal prvků, jako jsou např. univerzitní průkazy. Počítáme s tím, že v mnoha agendách dojde v rá k jejich sjednocení, bez kterého není efektivní správa univerzity, ani fakult a dalších so možná. Primárním cílem informačního systému je umožnit členům akademické obce přístup k in pro vzdělávací, vědeckou i pedagogickou činnost potřebují a současně jim usnadnit mnohé ad úkony dnes zatížené neúměrně velkou byrokracií a v mnoha případech zbytečným dublováním. Pro úspěšné naplnění deklarovaných priorit univerzity je zapotřebí mít možnost pravidelné evaluace jejích činností. Aktuální data pro takováto hodnocení budou poskytována informačn nicméně zásadním úkolem je shoda na transparentních pravidlech pro interpretaci výsledků a zpětné vazby. Pokud jde o vzdělávací činnost, platí, že i přes demografický pokles lze také v budoucnost v mnoha oborech zájem o studium na UK převyšující její stávající kapacity. Budeme se i nad co nejvyšší kvalitu studijních programů, aby se prestiž univerzity udržela nebo ještě zvýš li však naplnit naše záměry a důstojně začlenit univerzitu do znalostní Evropy, nelze podl kvantitu. Naplnit naše cíle totiž můžeme jen nastavením náročných kritérií ve všech hlavní univerzity: od přijímacího řízení, přes studijní nároky v bakalářském, magisterském i dokt kritéria vědecké činnosti a graduování učitelů, až po podporu inovačních projektů spoluprá Klíčovým prvkem rozvoje UK zůstává vědecká a výzkumná činnost, což potvrzují i změny ve fi univerzity - dochází k vyrovnávání podílu financování na vzdělávací činnost a na vědu a vý zvyšuje váha dalších finančních zdrojů. V nejbližším období nelze očekávat radikální vyřešení otázky financování vysokých škol, kt I nadále chceme vyvíjet tlak na zvyšování prostředků ze státního rozpočtu, abychom odstran podfinancování univerzity vedoucí k jejímu narůstajícímu vnitřnímu zadlužení znemožňujícím kvalitativní rozvoj. Našim cílem je i snížení míry nejistoty při rozvrhování záměrů univer víceletého finančního výhledu a dosažení podílu financování vysokých škol na hrubém domácí srovnatelného s průměrem Evropské unie. Kromě základní dotace ze státního rozpočtu se bude stále více prosazovat vícezdrojové fina podíl prostředků z doplňkové činnosti v našem rozpočtu neustále roste, musíme podniknout k dalších zdrojů. Jedním z nich by nepochybně mělo být i využívání našich vědecko-výzkumných podobě technologických, inovačních a společenských aplikací. V této oblasti chceme aktivně domácí i zahraniční partnery. Univerzita tedy vstupuje do období, kdy se musí naučit žít v poměrně turbulentním prostřed základní referenční rámec naší činnosti (od národního k mezinárodnímu); vzrůstá význam pru na problémy vědy, vzdělávání i společenské praxe; diverzifikuje se financování univerzity. nezbytné dosavadní model činnosti univerzity přizpůsobit těmto novým podmínkám. Univerzita Karlova proto v tomto Dlouhodobém záměru konkretizuje priority svého vývoje v h své činnosti takto: *========================================================================================= * 2. Věda a výzkum *========================================================================================= Zmínili jsme již klíčovou roli vědy, výzkumu, vývoje a další tvůrčí činnosti na UK pro kva činnosti i pro další rozvoj univerzity vůbec. V uplynulém období leželo těžiště vědecké či v teoretickém a experimentálním badatelském výzkumu. Významnou složkou byl ovšem i výzkum klinický (zejména v medicínských oborech). Na většině fakult se podařilo rozšířit objem vě činnosti stabilním zapojením do výzkumných záměrů a grantových projektů. Byla zformulována kritéria habilitačních a jmenovacích řízení. Ustanovily se nové oborové rady doktorských s programů a také představy o pojetí a řízení doktorských studií se ustálily. V nadcházejícím období se