ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII ****************************************************************************************** * ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII ****************************************************************************************** 23. dubna 2003 *** tisková zpráva *** Spolek absolventů a přátel UK - Carolinum a Institut mezinárodních studií Fakulty sociální uspořádaly dne 23. dubna ve Vlasteneckém sále Karolina další diskuzní setkání v rámci proj EVROPSKÉ UNII na téma VYSOKOŠKOLSKÁ POLITIKA V EVROPSKÉ UNII. Po informacích a zkušenostech, které přinesli němečtí h akademická veřejnost (opět zastoupena všemi věkovými ka Hosty byli J. E. Risto Rännäli, velvyslanec Finské repu ministerstva školství Finské republiky. Moderátorka setkání - doc. Olga Vidláková nejprve objas Často nám je právě tato země dávána za vzor v tom, jak společných procesů a činností. V něčem se sice Finsko o jen polovinu obyvatelstva. Inspirativní by však pro nás střední délka života mužů je 73 let (v ČR 70 let), u že Jeho Excelence pan Rännäli přiznal, že není odborníkem na školskou problematiku, a proto s situaci, která nasměrovala Finsko do EU. Finsko vstoupilo do EU v roce 1995-spolu s Rakous Zpočátku nebyla důvěra Finů pro EU příliš veliká, ale později se k ekonomickým důvodům (ož rozšíření trhu, zvýšení pracovních možností) přidaly důvody bezpečnostně-politické (puč v Žirinovského ve volbách atd.). Jednou z myšlenek bylo i "je lepší být členem a moci spolur být mimo dění", řekl pan velvyslanec. V době konání referenda byla zřízena informační cent však nezanikla se vstupem Finska do EU, ale fungují dodnes. Finové se před konáním referen především na pohyb cen u výrobků, dojde-li ke snížení ceny u potravin, zlepší-li se sociál jaké bude postavení žen, nedojde-li k uskladňování jaderného odpadu, zdali bude případně m vystoupit apod. V závěru svého příspěvku popřál pan velvyslanec mnoho zdaru v českém červn Paní Anita Lehikoinen hovořila o systému školství ve Finsku a především o změnách, které n školy po vstupu Finska do EU - tedy veliký nárůst konkurence a okamžitá nutnost zinternaci vysokoškolský systém. Ve Finsku je v současné době 20 univerzit a 29 odborných vysokých šk studovat bakalářské, magisterské a doktorandské programy. Dále uvedla, že finští studenti bezplatně, cizinci dostávají podporu od státu v případě, že před studiem na finské vysoké dva roky ve Finsku pracovali. Z další diskuze vyplynulo, že i finské vysoké školy se potýk obdobnými problémy jako školy české: nutnost usilovat o zkrácení doby studia u tzv. "věčný nejednotnost přijímacích zkoušek a počet přijímaných studentů - někteří finští uchazeči se vyrovnávají s tím, že ve veliké konkurenci (především u uměleckých směrů - dirigování, des studiu zvoleni ti nejtalentovanější. Většinou jde o cizince. Jedním ze zajímavých údajů, které paní Lehikoinen uvedla, bylo první místo Finska (spolu s v počtu nabízených možností studia studijních oborů v angličtině. Podotkla, že malé národy jazykem, kterým hovoří jen malá skupina lidí, mají v EU situaci o něco těžší než např. stá jazyky (němčina, francouzština apod.), a proto je výuka v AJ a příprava těchto programů nu obstát v konkurenční nabídce jiných evropských vysokých škol. Mluvilo se i o ekonomických vysokoškolského vzdělání. "V budoucnu stojí nejen před finskými vysokými školami nutnost z marketinkovou oblast celé záležitosti, přestože vím, že slovo marketink nemají na akademic rádi. Je však nezbytně nutné proto, aby Finsko bylo zaznamenáno a registrováno na mapě evr školství". Dotazy v bohaté diskuzi pak směřovaly na postavení vědců a učitelů, aktuální stavy cizinců ucházejí o studium ve Finsku, o obory s největším převisem poptávky a nabídky a uznávání v diplomů v rámci EU. Pokračování diskuzního cyklu ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII je připraveno na 4. června 2003 - b beseda, jejímž hlavním hostem by měl být vedoucí Delegace EU v ČR Ramiro Cibrian.