Univerzita Karlova v Praze slavila 655. výročí svého založení ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova v Praze slavila 655. výročí svého založení ****************************************************************************************** *** tisková zpráva *** Oslavy proběhly ve dnech 4.-7. dubna roku 2003 v prostorách Karolina za bohaté účasti a ve akademické i neakademické veřejnosti. V pátek 4. dubna se uskutečnila v Zelené posluchárně UK panelová diksuze s názvem ROLE UNI BUDOUCNOSTI, které se zúčastnili: Jorgen Bojer - velvyslanec Dánského království, pan Elef Karayannis - velvyslanec Řecka, pan Ralf Dreyer z Evropské komise a Paul Docherty - ředite Council v Praze. Jednacím jazykem byla angličtina a po krátkém vystoupení pana velvyslance jeho názoru a komentáře k tématu byl prostor pro otázky a diskuzi s hosty a účastníky. Tat dalším pokračováním Evropského diskuzního fóra na UK, v jehož rámci se mj. uskutečnilo i s Robertsonem, generálním sekretářem NATO. Pro širokou veřejnost byl určen zejména Den otevřených dveří pražského Karolina, který se dubna. Po více než roční náročné rekonstrukci v termínu leden 1996 - únor 1997 si mohla ši poprvé prohlédnout rekonstruované prostory historického komplexu Karolina v dubnu 1997. De dveří nemá totiž na UK dlouhou tradici, akademická půda se veřejnosti otevřela v takové mí listopadu 1989 teprve v dubnu 1995, těsně před zahájením rekonstrukce. Letos této příležitosti využilo zhruba 3000 lidí, kteří v chladném počasí před vchodem do Železné ulici již od časného dopoledne utvořili několik desítek metrů dlouhou frontu, saha hluboko do Rytířské ulice. Lidé si mohli prohlédnout historické prostory i univerzitní ins měli návštěvníci největší zájem a často se ptali přítomných pracovníků univerzity, zda nej kopie insignií nebo talárů a jde-li opravdu o originály. Univerzita Karlova pak oslavy 655. výročí svého založení ukončila slavnostním zasedáním ak v pražském Karolinu dne 7. dubna. Rektor Ivan Wilhelm připomněl několik historických okamž a zdůraznil úlohu vzdělání. "Úroveň vzdělání znamená také významné zvyšování kvality život uvedl ve svém projevu. Podotkl, že vstup do EU by byl pro Univerzitu Karlovu i všechny ostatní české vysoké školy očekávaným krokem. "Samotné vysoké školy se již řadu let cítí být součástí evropského pros Tisíce českých studentů vyjíždějí do zahraničí studovat a tisíce cizinců přijíždějí na stá vysoké školy. Jen na UK jich nyní studuje kolem 3000, uvedl rektor. V úplném závěru se rektor vrátil do historie nejvzdálenější a připomněl jednu okolnost obs zakládací listině, kterou se samotným univerzitám, bez pomoci jejich zřizovatelů, naplňova IV. v zakládací listině výslovně uvádí - na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci v slibujeme znamenité statky a těm, které hodny toho shledáme, udělíme královské dary. Mnohe kdy dříve musíme hledat způsoby, jak docílit toho, aby se prozíravost současných státních začala přibližovat prozíravosti, kterou byl obdařen Karel IV. - Otec vlasti, která z něj u vpravdě evropského formátu vyčnívajícího z hlubin středověku. Jinak nám patrně nezbývá, ne tím, že tato část jeho poselství zůstane prozatím nenaplněna." V rámci slavnostního zasedání udělil rektor Wilhelm zlaté pamětní medaile bývalým prorekto fakult UK a zazněla i přednáška ředitele Institutu mezinárodních studií FSV UK prof. Jiříh "Možné cesty ke společnému evropskému akademickému prostoru". Na návrh Společnosti Jana Ma medaili získal i francouzský vědec Paul Pin, který se zúčastnil Pražského povstání v roce letech se velmi aktivně podílel na vědecké spolupráci s českými lékaři. Z vážných zdravotn však laureát nemohl setkání zúčastnit, a proto tuto medaili převzal jeho osobní přítel pan (V. Hájek - 7. dubna 2003)