Vzpomínka na Jana Opletala ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Velká posluchárna I. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze se opět po r místem pietní vzpomínky na Jana Opletala. Osud studenta tehdejší Lékařské fakulty, který s protinacistické demonstrace, si letos hosté připomenuli u příležitosti 80. výročí jeho úmr „Dnes hledáme skutečné celebrity, ne ty, kterých jsou plné časopisy a televizní vysílání. opravdu bojují za vlast, je příliš málo,“ řekl na úvod setkání, které se neslo v duchu his přednášek, Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „Jan Opl život vědomě, protože šel do první linie v rámci významných demonstrací, které navazovaly státu. Vážíme si toho. Je trochu smutné, že se dnešní akce účastní tak málo studentů,“ rea si cestu do jedné z nejstarších poslucháren v Evropě, při výročí smrti Jana Opletala našli narození hosté. Zdeněk Krška přítomným připomenul mezníky a přínos Lékařské fakulty v oblasti pedagogické, výzkumné, včetně vzniku Ústavu pro válečnou chirurgii v roce 1936, za kterým stáli přední armády a české lékařské vědy, spolu se zástupci státu v čele s prezidentem. Vedle přednost výuky teorie sami aktivně účastnili práce na válečném poli, zmínil Krška též situaci na I. klinice v čase německé okupace a následný průběh nešťastných okolností kolem Opletalova sm Pietní setkání ve Velké posluchárně kliniky pozdravil i Tomáš Zima, rektor Univerzity Karl tragických událostech kolem 17. listopadu 1939 je hodně známo. Co se ví méně, že devět stu profesorů bylo toho dne kolem jedenácté hodiny bez rozsudku popraveno,“ řekl rektor Zima a to lidé různého politického vyznání a názorových proudů, které spojovalo jediné, a to je h spravedlnosti a demokracie.“ Jak dále rektor uvedl, letošní rok je o to smutnější, že zemř Srdečný, student Univerzity Karlovy a poslední přeživší student odvlečený během nacistický proti studentům ze 17. listopadu 1939 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Vojmír Sr k tradičním účastníkům setkání studentů a představitelů univerzity u pamětní desky Jana Op ulici. „Jsem rád, že jsme před dvěma lety na I. chirurgické klinice odhalili bustu Jana Op velmi rád, že si klinika připomíná památku významné osobnosti našich dějin,“ uzavřel Tomáš „Přemýšlení o historických událostech a zamyšlení nad nimi nám umožňuje nejenom lépe chápa zároveň učinit vlastní audit sebe sama a přemýšlet o tom, která naše rozhodnutí, v kontras hýbateli, byla správná. Lépe pak chápeme to, co kdo říká a v jakých souvislostech činí. Za odkazem těch, kteří byli čestní,“ řekl mimo jiné ve svém vystoupení v přednáškovém sále Al 1. lékařské fakulty UK. Osobnosti Jana Opletala v kontextu s jeho rodinným zázemím, studiem v Praze a posléze zapo demonstrací se v přednášce věnoval Miroslav Zeman z I. chirurgické kliniky 1. lékařské fak Zeman rovněž podrobně vylíčil situaci ze dne 28. října 1939, kdy v Žitné ulici došlo ke st následně byl na I. chirurgickou kliniku s dalšími deseti zraněnými (z toho čtyři byli post i Jan Opletal. „Už byla tma, když několik mladých lidí přivedlo zakrváceného muže v tmavém raglánu. Na př lékaře, co jej zranilo, Opletal odpověděl, že neví. Domníval se, že dostal ránu pěstí, pro tupý úder. Při vyšetření se ukázalo, že jde o zástřel vlevo asi čtyři centimetry od pupku. byly již neklamné známky podráždění pobřišnice a šoku,“ přiblížil anamnézu poraněného stud Zeman. Jana Opletala operoval Václav Pačes, tehdy ještě asistent. Zákrok trval asi 45 minu hodnocen jako ne příliš komplikovaný a těžký. „První týden po operaci byl celkový objektivní stav uspokojivý, ovšem v následujících dnec pacienta zhoršoval, vyvíjela se u něj sepse. Stonal těžce, chtěl domů, neklid se u něj stu poslední návštěvy se Opletal loučil se slovy: Kdybych volal, tak se neotáčejte! Umírá 11. v 9:45 na zánět pobřišnice. Pitevní protokol se ale nezachoval,“ uzavřel Miroslav Zeman, k svého vystoupení vyvrátil i několik nepravd, které se kolem životních osudů studenta tradu nich je třeba, že Jan Opletal nikdy na chirurgické klinice nepracoval. Podle Zemana mohl n nejvýše docházet s ostatními na povinná praktická cvičení. Také není pravda, že se z Oplet smrtí ozývaly zvuky trpícího nebo jakési vytí, jak často uvádějí sdělovací prostředky. Neb vojenskou puškou (tou byl střelen a na místě zranění podlehl pekařský učeň Sedláček), čeho kalibr střely. Pietní vzpomínky se zúčastnil rovněž Václav Pačes, český vědec a pedagog, mimo jiné v lete předseda Akademie věd ČR, syn lékaře-chirurga Václava Pačese, který Jana Opletala operoval s sebou přinesl unikátní poznámky svého otce, který si podrobně zapisoval skutečný průběh přijetí Opletala na kliniku, jeho léčbu a následné úmrtí. „Pamatuji si jak tatínek říkal, způsobem smůla, že byla zima. Do střelné rány se z tlustého materiálu, ze kterého měl Ople zřejmě zanesla vlákna. Ta mohla být příčinou sepse,“ zavzpomínal Václav Pačes a dodal: „Kd košili, kdo ví, jak by to dopadlo...“ Univerzita Karlova Janu Opletalovi udělila v roce 1945 titul MUDr. in memoriam, v roce 199 memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy. 14. LISTOPADU 2019 / NÁKLO Univerzita Karlova uctila památku Jana Opletala ve čtvrtek 14. listopadu v Nákle, kde je s Věnec na hrob položila Radka Wildová, prorektorka pro koncepci a kvalitu UK, ve společnost starosty obce: Marcela Uhlíková [ MAIL "marcela.uhlikova(zavinac)ruk.cuni.cz"] Foto: Vladimír Šigut Datum: 13. 11. 2019