Podíl výdajů státu na české vysoké školy na hrubý domácí produkt (HDP) v Česku od roku 2009 klesá. Zatímco tehdy dával stát na vysoké školy více než 0,6 procenta HDP, nyní je to 0,45 procenta, řekl dnes novinářům předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Rozpočet českých vysokých škol se podle Asociace evropských univerzit snížil od roku 2010 o 16 procent. V důsledku toho klesají reálné mzdy vysokoškolských pedagogů a někteří učitelé ze škol údajně odcházejí.
Od roku 2010 klesá i počet vysokoškolských studentů, ale v uplynulém akademickém roce jich bylo pořád víc než v roce 2000. Jejich počet byl srovnatelný se stavem v roce 2006 a činil zhruba 282.000. "Výdaje na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol jsou v roce 2017 ve vztahu k HDP nižší než v roce 2000," řekl ČTK předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. HDP přitom v současnosti roste.
Vysoké školy si stěžují na to, že ztrácí konkurenceschopnost, protože si řada pedagogů najde lépe placené místo v soukromém sektoru. Podle společnosti Trexima byl medián mzdy vysokoškoláků v roce 2013 o 255 korun nižší než medián mzdy vysokoškolského pedagoga. Loni se to ale změnilo a ostatní vysokoškoláci začali mít v mediánu o 551 korun více. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, učitelů na vysoké škole byl 37.407 korun.
Za problém považují akademici i výši doktorandských stipendií, která v současnosti činí 7500 korun. Zima dnes připomněl, že vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna o 1200 korun na 12.200 korun. Uvedl, že by bylo divné, aby budoucí vědci a učitelé dostávali stipendium 60 procent minimální mzdy.
Zástupci vysokých škol trvají na navýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun proti letošku, jak jim to slíbila vláda. Letos dostaly vysoké školy 21,6 miliardy korun, tedy zhruba o tři miliardy korun méně než v roce 2009, kdy se jejich rozpočet začal snižovat. Pro rok 2018 jim vláda slíbila téměř 27 miliard, ministerstvo financí ale aktuálně počítá jen se 700 miliony korun navíc oproti letošku. To je podle vysokých škol naprosto nedostatečné, a připojí se proto k protestu zástupců školství 1. září.
Více peněz chtějí vysoké školy na mzdy akademiků, stipendia doktorandů a na podporu studijních oborů, o jejichž absolventy je největší zájem. Podle Zimy jde na mzdy 70 až 80 procent výdajů z rozpočtu vysokých škol. Pokud by vysokoškolští učitelé dostali na platy o 15 procent víc, znamenalo by to navýšení rozpočtu o 2,5 až tři miliardy korun, uvedl.
Podle studie OECD, která vychází z posledních dostupných dat z roku 2013, plynuly v Česku do vzdělávání přibližně čtyři procenta HDP. Nižší procento HDP na vzdělávání zjistila studie v rámci OECD pouze v Maďarsku, na Slovensku a v Itálii. Průměr OECD byl 5,2 procent HDP. "V absolutních číslech činí rozdíl asi 70 miliard korun, které by bylo třeba přidat, pokud bychom se chtěli dostat na průměrnou úroveň klubu vyspělých zemí," uvedl Fischer.
Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
