Zápis ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 22. června 2020 ****************************************************************************************** * Přítomni: ****************************************************************************************** JUDr. Michal Říha (PF), Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (M Černovská (FSV), Bc. Martin Čihák (FF), Michael Glogr (PF), PhDr. David Greger, Ph.D. (Ped David Hurný (PřF), Tomáš Jan (FaF), Prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D. (2.LF), MUDr. Anna Ma Vojtěch Novotný (LFHK), JUDr. Michal Říha (PF), Eliška Voříšková (FaF), Bc. Patrícia Schmi Ing. Stanislav Smrček (PřF), Kateřina Grygarová (3. LF), PaedDr. Eva Marádová, CSc. (PedF) (PřF), ****************************************************************************************** * Omluveni: ****************************************************************************************** MUDr. Josef Fontana (3. LF), doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. (PedF), Mgr. Kateřina Pousk Miroslav Čermák (FSV), MUDr. Anna Olšerová (2. LF), Mgr. Bc. Michal Zima (PřF), ****************************************************************************************** * Hosté: ****************************************************************************************** prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (prorektorka pro studijní záležitosti), prof. PaedDr. CSc. (prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti), doc. RNDr. Jan Konvalinka, pro vědeckou činnost), prof. RNDr. Petr Volf, CSc. (kolegium rektora), Jakub Šindelář (FSV Markéta Lopatková, Ph.D. (kolegium rektora), Mgr. Lukáš Nachtigal (OSZS), Mgr. Tereza Svob rektora), Mgr. Diana Sýkorová (OSZS), doc. MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D. (2.LF), Mgr. Jan Maria Harasimowicz, Kamila Řehořová (PřF), doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. (PřF) ****************************************************************************************** * Program: ****************************************************************************************** 1.Schválení programu a zápisů 2.Dílčí změny vnitřních předpisů 3.Zpráva o činnosti GA UK - prof. Volf 4.Představení programu START (dříve Igráček) - pror. Konvalinka 5.Souhrnná studie z výzkumu doktorského studia na UK - doc. Lopátková 6.Různé ****************************************************************************************** * 1 – Schválení programu a zápisů ****************************************************************************************** JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, se otázal, zda má někdo námitky proti t minulých zasedání či výhrady proti navrženému programu dnešního zasedání. Nikdo se s pozmě nepřihlásil. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK schvaluje zápisy ze zasedání Studijní komise AS UK ze dnů 11. května 2020. Studijní komise AS UK schvaluje navržený program zasedání. Schváleno tichým souhlasem ****************************************************************************************** * 2 – Dílčí změny vnitřních předpisů UK ****************************************************************************************** JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, přivítal prof. Králíčkovou a prof. Lopa také jejich tým, který vypracoval předkládané novely vnitřních předpisů UK. Následně předa Králíčkové, která představila první z předkládaných materiálů. *========================================================================================= * 2.a – Příloha č. 2 Statutu UK *========================================================================================= Prof. Králíčková – Tuto Přílohu č. 2 Statutu představili z toho důvodu, že se snažili přip maximálně flexibilní nástroj pro spravování poplatků za studium, zejména v cizím jazyce. F do budoucna stanovovat odlišné výše poplatků pro první ročníky a pro již studující student Svobodová zapracovala do materiálu připomínky od doc. Boháče, za jejichž zaslání panu doce Mgr. Svobodová doplnila, že jsou v Příloze ještě dvě nové věci, a to sice jedna přihláška uchazeče ze sociálně slabšího prostředí a nová úprava DSP 2, což jsou doktorské studijní p začínají v polovině akademického roku. Co se týče modifikací, které bohužel předložili až na vyjádření některých fakult, aby mohli do přechodných ustanovení dát, zda chtějí tyto „n zavést od nového akademického roku nebo již dříve. V podstatě jsou ta přechodná ustanovení jelikož se jedná o snižování poplatku. JUDr. Říha poděkoval za představení materiálu a otevřel debatu. Připomněl také, že se Příl projednávala již na minulém zasedání Studijní komise AS UK, kde materiál odsouhlasili. Doc. Boháč poděkoval za zapracování jeho návrhů a je rád, že je v čl. 1 odst. 4 upřesněno, odpuštění poplatku za podání přihlášky může být uplatněna jen na jednu přihlášku celkově č akademický rok. JUDr. Říha uzavřel rozpravu a otevřel hlasování. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK doporučuje AS UK schválit dílčí změnu Přílohy č. 2 Statutu UK ve zně Hlasování 14-0-0 Schváleno *========================================================================================= * 2.b – Rigorózní řád UK *========================================================================================= Prof. Králíčková – U tohoto předpisu je úprava největší, ale jde tam o jedinou věc: přihlá zkouškám si může podat jen uchazeč, který absolvoval na VŠ v České republice a má titul Mg výkladu se již nějakou dobu postupovalo a dle tohoto výkladu si tedy dovolili navrhnout úp řádu. Znovu ale opakuje, že se jedná pouze o úpravu, která bude lépe reflektovat současný jsou fakulty nyní vedeny. JUDr. Říha otevřel debatu a informoval, že tento materiál se zatím nikterak více neprojedn Doc. Boháč – Jen by rád upozornil, že možná uchazeči z jiných VŠ se budou bránit a je možn budou bránit i soudně. Prof. Králíčková – Řešili to i z pohledu, zda nějakou výjimku nezadávají např. mezinárodní hovoří pouze o studiu a rigorózní řízení není studium v pravém slova smyslu. JUDr. Říha uzavřel rozpravu a otevřel hlasování. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK doporučuje AS UK schválit dílčí změnu Rigorózního řádu UK ve znění m Hlasování 14-0-0 Schváleno *========================================================================================= * 2.c – Studijní a zkušební řád UK *========================================================================================= Prof. Králíčková – SZŘ zejména zakotvuje bezpodmínečný nárok na přerušení studia z důvodu osobu. Druhá změna se týká doktorského studia, kdy doktorandi nebudou moci účelově přeruši ve chvíli, kdy je zahájeno jeho hodnocení. Třetí změna se týká zvýšení férovosti zkoušení u každého posledního pokusu zkoušky byla povinně přítomna komise. U druhého opravného term rozšířili praxi, která již nyní funguje na mnoha fakultách, tedy aby se tohoto zkoušení úč nebo osoba pověřená děkanem, aby rozšířila spektrum o „nezávislého pozorovatele“. Další no umožnění oborovým radám hlasovat per rollam. Mgr. Svobodová – V modifikaci došlo spíše jen k formálním úpravám nebo změnám formulací a která by mohla být věcná, je, že u toho hlasování oborových rad per rollam může fakulta st jak hlasovat, případně stanovit případy, kdy takto hlasoval nelze. S doc. Boháčem se dohod zakotví explicitně. Doc. Boháč – Děkuje za doplnění ustanovení o hlasování oborových rad per rollam. Minimálně novela vyvolá potřebu novelizace Pravidel pro organizaci studia, minimálně co se týče těch a dále ohledně povinné účasti proděkana či osoby pověřené děkanem. Na PF to bude složité, místo losování komisí muset studenty k těmto „speciálním“ komisím směřovat. Rád by toto av možné, že Právnická fakulta nebude sama, kdo bude novelu svých Pravidel předkládat. Tato n sice od prvního dne akademického roku, ale fakultní předpisy samozřejmě nebude možné schvá avšak k 1. lednu 2021, kdy začnou státnice, už by měla být nová Pravidla pro organizaci st schválena. Jen by rád upozornil i ostatní fakulty, aby si toto pohlídaly, jelikož je možné vnitřní předpisy budou potřebovat změnit. JUDr. Říha přednesl dotaz prof. Černého z minulého zasedání, tedy zda vedení UK uvažovalo rozšíření komise o proděkana nebo osoby pověřené děkanem u druhého pokusu obhajoby, resp. státnic? Prof. Králíčková – Nevnímali toto jako problém na celé UK, a proto to v této novele nezvaž se zatím s tím, že by byly stížnosti a žádosti o přezkum zmíněných zkoušek. JUDr. Říha vítá novelizační bod č. 3, které se týká přerušení studia z důvodu péče o závis Následně uzavřel rozpravu a otevřel hlasování. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK doporučuje AS UK schválit dílčí změnu Studijního a zkušebního řádu U modifikace. Hlasování 14-0-0 Schváleno JUDr. Říha poděkoval paní prorektorce Králíčkové i celému jejímu týmu, který se podílel na Ze strany paní prorektorky zaznělo poděkování Studijní komisi AS UK, jelikož sdílejí spole aby byly předpisy přijímány k dobru fakult ale i k dobru studentů. Z důvodu rychlého postupu v programu a tím způsobené zatímní absenci hostů, kteří představ programu, navrhl JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, vyplnit časovou mezeru č. 5. ****************************************************************************************** * 5 – Souhrnná studie z výzkumu doktorského studia na UK (část první) ****************************************************************************************** Doc. Lopatková představila výsledky souhrnné studie, kterou na zadání J. M. rektora UK vyt vzdělávací fond, za pomoci prezentace, kterou již dala k dispozici JUDr. Říhovi, který ji členům Studijní komise AS UK. Studie se měla týkat především sociálně-ekonomického zabezpe ale výsledky jsou širší a řekli nám toho mnoho o doktorském studiu jako celku. První částí doktorského studia na UK s doktorským studiem na olomoucké UPOL a brněnské MU, ale také se univerzitami ze spolku 4EU (např. Sorbonna či Varšava). Dále tam bylo srovnání vnitřní, me Druhým výstupem byla rešerše týkající se ekonomických aspektů, dále pak, z našeho pohledu součástí, bylo rozsáhlé dotazníkové šetření, které probíhalo jednak mezi stávajícími dokto 1200 osob se účastnilo), úspěšnými absolventy (cca 430 osob) a neúspěšnými doktorandy (víc Jednalo se tedy o dosti rozsáhlý projekt, dle osobního názoru velmi vypovídající. Na toto šetření navázalo šetření ve fokusních skupinách, což byly skupiny pěti doktorandů ze spříz a dále byla studie doplněna o stanoviska 11 expertů (např. prorektor MU, zástupce MŠMT či Výsledkem je souhrnná studie, kterou by nyní ráda představila přítomným. Studii sice UK po materiál, ale byli by rádi, aby se s ní co nejvíce pracovalo, proto byla rozeslána na jedn Paní docentka si pro sebe shrnula problematické okruhy, kterých se studie týkala, do 3 obl První okruh se týká financí, finančního zabezpečení doktorandů, jejich zázemí, možnosti úv a možností žádat si o granty. První z doporučení bylo, abychom doktorandům garantovali úva což je ale plošně těžko proveditelné. Řada fakult se snaží, aby částečně svým studentům ga příjmy. Budou ale samozřejmě fakulty podporovat v tom, aby se více staraly o socioekonomic studentů. Další záležitost je grantová podpora – doteď máme na UK GA UK a jeho úspěšnost j okolo 35 %. Je to děláno tak, aby byla podpora rovnoměrná napříč obory. Osobně si nemyslí, vhodné uměle zvyšovat úspěšnost GA UK, stejně tak toto mínění podporuje i kolegium rektora SVV, které MŠMT bude rušit, ale UK se to dotkne až v roce 2022, nicméně je kolegium rektor aby zachovalo podporu doktorandům. Novým tipem podpory, bohužel jen jednorázové, je progra bude hovořit pan prorektor Konvalinka. Další grantové podpory by měla poskytovat jednotliv případně fakulty, a nemyslí si, že zde je příliš prostoru pro to, aby byla zavedena nějaká grantová podpora. Dalším bodem bylo soustředit se na dobré zázemí pro disertační výzkum. Z motivovat fakulty a školící pracoviště, aby přistupovaly k doktorandům seriózně, aby dbaly začlenění do týmu. Na druhou stranu si myslí, že to může otevřít otázku počtu doktorandů – tolik doktorandů můžeme jako UK „dovolit“. Na grafu v prezentaci demonstrovala, že cca 7 % ČR jsou doktorandi – na UK je to 15 %, z čehož je vidět, že skutečně máme počet doktorandů by ještě dodala, že v tomto ohledu netrpělivě čekají na návrh Strategického záměru MŠMT – byli seznámeni s návrhem plánovaného záměru, který výrazným způsobem modifikoval financová studia. Předpokládá podstatné zvýšení doktorského stipendia s tím, že by VŠ měly zároveň z autonomii, tzn. to nebude jako nyní, kdy UK dostává na každého doktoranda nějakou pevně da že by se MŠMT neptalo na to, kolik máme doktorandů, ale spíše by se ptalo na to, kolik mám dostudovaných doktorandů, a ty peníze by se odvíjely od tohoto údaje. Plus se tam předpokl pro excelentní studenty, což by mělo být cca 20 % studentů. Tento Strategický záměr byl př na podzim, bohužel víme, že dozná změn, ale nevíme, kterým směrem. Zůstane tam ale podpora jeden ze strategických cílů, ale nový záměr by měl být oznámen během 2-3 týdnů. Další okruh se týká studijních a publikačních povinností doktoranda. Zdůraznila, že se jed postavenou zejména na odpovědích doktorandů. Ne všichni dotazovaní doktorandi si mysleli, jež jsou na ně kladeny, jsou adekvátní k tomu, co mají zvládnout během standardní doby stu 3 nebo 4 let. Poukazovali tam na to, že některé fakulty požadují publikace s vysokým publi dvě a více publikací, a toto prodlužuje dobu studia v okamžiku, kdy se čeká už jen na to, doktorand mít naměřené či zpracované výsledky projektu, než budou tyto výsledky zrecenzova apod. Další kritizovanou oblastí byly povinné zahraniční stáže, ale myslí si, že budou na stážích trvat, protože to, aby měli studenti zahraniční zkušenost, je nesmírně důležité. N nutně jen stáž jako taková, ale minimálně by tam měli být nějakým způsobem ošetřeny altern účast v projektu se zahraničními univerzitami apod. Dále se tam zmiňovala pedagogická činn aby byla nějaká horní mez toho, kolik má doktorand odučit, což je velice platné doporučení tam otázky, zda jsou kurzy angličtiny, které si musí student sám zaplatit, vhodný požadave Dále se objevila kritika, že na některých pracovištích zastávají doktorandi pozice tzv. „s což rozhodně není v pořádku. Určení rozsahu povinností studenta je zejména na koordinačníc dostaly tento materiál k dispozici a opakovaně jsou žádány, aby o tomto debatovali. UK má řadu zajímavých kurzů, kterých však využívá jen zlomek z nich, nejspíše z důvodu, že o jej neví. Momentálně připravují kurz Odborného psaní v angličtině, což je kurz, který má dlouh hodnocení. Poslední okruh, který se tam objevoval, je lepší zpětná vazba od doktorandů typu pravideln hodnocení, např. formou dotazníku, formou setkávání kateder nebo oborových rad s doktorand školitele považuje za poměrně problematické, jelikož pak se není možné bavit o anonymním h závěr ukázala grafy, které porovnávaly úspěšnost studentů doktorského studia s UPOL a MU. JUDr. Říha děkuje za prezentaci, která byla jistě velmi zajímavá pro všechny přítomné, a o Mgr. Hurný poděkoval za poskytnutí analýzy, kterou dále budou řešit na Patejdlově boudě, n několik dotazů k prezentaci. Když se vytvářely koordinační rady, tak by jej zajímalo, zda základě tohoto materiálu nějaké opatření, zda jsou nějaké výstupy. Jediné, co našel, bylo která přijalo kolegium rektora. Zajímalo by jej tedy, jak s tímto materiálem naložily koor Doc. Lopatková – Koordinační rady dostaly materiál k dispozici, resp. rozesílali jim jej v roku 2019. Vzhledem k situace v prvním pololetí letošního roku koordinační rady nezasedaly žádnou zpětnou vazbu. U koordinačních rad, které proběhly v lednu, popř. na začátku února, prezentovali, ale zatím žádný feedback nemá. Nicméně požádali fakulty o informaci, zda a j návaznosti na tento materiál podnikly. Mgr. Hurný – Druhá otázka se týká toho, že na řadě fakult závisí včasné dokončení studia d jaké má finanční zabezpečení. Ve studiích navrhovali, ať povinně dáváme nějaké úvazky či n podporu, ale Vy jste zmínila, že nějak centrálně to nelze zavést, že to bude fakultám jen nicméně se budete snažit fakulty motivovat k tomu, aby tuto praxi zavedly. Chápe, že nedis prostředky fakult, na druhou stranu by rád věděl, zda se uvažovalo o tom, jak přesně budou praxi motivovány. Doc. Lopatková – Nedovede si představit, kdyby toto propsali do Principů. Víme o tom, že f velice různé finanční možnosti: jsou fakulty, které se již nyní snaží z větší části svým d zajistit. Jsou fakulty, kde toto není zavedeno. Připravovali se k tomu jít nějakou cestou tyto přípravy přerušili, jakmile se dozvěděli o tom Strategickém záměru MŠMT, který by nám naprosto jiný okruh nástrojů. Bohužel to však bylo koncem loňského roku a předpokládali, ž roku letošního dozví o konkrétní implementaci tohoto Strategického záměru. Bohužel je zde vše tam zůstane, neví. Nyní je to tak, že MŠMT dává příspěvek za každého doktoranda, který standardní době studia, kdy jde tento příspěvek následně do stipendijních fondů fakult. Ne se tam podařilo rozbít to, že je příspěvek dáván „za hlavu“. Tohle vede k tomu, že tyto pe klidně i studentům jiného typu studia. Toto rozlišují až pak Principy UK, kdy mají doktora a dostávají více peněz z MŠMT, nicméně je to stále vázáno na hlavu a navrhovaná změna zámě že i když si UK sníží počet doktorandů, tak jí zůstane zachován stejný objem finančních pr stipendia a bude tedy moci dát doktorandům vyšší základ. Mgr. Hurný – Chápe tento problém, jelikož na zasedání Ekonomické komise AS UK již bylo pre je úspěšnost doktorského studia malá, že jen zlomek doktorandů dostuduje včas. Zajímalo by dělalo nějaké srovnání nebo korelace mezi tím, jaký dostávají studenti od fakult příjem s studia dokončí, protože je hezké říci, že doktorandi nedokončují včas, ale je třeba se pod že dostanou jen základní stipendium a pak se není možné divit, že dokončí studium později. říká, že bychom měli dávat peníze primárně těm dobrým doktorandům, nedávat je plošně, což v jaké podobě doteď fungovalo SVV. Nyní se prosazuje, aby se SVV zrušilo a nabízí se otázk penězi následně stane. V SVV bylo pravidlo, že 60 % peněz musí jít na stipendia, ale najed vzduchoprázdno, bez jakýchkoliv pravidel a myslí si, že pokud by zrušení SVV proběhlo i na proti této zprávě. Poslední poznámka je, že u lékařských fakult se kritizovalo, že student studia jsou nuceni vykrývat část svého platu úvazkem v nemocnicích. Jste schopni i toto ně pohledu RUK a rozklíčovat to z pohledu úspěšnosti? Doc. Lopatková – Toto bohužel nemáme jak sledovat, jelikož k tomu nemáme data. My nemáme p abychom věděli, kolik procent doktorandů je zaměstnáno. Byla by to velmi zajímavá čísla, k pomohla, ale k dispozici nejsou. Druhá věc je, že překvapivé bylo, že když ve zprávě dělal tím, co studenti sami říkali o motivacích, které jim pomáhají nebo zabraňují dokončovat a překvapivě ekonomická situace rodiny z jejich odpovědí nevyplývala, což bylo překvapivé. N motivací bylo, že si „padnou do oka“ se školitelem. Docela vysokou motivací byla i možnost života fakulty. Pokud je doktorand dostatečně zapojen, tak nemá prostor ani potřebu shánět práci mimo obec fakulty, což je nejzásadnější faktor, který určuje úspěšnost. Doc. Lopatková – To samozřejmě souvisí i s nějakým širším oborem, protože např. v přírodní ta společnost daleko důležitější, jelikož se pracuje v týmu a je tam daleko větší šance se zapojit. U řady humanitních oborů je obecně práce v týmu méně častá. JUDr. Říha poděkoval za zodpovězení doplňujících informací ke studii a přivítal pana prore a prof. Volfa, kteří právě dorazili. Navrhl, aby se zúčastnili i debaty o doktorském studi jedná o propojená témata, která spolu souvisí. Doc. Boháč – Děkuje moc za prezentaci. Prezentované grafy jej trochu děsí, zejména to, že doktorandů na UK je pod 50 %, to není nic dobrého, stejně tak to, že méně jak 10 % z těch, dokončí ve standardní době studia. To bychom se měli snažit zlepšit všemi možnými opatření Doc. Lopatková – Řada fakult ani školících pracovišť dosud necítila tlak na to, aby doktor včas. Toto se snažíme nyní přenastavit. Doc. Boháč – Jen by se rád ujistil – hovořilo se zde o úvazcích studentů, ale byli míněni studují v prezenční formě, je to tak? Doktorandi v kombinovaném studiu totiž úvazky nemají by doktorand měl být primárně studentem a dostávat stipendium, i když chápe, že pracovní p důležitá, přestože je mezi přírodovědnými a humanitními obory rozdílná. Myslí si, že by do neměli mít povinně a byl by rád, kdyby to nebylo fakultám nuceno, protože to naráží nejen problémy fakult a pracovišť. Doktorand je pak jak studentem, tak akademickým pracovníkem, neví, zda doktorand plní své povinnosti z toho hlediska, že je student, či zda plní povinn pracovního poměru. Pak vznikají situace, že se řeší, zda mají být doktorandovi při výjezdu náklady na základě pracovní smlouvy anebo má stipendium, kterým si uhradí ten výjezd. Vytv problémů, které generuje tento stav. Prof. Volf – Má zkušenost, že jsou tito studenti placeni z grantových prostředků, a nikoli institucionálního financování. Tam je problém, že většina grantů nedovolí vyplácet stipend za zcela tristní věc, že jsme nuceni zaměstnávat studenty i tam, kde bychom jim rádi vyplá stipendia za práci na grantu, ale bohužel ve většině těch grantových schémat nejsou stipen Doc. Boháč – Samozřejmě chápe, že kdyby granty takto nastavené nebyly, že by to bylo snazš ale děkuje za toto částečné vysvětlení. Doc. Kovalinka – Toto je věc, která jej osobně dlouhodobě trápí. S tímto jsou dlouhodobě p odrážejí se i v hodnocení vědy. Zaprvé by naprosto principiálně měl být student dobře plac práci, aby nenastávaly situace, kdy odbíhá z fakulty za prací jinam, a měly by být nastave aby tuto dodatečnou práci neměl student vůbec zapotřebí. S tím také souvisí to, že bychom abychom měli menší počet studentů, ale vyšší kvality. Nebo dávat studenty jen těm školitel zajistit, že je budou řádně financovat, tzn. pokud budete chtít přijmout studenta, tak bud potvrdit, že pro něj máte využití a že máte dostatečné prostředky na to, aby za ně mohl te Praze slušně žít. Osobně vůbec nechápe, jak na některých fakultách může mít jeden školitel 10, 15 nebo i více doktorandů – pak se nelze divit, že studují i 8 let, protože je není šk financovat. Je si vědom toho, že to, co říká, je velmi nepopulární, jelikož to povede k po doktorandů. Myslí si, že nezáleží na tom, zda je student financován pomocí stipendia či pr problémy z toho plynoucí se vždy nějak vyřeší. Hlavní je, že student dělá na projektu a je na projektu také placen a ten projekt je součástí studia. Velmi často se kritizuje, že mám různé požadavky na počty publikací, což vede k tomu, že se studenti snaží generovat články dělali vědu, protože potřebují splnit publikační limity. Je to dobře vidět na publikační č má nadprodukci „slabších“ publikací – je to echo, které slyší od většiny hodnotitelů, kter Čili on osobně by pravidla pro počet publikací nezbytných pro získání jakéhokoliv titulu, docentury nebo profesury, odstranil. Mgr. Hurný – Rád by zareagoval na doc. Konvalinku. Souhlasí s tím, co říkal, a osobně by b to, abychom dovolili přijmout doktoranda jen tomu školiteli, který prokáže, že má pro něj prostředky, aby jej mohl financovat. Líbilo by se mu to, ale u přírodních věd je přesvědče dobrých školitelů, kteří zkrátka granty nezískají, a to i s ohledem na to, že když se podí radu ČR, tak ti, kteří tam sedí, tak řeknou, že úspěšnost je 15 %, ale těch, kteří by si z financování, je okolo 30-40 % z těch projektů, kteří tam přijdou. Je zde tedy cca 20 % oso přišly o možnost mít doktoranda, a když školitel nemá žádné doktorandy, tak se tento probl mohl by také skončit. To je jeden aspekt, druhý aspekt je, že si nedokáže představit, že b např. jen jedna excelentní skupina. Potřebujeme pokrytí oboru v celé jeho šíři, neomezovat části oboru, které financování zrovna v tu chvíli mají. Ale souhlasí s tím, že bychom na t tlačit, ať je více kvalitních doktorandů, ať jsou pro ně příznivější podmínky a ať je jich Doc. Konvalinka – To je zcela validní důvod, jen by rád doplnil, že úspěšnost žádosti o gr okolo 15 %, ale okolo 30 %. Ještě zapomněl říci, že často vidí zejména ve společenských vě plánována stipendia pro běžné studenty, protože je už součástí „kultury“, že má student pr brát moc peněz. Školitelé si tedy často o stipendia pro studenty neřeknou, i když by mohli když máme balík prostředků z MŠMT, a máme zde nějaký zajímavý obor, kterému se však nedost doktorandů, tak bychom vypsali univerzitní stipendium. S příspěvkem z MŠMT by se mělo prac smysluplně, ne jej jen plošně rozdávat, to je podle něj chyba. Mgr. Pačes – Děkuje za slovo a má otázku na prof. Volfa. Zmínilo se zde, že je politikou G příspěvek dosáhla zhruba třetina z těch, kteří si podají žádost. Osobně se mnohokrát setka žadatelé dostali k žádosti o grant velmi pozitivní hodnocení a pak vzápětí oznámení, že se těch 30 %. Je škoda, že máme velké množství velmi kvalitních projektů, které jsme se ale z rozhodli odříznout. Měli bychom ale dávat lepší zpětnou vazbu studentům, kteří jsou neúspě je to dobré minimálně z didaktického hlediska, aby student věděl, proč grant nezískal. Kdy více jak 1/3 žádostí perfektních, tak by byla škoda, aby byly zahozeny. Na druhou stranu: dozví, že byla žádost „téměř perfektní“, tak se domnívá, že by měl zároveň dostat informac má zlepšovat, aby jej příště dostal. Prof. Volf – To není politika GA UK, ale politika vedení UK. Politika GA UK je jiná, ale j pod UK, tak je nucen respektovat přání UK. Osobně dlouhodobě tvrdí, že by se nic nestalo, úspěšnosti byla 40 nebo 45 %. Nicméně naposledy dostali ujištění, že pokud vše proběhne ta moci mít úspěšnost vyšší, než 35 %, což byla dosud hraniční povolená úspěšnost. Je tedy př úspěšnost bude příští rok vyšší. Samozřejmě s Mgr. Pačesem plně souhlasí, že tam je zhruba velmi dobrých a kdyby je měl známkovat, tak 60 % z nich dá jedničku, a je mu líto, že z to musíme vybírat těch 35 % k financování, zatímco zbytek musí bohužel podávat žádost znovu a rozčarovaní. Připomínek je tam třeba jen málo, protože ty projekty nejsou špatné, lidé se GA UK jako tréninková agentura by měla umožnit, aby si to ti studenti nejen napsali, ale a studenti zkusili i řešit. Mgr. Pačes – Řešili zde problémy ohledně lékařských fakult a ve zprávě je vyloženě popsáno LF se „poměrně často objevuje obava z následků z případné stížnosti na školitele“. Z pozná vyplývá, že se zhruba 48 % doktorandů domnívá, že se při problémech se svým školitelem nem fakultu bez obavy z negativních následků. Rád by se zeptal, zda se přijalo nějaké řešení k případně zda se očekává, že si to fakulty vyřeší sami. V dokumentu je nastíněno řešení, kd zřízení ombudsmana pro doktorské studium. Jde mu o tom, že na lékařských fakultách jsou ji problémy, a není si jist, zda když je takové množství problémů akumulovaných na jednom mís doufat, že si ty problémy vyřeší fakulta sama. Doc. Lopatková – Také si všimla, že studentů, kteří se obávají se při problémech se školit vedení fakulty, resp. ani nevědí, kam se obrátit, je na lékařských fakultách výrazně vyšší na zbylých fakultách. Myslí si, že to odráží nějaké specifické postavení lékařů v naší spo kdy je přístup poměrně autoritářský a ne kolegiální, jak bychom si představovali. Zatím js k tomu, abychom zavedli institucionálního ombudsmana, ale budeme o tom dále diskutovat. Za řešení k tomuto problému. Doc. Konvalinka – Dalším z důvodů, proč jsme zatím žádné kroky nepodnikli, je, že v té str indikuje, že tato instituce ombudsmana bude z pozice MŠMT doporučena, aby ji VŠ zřídili, c proč jsme tuto pozici stále nezaváděli, ale je velmi pravděpodobné, že tuto pozici zavedem budoucí strategii MŠMT. Prof. Volf – Instituce ombudsmana je dobrá věc. Na některých univerzitách, např. Harvard, kteří mají v popisu práce řešit tyto problémy a nedorozumění mezi studenty a zaměstnanci, další pravomoci, jsou spíše mediátory. Na druhou stranu pozice ombudsmana má pravomoci, ja v rámci fakulty řešit. Můžeme tedy hovořit o tom, zda nezřídíme spíše než ombudsmana někoh fungovat spíše jen jako „zprostředkovatel“. Doc. Brom – Měl by tendenci souhlasit s panem prorektorem Konvalinkou, ohledně přijímání d ale s tím, že by měly mít fakulty „vyrovnávací buffery“. I GA ČR/Primus je na tři roky a d může přijít v okamžik, kdy má školitel jeden GA ČR v půli či zrovna jeden rok GA ČR nedost domnívá, že první rok Ph.D. studia by měl být „zkušební“, tzn. by se mělo přijmout student třetina by se jich po prváku měla vyhodit. Prof. Černý – Naváže na Mgr. Pačeše. Když četl předložený text, tak tam našel dvě věci, kt doteď nedovolil pojmenovat zevnitř, tedy zejména zneužívání systému stipendií pro jiné úče financování doktorského studia částečně pracovními poměry. Druhá věc je atmosféra strachu oblastech naší alma mater. Možná bychom si měli dělat tato nezávislá šetření častěji. Text překvapil, protože nečekal, že by peníze do toho vložené mohly vést v takto velmi široce p Bohužel si ale myslel, že se výstupem začne někdo velice intenzivně zabývat a přesně tyto kterých jsme všichni věděli, že se zde odehrávají, se stanou velmi řešeným materiálem. Měl v listopadu, kdy se sešla koordinační rada, na níž byla tato analýza prezentována, se oček chystá dramatické navýšení stipendií. Jako předseda oborové rady a předseda katedry čím dá že naše doktorské studium ve většině oborů není doktorským studiem. Tím, že zde je systém, máme absenci postdoktorandů, posouváme jejich práci na doktorandy. Zdůrazňuje, že jen v ně a je to systémová záležitost. Zvažují vrátit doktorskému studium „punc“ studia a k Mgr. st nějakou hlubokou analýzu a v podstatě se nechat inspirovat tam, kde se doktorské studium d si, že těm studentům dluží tu studijní část v Ph.D. studiu. Toto je jedna z věcí, nad kter vážně zamyslet, a souvisí to s tím, co říkal pan prorektor Konvalinka. Ano, bude to mít do věcí, ale v podstatě ta formalizační část studia, která se připíše pro absolvování studia, velice velká, alespoň v některých oborech. V analýze je celá řada problémů pojmenovaná a t dobře, že bychom jej měli brát velmi vážně. Měl trochu pocit, že se o této analýze moc nec zde máme, ale pokud se neplete, tak nebyla zmíněna ve zprávě, která byla přednesena na min – on sám se tázal, proč ji AS UK nemá k dispozici a proč není ve zprávě zmíněna, ale dosta s ní pracuje a byla zmíněna na kulatém stolu. Doc. Lopatková – Děkuje a musí souhlasit, jelikož přiznává, že byla poměrně skeptická k té ji zadávala, a že ji výsledky velice pozitivně překvapily. Je pravda, že se o té strategii již v září minulého roku, ale asi ji příliš neakceptovali. Byla by ráda, kdyby se s analýz intenzivněji, ale na druhou stranu má pocit trochu omezených možností rektorátu, protože s studenty fakult a rektorát může dávat sice nějaký rámec, ale ty požadavky, které jsou na s určují primárně fakulty a školící pracoviště. Neví tedy, jak tomuto přistoupit, kromě toho diskutuje a že říkáme, že by bylo vhodné pozastavit se nad nastavením doktorského studia j Doc. Konvalinka – Aby použil slova pana rektora: „Nedáme zkrátka děkanům prémie,“ a to pok fakultách převládat tyto ostrůvky deviace, což je spíše manažerské rozhodnutí – hlas, kter chování, jež se na některých fakultách vyskytuje. S tím se zatím příliš nesetkal, tedy s v odsouzením těchto dvou praktik, jež jsou zmíněny (zneužívání práce doktorandů a atmosféra si, že je hrozně špatné, pokud jsou v instituci pocity, že by byli studenti souzeni za pro názoru na školitele. Doc. Lopatková – Sama musí říct, že dlouho nevnímala problém dlouhých doktorských studií a to na řadě fakult jako problém nevnímalo. Ví, že je řada profesorů, kteří to stále nepovaž Na druhou stranu před např. dvěma lety se to jako problém na některých fakultách začalo ře mluvit o tom, že máme zásadní problém, pokud nám zůstávají doktorandi ve studiu. Máme na n až přehnané požadavky – ano, kdyby končili za čtyři roky, tak budou mít méně publikací, al kariérně dále, např. i na pozici postdoků, jako je tomu v zahraničí. Začíná se o tom mluvi roky. Pan rektor tlačí na děkany kvůli ročnímu hodnocení studentů, ale pokud 80 % doktoran ročníku hodnocení A, tak to není relevantní hodnocení, protože neplní své povinnosti. Doc. Konvalinka – Ten systém financování, který se zde několikrát zmínil, je v oblasti dok „nemocný“ a vede k tomu, že máme masifikaci doktorského studia na UK i na jiných VŠ. Předt dozvěděli o té novele ze strany ministerstva, tak jsme hovořili o tom, aby sama UK dospěla k racionálnějšímu počtu doktorandů na fakultních úrovních. To se ale musí odvíjet i od toh financování. Když se dozvěděli o tom, že se bude takto zásadně měnit financování, tak samo že to s problémem snah o masifikaci pomůže. V momentě, kdy dosáhneme optimálnějšího počtu řada problémů odpadne. To, co nás bohužel stále drží zpátky, je to, že nevíme, jak ta stra nyní skutečně výrazně čekáme, bude ve finále vypadat. My jsme žádali o zpětnou vazbu a zís indikátory, ale zatím neznáme přesné změny, a to i přesto, že již v září má dojít k změně MŠMT. Ano, trošku ztrácíme v momentu, kdy jsme získali tu analýzu, ale za cenu toho, že če systémové řešení MŠMT. UK dlouhodobě trápí masifikace doktorského studia, stejně tak celé školství. Počty studentů rektorát dlouhodobě trápí, ale není v pozici, aby určoval fakultá doktorandů. Počty doktorandů se odvíjejí od jejich financování, což by se mohlo nyní zásad Samozřejmě to není všespásné řešení, ale my jej následně obohatíme o prvky, které jsou nám analýze. Bohužel ale nyní čekáme na to, jak to MŠMT uchopí. Mgr. Pačes – Zůstane ještě trochu u té analýzy. Chápe, že nějaké to systémové řešení masif řešit až budeme vědět, jak bude nastaveno financování. Ale nemyslí si, že by to téma bylo fakultami a pedagogy vnímáno jako problém, na druhou stranu vidí ze strany pana rektora, ž když se bavili o SVV a obecných záležitostech, tak často v souvislosti s neutěšenou situac studia přichází s mnoha návrhy, což jsou např. návrhy bonifikace za dokončení studia včas. analýzu, která popisuje jednotlivé problémy, kromě té masifikace, které by šlo řešit již n řešení bonifikace včasného dokončení určitě může být motivační, ale neřeší to ty hlavní pr jsou popsány v materiálu – ať už je to nedostatek peněz či neférovost systémová. To jsou v daly řešit i mimo již zmíněné. Proto jej zaráží, že i když analýza toto zdůrazňuje, tak ve na to, abychom vyždímali tu analýzu. My zde hledáme řešení problému, ale v ní je krásně na bychom měli dělat a co by se mělo dít. Jen jej to trošku překvapuje a mrzí jej to. Zajímal zda jen nedošlo ke komunikaci nebo se vyčkává i v tomhle. Mgr. Hurný – Chtěl by požádat, resp. vyzvat vedení UK, že když dostaly tento materiál koor budou na jeho základě něco vymýšlet, tak zda by výsledky byly následně předloženy v komisí totiž zajímalo, co s tím oborové rady udělají, pokud něco. Doc. Lopatková – Doufá, že první výstupy budou mít v polovině léta, jelikož požádali fakul materiálu vyjádřily. JUDr. Říha – Na PF UK to možná nevědomky vyřešil garant Mgr. studijního programu, jelikož fakultě není tak rozšířený faktor strachu, jako spíše faktor osamění, takže se doktorandi a měli dosti rozsáhlý didaktický kurz. Mgr. Hurný – Má také pocit, že se s analýzou zatím vůbec nic neudělalo. Doufá, že to není že skutečně čekáme na informace z MŠMT a že pak něco uděláme. Kolegium rektora však ani s opatřeními zatím nic neudělalo a nechalo to na fakulty, které to taky nechaly ležet ladem. často zmiňuje, že bude snižovat osobní ohodnocení děkanům, pokud se neobjeví více těch C n tím souhlasí, ale musí to jít ruku v ruce s tím, že musíme zabezpečit doktorandy již na po prvním ročníku, protože nemůže ve třetím ročníku vyhodit doktorandy, které jsme tam nabral jen základní stipendium. Bylo přeci od počátku jasné, jak to dopadne – že to nedokončí ve studia. Pokud někoho vezmeme, dáme mu základní stipendium ve výši 10.000 Kč, tak student b nějakou vedlejší práci a pak mu můžeme dát ve třetím ročníku C, abychom naplnili kvótu, že více C. Ale to to pak od začátku děláme špatně. Musíme sledovat ty školitele na to, jestli doktorandy, tlačit nějakým způsobem na děkany, aby i katedry podporovaly školitele, kteří grant nemají. Ale dokud toto nebude, tak to hodnocení nejde. Doc. Lopatková – První rok bylo, alespoň z jejího pohledu, že je nemocí pracovišť, že se n k počtu doktorandů, což dříve nebylo formálně možné. Protože je to to školící pracoviště, zabezpečit to prostředí, a to, že ten doktorand má možnost pracovat v laboratoři, má podmí zabezpečení a také zda má to pracoviště prostředky na to jej financovat. Prof. Volf – Doteď byl přesvědčen, že ve většině oborových rad to funguje podobně, jako v které zná, a tam rovnou při přijetí doktoranda je otázka: „Z čeho bude financován?“ Pokud školitel nemá grant, tak nechť si jednoho doktoranda vezme a nechť ho financuje ze svého P tam, kde lidé mají řadu tuzemských nebo zahraničních grantů, tak samozřejmě si pak mohou d doktorandů, ale samozřejmě ne desítky. My to v oborové radě dělali tak, že pokud školitel doktoranda měl a neměl grant, tak řekli, ať si studenta vezme na starosti někdo jiný zabýv problematikou, někdo, kdo má na toto mezinárodní granty. Prof. Wildová – Ano, je to vynikající, když může školitel přijmout do svého grantu nebo vý doktoranda, ale buďme nohama pevně na zemi. Získat humanitní granty je daleko složitější a počet doktorandů, pokud by platil tento usus, rapidně snížil. Ona sama je školitelkou dokt jak je těžké najít granty pro studenty. Je šťastná, že se mohou zapojit do GA UK, je šťast a samozřejmě je zapojuje do Progresu, ale ne každý z těch humanitních školitelů má tuto mo nikdy neměla studenta, který by končil po více jak čtyřech letech, a je to opravdu i o tom tím studentem pracuje. Studenti nejdou do doktorského studia proto, aby tam prožili deset opravdu o tom být s nimi neustále v kontaktu, motivovat je a být jejich leader. Myslí si, je to problém školitelů, ale to zde kolegové zmiňovali. Nebyla snaha tuto zprávu zamést po vůbec ne – snaha byla, aby se na ni fakulty dobře připravily, aby odpověděly, jaké kroky u ji vzaly za svou s tím, že si UK uvědomuje, že je potřeba velmi podrobné vnitřní hodnocení na tom, že jakmile dokončí celou anabázi hodnocení pregraduální výuky, společně se současn momenty, tak že by se rádi v pracovní skupině, kde má i AS UK své zástupce, těm výstupům s Lopatkovou a dalšími kolegy věnovali. Rádi by vyhledali cesty, ten tracking toho studenta, až k přijetí ke studiu a jeho průběžném studiu a poté o uzavření a chtějí najít ta kritick problémy jsou, jak jim předcházet a jak je řešit. Souhlasí s doc. Bromem, že bychom měli d studium všem studentům, a to i když je nemůžeme nyní zahrnout do grantu a když se to nepod se školiteli najdeme nějaké řešení. Ale dejme těm studentům příležitost, aby do toho studi a abychom si vyzkoušeli různé způsoby, jak s nimi pracovat. Doc. Brom – Trochu nechápe, proč se stále opakuje, že je takový problém získat společensko Říká to coby člen psychologicko-pedagogického panelu GA ČR, a jako člověk, který tři spole GA ČR získal. Získat grant se samozřejmě nemusí poštěstit každý rok, a právě proto je třeb „vykrývací“ mechanismus, ale není možné, aby akademický pracovník měl doktorandy, a neměl 70 % z nich dostatečné finanční prostředky (může nemít sur plus prostředky třeba pro třeti ale ne pro 70 % svých doktorandů). Šindelář – Má dotaz, zda se plánuje zveřejnit zprávu pro veřejnost. Pochopil, že rektorát řešení těchto problémů na fakultách, ale pokud bychom zprávu dali k dispozici i doktorandů i oni pracovat. Je zde nějaká studie, která říká, že tyto problémy existují, a myslí si, ž velmi pomohlo vědět, že se jejich problém vyskytuje i jinde na UK na dalších pracovištích. se zveřejněním nebo nikoliv? Doc. Lopatková – Sama za sebe to vnímá jako interní studii, která je pro fakulty nebo pro důležitá a má s ní v rámci univerzity pracovat. Samozřejmě na fakulty ji zaslali okamžitě na fakultách a popř. na rektorátu, aby se s ní nějakým způsobem vypořádali. Ale nemyslí si primárně věc veřejná. Můžeme se bavit o tom, že z ní uděláme nějakou zprávu podobnou té, k mezinárodní hodnotící panel, což je tedy externí panel. Mgr. Hurný – Pokud se té studie zúčastnili doktorandi, tak by bylo fajn, aby se k ní dosta že souhrnná zpráva byla dána k dispozici komisi, a pokud by nebyly námitky, tak by jej zas místopředsedům ve fakultních senátech, aby jej měli k dispozici, a následně by nechal na n rámci fakulty doktorandům rozešlou. Když se to k nim totiž nedostane, tak nebude vyvíjen t něco s tím dělat. Je mu totiž jasné, že na některých fakultách to budou chtít zamést pod k si, že pokud nebude zpráva „venku“, tak se se současným stavem nebude nic dělat. Doc. Lopatková – Samozřejmě i akademické senáty fakult považuje za orgány univerzity a s t žádný problém, protože se jedná o orgány univerzity, pro něž je zpráva určená. JUDr. Říha – Myslí si, že je dobré říct nahlas že se něco dělá, protože velmi často se něc o neví, že věco nezůstávají tak, jak jsou, přestože se to z pohledu „mimo systém“ nemusí t často bylo v rámci doporučení mezinárodního institucionálního hodnocení doporučeno, že pok sběr, tak se také musí říct, co se s tím udělalo, jak se to projednalo, jak se ty připomín eventuálně proč se nevypořádaly, a zvyšuje to responzivnost v následujících průzkumech. Vi mnoho lidí přikyvuje, za což děkuje, a myslí si, že by bylo dobré se tímto jako univerzita že jsme takovýto průzkum udělali. Jak říkal Mgr. Hurný – na řadě fakult, a i mezi některým zástupci, panovalo překvapení ve stylu: „My zde máme takovouto zprávu už půl roku? Pan pro svým vystoupením potvrdil i na minulém plénu AS UK, že vlastně jsou všichni zvědaví, co se stalo (či spíše nestalo). On sám se o zprávě dozvěděl „omylem“, když se o ní zmínil studen kolegiu děkana – tedy to nesdělil ani studentské části senátu. Doc. Boháč – Vytvořil se zde dojem, že zprávu nikdo neřešil. On sám dohledával, jak to byl fakultě UK a našel, že pan proděkan rozeslal v prosinci 2019 zprávu všem garantům studijní ještě jim k tomu dopsal zprávu, kde uvedl asi čtyři body s tím, co on osobně plánuje se zp pravda, že by se úplně vůbec nic na fakultách nedělalo, ale na druhou stranu je potřeba vy se postupovalo dále, to již nedohledával. Jen chtěl zdůraznit, že zpráva absolutně bez rea minimálně na PF ne. Doc. Lopatková – Musí říct, že primárně s těmi orgány UK komunikuje ona a může potvrdit, ž Dostaly ji i koordinační rady, tzn. zprávu dostali i garanti všech studijních programů a d studijní proděkani, stejně tak studijní oddělení, protože ze zprávy vyplynul požadavek, ab studentům pomáhaly se orientovat v tom, co jsou jejich povinnosti, a ti se primárně obrace referentky na studijních odděleních nebo na své studijní proděkany, nikoliv na garanty stu Prof. Kachlík – Rád by stručně reagoval jménem malých oborů na lékařských fakultách. Zaprv lékařské fakultě je ten člověk zároveň lékař tak čtyři roky nejsou vždy dostatečná doba – doktorand studuje šest let, tak nelze říct, že by nestudoval intenzivně. Zadruhé jsou zde šedesát oborů, a potřebují tam zkušené, habilitované – a ne všichni dělají excelentní výzk očekávat, že na 60 katedrách budeme mít excelentní výzkum světové úrovně, to prostě ani ne vždycky někde musí být průměrný středoevropský výzkum – pokud bychom si řekli, že obor ned vědu, a proto tam nikoho nepřijali, tak obor zanikne. Zatřetí někdy ty výzkumy nejsou tak grant potřebovali. Např. na 1.LF je výborná věda v oblasti anatomie, která se týká výzkum ale on má problém v tom, že mu nikdo nedělá učitele, protože nikdo nedělá výzkum v klasick Tam ten výzkum můžete dělat levně, ale zase v dlouhé době a nemůžete to dělat ve velkém tý na to potřeba maximálně dva. Někdy je třeba myslet na to, že se na problematiku nelze díva excelentního výzkumu, jelikož tím můžeme v některých menších oborech udělat víc škody než Doc. Konvalinka – Ze všech hodnocení, které si UK nechala vypracovat, vyplývá, že šedesát moc. Z důvodu, že se debata již značně posunula, navrhnul JUDr. Michal Říha, předseda Studijní volně navázat na téma bodem č. 4 v programu. ****************************************************************************************** * 4 – Představení programu START (dříve Igráček) ****************************************************************************************** Doc. Konvalinka se ujal představení programu – Igráček nepatří úplně do vědy, ale patří do Opakovaně říkal, že jsme velmi dlouze s prof. Volfem zvažovali, zda do tohoto projektu jít Uvědomuje si, že je nesystémový, že nemá pokračování, že nám narušuje pravidelný systém na které máme vymyšleny, že je určen pro ty VŠ, které nemají vlastní grantovou soutěž. Vše zm silné důvody ani o peníze nepožádat, ale nakonec to, že je někde 250 mil. Kč, o které si m převážilo. V dnešní covidové době, kdy nejspíš bude výpadem v rozpočtu 1,5 miliardy Kč, se smířenější než před pár týdny. Ten projekt je vyhlášen, byl opakovaně prezentován, do 16. na žádosti o čerpání. Problémem bude zhodnocení, protože MŠMT požaduje, aby se jej neúčast má jakékoliv pracovní spojení s UK, což bude složité i proto, že mnoho našich hodnotitelů Olomouce a Brna, tedy z našich partnerských univerzit a ty se projektu zároveň účastní tak muset hodnotit jejich aplikace. Projekty jsou dvouleté, měly by začínat v dubnu příštího r končit do konce března roku 2023 a očekává se, že by takový průměrný projekt mohl získat 2 Čili to znamená, že to budou zejména malé, či spíše střední projekty. Je tam ministerská p byla silným důvodem pro to to celé odmítnou a proti které UK opakovaně protestovala, a to, se nesmí krýt s projektem jiným . Nakonec jsme se domluvili, že „krýt“ znamená mít identic název a abstrakt. Trošku jej pobuřuje, že musí o to takto žádat, ale samozřejmě, že se v t budou poté pracovat na akademických dizertacích. Odmítá hrát tu hru, že by dělal jiné proj argument, proč to téma může být trochu jiné je, že se žádá o to, aby to byly týmy, které b řešit a samozřejmě že to budou týmy několika studentů a formálně nemůže být identická samo žádného z těch tří nebo čtyř a takový filtr, který tam vložili, je řešením problému stále našich studentům čili je tam povinný výjezd na 3 měsíce pro každého zapojeného financovaný Je to současně tedy možnost podpořit studenty, aby vyjeli do zahraniční za prostředky, kte Současně je to také filtr na to, že se nechtějí nechat zahltit tisícovkami žádostí, které vyhodnocovat. Nebude triviální takovouto stáž absolvovat a zakomponovat ji do projektu a p že to počet žádostí omezí. Pokud mají přítomní nějaké otázky, tak je velice rád zodpoví. Mgr. Hurný – K tomu opatření rektora, které je k Igráčku, resp. k projektu START – podle t nad rámec pravidel MŠMT bude vyžadovat měsíční reportování každého řešitele v tom týmu. Je a nešlo by to udělat s tříměsíční periodou za celý ten projekt a nemít to za každého? Doc. Konvalinka – Má informaci, že to sice není požadavek MŠMT, ale je to požadavek Minist rozvoj, které je bohužel to ministerstvo, které určuje způsob zacházení s evropskými fondy prostředky, který z nich pocházejí. K jeho značné nelibosti je zde bohužel tato nelibost, rozladěn a považuje to za nadbytečnost. Mgr. Hurný – Děkuje za odpověď. Dále by jej zajímalo, zda musí být týmy minimálně dvoučlen je těžké dělat ve skupinách složených čistě z doktorandů. Musí zde být tato podmínka? JUDr. Říha – Má přesně opačný problém, kdy je nastavený počet členů nízký, jelikož chtěl u výzkumný tým. Doc. Konvalinka – Rozumí poznámkám, tyto diskuze již samozřejmě při přípravě programu vedl vyhnout tomu, že si pak každý jednotlivý student UK podá žádost o program START, protože j několik tisíc a bude to neřešitelné. Museli tedy nějak ty vstupní podmínky omezit a které adresovaly problémy, který vnímají kolektivně – jedním z nich je nedokonalá mobilita a dru frekventace a rádi by inspirovali lidi, aby pracovali společně na větších projektech. Půvo byli dokonce 3 nebo 4 studenti jako minimum, ale toto byl kompromis, který z debat vyplynu takto není program otevřen pro každého, ale to ani nebyl původní cíl. Očekáváme, že v roce větší úspěšnost, protože zde budeme mít tento program START. Mgr. Hurný – Je již nějak vyřešená kompatibilita dofinancovávání, případně dokrytí z nějak zdrojů. Doc. Konvalinka – Myslíte, zda je možnost doplňovat tyto projekty nějakými dalšími prostře ani důvod, proč by to nemělo jít, protože on sám doplňuje evropské projekty nějakými jiným konkrétně se musí podívat, zda tam jsou nějaké podmínky. JUDr. Říha – Nesmí to být z evropský peněz. Doc. Smrček – Bylo zde zmíněno měsíční reportování, a to může být značně administrativně n nějak ošetřené? Doc. Konvalinka – Kolegové z ÚVT na tomto pracují a vytvářejí jednoduchý elektronický form neměl nadbytečně zatěžovat kolegy a kolegyně. Prof. Kachlík – Získal z toho doje, že se bude program chovat dosti účelové, skoro to bude téma studentům říkat: „Máte zde nějaký text, ale budeme to dělat tak, aby se vlk nažral a celá a tyto peníze zůstali nám.“ Rozumí tomu, už to přijali a budou se snažit tyto podmínk Druhá věc je, že tím důvodem pro zavedení bylo dvojí financování, tedy že MŠMT má pocit, ž doktorského studenta, peníze, které přicházejí na VŠ, na jejich projekty nestačí. Vy jste protestovali a evidentně jste k tomu měli sofistikované právní rozbory, ale bylo by špatné MŠMT vznikla skupinka, která má pocit, že dobře zadministrovala nějaký projekt, že všichni a že oni můžou vymýšlet podobné projekty. Jen by rád, aby to zde zaznělo zejména pro ty, k komunikovat s MŠMT a budou mít dostatek příležitostí k tomu, aby dali zpětnou vazbu. Toto jak to má říkat těm studentům . Doc. Konvalinka – On se na nic nevykašlal, sám mluvil s ministrem opakovaně. Pan rektor na promluvil s ministrem. Měli opakovanou písemnou připomínku, že je to nesmysl, a dozvěděli nemožné. On nebude radit žádným studentům, aby lhali. Zformulujte prosím projekt, který ne projektem s jiným. Prof. Kachlík – Přijde mu to jako něco, co mu zavání, a je rád, že o tom s MŠMT diskutoval JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, uzavřel debatu. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK bere na vědomí informaci o projektu START. Schváleno tichým souhlasem ****************************************************************************************** * 3 – Zpráva o činnosti GA UK ****************************************************************************************** Prof. Volf se ujal představení materiálu – Jedná se o stejný materiál, který nedávno posky radě. Zpráva se týká podaných a nově přijatých projektů. Kromě nich samozřejmě do GA UK sp dalších probíhajících projektů, kterých je zhruba 500. Letos bylo 940 přihlášek, k financo 331, což je o něco málo více, než v loňském a předloňském roce. Celková úspěšnost soutěže překročila povolenou hranici 35 %, ke které se snaží blížit po celou dobu, kdy je rektorem Zima. Nové projekty jsou dále rozepsány v jednotlivých sekcích: sekce A jsou humanitní a s přijatých projektů bylo 114, podaných 309, během posledních 4 let počty projektů v humanit vědách oscilují okolo 300. Sekce B jsou přírodní vědy a tam již dlouhodobě během posledníc projektů podáno okolo nebo přes 400 a letos 435, přijato 152. V sekci C, lékařské vědy, je okolo 200 podávaných projektů, letos 196 a přijato 65. Následuje rozpočet na jednotlivé fa teologickými fakultami, které podávají velice málo projektů, a proto i jejich úspěšnost do Humanitní a sociální fakulty tento rok podaly mezi 14 a 169 projekty a ta úspěšnost je pom u FF, PF a nejnižší letos u FHS, která letos podala pouze 14 grantů a získala jeden. Počty jsou nejstabilnější na přírodovědných fakultách, kdy PřF podává nejvíce projektů, zatímco poměrně málo projektů a letos byla úspěšnost napříč přírodovědnými fakultami dosti vyrovna jsou lékařské fakulty, kdy 1.LF a 2.LF podávají stabilně okolo 60 projektů ročně, 3.LF pou a nejméně podává LFHK, zhruba 15 projektů ročně, a proto je v Hradci letos úspěšnost nejni letošním výsledkům GA UK. Rád by řekl ještě něco málo k změnám zásad činnosti GA UK. Opatř vydaným začátkem června byly vydány nové zásady GA UK, ale těch změn je několik: některé j ale jediná podstatná je, že projekty GA UK mohou podávat pouze studenti v řádné době studi GA UK si mohou podat postgraduální studenti naposledy ve čtvrtém ročníku studia, ale samoz těžit ještě pátý a šestý rok. Vyšli tím vstříc snaze vedení UK tlačit studenty k dokončová době. Nebávají se, že by se toto mělo nějak výrazně odrazit v počtu podaných žádostí, prot vyšších ročníků tvořili mezi přihláškami asi okolo 6-7 %. MFF již dříve dělala to, že děka projekty studentů v pátém a šestém ročníku, takže tam ty studenti to stejně nemohli získat případné otázky. Prof. Kachlík – Rád by požádal, aby byly podklady zasílány předem, aby bylo možné si propo i napříč obory, jelikož takto jsou data, jimiž disponují, jen velmi obecná. Nemusí nás trá jedna fakulta získá více grantů než jiná, pakliže se nejedná o systematické znevýhodnění u Umí si představit, že v rámci humanitních oborů mohou být výrazné odchylky, zejména co se hodnotitelů. Zajímalo by jej tedy, jak si v GA UK pohlídají, zda někteří hodnotitelé nedáv Prof. Volf – Pokud byste chtěli informaci o tom, jakým způsobem funguje GA UK, tak je to o UK se dělí na tři sekce a následně na panely či skupiny: v humanitní sekci je sedm skupin, vědách je pět skupin a v lékařských vědách jsou tři skupiny. Každá z těchto skupin posuzuj projektů a vybírá podobné procento úspěšných. Při hodnocení na GA UK neberou ohled na to, projekty přicházejí, a proto jsou často dosti překvapeni výsledky statistik, kdy jedna fak výrazně odlišné výsledky v porovnání s jejími loňskou úspěšností. Ta objektivita GA UK je zpravodajem musí být někdo z jiného pracoviště, nejčastěji však z jiné fakulty, než je pod taktéž a hodnotící systém je několikastupňový. Každý projekt má 2-4 oponentské posudky, zp vybírají mezi svými projekty a seřadí je na ty, které doporučují k financování, které dopo projednání a na ty, které nedoporučují. Poté jedná celý panel a zejména projekty, které js dalšímu projednání jsou posuzovány řadou zpravodajů v tom hodnotícím panelu. Nemůže se stá jednoho zpravodaje byly všechny přijaty. Zpravidla to bývá tak, že ze svých projektů zprav které doporučí k financování, další 3-4 doporučí k dalšímu projednání a zbylých zhruba 5 n tedy zajištěno docela dobré srovnání. Co se týká oponentů, tak je to složitější, jelikož j hodnotí ročně necelé dva projekty, a proto je srovnání horší. Dělají si analýzy a tam, kde stabilně příliš vysoká hodnocení, tak ty oponenty upozorňují, popř. vyřazují a označují za oponenty“. Mgr. Pačes – Má za to, že precizování kritérií je správné, protože zpravodaj je tak donuce vyjádřit a srovnat si projekty. Bc. Čihák – Rád by se zeptal, jak je zajištěna profesionalita zpravodajů, aby měli dostate činnost apod. Prof. Volf – Zpravodaje navrhují fakulty a schvalují vědecké rady fakult. Samozřejmě posle má grantová rada, ale většinou návrhy fakult akceptuje. V loňském roce neakceptoval pouze fakult, a to z důvodu, že se mu životopis moc nezdál. Požadovali pak po fakultě, aby dodal zpravodaje. Má však za to, že řada mladých lidí, kteří nemají tak dlouhý životopis, jako ř zase tu výhodu, že jsou schopni o ochotni se tomu doopravdy plně věnovat. Mají tam řadu ml a on osobně je považuje za doopravdy kvalitní lidi, kteří se tomu věnují. Doc. Konvalinka – Myslí si, že mnohdy budou mladí publikačně aktivnější než jejich starší JUDr. Říha – GA UK je částečně financován z MŠMT z peněz, které přicházejí z SVV. Již se d že toto financování má být ukončeno a prostředky by měly doputovat zpátky na univerzitu si výši, ale v rámci RVO. Jaká je vize v rámci GA UK? Prof. Volf – To, že bylo slíbeno, že peníze doputují v rámci RVO na UK je jedna věc, ale j spadnou do RVO, tak se o ně podělí s mimouniverzitními výzkumnými institucemi. Nevěří tomu bude mít zvlášť kolonku pro GA UK. Pokud SVV padne a peníze se přelijí do RVO, tak to bude Akademie věd, o které někteří lidé usilovali od počátku SVV a on sám, jako bývalý prorekto tomuto úsilí velmi intenzivně čelil již před deseti lety a tenkrát se podařilo uchovat SVV z návrhu zákona, nicméně od UK je slib, že kdyby se tak stalo, tak GA UK o svých 172 mil. Pokusí se nyní krátce vysvětlit systém SVV, pomocí něhož již 12 let padá na UK zhruba 300 Z toho 172 mil. jde na GA UK a zbytek na SVV. Zatímco GA UK je velmi kompetitivní students podporuje ročně zhruba 850 projektů a 1500 studentů a kde, kdybychom spočítali celkovou čá tak se dostaneme na částku zhruba 30 mil. Kč. U těch zbývajících cca 130 mil. Kč na SVV js trochu jiné. SVV bylo před 12 lety vymyšleno jako méně složitý, ale velmi rozumný a efekti rozdělit další peníze postgraduálním studentům plošně. Měla to být právě protiváha proti v GA UK, mělo to být pro studenty, kteří na grant nedosahují. Ročně SVV bez GA UK podpoří té a z toho téměř 64 mil. Kč jde přímo na stipendia. Dohromady s GA UK díky SVV ročně na UK p mil. a z toho cca 100 mil. šlo přímo na studentská stipendia. To je něco, co se nedá nahra Progresu, zkrátka z ničeho, V okamžiku, kdy tyto peníze přitečou v rámci RVO, tak se rozpa nikdy již z toho těch 100 mil. Kč na stipendia nedáme dohromady. Na druhou stranu je velmi že by se nový zákon podařilo schválit již tento rok. Tudíž pro příští rok bude SVV včetně pravděpodobností podle starých pravidel. Změny jsou poté možné v roce 2022, ale v tuto chv předčasné se trápit tím, že vypadne nebo se změní SVV, protože ten příští rok s největší p poběží vše po staru. JUDr. Říha – Ještě doplní, že minulý týden bylo na kulatém stole zmíněno, že jedna z varia SVV na vnitrouniverzitní úrovni v případě, že by dotační titul byl ukončen, tedy i v přípa byl schválen. Mgr. Pačes – Rád by promluvil jménem studentů, kteří SVV vnímají jako velmi důležitý nástr jde ruku v ruce s řadou popsaných problémů v doktorském studiu. Nahradit jej např. odměnou studenty nenahradí to, že studenti potřebují finance na svůj rozvoj během studia a to, co kombinaci a GA UK mu přijde jako silný nástroj a byla by velká škoda o to přijít. Na řadě nefunguje, jak by mělo, takže pokud by si o finance museli v budoucnu říkat studenti sami, ideální. Prof. Volf – Jsou dvě možnosti čerpání: projekty a konference. SVV je vytýkáno, že jsou pr a někdo si na to udělá konference. SVV však umožňuje vedoucím projektů s penězi pracovat, dělají dobře, tak jako to dělá např. PřF – studenti dostávají stipendia podle toho, jak pr toho se různě přesouvají materiálové peníze. Stejně tak si dovede představit dobrou a špat Počty studentů, kteří se jich účastní, jsou pouze studenti UK, kteří se na organizaci konf Nejsou tam zahrnuty počty studentů přespolních, z jiných VŠ, ani v tom nejsou zahrnuty poč zahraničních. Z některých konferencí vznikají velmi tlusté sborníky abstraktů a jedná se o odborné konference – např. na MFF, na LF HK. Samozřejmě je to o tom, co s tím fakulty uděl vymysleli jednoduchý, efektivní způsob, jak rozdělit 130 mil. Kč tak, aby z toho studenti nemají šanci ohlídat, jestli na jedné fakultě či katedře to někdo nějakým způsobem ohýbá t hodí. Doc. Brom – Je jedno, zda peníze přijdou z GA ČR, TAČR, ESF nebo resortních peněz. Důležit přijdou. Ph.D. studium nemusí být jen o základním výzkumu, ale může být i aplikované. Ale aplikované, studenti by měli být podpořeni aplikovaným projektem. Není přeci možné, aby st na projektech typu ESF/TAČR zadarmo. Může se stát, že existuje nějaký „solitér“, který je grantovou/projektovou podporu, ale to by měly být spíše výjimky: takových studentů by nemě výjimky pak lze pokrýt z SVV/Progressu apod. Prof. Kachlík – Navázal by na to, že pokud je takováto debata, kdy se bavíme o scénáři, kd s tou modifikací, tak si myslí, že je to okamžik reflexe toho, jak jsou projekty skutečně Kdybychom si nechali udělat nezávislé vnější hodnocení, tak bychom se asi dozvěděli to, co že praxe někde není taková, jak byla původně zamýšlena, tedy že SVV projekty natékají do i financování fakult. V podstatě to neslouží doktorskému studiu pro některé atributy, které financovatelné, a velká část předsedů oborových rad u nich na oboru neví o tom, že SVV exi přidělával větší byrokracii, ale má za to, že je okamžik pro sdílení dobré praxe a pro kul jednotliví SVV řešitelé řekli, jak u nich funguje, k čemu jej používají apod. Pokud je mu podobného neproběhlo a myslí si, že by bylo vhodné podobné setkání zorganizovat. Pro něj j zásadním nástrojem pro zkvalitnění doktorského studia a některých atributů doktorského stu jinak šli těžko pokrýt. Má za to, že by mělo být povinné, aby se oborová rada se studenty u přijímaček a státnic, ale také u ukončování studia doktorskou prací. Má zkrátka skvělé z ale je zde absence jejich sdílení. Prof. Volf – Zapomněl zmínit zásadní rozdíl mezi GA UK a SVV. V GA UK je to grantová agent pořadí projektů a která projekty selektuje. V SVV to tak není, v SVV každá fakulta v rámci projekty, namodeluje tam ty studenty. Grantová rada poté pouze dočišťuje některé nesrovnal v okamžiku, kdy projekty za jednu fakultu přesahují limit, který byl fakultě přidělen, roz některém projektu je moc peněz na mzdy či na jiném projektu je málo postgraduálních studen SVV je však jiné než GA UK, protože tam zkrátka věří, že to fakulty udělají dobře. Grantov letošním roce v přírodovědné oblasti tři projekty redukovala z důvodu špatných, nedostateč předchozí rok. JUDr. Říha – Byl požádán o představení usnesení, které zní: „Studijní komise AS UK upozorň které programy SVV mají pro zapojení magisterských a doktorských studentů do výzkumu, a vy podobného modelu i do budoucna.“ Rád by nyní otevřel rozpravu k tomuto usnesení, zda by se ztotožnila. Prof. Volf – V okamžiku, kdy nebude SVV, tak nebude UK vázána předpisy MŠMT, které např. ř nákladech min. 60 % musí být na stipendia“ atd. V okamžiku, kdy padne SVV, což bude zřejmě rok 2022, tak je možnost vymyslet něco nového, podle nových podmínek, můžou se nasadit lim ale obdobné by to být mohlo, i když ne stejné. Také vnímá, že když se SVV na fakultě vezme tak mohou být opravdu špatné výstupy. JUDr. Říha – Spíše jde o to, že nás J. M. pan rektor vyzýval, ať diskutujeme o tom, jakým ubírat. Tedy jde spíše o to, zda půjdeme stejným směrem, ale lepší cestou. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK upozorňuje na význam, které programy SVV mají pro zapojení magisters doktorských studentů do výzkumu, a vyzývá k zachování podobného modelu i do budoucna. Hlasování 10-0-0 Schváleno JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, navrhl přijmout informace o GA UK na vě setkalo s všeobecným souhlasem. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK bere na vědomí informaci o průběhu soutěže GA UK v AR 2019/2020. Schváleno tichým souhlasem ****************************************************************************************** * 5 – Souhrnná studie z výzkumu doktorského studia na UK (část druhá) ****************************************************************************************** JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, znovu otevřel debatu na téma doktorskéh Dr. Greger – Chce za zprávu poděkovat a chtěl by se zeptat, zda by mohla Studijní komise A i delší verzi zprávy, jež zde byla zmiňována, o délce 400 stran. Měl by zájem o podrobnějš a diskuze, která zde probíhala, v něm vyvolala obavu, na níž by rád upozornil, a sice, že mezi jednáním a nejednáním rektorátu. Na jednu stranu jsou tam závažné věci ve smyslu, že strach, a tam by zásah na úrovni UK byl vhodný, na druhou stranu by rád vyvrátil představu doktorského studia napříč obory, v níž nevěří. Má za to, že to je to, co chtěl říct pan pr zde máme cíl, že chceme zvýšit úspěšnost doktorského studia, ale není na rektorátu, aby hl jednotlivé fakulty. Bohužel se nemohl podívat do dat ani do další analýzy čili když chceme tak potřebujeme vidět přesné modely kde co nefungovalo. Tzn. v něm krátká zpráva vyvolala univerzitou máme více a méně masifikované doktorské studium, a přitom se zde interpretuje, studia je problém na celé UK. Myslí si, že v datech z analýzy je mnohem více informací a m dostat na fakulty a chtít po nich konkrétní plán, jak zvýšit úspěšnost dokončování doktors Vymýšlení cest na úrovni UK, jak k vyšší míře dokončování studia dospět, jej děsí. U nich živí především granty, ale bohužel se v nich většina doktorandů neuplatní, jelikož nemají a dovednosti. Když by se udělalo nějaké centrální opatření napříč fakultami, tak by to moh ke snížení počtu úspěšnosti. Kdyby však někdo veškerá data, jež jsou dostupná, zanalyzoval případná opatření větší důvěru. Chápe, že je snaha o zlepšení, věří, že se půjde tou nejle centrální opatření by nemuselo vzbudit důvěru. Doc. Lopatková – Dlouhou verzi zprávy samozřejmě AS UK dostat může, ale jak je to s daty a dalším zpracováním, to bohužel neví, ona to nezpracovávala. Mgr. Nachtigal – U tématu masifikace či nemasifikace oboru je zcela jednoznačné kritérium je v oboru projektů jasně definovaných, s jasným financováním a s dobrými školiteli. Pokud je to definice počtu studentů, kteří mohou projít kvalitní doktorskou studijní přípravou p vědeckou kariéru. Na českém trhu však pro některé obory není dostatek odborných kandidátů, otevřít doktorský studijní program pro všechny uchazeče z celého studijního světa, tlačit se ti studenti necítili jako občané druhé kategorie, v podstatě etablovat standardní jazyk výchovy. V jejich případě to vede k tomu, že mají 70 % uchazečů z cizích zemí (nepočítá Sl posledních pět let mají v odborné radě nasbíráno polovinu cizinců a celé to studium je aut k internacionalizaci. To, co definuje tu masifikaci, je vlastně ta odběrovost, která sama tou internacionalizací, otevřeností vůči studentům z celého světa. Chtěl zmínit, že defini absorbovat absorpční schopnost toho oboru, zajistit kvalitní vědeckou průpravu jednoznačně školiteli s projekty. Nic jiného by v tom neviděl. Doc. Konvalinka – Toto je obtížně aplikovatelné na např. na české právo, nebo na didaktiku nebo dokonce i na sociologii, kde je potřeba zapojit český národní kontext. Cílem sociální také proměňovat realitu zde, nejen zkoumat sociální situaci v Ghaně apod. Tato role není p studenty z cizích zemí. Mgr. Nachtigal – Mluvil o definici velikosti odběrů těmi projekty. Zmiňoval, že pro konkré dostatek českých uchazečů, to znamená, že ten obor se otevře a pokud je dostatečně kvalitn zájem, tak se zaplní kvalitními uchazeči ze zahraničí a myslí si, že je to jedna ze strate na mnohých oborech fungovat. Chtěl jen pojmenovat tu masovost – pokud máme dostatek projek dobře financovaných, tak proč by měl snižovat počet doktorských studentů a nějakým způsobe numerus clausus po těch oborech, protože pro ty obory momentálně nemáme naplněné. Doc. Lopatková – Děkuje za poznámku, vnímá to i na fakultách – má zkušenosti z MFF, ví, ja studentům, jak se zachází s SVV apod. Má také velice zprostředkovanou zkušenost z jiných f FF, protože jsou mezioboroví a ví, že situace tam je naprosto jiná a je problematická. Maj na to, jak to nastavit. Situace se liší tím, jaké mají fakulty možností, jak tam funguje v určité věci jsou univerzální. Ráda vnímá podněty, bude o nich uvažovat, ale na druhou stra věděla, že situace „ze shora“ není jednoduchá a najít nějaká řešení není jednoduché. Cítí k tomu, co můžeme. Samozřejmě jakýkoliv nápad na to, jak postupovat, nesmírně ráda zváží. Mgr. Hurný – Souhlasí s řečeným a souhlasí, rozhodně neměl na mysli, že by měl rektorát vy pravidla, jak postupovat, to nikoliv. Zavedli jsme ale koordinační rady, které např. sjedn napříč fakultami, tak to je orgán, kde jsou předsedové oborových rad, tedy ti, kteří garan doktorského studia. Rektorát by tedy měl vytvářet tlak na tyto rady, aby přicházely s nápa zlepšit. Nemá to tedy vytvořit J. M. rektor, ale měl by vytvořit tlak, aby k tomu došlo. P také zajímalo, co hodlají koordinační rady dělat s touto analýzu, a rád by dostal výstupy koordinačních rad na toto téma. Doc. Lopatková – Musí říct, že koordinační rady obecně ke své existenci přistupují různě. jsou úspěšnější, vidí i větší vstřícnost lidí zapojit se do práce koordinační rady. Naopak kde z vnějšího pohledu vidíme, že mají studenti výrazně horší podmínky, mají výrazně nižší tak tam vidí daleko větší odpor k tomu, aby se zapojovali do koordinačních rad a aby vůbec tu koordinační radu a byli schopni si zvolit předsedu. Koordinační rada si má ze svého stř předsedu, který ji vede a nastoluje jí témata. My jim samozřejmě můžeme nabízet témata, al diktovat, co mají udělat. Vidíme ale, že pro ty obory, kde je úspěšnost nižší, kde více vn kofinancováním, tak tam také zároveň jsou daleko méně ochotní se o tom bavit. Mgr. Hurný – Rozumí tomu, ale také sedí v RVH a tam se vždy říkalo, že jakmile se koordina a začnou svoji práci, tak tam bude součinnost koordinační rady a RVH při zhodnocování dokt Toto by poté viděl jako cestu – my máme hodnotit v polovině akreditačního období, což bývá po pěti letech, zprávu, tak by rád viděl, zda se koordinační rady sešli či nikoliv, co děl dát návrh J. M. panu rektorovi, aby obměnil předsedy oborových rad nebo něco. Ale tu spolu viděl, aby se něco dělo. Doc. Boháč – Ty koordinační rady vnímá jako prostor, kde můžou sdílet své zkušenosti s hle jak zkvalitňovat doktorské studium, ne v nějaké míře sjednocování – tam brzy všichni přišl je cesta velmi různá. U nich mají nový doktorský studijní program mezi PedF a FF „Pedagogi tak dva odlišné světy, že to moc sjednocovat nelze a pak zvítězí ta politika, že každá fak přijímací řízení, nelze do toho moc intervenovat a politické vlivy tam hrají svojí roli. Doc. Lopatková – Myslí si, že i proto je třeba dohodnout se na nějakých minimálních standa jinak potřebná kvalita nevznikne. Je to dobrý materiál k tomu, aby oborové rady jednaly a co je potřeba. Ony nemají žádné orgány a jsou složené z různých lidí, kteří se věnují svém nemají kapacitu ani zázemí k tomu, aby zpracovávaly nějaké rozsáhlejší materiály. Jsou sch komentovat, ohodnotit nebo dát najevo, že zvolená cesta není správná. Mgr. Nachtigal – Dovolil by si paní prorektorku ještě doplnit. Již se ukázalo, že oborové schopné v tom, aby připomínkovaly návrhy, které jim dáváme. Očekávat však od tohoto orgánu něčím revolučním, je však liché. I kdyby však přišly s nějakým návrhem, tak nemohou garant jednotný postoj fakulty, za kterou tam jsou. Šindelář – Rád by přispěl do debaty, která souvisela s rozmanitostí oborů. Kolega z PF zmi problematičnost v momentě, kdy má člověk pracovní úvazek. Např. problematika uznávání mate kdy je studentka ve vyšším ročníku doktorského studia, tak studentka nemá nárok na mateřsk že v některých oborech, u kterých to jde, mají úvazky své výhody – doktorand tak získává o zaměstnanec, kterou jako student nemá. Doc. Lopatková – Ráda by doplnila, že se právě toto řešilo v Strategickém záměru MŠMT, ale je mezioborové, tak není jasné, zda, kdy a jak se to MŠMT podaří domluvit. Ale právě tato ministerstvem řešena. Mgr. Černovská – I u nich na FSV naráží na to, že akademici nerozumí tomu, proč by student úvazky k doktorskému studiu, a tlačí na to, aby byly doktorandů, dopláceny větší příspěvky fondu, ale z pohledu studentů se snaží vykomunikovat, že oni o úvazky zájem mají. Doc. Boháč – Chápe argumenty, které zde byly řečeny, ale nejde mu to dohromady. Něco jinéh projektové peníze, kdy má doktorand stipendium, má projekt a tam je zaměstnán, což je ale když má doktorand stipendium a je klasicky odborným asistentem na dané fakultě, kde násled projektových peněz. To podle něj není systémově dobře. JUDr. Říha – Rád by diskuzi směřoval k jejímu ukončení, zároveň ale ještě dodá informaci s Igráčkem. Tam budou prostředky ve výši úvazku, nicméně si student může zvolit, zda chce do formě úvazku, z kterého však bude muset odvádět odvody, či si zvolí vyplácení ve formě sti se to počítat do nějakého úvazkového maxima 1,2 v rámci UK. Mgr. Černovská – Bude se tam garantovat, že student, který dostane Igráčka, dostane i úvaz bude mít zájem, nebo se to bude řešit až poté? JUDr. Říha – Ptal se, ale např. na PF mu ještě nebyli sto odpovědět, protože si nejsou jis bylo např. s otázkou zaručené mzdy ve chvíli, kdy by se zvýšila minimální mzda, protože to vyplácené ze zdrojů fakulty. Zatím to ale vypadá, že si to student bude moci zvolit. Doc. Lopatková – Má také za to, že to bude na volbě studenta, ale o žádných garancích nesl úvazky ale neměly narážet na minimální mzdu. Dr. Greger – Dovolí si ještě zareagovat k pracovním úvazkům jako vedoucí výzkumného ústavu více jak 30 doktorandů. Jsou pracovištěm s asi nejvíce granty na fakultě, z nichž se na 90 však schopni reálně s tím, co doktorandi v prvním ročníku umí, zapojit do grantů na reálno desetinu z nich. Kdyby to vzal za celou fakultu, tak se dostanou na mnohem nižší místo, na podíl. Rozhodně by tak studenti nemohli mít nadpoloviční úvazky, protože nikdo u nich na p nemá nadpoloviční úvazky v grantech. Pokud se nebavíme přímo o grantech typu Igráček, STAR jiných grantech cílených na doktorandy, tak by nikdo z jejich senátorů nebyl pro to hlasov smlouvy, protože většina z nich by nebyla doktorandy, pokud bychom omezili nějakým způsobe a možnost na placený úvazek, protože by se dostali v jejich oboru na velmi nízký podíl lid reálně doktorské studium dělali. Kdežto na druhou stranu jsou schopni ze stipendijního fon přilepšit, proto si nemyslí, že je to většinový názor doktorandů. Mnoho lidí vidí přínos t byť zde zaznívá, že doktorandi pracovní smlouvy chtějí. JUDr. Říha – Jen by doplnil, že podle něj to není jen „buď anebo“, protože se předpokládá, doktorského studia nalijí ze státní kasy nějaké 3 mil. Kč navíc. Anebo se rapidně sníží po s tím, že by se to vyplácelo tak, jak je to v zahraničí, nebo by měli doktorandi pouze úva studenta. Naráží na toto i v rámci 4Youth. Doc. Lopatková – V řadě evropských států je doktorand skutečně mladý vědecký pracovník, má musí zajišťovat alespoň průměrnou mzdu v oboru. Taky ale typicky mají velká pracoviště a m doktorandů. V zahraničí ale také poměr doktorandů k pregraduálním a magisterským studentům nižší, bývá pod 5 %, zatímco u nás to bývá 15 %. Myslí si, že se momentálně blížíme k něja kterou jsme schopni financovat. Dosud byl tlak na to, aby stoupal počet doktorandů, a MŠMT ten problém, že jsou podfinancovaní, a proto tlačilo na to, aby doktorandů přibývalo. Nyní uvědomilo, že to není cesta, která má dobré důsledky, a právě proto v té strategii je výra k plošnému financování. Je tam tedy nově tlak hlavně na kvalitu, nikoliv na počet studentů pokud se nezmění strategický záměr MŠMT a zůstane stejný, jaký byl prezentován loni, tak b mocný nástroj na to, jak doktorské programy upravit, zefektivnit a stabilizovat. Dr. Greger – Rozhodně neříkal, že by většina doktorandů chtěla úvazek. Jen poukázal na to, mají také své klady. SK RVŠ se toho ale chytla také a dlouhodobě tvrdí, že nedostatečné fi důvodem, proč tolik studentů nedokončí doktorské studium. Pokud se však změní strategický bude mít UK možnosti zvýšit i stipendia. Doc. Lopatková – Problém se strategickým záměrem ale je, že mluví sice o nastupujících dok bude mít povinnost srovnat podmínky i těch již studujících doktorandů, aniž by bylo vysvět má UK vzít. Mgr. Černovská – Jen by ráda ještě upřesnila, že nechtěla, aby to vyznělo, že mají všichni na UK zájem o úvazky. Mluvila jen za FSV, kde dlouhodobě vnímá, že akademici velmi často a předpokládají, že mají studenti zájem o stipendia, ale že vždy tomu tak není. Proto by byl komunikovat se studentem, když je příležitost na to získat úvazek. Rozumí, že je tam pak p toho být zároveň studentem a zaměstnancem, což může doktorandovi přinášet určité výhody, a problematické a má to spoustu dalších aspektů. Hlavně chtěla upozornit na to, že jsou zde JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, uzavřel debatu a navrhl textaci usnesen Návrh usnesení: Studijní komise AS UK bere na vědomí informaci o souhrnné studii z výzkumu doktorského stu Schváleno tichým souhlasem ****************************************************************************************** * 6 – Různé ****************************************************************************************** JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, otevřel diskuzi k bodu Různé, do které nepřihlásil, a proto ukončil jednání a všem popřál hezký večer. Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Za správnost: JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK