Dlouhodobý záměr UK 1999-2004

Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy v Praze 1999-2004

  • Schváleno KR dne 30.8.1999

  • Schváleno VR dne 30.9.1999

  • Projednáno SR dne 11.10.1999

  • Schváleno AS dne 12.11.1999


Aktualizace Dlouhodobého záměru pro rok 2000

Aktualizace Dlouhodobého záměru pro rok 2001/2002

Aktualizace Dlouhodobého záměru pro rok 2002/2003

Aktualizace Dlouhodobého záměru pro rok 2003/2004

1. Dlouhodobý záměr UK

Univerzita Karlova je v současnosti významnou a uznávanou vzdělávací a vědeckou institucí, a to nejen v kontextu českého regionu, ale i v měřítku evropském a celosvětovém. Toto vynikající renomé vychází z jejího výjimečného historického významu, jejího sepětí s osudy českého národa v dlouhé historii, a je dáno současným významem v rámci hlavního města státu, živými reálnými kontakty pedagogů a studentů, její geografickou lokalizací i oborovým zaměřením, ale především dobrou úrovní vzdělávání, vědecké práce a jejím akademickým prostředím.


Specifičnost UK a jejích součástí, mj. také v historicky daném situování v rámci Pražské památkové rezervace, omezuje možnosti uplatnění obecně stanovených metodických pokynů, ukazatelů, popřípadě norem pro řešení otázek rozvoje vysokých škol. Rozhodování o dlouhodobé koncepci UK pro XXI. století podmiňují některé podstatné úkoly, jako:


  • pedagogické a filozofické otázky výchovy a vzdělávání

  • rozvoj vědecké činnosti v rámci jednotlivých vědních disciplín

  • struktura vysokoškolského systému včetně sektoru soukromých vysokých škol

  • struktura absolventů vysokých škol

  • demografická a sociologická hlediska vývoje

  • modernizace společenských věd dle současných požadavků

  • otázky koexistence univerzitního studia a celoživotního vzdělávání

  • důsledky tendence k masovosti univerzitního vzdělání v souvislosti s odpovídající úrovní vědecké činnosti - uplatňování nových didaktických forem výuky

  • rozvoj mezinárodní mobility studentů

  • urbanistické podmínky a vztahy v rámci města Prahy a regionu v kontextu s historicky danými krystalizačními jádry fakult a součástí UK

  • rozvoj lékařských oborů a fakult v závislosti na budoucím generelu rozvoje zdravotnictví

  • celkové ekonomické podmínky apod.


Vzhledem k tomu, že UK působí v prostředí ovlivňovaném vnějšími podmínkami, které se neustále vyvíjejí, bude její dlouhodobý záměr periodicky upravován podle aktuálního stavu.


Univerzita Karlova v Praze má v současnosti 16 fakult, 9 celouniverzitních vědeckých a vědecko-pedagogických pracovišť, 6 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita Karlova je od roku 1999 veřejnou vysokou školou. Základním zdrojem jejího financování je dotace ze státního rozpočtu poskytovaná MŠMT ČR.

2. Studium na Univerzitě Karlově

Na UK se realizují všechny tři typy studijních programů: bakalářské, magisterské a doktorské. Bakalářské a magisterské studium na UK je organizováno jako prezenční, nebo kombinované. Řadu studijních programů (např. medicínu) lze studovat pouze prezenční formou. Všichni studenti UK jsou imatrikulováni na některé z fakult UK.


Orgány fakult jsou zmocněny k tvorbě a realizaci studijních programů. Průběh a podmínky studia se řídí vnitřními předpisy - Studijním a zkušebním řádem UK a Řádem přijímacího řízení UK a studijními předpisy fakult. Konkrétní podmínky a průběh studia pro jednotlivé studijní programy jsou zpracovány ve studijních programech fakult, které jsou v souladu se zněním vysokoškolského zákona a respektují celouniverzitní předpisy. Statut UK umožňuje zřizovat tzv. koordinační rady bakalářských nebo magisterských studijních programů jakožto poradní orgány děkanů těch fakult, které daný studijní program realizují. Společné koordinační rady studijního programu jsou zvlášť důležité v případech, kdy obdobný studijní program realizuje několik fakult. Bakalářské studium je na fakultách UK zpravidla tříleté, buď profesní, nebo jako první stupeň magisterského studia. Ukončuje se státní závěrečnou zkouškou. Ve stanovených případech bakalářských studijních programů může absolvent pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském studijním programu. Pro povinnou reakreditaci studijních programů bude přepracována náplň těch bakalářských studijních programů, které jsou doposud převzaty z dřívějších akreditačních požadavků bez jejich modifikace pro současné podmínky. UK předpokládá spolupráci na realizaci bakalářských studijních programů s jinými institucemi.


Magisterské studijní programy jsou zpravidla pětileté, ukončují se složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je ve většině případů obhajoba diplomové práce. Zahraniční studenti mohou na UK studovat buď na základě uzavřených mezivládních dohod, nebo na základě výsledků přijímacího řízení. Pokud zahraniční student po přijetí studuje český studijní program, není jeho studium zatěžováno dalšími poplatky. Zájemci mohou absolvovat kurzy češtiny (1-2leté) v Ústavu jazykové a odborné přípravy UK. Pokud zahraniční student studuje studijní program pro cizince v cizím jazyce, hradí náklady na toto studium sám. Výši úhrady stanoví děkan fakulty.


Doktorským studijním programům je na UK přikládán mimořádný význam. Proto bude i nadále podporována realizace těchto studijních programů ve směru kvalitativního i kvantitativního rozvoje, mezioborových kontaktů spolupráce, hmotné podpory s nimi spojeného výzkumu,a to jako program národní i mezinárodní. Zvláštní důraz bude kladen na rozvoj společných doktorských studijních programů s jinými vysokými školami a vědeckými institucemi, především ústavy AV ČR. V těchto směrech působí Centrum doktorských studií UK. UK bude nadále usilovat o integrální začlenění externích vědeckých pracovníků do doktorského studia.


Velkou budoucnost spatřujeme, v souladu s programy EU, v rozvoji kombinovaného typu studia a programů celoživotního vzdělávání, v jejichž rámci poskytuje UK různé druhy doplňujícího, rozšiřujícího, specializačního studia a širokou nabídku kurzů zaměřených profesně či zájmově. Zejména pro tyto aktivity bude možno úspěšně využít nově zaváděných moderních výukových technologií.


UK usiluje o změny směřující ke zkvalitňování studia, a to nejen zaváděním nových výukových technologií, ale rovněž koncipováním nových moderních studijních programů. Významně je podporován interdisciplinární charakter studia, který znamená širší spolupráci mezi jednotlivými obory. Základním předpokladem pro naplňování těchto cílů je postupné zvyšování kvalifikační úrovně učitelského stavu UK při současném snižování jeho věkové struktury ve všech kategoriích. Jsou již zavedeny a budou se stále zdokonalovat mechanismy, které umožňují větší prostupnost studia na úrovni mezifakultní, meziuniverzitní i mezinárodní. Postupně je na všech fakultách UK zaváděn kreditní systém hodnocení studijních povinností. Tím bude možno zavádět nové studijní obory bez ustavování nových pedagogických pracovišť. Informační systém STUDENT, který je částí celouniverzitního informačního systému, významně napomůže prostupnosti studijních programů z hlediska organizace a kontroly studia. Nově zavedený evidenční systém MATRIKA s databází studentů se stane důležitým nástrojem informujícím o struktuře studentů UK na celouniverzitní úrovni a využitelným především pro management UK a uplatnění absolventů.

3. Koncepce vědecké práce na UK

Těžiště vědecké činnosti je v oblasti badatelského výzkumu jak teoretického, tak experimentálního. Jeho rozsah je v mnoha oborech dobře srovnatelný s rozsahem na pracovištích AV ČR. Neméně významnou složkou je i výzkum charakteru aplikačního, kam patří kromě jiného i výzkum klinický ve všech oborech medicíny. O celkovém rozsahu vědecké činnosti pracovišť UK v rámci vysokých škol ČR svědčí skutečnost, že z objemu tzv. institucionálního financování tvůrčí činnosti, který je každoročně přidělován vysokým školám na základě srovnání těchto výkonů, získává UK přibližně 1/3 všech prostředků. Neméně významná je i podpora konkrétních vědeckých projektů v soutěži GA ČR, ze kterých získává UK kolem 1/4 všech rozdělovaných finančních prostředků. Další prostředky získávají pracoviště UK formou otevřených soutěží jiných grantových agentur (MZA, MPO apod.). Finanční podpora vědeckých projektů ze zahraničních agentur je pokládána za obzvláště významný stupeň kvality řešení. Pravdou ovšem je také fakt, že příspěvek jednotlivých fakult do tohoto výkonu je velmi rozdílný. Vědecká práce je a musí zůstat jednou ze základních aktivit univerzity. Na UK má vědecká činnost určitá specifika. Je to jednak úzké spojení vědecké činnosti s činností pedagogickou, jednak zcela unikátní komplexnost univerzitního prostředí, která nemá v mimouniverzitní organizaci obdoby. Tato specifika přinášejí nesporné výhody v možnostech interdisciplinárního posuzování výsledků vědecké tvorby i v úzké vazbě vědecké činnosti na výchovu nové generace vědeckých pracovníků. Postupně se zlepšuje vybavenost většiny univerzitních pracovišť, zejména investicemi získanými v rámci grantových soutěží. Hlavní důraz ve zlepšování technického vybavení je soustavně kladen na budování informačních sítí jakožto základního předpokladu pro zvyšování úrovně všech oborů bez rozdílu.


Významné finanční prostředky ze státní dotace jsou na UK každoročně vyčleňovány na činnost Grantové agentury UK. Grantová soutěž je zárukou racionálního využití finančních prostředků určených na vědu a zároveň i efektivním nástrojem vzájemné informovanosti o tématech vědecké práce a její úrovni. Nadále trvá snaha o výraznější zapojení studentů jak pregraduálního, tak zejména doktorského studia do řešení vědeckých projektů touto formou.


Studenti a mladí vědečtí pracovníci jsou k vědecké práci kromě toho motivováni vypisováním přitažlivých soutěží a udělováním cen (rektorských, děkanských apod.) jako např.


  • Cena rektora UK pro nejlepší absolventy UK

  • mimořádná cena rektora UK

  • Cena Josefa Hlávky

  • Bolzanova cena České spořitelny, a. s.

  • Cena nadace Sasakawa atd.


Kromě těchto cen existují i ceny děkanů různých fakult. Podrobný přehled uvádí Informačně-poradenské centrum UK.


Koncepce vědecké práce pro příští roky se musí zaměřit na řešení tří hlavních problémů :


  1. další rozvoj objemu vědeckých aktivit pracovníků univerzity

  2. výchova nové generace, která bude zárukou kontinuity vědecké práce

  3. zlepšení managementu vědy - spolupráce i mimo UK, především se zahraničními pracovišti, konkrétní kontakty na odběratele výsledků vědecké činnosti.


ad 1)


Rozvoj vědeckých aktivit vychází z výsledků evaluace, která se uskutečnila v r. 1997 a do které byla zahrnuta všechna pracoviště UK. Evaluace ukázala úroveň vědecké činnosti jednotlivých pracovišť i kvalitu dosažených výsledků a jejich validitu v celostátním i mezinárodním měřítku a podporuje jak výzkum badatelský a cílený, tak výzkum aplikovaný (vývoj). Současně však ukázala potřebu vyvinout větší a soustředěnější úsilí při řešení vědeckých projektů, zavádění nových postupů a technologií, komerční využití zisku z výsledků vědecké práce na pořízení dalších prostředků. Tento přístup byl již zohledněn při přípravě a formulaci dlouhodobých záměrů vědecké činnosti pracovišť UK, jejichž plnění bylo zahájeno v r.1999 a jež definují konkrétní orientaci vědecké činnosti fakult. Důležitou příležitost k naplňování těchto cílů spatřujeme v možnostech rámcového programu EU. Další opatření k dosažení uvedených cílů jsou:


  a. 

systematická otevřená soutěž Grantové agentury UK s možností modifikace stimulujících podmínek soutěže

  b. 

spolupráce s AV ČR formou společných grantů i formou spolupráce fakult a ústavů. Zvláštní pozornost je věnována budování společných pracovišť a vědeckých center s jinými vysokými školami a vědeckými ústavy.

  c. 

spolupráce s rezortními výzkumnými ústavy, především v oblasti technologií, patentů apod.

  d. 

každoroční sestavování a vydávání vědecké bibliografie interních pracovníků UK a hodnocení výsledků vědecké činnosti všech univerzitních pracovišť

  e. 

v rámci spolupráce se zahraničními partnery vysílání pracovníků UK na studijní pobyt do zahraničí a současně přijímání zahraničních pracovníků na UK. Důraz je kladen na dlouhodobost projektů a trvalou spolupráci.

  f. 

trvalá péče obnově technického vybavení pracovišť

  g. 

vybudovaná informační síť UK postupně využívaná pro sdělování informačních bází především vědeckého charakteru. Tato média budou využívána i pro zpřístupnění interních informací UK mimouniverzitní veřejnosti (výroční zprávy UK i fakult a součástí).

  h. 

zvyšování objemu produkce vědeckých publikací nakladatelství "Karolinum" formou digitalizace textů, a tím rozšíření nabídky pohotových publikací

  i. 

zavádění edice habilitačních spisů všech habilitací na UK.


ad 2)


Výchova vědeckého dorostu má na UK mimořádné předpoklady, neboť vědecká činnost je zde propojena s činností pedagogickou. Vzhledem k tomu, že kontinuita i další rozvoj vědy závisí na mladé generaci vědeckých pracovníků, zasluhuje jejich výchova mimořádnou pozornost.


Konkrétně tedy bude zvláštní pozornost věnována:


  a. 

zvyšování kvality učitelského sboru zejména udržením přísných kritérií pro udělování vědecko-pedagogických titulů

  b. 

zařazování špičkových vědeckých pracovníků ústavů AV a rezortů do výuky s využitím institutu "hostující profesor"

  c. 

zavádění "studijních pobytů" v rámci tvůrčího volna pro zájemce z jiných vysokých škol v ČR a také pro zahraniční spolupracovníky (1/2 - 1 rok) s ev. výukou v cizím jazyce

  d. 

organizování studentské vědecké činnosti na úrovni pregraduálního studia s možností prezentace výsledků na celouniverzitní popř. celostátní studentské vědecké konferenci. Ke stimulaci této činnosti využívat podporu nadací, sponzorů a Fondu rozvoje vysokých škol.

  e. 

systematickému budování center doktorských studií jednotlivých oborů na univerzitní úrovni a zvyšování úrovně tohoto studia. V rámci těchto aktivit provádět studijní cykly ve spolupráci s AV, ČVUT a jinými VŠ.

  f. 

vytváření přijatelných podmínek pro udržení nejschopnějších absolventů v řadách pracovníků UK.


ad 3)


  a. 

prezentace výsledků vědecké práce, výzkumu a vývoje a zprostředkování prodeje výsledků vědecké práce

  b. 

koordinace, registrace a evidence vědecké produkce na pracovištích UK, např. cestou CEP, vlastními přehledy apod.

  c. 

ve spolupráci se zahraničním odborem koordinace a evidence zahraniční vědecké spolupráce.

4. Koncepce rozvoje zahraničních styků

Univerzita Karlova, tak jako jiné významné univerzity, buduje vlastní globální síť partnerských vztahů, které jí umožňují optimální získávání aktuálních informací a zkušeností, stejně jako výměnu studentů, učitelů a vědeckých pracovníků. V této činnosti dospěla UK koncem 90. let na dobrou úroveň. Kontakty UK jsou rozloženy na všech kontinentech a v naprosté většině případů spočívají na spolupráci s univerzitami velmi dobré úrovně. Tuto globální síť je potřeba dobudovat v tomto smyslu :


  a. 

Přirozeným těžištěm vztahů UK zůstanou partnerské vztahy v Evropě. Vedle rozsáhlé spolupráce s německými univerzitami je třeba dotvořit srovnatelnou protiváhu v Polsku, Francii, Itálii, Španělsku a Velké Británii. Rozsáhlejší spolupráce by se měla rozvíjet rovněž s Rakouskem a Slovenskem. V ostatních důležitějších zemích Evropy, zejména členských státech EU, je žádoucí upevňovat vztahy s 1 - 2 předními univerzitami. Ve zbývajících evropských zemích je nutné provádět výběr se zřetelem na požadavky a zájem UK a české kultury.

  b. 

Mimoevropské partnerské vztahy je třeba zakládat na požadavcích výběru, vycházejícího z oborových priorit a finančních možností UK. Hlavní směry zájmu představují Severní Amerika (USA, Kanada, Mexiko), asijský Blízký východ (Turecko, Izrael), Dálný východ (Čína, Tchaj-wan, Japonsko, Jižní Korea), v Africe pak strategicky nejvýznamnější státy (Egypt a Jihoafrická republika). Vzhledem k rostoucímu významu některých dosud relativně opomíjených oblastí by bylo žádoucí navázat kooperativní vztahy s vybranými univerzitami v Austrálii, Indii, Jižní Americe (zvláště Brazílie).

  c. 

Dvoustranné vztahy se zahraničními univerzitami je i nadále žádoucí zakládat na dlouhodobé rámcové dohodě a na krátkodobých programech spolupráce, jež vyplývají z potřeb a zájmů jednotlivých fakult a součástí. Do těchto zájmů je potřeba prosazovat rovněž potřeby teritoriálních studií, event. jazykových studií, zejména výuku češtiny na partnerské univerzitě.

  d. 

Ve vztazích k zahraničním partnerským univerzitám je třeba prosazovat vzájemnou komplementaritu. S ohledem na stále výraznější specializaci velkých světových univerzit je třeba připravovat podmínky k tomu, aby se část studia mohla odbývat v zahraničí. Hlavní úlohu tohoto procesu může sehrát účast UK v programech EU jako Socrates/Erasmus apod.

  e. 

Přesto, že multilaterální spolupráce se vyvíjí poměrně pomalu, je potřeba, aby UK zůstala aktivním členem významných sdružení (CRE, Coimbra Group, League of World Universities apod.). V rámci těchto uskupení je nutno hledat možnosti pro studentské aktivity.


Pro naplňování koncepce rozvoje zahraničních styků a internacionalizace UK v rámci její globální sítě s využíváním mezinárodních programů, programů EU a multilaterálních spoluprací je nutné :


  • rozšiřovat mezinárodní kurzy pro přípravu pedagogů na práci v cizím jazyce, a to jak na domácí, tak i na hostitelské univerzitě

  • akreditovat studijní programy realizované v cizím jazyce

  • rozvíjet studijní programy ve směru standardizace evropského kreditního systému

  • iniciovat schválení příslušných legislativních kroků v rámci vysokých škol ČR, vedoucích k usnadnění mezinárodní spolupráce

  • hledat nové způsoby studia pro vybrané talentované studenty v rámci bilaterální spolupráce.

5. Informační servis UK

Uspokojování potřeb výměny informací je vzhledem k tradiční roztříštěnosti dislokačních možností UK velmi náročný úkol. Informační síť UK je v současnosti hardwarově realizována vybavením, které je velmi kvalitní a zajišťuje síťové propojení všech hlavních budov fakult a rektorátu. Softwarové vybavení informačního systému je budováno modulárním způsobem a v současné době jsou v provozu Adresářové služby, Matrika, Student, Souborný katalog a Databáze. Takto koncipovaný systém je přístupný z externí sítě Internet a lokální univerzitní Intranet. V konečném stavu budou v IS UK k dispozici strukturované informace týkající se základních ukazatelů fakult UK (agenda studijní, vědecká, personální, hospodářská apod.), z nichž bude možno vytvářet nejrůznější statistické údaje a hledat jejich vzájemné korelace. Přístup k datům IS UK je diferencovaný, některé části jsou přístupny nejširší veřejnosti z Internetu, k některým má přístup jen vedení UK, resp. vedení fakult.


Poměrně složitá je rovněž otázka centrálního zajištění knihovnicko- -informačních služeb týkajících se literatury a informací jednotlivých vědních disciplín. Stávající stav je takový, že každá fakulta a některé součásti disponují svými knihovnami, členěnými různým způsobem podle typu fakulty a její vnitřní struktury. Spojovacím článkem je Ústřední knihovna UK, která metodicky řídí a koordinuje činnost knihoven. Výsledkem tohoto snažení je společná univerzitní strategie v otázce akvizice elektronických informačních zdrojů. Již dnes jsou na UK provozovány světově renomované databáze, které jsou přístupné všem pracovníkům a studentům UK. Ústřední knihovna UK vytváří i celouniverzitní databáze, z nichž nejrozsáhlejší je každoročně sestavovaný přehled publikační činnosti interních pracovníků UK volně přístupný pro veřejnost. Je rovněž východiskem pro Registr informací o výsledcích výzkumu a vývoje. Průběžně je budován jednotný souborný katalog UK, který obsahuje informace o všech záznamech v knihovních fondech od roku 1994 a postupně je v něm doplňován tzv. živý fond. Tento katalog je též přístupný cestou Internetu široké veřejnosti a bude znamenat postupný přechod na centrální knihovní služby v rámci UK.

6. Sociální potřeby studentů

Sociální aspekty jsou a budou i nadále jedním ze základních atributů výchovné a vzdělavatelské působnosti UK, a to především ve smyslu všestranné podpory talentovaných studentů, jimž by jejich sociální situace ztěžovala nebo dokonce znemožňovala univerzitní studium. V souladu se zákonem o vysokých školách (§ 91 odst.2c) má UK ve svém novém statutu zakotvena pravidla poskytování stipendií pro studenty v tíživé sociální situaci. V pravomoci rektora je i poskytování dalších finančních úlev při platbách přímo souvisejících se studiem, včetně ubytování v kolejích.


Součástí široce pojaté sociální péče je i přímý provoz a finanční podpora sportovních zařízení pro klubové i rekreační potřeby a podle možností i sponzorování kulturních aktivit všech členů akademické obce.


Nezastupitelné místo v sociální politice UK má i pozornost a péče soustředěná na tělesně postižené studenty. Základem této péče není charitativní poskytování výhod implikující pocit méněcennosti, nýbrž úsilí o vytvoření vstřícně tolerantního prostředí, poskytujícího všem handicapovaným pocit rovnocennosti s možnostmi plnohodnotné seberealizace ve zdravém konkurenčním prostředí bez nežádoucích úlev i deprimující diskriminace.


Stále větší pozornost je věnována i poradenské službě. Speciálně zaměřený útvar UK poskytuje detailní informace jak pro zájemce o studium na fakultách UK, tak i pro studenty, zejména v počátečním období studia. Pozornost je věnována rovněž potřebám studentů končících studium a absolventům při volbě zaměstnání. Pro tyto účely jsou již položeny základy databáze zainteresovaných studentů i podniků a institucí jako potenciálních zaměstnavatelů a tato síť i služby se budou nadále rozšiřovat. I nadále bude rozvíjena psychologická a právní poradenská činnost pro tyto potřeby.


Pro řešení sociální problematiky UK je zřízena sociální komise AS UK jako volený studentský orgán. Při zachování její všestranné činnosti bude v budoucnu věnována zvýšená pozornost obecné informovanosti akademické obce o sociálních výhodách poskytovaných UK potřebným studentům.


Hlavní aktivitou při zajištění sociálních potřeb studentů je péče o ubytování a stravování. Ubytovaných studentů UK v roce 1998 bylo 12 141,a to na kolejích v Praze, Brandýse nad Labem, Houšťce, Plzni a Hradci Králové. Mimo tyto kapacity bylo ubytováno dalších 701 studentů na kolejích VŠCHT v Praze na Jižním Městě a 36 studentů v pronajatých ubytovnách. Celkový počet kolejí UK v Praze (včetně teologických fakult) je 19, s kapacitou 8900 lůžek, v Hradci Králové jsou 2 koleje o kapacitě 2319 lůžek.


Počet žadatelů o ubytování každoročně přesahuje o téměř 3000 kapacitní možnosti ubytování na kolejích. Jako nouzové opatření je každoročně zřizováno na zimní semestr 750 přistýlek, čímž je tento deficit poněkud zmírněn. Ubytování studentů se řídí zásadami vydávanými každoročně prorektorem pro sociální záležitosti studentů. Jsou to jednotná kritéria zohledňující vzdálenost bydliště studenta od Prahy, časovou dostupnost, zdravotní a sociální aspekty. Vzhledem k významu a dlouholetému výjimečnému postavení UK v síti vysokých škol ČR jsou potřeby UK pro ubytování studentů rovněž výjimečné. Zájem o studium pokrývá celé území republiky a limitované ubytovací možnosti UK jsou příčinou toho, že v řadě případů se přijatí uchazeči ke studiu nezapíší.


Kromě základního ubytování studentů je v rámci UK nutno zajišťovat příležitostné ubytování pro zahraniční hosty, významné experty, a to nejen v rámci působnosti rektorátu, ale i jednotlivých fakult a součástí UK. V brzké budoucnosti bude nezbytné současnou kapacitu 260 lůžek, vyhrazenou pro tyto účely, dále rozšířit. Mezinárodní výměnné programy pro studenty a pedagogy budou vyžadovat nepoměrně větší kapacity lůžek. Nově iniciovaná mobilita studentů v rámci mezinárodních výměnných programů znamená pro ubytovací kapacity zvláštní problém. Předpokládáme, že počet zahraničních studentů - účastníků výměn bude kolem 2000 a doba jejich stáže bude od 1 měsíce po 1 rok. S ohledem na podmínky účasti v těchto programech je nutné zajišťovat nejen počet lůžek, ale i stanovený standard vybavenosti.


