Horizont 2020 ve zkratce

Název Horizont 2020 byl zvolen jako symbol toho, že nový rámcový program se má stát klíčovým nástrojem pro realizaci cílů stěžejní iniciativy nazvané Unie inovací, která má usnadnit cestu od nových idejí a poznatků k uvedení inovativních výrobků a služeb na trh, a tak zabezpečit globální konkurenceschopnost EU a ekonomický růst s následným zvyšováním počtu pracovních míst. Důraz na očekávaný přínos vědy a výzkumu pro ekonomický růst EU je mnohem výraznější, než byl v případě předcházejících rámcových programů pro vědu. Horizont 2020 lze považovat za jedno z řady stimulačních opatření. Špičková věda provozovaná na světové úrovni však zůstává jednou z priorit Horizontu, jak ostatně naznačuje pojmenování jednoho ze tří pilířů tohoto programu.


Zastřešujícím cílem Horizontu 2020 je udržitelný rozvoj. Finanční prostředky vyčleněné na opatření na ochranu klimatu a účinné využívání zdrojů budou doplněny prostřednictvím ostatních specifických cílů Horizontu 2020 tak, že nejméně 60 % celkového rozpočtu programu Horizont 2020 bude věnováno na projekty udržitelného rozvoje, přičemž převážná většina výdajů bude přispívat k vzájemně provázaným cílům v oblasti klimatu a životního prostředí. Očekává se, že přibližně 35 % rozpočtu Horizontu 2020 budou výdaje na ochranu klimatu.


Horizont 2020 (H2020) je strategický rámcový program, který v sobě spojuje všechny dosavadní  programy EU určené na podporu vědy, výzkumu a inovací. Je tak následovníkem nejen 7. RP pro vědu, ale také Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP),  Programu pro podnikání a inovace, speciálně jeho inovačních kapitol (EIP), Programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT-PSP), programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE). Zahrnuje také financování Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).


Cílů programu Horizont 2020 má být dosaženo pomocí tří vzájemně se podporujících priorit (pilířů), jimiž jsou:


  • Vynikající věda: Cílem tohoto pilíře je především podpora excelentního výzkumu a vzniku podmínek pro excelentní výzkum. Prioritou tedy je především rozvíjet talenty v Evropě, poskytovat výzkumným pracovníkům přístup ke špičkové výzkumné infrastruktuře, umožnit mobilitu vědeckých pracovníků, podporovat projekty hraničního výzkumu i vývoj nových ambiciózních technologií.

  • Vedoucí postavení v průmyslu: Cílem je zatraktivnění EU jako místa pro investice do výzkumu a inovací (včetně ekoinovací) a to prostřednictvím podpory činností, které jsou v souladu s potřebami hospodářské sféry. Tento pilíř poskytuje významné investice do rozvoje klíčových průmyslových technologií a mimo jiné by tak měl maximalizovat růstový potenciál evropských společností poskytnutím adekvátního financování. V rámci tohoto pilíře jsou také podporovány inovační aktivity malých a středních podniků (MSP) směřující k jejich přeměně na firmy světového významu.

  • Společenské výzvy: V rámci tohoto pilíře je podporován výzkum, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost např. v oblasti zdraví, energetiky nebo dopravy. Tyto oblasti jsou proto také dílčími prioritami jednotlivých politik růstové strategie Evropa 2020. Řešení projektů vycházejících z těchto tzv. společenských výzev by mělo vést k propojení zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a obory, včetně sociálních a humanitních věd. Jedná se o široký rozsah činností od výzkumu až po produkci. Mimořádným důraz je přitom kladen na činnosti související s inovacemi, jako je ověřování výroby a testování nových produktů nebo podpora zadávání veřejných zakázek a uvádění inovací na trh.


I. pilíř – vynikající věda

  • Posílení hraničního výzkumu prostřednictvím činnosti Evropské výzkumné rady (ERC – European Research Council, národním kontaktem je )

  • Budoucí a vznikající technologie (národním kontaktem je )

  • Akce Marie Sklodowska-Curie (národním kontaktem je )

  • Evropské výzkumné infrastruktury (národním kontaktem je )


II. pilíř – vedoucí postavení evropského průmyslu

  • Průlomové a průmyslové technologie

    1. Informační a komunikační technologie (ICT) (národním kontaktem je )

    2. Nanotechnologie (národním kontaktem je (národním kontaktem je, stejně jako v ostatních případech )

    3. Pokročilé materiály

    4. Biotechnologie

    5. Pokročilá výroba a zpracování

    6. Vesmírné aplikace (národním kontaktem je (národním kontaktem je )

  • Přístup k rizikovému financování  (jako dluhový a kapitálový nástroj) (národním kontaktem je (národním kontaktem je )

  • Inovace v malých a středních podnicích


III. Pilíř – společenské výzvy

  • Zdraví, demografické změny a dobré životní podmínky (národním kontaktem je )

  • Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika (národním kontaktem je )

  • Zajištěná, čistá a účinná energie (národním kontaktem je )

  • Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava (národním kontaktem je )

  • Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny (národním kontaktem je )

  • Evropa v měnícím se světě: inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost (národním kontaktem je )

  • Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů (národním kontaktem je )


Rozpočet Horizontu 2020 pokrývá dále EIT, JRC / Horizontální aktivity / EURATOM

  • Nejaderné přímé akce Společného výzkumného centra (národním kontaktem je )

  • Evropský inovační a technologický institut

  • Šíření excelence a podpora účasti (národním kontaktem je )

  • Věda se společností a pro společnost (národním kontaktem je )

  • EURATOM (národním kontaktem je )

  • Související iniciativy (ERA-NET Cofund, cPPP, JTIs, národním kontaktem je )








Poslední změna: 12. listopad 2014 16:04 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám