Vysoké školy potřebují perspektivu ****************************************************************************************** * Vysoké školy potřebují perspektivu ****************************************************************************************** Již delší dobu se vysoké školy dožadují systematického dialogu s představiteli státu, jeho závazné pro další jednání a prosazování do reality. Nejde přitom o nic menšího než o vzáje role vysokých škol v současnosti a o způsoby, jak požadavky vznesené vůči vysokým školám p však, přes veškerá dřívější ujištění o tom, jak se situace již změní, nemůže být ze strany vyjádřena spokojenost s tím, jak tento dialog dosud probíhal a jaká je situace dnes. Přito probíhá prakticky ve všech státech nejen v Evropě. Role vysoké školy se totiž velmi dynami se bez zmíněné permanentní diskuze nelze obejít. Kriticky je dnes přijímán fakt, že kolem 50% uchazečů o vysokoškolské studium nemá v souča přístup na vysokou školu. Na druhé straně celkový počet studentů na vysokých školách v ČR 12 let téměř zdvojnásobil. Nyní je zřejmé, že počty studentů již nemohou dále růst bez spl podmínek. Základní podmínkou pro další růst počtu studentů je přebudování vnitřní obsahové studijních programů. Tato struktura je standardně tvořena bakalářským, nejšířeji přístupný vzdělání. Na něj navazující magisterský stupeň je s ohledem na vyšší studijní nároky přece smyslu výběrový a doktorandské studium je vlastně vědeckou činností, a tudíž vyhovuje pouz se speciálním zaměřením. Realizace této struktury vysokoškolského studia je právě cesta k vysokých škol, kdy studijní standardy především bakalářského stupně budou akceptovatelné p populace. Protože magisterský studijní program má na bakalářský navazovat, plyne z toho fa stránka studia se musí zcela proměnit ve srovnání s tradičními studijními plány vysokých š k podstatnějšímu navýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí nemůže dojít. Je potřeba mít že současní studenti našich vysokých škol již většinu svého aktivního života prožijí v pod ČR v EU, a to bez ohledu na konkrétní termín našeho vstupu do ní. Kvalita vzdělání, kteréh má proto pro ně zásadní význam. Přitom úspěch na trhu práce je pouze jednou z podmínek živ Poskytnuté vzdělání musí tedy být nejen profesní, ale celkovou výbavou jednotlivce v jeho orientaci v životě. Práce na restrukturalizaci studijních plánů na vysokých školách již jistou dobu probíhají, všech dalších povinností, takže můžeme být rádi, že vůbec probíhají, bez ohledu na rychlos to děje. Sestavování těchto nových studijních plánů se věnují pedagogové, kteří plní svoje výukové i vědecké povinnosti a jejichž počet kolem 13000 zaměstnanců celé desetiletí stagn na známou situaci jejich odměňování. Další, naprosto zřejmou podmínkou pro navyšování počt zvýšení kapacity studijních míst. Řešením zde by mohlo být otevírání nových veřejnoprávníc vysokých škol, které mohou významnější část této kapacity vázat na sebe. Až dosud totiž ce navyšování počtu studentů leží na stávajících vysokých školách, jež jsou vesměs univerzitn neuniverzitní veřejná vysoká škola nebyla dosud otevřena ani jediná. Je nasnadě, že všechn potřeba také vybavit nejen perzonálně, ale i technicky a informačně. Další základní oblastí činnosti vysokých škol je činnost vědecká, výzkumná či umělecká. Je činnost velmi náročná především intelektuálně, organizačně, ale i finančně. I v této oblas vyjasnit si stanoviska a pak tyto závěry prosazovat. Dnes je snad zřejmé, že nelze nic vyz usnesení jakéhokoli orgánu, je však nezbytné najít konsenzus s těmi, kdo se výzkumem zabýv období přijal parlament nový zákon o podpoře výzkumu z veřejných rozpočtů, opět obsáhlé té Je potřeba velmi rychle vyjasnit možnosti a odhodlání státu jak a které výzkumné činnosti Musí opět jít o činnost perspektivní v období několika let, týkající se nemalých nákladů n technického a informačního zabezpečení, které je jiné než v případě vzdělávacích činností stále víc a víc zaostává. Ani není třeba dodávat, že jde o činnosti v rámci evropských kri Konkrétní řešení nastíněných otázek má samozřejmě řadu možností. Podstatnou skutečností je každá vysoká škola potřebuje nezbytně jistou perspektivu stability. Není v silách vysokých často měnit svoje prostředí a pracovní podmínky. Vývoj vysokoškolského sektoru může probíh způsobem tehdy, bude-li detailně prodiskutována a vybrána perspektivní varianta řešení, kt prosazována. Příprava vládního programu na nadcházející funkční období je ideální příležit proces a bylo by nešťastné tento okamžik již poněkolikáté nevyužít. Ivan Wilhelm V Praze, 8. července 2002 (text otiskly Hospodářské noviny dne 11. července 2002)