• Aktuality

Aktuality


Objev veselých a smutných neuronů u člověka

Vědci z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze učinili významný objev, o kterém tento týden informuje (23.2.2015) prestižní americký časopis PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences). Vedoucí výzkumu Prof. Robert Jech spolu se svými kolegy Dr. Terezou Serranovou, Dr. Tomášem Siegerem a dalšími spolupracovníky prokázali existenci tzv. emotivních neuronů v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro.


Jde vůbec o první takový nález u člověka, který přináší důkaz o klíčové roli tzv. bazálních ganglií při vzniku emocí a ovlivnění nálady. Vědecký tým prokázal, že některé neurony reagují pouze na emotivní obsah viděných scén. Některé neurony totiž měnily svou aktivitu pouze v souvislosti s tím, zda zrakový podnět vyvolával příjemné nebo negativní emoce. Jiné neurony zase reagovaly výhradně jen na intenzitu emotivního zážitku.


K objevu dospěli při provádění implantačních zákroků, při kterých se do mozku zavádějí elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci. Metoda se používá v léčbě pokročilé Parkinsonovy nemoci. I přes její nesporný léčebný efekt na hybnost (pacienti se netřesou, jsou méně ztuhlí a pohybují se rychleji) je hluboká mozková stimulace spojena s mnoha úskalími. Patří mezi ně vyšší riziko zhoršení nálady, úzkosti a nárůstu tělesné hmotnosti.


„Tušili jsme proto, že emotivní neurony musí v těchto částech mozku člověka existovat, zbývalo je jen nalézt“, vysvětluje Prof. Jech a dodává:  „Neurony jsme nalezli pomocí speciálních mikroelektrod, které do mozku zavádíme, abychom našli optimální místo pro umístění trvalé léčebné elektrody. Při té příležitosti máme jedinečnou šanci dozvědět se o mozku něco nového“.  Z výsledku tohoto výzkumu mohou v budoucnosti profitovat sami pacienti. Na rozdíl od dnešních stimulátorů, které ovlivňují všechny neurony v daném místě, bude třeba vyvinout nové, které budou stimulovat jen ty neurony, které ovlivnit chceme. Je to jeden ze způsobů jak zabránit některým nežádoucím účinkům hluboké mozkové stimulace, která se v léčbě neurologických onemocnění bude uplatňovat stále častěji.


Objev je důležitý i z jiného pohledu. Prokázal, že mezi nehmatatelným subjektivním světem emocí a fyzickým světem neuronů existuje těsný vztah, který lze exaktně měřit. Tento vztah šlo samozřejmě logicky předpokládat, důkaz však doposud chyběl. Příroda nám kromě toho odhalila další část svého tajemství. Ukázalo, se že zpracování emocí se zřejmě děje odděleně ve vztahu k emotivnímu náboji a jeho intenzitě, a že tato segregace probíhá již na úrovni jednotlivých neuronů.


Výsledky jsou završením více než šestileté spolupráce odborníků z Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty UK, Nemocnice Na Homolce a Elektrotechnické fakulty ČVUT. Jejich společný grant v roce 2013 získal cenu prezidenta Grantové agentury ČR.


23.2.2015



Kontakt na autora:

Prof. MUDr. Robert Jech, PhD.

Neurologická klinika 1.LF UK a VFN

Kateřinská 30

Praha 2

Mail:




Objev byl publikován v časopise PNAS:


Distinct Populations of Neurons Respond to Emotional Valence and Arousal in the Human Subthalamic Nucleus


Tomáš Sieger1,2*, Tereza Serranová1*, Filip Růžička1, Pavel Vostatek2, Jiří Wild2, Daniela Šťastná3, Cecilia Bonnet1, Daniel Novák2, Evžen Růžička1, Dušan Urgošík3, Robert Jech1‡


1Dept. of Neurology and Center of Clinical Neuroscience, Charles University in Prague, 1st Faculty of Medicine and General University Hospital, Prague, Czech Republic; 2Dept. of Cybernetics, Faculty of Electrical Engineering, Czech Technical University, Prague, Czech Republic; 3Dept. of Stereotactic and Radiation Neurosurgery, Na Homolce Hospital, Prague, Czech Republic; corresponding author








Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám