Historie Univerzity Karlovy v datech ****************************************************************************************** * STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ****************************************************************************************** 1348 český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna [ URL "https://cuni.cz/UK-1391.html"] univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou) 1366 Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej) 1372 právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala do 1418/19) 1383 Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který od přestavby let 1383/86 slouží jako ústřední budova celé univerzity 1409 18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení (odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj. univerzita v Lipsku 1417 univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je potrestána papežským zákazem činnosti 1419 husitskými válkami je omezena činnost univerzity (a do počátku 17. století existuje jediná, artistická fakulta) 1438 založení studentské koleje Panny Marie, tzv. Rečkov 1451 založení studentské koleje svatých Apoštolů, tzv. Loudovy 1462 přísaha na kompaktáta se stává zásadní pro studium získání titulu na pražské univerzitě 1521 v univerzitních kaplích Božího Těla a Betlémské káž německý reformátor Tomáš Müntzer 1537 zřízení stolice řečtiny na pražské univerzitě obsazené od roku 1542 Matoušem Collinem z Chotěřiny 1556 do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie 1609 počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů, správa a hospodářstv univerzity svěřeny kvestorovi, součástí navrhovanýc a vesměs neuskutečněných reforem bylo i převzetí stolice matematiky Janem Keplerem 1616 Jezuitská akademie získává status plnohodnotné univerzity 1618  někteří představitelé univerzity v čele s rektorem Janem Jesseniem se zapojují do odboje proti katolickému panovníkovi 1622 po porážce protestantských stavů je utrakvistická univerzita předána jezuitům; zároveň jsou vytvořeny podmínky pro obnovení právnické, lékařské a teologické fakulty 1625 na výzvu generálního představeného jezuitského řádu přichází do Prahy Rodrigo Arriaga, pozdější nejvýznamnější představitel druhé scholastiky, mnohonásobný děkan pražské teologické fakulty 1638 tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v Karolinu postaveny pod přímý dohled panovníka 1648 studenti všech fakult se v rámci tzv. akademické legie aktivně zapojují do obrany pravobřežní Prahy proti Švédům 1654 tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojen Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea) se čtyřmi fakultam 1718 architekt F. M. Kaňka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu 1752 zřízení funkcí studijních direktorů na jednotlivých fakultách jako zásadní krok pro zvýšení státního dohledu nad univerzitní administrativou 1773 zrušen jezuitský řád 1777 založení c. k. veřejné Universitní knihovny, předchůdkyně dnešní Národní knihovny ČR 1781 počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků, 1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784 zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu jako vyučovací jazyk 1791 částečné obnovení univerzitní samosprávy 1802 rozsáhlá reforma univerzitní správy posilující opětovný státní dozor nad ní 1837 Jan Evangelista Purkyně v pražském Karolinu poprvé před vědeckým shromážděním představil své výzkumy o buňce 1848 univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny a němčiny ve výuce; revolučn události roku 1848 radikálně zasahují do plánových oslav univerzitního jubilea 1849 zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a státní závěrečné zkoušky 1879 rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity v obtížném období jednání o její rozdělení na německou a česko se stal významný fyzik Ernst Mach, který v Praze působil 28 let 1882 nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem 1882 na filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl povolán jako mimořádný profesor filozofie Tomáš Garrigue Masaryk 1895 Filozofická fakulta české univerzity přijímá šest studentek na hospitaci 1901 Doktorská promoce Marie Zdeňky Baborové na filozofické fakultě české univerzity 1902 Na lékařské fakultě české univerzity promuje Anna Honzáková 1908 Vzniká Sdružení akademicky vzdělaných žen 1911 na Německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se stal profesorem teoretické fyziky Albert Einstein (do 1912) 1917 Bedřich Hrozný (později profesor filozofické fakult Univerzity Karlovy) publikoval své stěžejní dílo Jazyk Chetitů a tím položil základy chetitologie 1920 zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita"; vytvořena přírodovědecká fakulta 1925 Milada Paulová se habilituje jako první žena na vysokých školách  v Československu 1939 po okupaci českých zemí nacisty je Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversität Prag) přivtělenado svazku říšských univerzit , po studentských demonstracích 17. listopadu Karlova univerzita uzavřena spolu s ostatními českými vysokými školami 1939 Milada Paulová se stala první univerzitní profesorkou v Československu (jmenována v roce 1945 se zpětnou platností) 1945 Německá univerzita zrušena 1945 obnovena činnost Karlovy univerzity - vytvořeny pobočky lékařské fakulty v Plzni  a v Hradci Králové, které se později stanou samostatnými fakultami Univerzity Karlovy 1946 zahájena činnost pedagogické fakulty (1959-1964 mim Univerzitu Karlovu) 1947 Gerty Theresa Cori (rozená Radnitz) a Carl Cori, absolventi lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu 1948 studentská demonstrace proti totalitnímu režimu (následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity); plánovaný průběh jubilejních oslav je opět narušen politickými událostmi 1950 zákon o vysokých školách ruší akademickou autonomii a podřizuje jejich činnost dohledu státu a komunistické strany, počátek univerzitních administrativních reforem podle sovětského vzoru; Teologická fakulta oddělena od Univerzity Karlovy (1950-1990 samostatná fakulta v Litoměřicích) 1952 vytvořena Matematicko-fyzikální fakulta 1953 lékařská fakulta se rozděluje na fakultu všeobecnéh lékařství, hygienickou a dětského lékařství (od r. 1990 s názvem 1., 2. a 3. lékařská fakulta) 1956 součástí dění spojeného ve východním bloku s kritikou kultu osobnosti se stávají i studentské aktivity na Univerzitě Karlově vrcholící v majálesu následuje perzekuce organizátorů a sympatizantů 1959 na univerzitu převeden Institut tělesné výchovy a sportu (od 1966 fakulta tělesné výchovy a sportu) 1959 Jaroslav Heyrovský, profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování analytické polarografické metody 1960 založen Institut osvěty a novinářství (od 1965 fakulta osvěty a novinářství, později žurnalistiky, 1990 fakulta sociálních věd) 1968 na filozofické fakultě UK byl jmenován profesorem filozofie Jan Patočka 1968 univerzita se podílí na událostech tzv. Pražského jara, po 1969 nová vlna represí nonkonformně smýšlejících učitelů a studentů 1969 vytvořena farmaceutická fakulta v Hradci Králové 1989 demonstrace vysokoškoláků na paměť událostí 17. listopadu 1939 podnětem k pádu komunistického režim 1990 zákon o vysokých školách obnovuje univerzitní autonomii a svobodu bádání a výuky 1991 statutem jsou do Univerzity Karlovy inkorporovány tři teologické fakulty: katolická, evangelická a husitská 1990 Fakulta žurnalistiky se transformovala veFakultu sociálních věd 1991 založení CERGE-EI (plným názvem Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute), společného pracoviště Univerzity Karlov a Akademie věd ČR 1998 uskutečnění jubilejních oslav, které poprvé neovlivnily politické události 1999 Česká republika se připojuje k tzv. Boloňské deklaraci 2000 vznikla Fakulta humanitních studií. 2000 Univerzitu Karlovu nyní tvoří 17 fakult [ URL "https://cuni.cz/fakulty-a-soucasti"] (3 mimo Prahu): 2004 Studenti a vyučující Univerzity Karlovy se aktivně zapojili do protestních akcí v rámci diskusí o budoucí podobě vysokého školství v České republice (tzv. Týden neklidu) 2014 založení BIOCEV (plným názvem Biotechnologické [ UR "https://cs.wikipedia.org/wiki/Biotechnologie"] a biomedicínské [ URL "https://cs.wikipedia.org/ wiki/Biomedic%C3%ADna"] centrum Akademie věd ČR [ URL "https://cs.wikipedia.org/wiki/Akademie_v %C4%9Bd_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky"] a Univerzity Karlovy [ URL "https://cs.wikipedia.org/wiki/ Univerzita_Karlova"] ve Vestci [ URL "https:// cs.wikipedia.org/wiki/Vestec_(okres_Praha-z %C3%A1pad)"] )