ocitáme před úkolem dokončit náročnou kvalitativní proměnu vědec Jde o již zmíněnou potřebu diferenciace a specializace, koncentrace kapacit a větší implem vědy do praxe. Jinak se nelze s tlakem na internacionalizaci a s nezbytností získávat fina na vědu z více zdrojů vyrovnat. Změněná situace ve financování tzv. specifického výzkumu n významné změně v koncepci vědecké práce. Ta umožňuje, ba si vynucuje, důslednější propojen práce se vzdělávací činností a s přípravou mladých vědeckých pracovníků. Předpokladem úspě nejprve důkladné zhodnocení našeho současného stavu. Vědecká spolupráce s ústavy Akademie věd ČR, s jinými vysokými školami a s resortními výzk je samozřejmostí a bude i nadále rozvíjena. Zveřejňováním dobrých zkušeností s ní chceme m pracoviště k této formě kooperace. Chceme více využívat možností, které poskytuje rámcová a podporovat vytváření společných oborových rad doktorských studijních programů. Hlavní úkoly v následujícím období vidíme ve čtyřech oblastech: A) Dokončit novou evaluaci fakult a dalších součástí v oblasti vědy a výzkumu. Cílem tohot identifikovat slabá místa ve srovnání se špičkovými zahraničními univerzitami, zjistit dyn a na základě toho přijmout kvalifikovaná a podle oborů diferencovaná opatření. Společným j evaluace, která se musí stát pravidelnou, zůstávají následující kritéria: vědecký výkon (p kvalita publikací a úspěšnost v grantových soutěžích), přínos jednotlivých pracovišť k roz a zejména v zahraničním srovnání (účast na mezinárodních projektech, mezinárodní spoluprác grantové projekty, bilaterální spolupráce, atd.) a v neposlední řadě počet doktorandů a je participace na vědecké činnosti pracovišť, prezentace jejich výsledků na vědeckých konfere nastartovat žádoucí změny, to znamená: • podpořit kvalifikační růst mladých vědeckých a pedagogických pracovníků. Při zachování n kritérií pro habilitační a profesorská jmenovací řízení je nutné usnadnit zahajování těc mladších pracovníků. Věkový průměr docentů a profesorů je stále příliš vysoký a v řadě o humanitních) lze hovořit o krizové situaci. Ve větší míře než dosud chceme vytvářet podm graduaci využíváním tvůrčího volna a motivačními pobídkami. Hlavním kritériem graduačníc přitom musí stále být úroveň pedagogické a vědecké činnosti. V pedagogické činnosti bude větší důraz než dosud na počet vedených a zejména úspěšně ukončených doktorských prací, diplomových. V případě doktorských prací podpoříme kritérium zapojení doktoranda do spol zahraničními odborníky - partnery školitele či školícího pracoviště. Ve vědecké činnosti dosud vyžadovaných kritérií klást větší důraz na aktivní roli kandidáta (vedoucí řešitel koncipování a řešení výzkumných úkolů ve spolupráci se zahraničními partnery; • dále zvýšit úspěšnost doktorského studia. Poté, co byly vytvořeny podmínky pro hmotnou s školitelů za úspěšně ukončené studium jejich doktorandů v řádném termínu, je nutno přist opatřením. Situace ve včasném ukončování studia není totiž přes výrazné zlepšení v minul uspokojivá. a.Zkvalitnit je nutno již přijímací řízení. Jeho součástí musí být zařazení uchazečova p konkrétní výzkumné práce školitele (pracoviště), včetně naplánování stáže na zahraničn b.je nezbytné i nadále vyvozovat důsledně závěry z nedostatečného plnění studijních povi doktorandů; c.u příbuzných oborů je zapotřebí sjednotit požadavky na průběh a ukončení studia s větš na výzkumnou práci než na absolvování jednotlivých kursů. V této oblasti stojíme před srovnat výchozí úroveň studentů oborově příbuzných doktorských studijních programů for intenzivní výuky a dosáhnout výrazně vyššího podílu uchazečů o studium na UK, kteří př jiných – domácích i zahraničních - univerzit. Chceme také usilovat o prosazení náročný doktorského studia, jejichž plnění by se na UK stalo standardem, i kdyby to mělo vést republiky ke kvalitativně odstupňované akreditaci doktorských studijních programů. Brzdou motivace doktorandů však stále zůstává příliš nízká úroveň stipendií, která řadě neumožňuje plnou koncentraci na studium nebo vede dokonce k jeho předčasnému ukončení. I vyvíjet tlak na přímé navýšení stipendií ze státního rozpočtu a současně na větší využív odměňovat doktorandy z grantových aj. zdrojů. Vhodnou cestu, jak řešit tuto otázku, před intenzivnější zapojení doktorandů do výuky umožňující jejich platové ohodnocení; • zvýšit podíl mezinárodní vědecké spolupráce, zejména v rámci EU. Klíčovým úkolem je zapo vědecké spolupráce se zahraničními partnery. Jednak přípravou komplexních projektů v rám programu EU se zapojením většího počtu pracovišť než dosud a také aktivnějším vyhledáván partnerů v rámci dvoustranné spolupráce. Perspektivní cestu pro nás představuje vytvářen badatelského výzkumu a doktorských studií se zahraničními partnery, což kromě kvality vý reálnou šanci na publicitu a zvyšování renomé univerzity v zahraničí. Při větším zapojen pak očekávat dobrou investici do budoucího pozitivního vývoje univerzity. B) Propojit a koncentrovat výzkumné kapacity pracovišť UK zejména v souvislosti s přípravo výzkumných záměrů a výzkumných center. Neznamená to, že by si univerzita neuvědomovala výz svých pracovišť v grantových soutěžích. Bude proto i nadále podporovat kvalitní grantové p u národních, resortních či dalších agentur. Páteř vědecko-výzkumné činnosti UK však představují výzkumné záměry. Výzkumné záměry pro o 2009 (resp. 2011) jsou totiž příležitostí k propojení výzkumných kapacit univerzity. UK vy legislativních podmínek institucionálního financování vědy tak, aby byla posílena integruj univerzity v její vědecké a výzkumné činnosti. Výzkumné záměry představují šířeji koncipov základního badatelského výzkumu, jehož uskutečňování posílí institucionální prvky (nové vý laboratoře atd.) a prohloubí žádoucí interdisciplinaritu. Objevují se tak příklady intenzi více fakult na řešení záměrů. Jejich podpora ovšem vyžaduje novou organizační strukturu a vědecké činnosti (rady výzkumných záměrů, koordinace řešitelských týmů, distribuované fina univerzity). Dalším příkladem žádoucí spolupráce a navíc příležitostí ke vzniku nových kvalitních praco výzkumná centra. Ta propojují naše výzkumné kapacity s kapacitami dalších vysokých škol, ú jiných výzkumných institucí. Univerzita hodlá vypsané soutěže na financování výzkumných ce podpoře rozvoje nových oborů a perspektivních výzkumných témat. C) Posílit vazbu vědy a výzkumu na vzdělávací činnost. Na základě nové legislativy se změn specifického výzkumu i způsob jeho financování. Spočívá v těsnější vazbě na akreditované m doktorské studijní programy. Je proto nezbytné přizpůsobit obsah studia tak, aby byla umož studentů na výzkumné činnosti pracovišť. Prostor pro výzkumnou činnost musí být ve studijn jasně a konkrétně specifikován. Posílí se tak individuální, profilovaná činnost studentů j partnerů ve vědecké činnosti. S prosazováním nového pojetí specifického výzkumu úzce souvisí změny ve fungování vnitroun instituce podpory výzkumu - Grantové agentury UK. Po doladění jejího nového pojetí hodláme prostředky, které jsou pro ni každoročně vyčleňovány. D) Podpořit další rozvoj systému vědeckých informací jako základní služby vědecko-výzkumné Předpokladem je dokončení virtuální knihovny UK integrací knihovnicko-informačních služeb součástí, které je nutné nadále zkvalitňovat tak, aby se staly moderními centry vědeckých je umožnit snadný přístup k vědecko-informačním zdrojům všem členům akademické obce bez oh které fakultě studují nebo pracují. Nezbytnou podmínkou pro realizaci tohoto cíle je sjedn knihovnických a příbuzných systémů v rámci univerzity. Pro zajištění kvalitní výzkumné prá informacemi a plnohodnotné začlenění do mezinárodního rámce budeme průběžně obnovovat lice databázím a získávat přístup k databázím dalším. Knihovny a střediska vědeckých informací komplexní integrované celky umožňující vyhledávání a inovování informací, jejich flexibiln výsledků vlastní výzkumné činnosti. Nezanedbatelnou bude i nadále podpora vlastní ediční č v ekonomicky únosném rozsahu. Pokračovat chceme v rozšiřování činnosti Nakladatelství Karo nezastupitelnou roli v propagaci výsledků vědecké činnosti dosažených na pracovištích UK. bádání a popularizaci vědy hodláme výrazně zlepšit posílením důrazu na propagaci univerzit moderních mediálních prostředků. *========================================================================================= * 3. Studium (vzdělávací činnost) *========================================================================================= Uplynulé období bylo charakterizováno především stabilizací většiny studijních programů a oborů vyjádřenou jejich úspěšnou reakreditací. V souladu s boloňským procesem byla také za strukturace. Na UK se realizují všechny typy studijních programů - bakalářské, navazující magisterské a doktorské, které jsou uskutečňovány v prezenční nebo kombinované formě. Byli ustaveni garanti a rady garantů studijních programů. Byl také zahájen proces implemen mezinárodního kreditního systému studia (ECTS) usnadňujícího mobilitu studentů a vzájemné splněných studijních povinností. Rozvíjela se zahraniční mobilita studentů. Zvyšuje se počet těch, kteří odjíždějí na delší dva semestry) a výsledky studia jim jsou po návratu uznávány. V nejbližším období se prioritou stává důsledné dokončení zahájených změn a aktivnější rol jejích fakult v modernizaci vzdělávací činnosti, tj. v přibližování se nejnáročnějším evro Především chceme: a.Aktivně vystupovat v přípravné fázi akreditačního procesu. Kvalitu našich programů musím především my sami. V tomto procesu je třeba důsledně prosazovat strukturaci studijních p bakalářské a následné magisterské programy všude, kde neexistují závažné důvody mluvící těchto změn (např. požadavky harmonizace kvalifikačních standardů s evropskými normami). optimální podoby strukturovaného studia předpokládá průběžné hodnocení jeho kvality na z mezinárodních standardů. Univerzita preferuje bakalářské studium jako předstupeň navazuj magisterského studia. V odůvodněných případech by se měla aktivněji zapojit do přípravy samostatných (profesních) bakalářských programů, také formou spolupráce s kvalitními par prvkem zajištění kvality studia je pravidelné hodnocení výuky studenty a získávání zpětn absolventů. b.Odstraňovat bariéry, které z jednotlivých pracovišť i fakult vytvářejí uzavřené celky, p oborové struktury. Prostupnost studia ovšem nesmí být jen vizí nebo přáním. Je-li základ prostupnosti strukturované studium, pak je třeba vytvořit nástroje, které přestupy umožn průtahů a komplikací. Jsou jimi přesné definování podmínek návaznosti mezi bakalářskými navazujícími magisterskými programy; celouniverzitní kreditní systém platný na všech fak umožňující individuální přizpůsobení kurikula; aktualizované informace o výukové nabídce anotací a sylabů zpřístupněné na www stránkách; a především stanovení akceptovatelných k spolupráce garantů studijních programů stvrzené dohodami mezi fakultami o vzájemném uzná studijních povinností. c.Učinit ze zahraniční mobility studentů samozřejmou součást jejich studia. UK si klade za v nejbližším období zejména s využitím projektů specifického výzkumu a spolupráce v rámc Erasmus–Socrates studijní pobyty na zahraničních univerzitách. Tato činnost je ve většin založena na reciprocitě. To pro nás znamená vytvářet podmínky pro přijetí studentů zahra Rozvoj mobility studentů se bude týkat především studentů magisterského a doktorského st studentů pobývajících na zahraniční škole v daném semestru považujeme za optimální počet se počet studentů magisterského studia, kteří takový pobyt absolvují, stále zvyšoval. U by taková minimálně semestrální stáž na partnerském pracovišti měla být povinná. Dokonče vzájemného uznávání studijních povinností je pak předpokladem, že se tyto pobyty stanou součástí studia, které nebude o tuto dobu prodlouženo. Výrazně by se pak rozvoj této dim měl projevit v nárůstu společně vedených diplomových a doktorských prací. Účinnost přeno možnostech a přínosu zahraničních stáží zvýšíme také větším zapojením Informačně poraden d.Jedním z indikátorů špičkové úrovně studia na univerzitě je i počet zahraničních student nárůst považujeme za nezbytné podpořit studijní programy akreditované v cizím jazyce. Ko vytvářením pobídkových nástrojů jak pro fakulty a další součásti, které takové studium n na něm podílejí (zejména odpovídající mzdovou politikou), tak pro potenciální zájemce o studium v České republice. e.Rozšířit nabídku studia na UK také na další zájemce. Současná společenská potřeba, vyjád v tzv. Bílé knize MŠMT, vyžaduje výrazně rozšířit nabídku profesně orientovaných i zájmo celoživotního vzdělávání. V současnosti studuje v těchto programech na UK téměř 10 000 f a řada fakult nabízí široké spektrum kurzů doplňujícího, rozšiřujícího a specializačního Univerzita Karlova však musí vytvořit systém celoživotního vzdělávání pro jednotlivé cíl V tomto systému by měly příbuzné fakulty spolupracovat a poskytovat kvalitní společnou n ve vybraných profesích např. na kariérní řád (učitelé, pracovníci ve zdravotnictví, prac pomáhajících profesích apod.). Přednostně se zaměříme na vlastní absolventy a absolventy vůbec. Další skupinou zájemců o kurzy celoživotního vzdělávání jsou také uchazeči o stud nebyli přijati k řádnému studiu z kapacitních důvodů. Je snahou univerzity nabídnout jim vzdělávat a kvalitně se připravit na případné přijetí do řádného studia. f.Před univerzitou stojí v souvislosti s rozvojem a užitím moderních informačních technolo také úkol rozšiřovat prvky distanční formy vzdělávání. To předpokládá především zajistit pro jeho fungování (zavádění prvků e-learningu, vytváření učebních materiálů, zpřístupně literatury, atd.). *========================================================================================= * 4. Zahraniční styky *========================================================================================= Uplynulých čtrnáct let charakterizoval univerzitu výrazný kvantitativní nárůst zahraničníc vyjádřených v bilaterálních dohodách o meziuniverzitní spolupráci a v zapojení do evropský Erasmus, Leonardo, Ceepus, Aktion a dalších. Univerzita se stala členem několika prestižní organizací a akademických sítí. Narůstá počet studentů vyjíždějících na zahraniční studijní pobyt. Pozvolna roste také poč studentů ze zahraničí. Počet přijíždějících představuje zhruba dvě třetiny počtu vyjíždějí již bylo uvedeno, situace v oblasti mobilit i v nabídce kursů vyučovaných v cizím jazyce p uspokojivá. Problémy přetrvávají nejen se zajištěním žádoucí kompatibility výuky, ale také zahraniční spolupráce se špičkovými univerzitami. V současné době skončilo v oblasti zahraničních styků období extenzivního rozvoje. Nová et charakterizována důrazem na kvalitu. Řada bilaterálních dohod, které se ukázaly nefunkční, a aktivních tak dnes máme cca 150. Záměrem pro nejbližší období je aktivnější, více selekt zahraničních styků. Hodláme se orientovat na rozvíjení spolupráce především s předními evr světovými vysokými školami špičkovými v příslušných oborech. Budeme usilovat o spolupráci univerzitami, které se v rámci ratingů umisťují na předních místech. Kromě toho se budeme intenzivnější spolupráci se světovými centry a významnými nevládními organizacemi, které s podpoře vědy a výzkumu. Proto je potřebné pokračovat v průběžné analýze vývoje zahraničních styků na fakultách a d součástech. Na jejím základě budeme i nadále redukovat ty dohody, které se stanou neproduk vyhledávat partnery nové. Kritériem kvalitativního posunu pak je pokračování smluv zahrnuj společné projekty vědecko-výzkumné spolupráce a společné vědecké konference nebo publikace jedno- až dvousemestrální pobyty studentů, prosazování vzájemné kompatibility výuky, zavád vedení diplomových a doktorských prací apod. Pokud jde o zapojení do mezinárodních programů a univerzitních sítí, je vzhledem k našemu EU jasné, že naší prioritou budou programy EU. Kromě cíle zlepšit využívání programu Erasm tj. zvýšit počet vyjíždějících a zejména přijíždějících studentů, chceme využít také možno programem Erasmus Mundus, který podporuje multilaterální spolupráci několika univerzit z č a partnerů z třetích zemí. V rámci programu TACIS budeme také spolupracovat se špičkovými zemí východní Evropy. Tyto záměry vyžadují v krátkém čase rozšířit a zkvalitnit nabídku kursů v cizím jazyce. To zajištění odpovídajícího materiálního zázemí pro přijíždějící studenty a učitele – zejména ubytování. Jde o jeden z kroků, jak zvýšit počet hostujících profesorů. Finanční zabezpeče např. v rámci sdružení univerzit Coimbra Group i rozvíjením dohod o statutu „free movers“, tzv. vědeckých nebo studentských víz. Současná situace v nabídce zahraničních pobytů je pro řadu studentů i vyučujících málo pře což budeme řešit větším využitím Informačně poradenského centra a efektivnější cirkulací i zahraničních stážích. UK v minulém období začala podporovat mobilitu studentů i učitelů také z vlastního Fondu m priority tohoto fondu budeme reformulovat tak, aby byly v souladu s prioritami v ostatních budeme v nejbližším období klást důraz především na podporu příjezdů kvalitních zahraniční a na podporu výjezdů studentů doktorských studijních programů v prezenčním studiu. *========================================================================================= * 5. Sociální politika *========================================================================================= Sociální politika UK navazuje na hlavní činnosti předchozího období, tj. na pomoc sociálně a studentům se speciálními potřebami, kteří úspěšně studují, a na sociální zvýhodnění stud mimořádně úspěšní zejména ve vědecké, tvůrčí nebo odborné činnosti. Byla vytvořena nová pravidla pro rozdělování míst na kolejích, byl změněn stipendijní řád na stipendia za vynikající studijní výsledky, na účelová a doktorandská stipendia. Byly zí umožňující vyrovnávání podmínek pro studium studentů se speciálními potřebami. Získáním no významně navýšen celkový počet lůžek na kolejích. Univerzita si uvědomuje, že součástí sociální politiky je též podpora zaměstnanců a pomoc problémů. Do popředí se dnes dostávají kritéria kvality a efektivnosti. V nejbližším období proto ch své síly na následující priority: a.Výrazněji podpořit doktorandy vykazující vynikající výsledky. b.Aktualizovat celkovou koncepci ubytovacích a stravovacích služeb poskytovaných univerzit je optimalizace menz a postupné zkvalitňování ubytování za stávající i za event. pozměně MŠMT. c.Při sociálním zvýhodňování studentů nadále upřednostňovat jejich dobré výsledky ve studi odborné a vědecké činnosti. d.Zlepšit informovanost studentů a uchazečů o studium se speciálními potřebami a výrazně z všech pracovníků UK, kteří se touto problematikou studentů zabývají, jakož i informovano této problematice. e.Nadále rozšiřovat bezbariérový přístup do objektů univerzity, usnadňovat studijní podmín speciálními potřebami a upravovat vnitřní vybavení kolejí a menz. f.Posilovat motivující prvky v systému odměňování zaměstnanců univerzity. g.Vytvořit podmínky pro stabilizaci zaměstnanců UK. Univerzita vybuduje přechodné ubytován prostorách kolejí pro začínající mladé učitele a vědecké pracovníky, které pro ně bude p „startovní“ ubytování. h.Usilovat o posílení vztahu zaměstnanců k univerzitě vyjednáním výhodných sociálních prog penzijního připojištění apod.) s příslušnými finančními institucemi. Rozsah a efektivnost sociální politiky univerzity ovšem citelně závisí na způsobu financov vysokých škol, na možnostech nakládání s přidělenými prostředky, na systému státní dotace stravování studentů, možnostech vybírat školné apod. V každém případě chceme v sociální po vystupovat aktivně a hledat přijatelná řešení nejtíživějších problémů. *========================================================================================= * 6. Vnější vztahy *========================================================================================= V minulých letech univerzita usilovala o veřejnou prezentaci svých výsledků, reagovala na společenské události a její členové nebo představitelé se vyslovovali k důležitým odborným otázkám. V době, která je někdy charakterizována jako „věk informací“, a v níž se zvyšují nároky na kooperace, předpokládá efektivní fungování univerzity posílit a kvalitativně proměnit poje vnějších vztahů. Naše pojetí lze charakterizovat cílem komunikovat UK jako značku nejvyšší jako univerzitu s kvalitním výzkumem tvořenou špičkovými odborníky ve svých oborech, jako kvalitních magisterských a zejména doktorských studií. Toho chceme docílit: a.Vytvořením dlouhodobé komunikační strategie, která musí být aktivní a nezávislá. UK bude svých pracovníků, výsledků vědecké i pedagogické práce, v nabídce expertních služeb méně Budeme více prosazovat vlastní témata, prezentovat vlastní akce a výsledky činnosti naši a to i v zahraničí. Vhodným krokem bude vytvoření interní databáze univerzitních odborní prezentovat jako konzultanty, analytiky a experty v konkrétních problémových okruzích či Zkvalitníme také informování o naší ediční činnosti, zejména o nejvýznamnějších připravo publikovaných titulech nakladatelství Karolinum. Perspektivní cestu k aktivní prezentaci ukazují projekty typu Evropského diskusního fóra, které chceme i nadále produkčně a medi b.Formulováním komunikační taktiky, která vychází z potřeby diferencovaného působení na je cílové skupiny. Adresnost zvyšuje efektivnost komunikace. Proto bude UK komunikovat form každé skupině adresátů se širokou veřejností, s odbornými komunitami i s mezinárodními p každou z nich je nutné průběžně definovat nosná témata - např. pro mezinárodní spoluprác témata dokazující její špičkovou kvalitu; ve vztahu ke společenské praxi půjde o využite akademického výzkumu; ve vztahu k otázkám veřejného života chce být UK faktorem tvorby o společnosti a prezentovat své poznatky a stanoviska i prostřednictvím společných projekt Spektrum forem komunikace a nosičů bude širší: kromě využívání tištěných médií, televize je žádoucí vedle obnoveného časopisu Forum koncipovaného jako monotématický, problémově časopis, vytvořit výběrový časopis Forum-digest. Posilovat budeme kvalitu úspěšně se roz internetového i-Fora spuštěného v prosinci 2003, které je převážně zpravodajské a intera nezbytné považujeme systematicky rozšiřovat řadu prezentačních publikací o univerzitě. Harmonizace univerzitního kalendáře akcí a jejich mediálního krytí umožní vnést do vnějš UK systém a upevnit ji v povědomí naší veřejnosti i potenciálních partnerů pro spoluprác zahraničí. c.Optimalizací vnitřní komunikace v rámci UK, která se musí podstatně změnit, protože je p účinnou komunikaci vnější. Do informačních aktivit důsledněji zapojíme Informačně porade Průběžně budeme ve spolupráci s fakultami inovovat soubor informačních a propagačních ma i cizojazyčných mutacích. *========================================================================================= * 7. Rozvoj *========================================================================================= Uplynulé období lze charakterizovat snahou o stavební rekonstrukce a o modernizaci technol i přístrojového vybavení a informačních technologií. Dnešní stav sice není ani v této obla uspokojivý, přesto však chceme pojmout rozvoj univerzity šířeji jako vytváření podmínek pr uvedených priorit v jednotlivých oblastech její činnosti. Pro dosažení vysoké kvality hlav je třeba vytvořit odpovídající logistické zázemí. Za strategické úkoly rozvoje v širším slova smyslu považujeme – vedle již v úvodu zmíněnéh Informačního systému UK – následující cíle: a.Naplňovat schválenou Dokumentaci programu obnovy a rozvoje materiálně-technické základny 2002-2007. b.Provést analýzy a určit pravidla pro stanovení priorit tvorby investičního programu, vče projektů výstavby a modernizace. Na jejich základě vyhledat mimorozpočtové zdroje pro je c.Iniciativně využívat možnosti prosazovat priority UK pomocí systému financování vědy, vý vzdělávání a pomocí pravidel vnitřního rozdělování prostředků na UK. d.Usilovat o nové zdroje financování univerzity, zejména spoluprací s praxí a zhodnocování práce. Připravujeme vhodný model inovační politiky UK, který zlepší přenos poznatků naše e.Koncentrovat síly a materiální prostředky na podporu kvality. Materiální, technologická podpora bude směřovat tam, kde jsou nejvíce naplňovány priority UK. K nim budeme přihlíž vnitrouniverzitních akcí navrhovaných na zařazení do investičního programu. f.Podporovat funkční vnitřní uspořádání univerzity vytvářením účelných center zakládaných nebo dalšími součástmi UK směřujících k mezioborové integraci a vyhodnocovat jeho efekti Rozvojové úkoly v užším slova smyslu vidíme především v nutnosti zajistit pro fungování un materiální podmínky, kvalitní tok informací a vzájemnou komunikaci. 1.Nová výstavba, včetně moderního vybavení stroji a přístroji, musí probíhat podle doložen schválených dlouhodobých záměrů fakult. V nich je třeba stanovit trvalejší priority, kte souladu s tímto záměrem. Naplňování Dokumentace programu na úrovni každoročních investič jednotlivých investičních záměrů se musí důsledněji řídit kritérii kvality a vazby na pr Řada fakult je v tíživé situaci protože má nedostatečné kapacity pro výuku i výzkum. Pří se jeví budování minikampusů. Chceme proto připravit modelový projekt výstavby minikampu vhodných lokalit, kde již univerzita sídlí. Předpokladem realizace takového projektu je vhodného modelu financování, který univerzitu nezatíží nad únosnou mez na mnoho let dopř 2.Podstatný úkol, na který se UK v nejbližší době zaměří, představuje kooperace s praxí. M výhodnému zhodnocování intelektuálního potenciálu univerzity v podobě inovačních projekt optimální model zhodnocení našich zkušeností a poznatků na poli efektivního získávání gr mimoresortních i nadnárodních zdrojů; na poli ochrany duševního vlastnictví (patentů a l oblasti zužitkování výsledků výzkumu a vývoje v podobě vytváření malých podnikatelských spin offs). Budeme analyzovat všechny varianty kooperace s praxí: inovační (technologick součást univerzity, smluvní vztah s tzv. out house společností, formu metodického a pora UK a další. *** Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy v Praze je výsledkem shody reprezentativních grémií a orgánů univerzity a stává se závazným dokumentem pro její další činnost a směřování. Tento všem členům akademické obce motivující cíle, formuluje konkrétní kroky pro vytváření kvali zázemí pro univerzitní život i náročná kritéria odpovídající evropským a světovým standard je budovat univerzitu, která bude atraktivní pro své studenty i učitele a která bude žádan špičkové domácí i zahraniční univerzity a výzkumná pracoviště.