Specifickou záležitostí je ubytování studentů teologických fakult UK, které vyžadují vlastní bohoslovecké koleje - semináře se samostatnými režimy pro ubytování i stravování.


Přesně stanovovat potřeby ubytování v nejbližších letech znemožňuje řada okolností, které mají na situaci v ubytování zásadní vliv a které dosud nejsou rozhodnuty. Jako příklad uvádíme


  • dotace státu na ubytování a výše poplatků studentů

  • vývoj mobility studentů

  • vývoj státní bytové politiky

  • poskytování sociálních služeb studentům, souvisejících s ubytováním

  • apod.


Pro pokrytí současných potřeb postrádá UK asi 3000 lůžek pro studenty denního studia a dalších 2000 lůžek pro ubytování zahraničních studentů z mezinárodních vzdělávacích programů. Je zřejmé, že kapacity takového rozměru lze získat pouze zřizováním nových kolejí.


Stravování studentů zajišťuje v Praze celkem 9 menz a 4 výdejny, 1 menza a 1 výdejna v Plzni a 1 menza v Hradci Králové. Při menzách jsou rozšiřovány komerční služby např. podáváním snídaní nad základní nabídky. V posledním roce došlo k prudkému poklesu počtu podaných jídel, avšak zatím nelze jednoznačně rozhodnout, zda je důvodem zrušení státní dotace a tím zdražení stravného, anebo zda jde o celkový trend vývoje. Základním problémem menz je jejich nerovnoměrná vytíženost. Novější menzy umístěné mimo centrum Prahy a disponující značnou kapacitou jsou nevytížené, naopak v menzách v centru Prahy je kapacita především při podávání obědů značně překračována. Akutní nedostatek stravovacích kapacit je možné řešit zřízením nových výdejen jídla v centru Prahy. Nejaktuálnější situace pro řešení je v areálu Albertov, kde chybí kapacita 2000 jídel denně.


Další z forem k uspokojování sociálních potřeb studentů skýtá studijní stipendium. Poskytování stipendia je upraveno nově připraveným Stipendijním řádem Univerzity Karlovy. Zdroje stipendií jsou následující:


  1. stipendia hrazená z dotace

  2. stipendia z jiných zdrojů


Ad 1)


Stipendia hrazená z dotace:


  a. 

stipendium za vynikající studijní výsledky

  b. 

účelové stipendium

  c. 

stipendium pro doktorandy


Dále může být stipendium hrazené z dotace přiznáno studentu, který je cizincem, na podporu jeho studia.


Ad 2)


Stipendia z jiných zdrojů


Stipendia hrazená z dotace může studentovi přiznat děkan fakulty, na které je student imatrikulován, nebo rektor, jedná-li se o účelové stipendium ve formě mimořádné ceny.


Přizná-li stipendium z jiných zdrojů rektor, stanoví také podmínky pro přiznání, v ostatních případech tak činí děkan. Podmínky může rovněž stanovit i Stipendijní řád fakulty.

7. Prostorové kapacity, dislokace a technický stav objektů

Většina fakult UK se potýká se značným nedostatkem výukových prostor a jejich vybavení. Na řadě fakult probíhají semináře nebo i přednášky v pracovnách pedagogů, neboť fakulty nemají dostatek seminárních místností. Oborové zaměření fakult je natolik specializováno, že je prakticky nelze využívat jinými fakultami. Dle metodických pokynů Ústavu rozvoje školských staveb se při stanovení plošných potřeb za standard považuje plocha užitná čistá (PUČ) pro jednoho studenta denního studia - 20m2 pro fakultu přírodovědnou, 15m2 pro fakultu lékařskou, 7,5m2 pro společenskovědní a 11m2 pro pedagogickou. Pasportizace všech objektů fakult objektivizuje pohled na prostorovou vybavenost ve srovnání s uvedenými hodnotami PUČ. Největší nedostatek prostor je na fakultách humanitního zaměření v souvislosti s největším nárůstem počtu studentů na těchto oborech v posledním desetiletí. Z tohoto hlediska je nejsvízelnější situace na fakultě sociálních věd, kde i přes rozšíření prostor o objekt v Opletalově ul. a části areálu v Jinonicích je kritický nedostatek především výukových prostor. Fakultě filozofické pak chybí pro současný počet studentů do deklarovaného standardu přibližně 50% prostor. Složitá situace je na farmaceutické fakultě a lékařských fakultách v Plzni i Hradci Králové. Na zbylých fakultách prostorový deficit zásadně neomezuje kvalitu výuky. Komplikací většinou je dislokační roztříštěnost prostor většiny fakult, která způsobuje ztráty času jak pedagogům, tak i studentům. Přesto, že část nemovitostí, které jsou ve vlastnictví UK, se podařilo v posledním období rekonstruovat, je technický stav budov velmi špatný a v nejbližší budoucnosti musí být řešení tohoto problému věnována nejen pozornost, ale zejména investiční prostředky.

8. Strategické plány UK

Investiční rozvojové plány UK spočívají v nové výstavbě a budování kampusů fakult a vycházejí z dlouhodobých prognóz rozvoje UK. Určujícím a směrodatným faktorem těchto plánů jsou zejména počty studentů, které předpokládají fakulty imatrikulovat na studijních programech. Protože investiční výstavba, spočívající v zisku nových výukových ploch, nebyla v období posledních několika desítek let na UK realizována, vyplývá z toho fakt, že více než 80% budov je starších než 50 let a vyžadují dnes rozsáhlé a nákladné stavební rekonstrukce. Kromě programu celkové rekonstrukce stávajících objektů a modernizace jejich vybavenosti plánuje UK výstavbu nových objektů, které jsou motivovány vytvářením minikampusů se speciálnim oborovým zaměřením. Z nich nejvýznamnější je medicínsko-přírodovědný kampus Albertov, minikampus 2. lékařské fakulty v Motole a tělovýchovně sportovní minikampus při FTVS ve Veleslavíně. Další nové objekty pomáhají řešit parciální problémy oborů resp. fakult.


Zvláštní pozornost bude věnována investičnímu programu rekonstrukce kolejí. Zvyšování ubytovacích kapacit a standardu kvality ubytování je jednou z hlavních podmínek realizace výměnných programů studentů, učitelů a vědeckých pracovníků.

9. Závěr

Na základě uvedeného rozboru je možné formulovat dlouhodobý záměr v orientaci činnosti UK jako permanentní vytváření podmínek akademického života ve všech na ní pěstovaných oborech a studijních programech odpovídajících mezinárodním standardům a stabilizovat UK jako konkurenceschopnou vzdělávací a vědeckou instituci v evropském i celosvětovém měřítku. K tomuto cíli je třeba směřovat všechny konkrétní kroky zejména při začleňování UK do rámce univerzit států EU. V jednotlivých oblastech činnosti to znamená


  a. 

rozvíjet a zdokonalovat koncept akreditovaných studijních programů s důrazem na jeho interdisciplinární charakter a podporovat kreditní systém hodnocení studia tak, aby úroveň výuky mohla být detailně srovnávána s úrovní studia předních univerzit EU. To v první fázi usnadní výměnu studentů mezi univerzitami, ve druhé fázi zajistí kompatibilitu vzdělání poskytovaného UK v rámci trhu práce států EU;

  b. 

výstupy vědecké činnosti jednotlivých disciplín srovnávat s úrovní evropských a světových vědeckých institucí a zajišťovat přímou účast pracovišť UK na společném řešení projektů s renomovanými pracovišti v ČR i v zahraničí a vytvářet s nimi společné řešitelské týmy a výzkumná centra. Systematicky hledat potenciální odběratele výsledků výzkumu a modifikovat tu část výzkumné a vývojové činnosti, kterou lze využít pro potřeby reálných odběratelů;

  c. 

významně rozšířit nabídku vzdělávacích aktivit v rámci celoživotního vzdělávání. Pozornost koncentrovat na přípravu rekvalifikačních, informačních, specializačních profesních studií se zajištěním certifikace o jejich absolvování;

  d. 

systematicky informovat veřejnost o výsledcích činnosti UK a o aktuálních cílech dalšího jejího rozvoje a tím vytvářet příznivý obraz UK ve veřejnosti.


Přílohy :


  1. Přehled počtu studentů a zaměstnanců fakult a součástí UK

  2. Přehled základní vybavenosti fakult a součástí UK

  3. Přehled nově navržených objektů UK

  4. Přehled členů globální univerzitní sítě UK

  5. Organizační struktura Univerzity Karlovy v Praze


Poslední změna: 12. listopad 2014 14:56 
print
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám