Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, které vzniklo předloni za půl miliardy korun, už získává polovinu rozpočtu z grantů a smluvního výzkumu. Druhou hradí od loňského druhého pololetí pětiletý Národní program udržitelnosti. Za čtyři roky se musí centrum financovat samo. Je na tom ekonomicky velmi dobře, fakultu stojí velmi málo, řekl ČTK manažer centra Jaroslav Hrabák.
"Dalším úspěchem je, že se nám daří budovat světově konkurenceschopné týmy, které produkují publikace a spolupracují se světovými univerzitami jako je Oxford, který si nás sám vybral," uvedl Hrabák. V letech 2014 a 2015 měli pracovníci centra 156 článků v prestižních světových časopisech. Největší úspěchy mají ve výzkumech z oblastí ovlivňování sepse, infekcí u pacientů s transplantovanou ledvinou a rezistence vůči antibiotikům. Nosný výzkumný program "infekce" je v ČR ojedinělý. Sepse je přitom ve 30 až 50 procentem příčinou všech úmrtí v nemocnicích.
V druhém programu jsou týmy na výzkum interakcí biomateriálů s buňkami, živými tkáněmi i krví, dále nádorová biologie, tedy nalezení správných chirurgických postupů, ale i genetika nádorů a studium buněk a výzkum odolnosti buněk na chemoterapeutika.
Týmy z 22 laboratoří mají 20 komerčních partnerů ve smluvním výzkumu. Centrum už má čtyři patenty a jeden se posuzuje. "Zájem o ně mají firmy a vypadá to, že se nám je podaří licencovat, což by nám poskytlo další finanční zdroje," uvedl Hrabák.
Centrum má letos rozpočet 64 milionů korun, stejný jako loni. Třetinu uhradí granty národních agentur. Zvyšuje se objem smluvního výzkumu, který spolu s firmami aplikuje do praxe.
Do čtyř let, kdy skončí Národní program udržitelnosti, by si mělo centrum na sebe plně vydělat a nemělo by zatěžovat rozpočet fakulty. To se má podařit díky většímu počtu grantů. "Jsem stoprocentně přesvědčená, že bude velmi dobře samofinancovatelné. Potvrzuje to velmi dobrá spolupráce s řadou zahraničních univerzit a pracovišť. Univerzita Karlova patří mezi dvě procenta nejlepších vysokých škol na světě. To renomé tu je a mezinárodní spolupráce přinesou i mezinárodní granty," uvedla Milena Králíčková, vedoucí druhého výzkumného programu Regenerace a reparace životně důležitých orgánů.
Centrum si chce dlouhodobě držet 120 zaměstnanců, z nichž je 60 na plný úvazek. Přes deset pracovníků je z ciziny - z Řecka, Španělska, Slovenska a Německa. "Chceme týmy budovat spíše pozvolna na kvalitních lidech," uvedl Hrabák. V ČR je nyní podle něj 50 výzkumných center, z nichž je desítka biomedicínských.
Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
