Postupy při transformaci severočeského hnědouhelného regionu (Ústecký a Karlovarský jsou inspirací pro další intenzívní uhelné regiony v Evropě, ale i pro Jihoafrickou ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Univerzita Karlova Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36 www.cuni.cz [ URL "http://www.cuni.cz"] PRAHA – 12. října 2021 -Uhlí se v současné době těží ve 41 regionech ve 12 zemích EU, což nejhojnější fosilní palivo v EU a významný zdroj hospodářské činnosti. Přechod k nízkouhlí znamená významné technologické, hospodářské a sociální výzvy, zejména pro intenzívní uheln které se musí připravit na snížení nebo postupné vyřazování uhlí, a to jak kvůli tržním tr environmentálním politikám. Už třetím rokem se Univerzita Karlova díky Centru pro otázky životního prostředí [ URL "ht czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/"] účastní společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze tracer.fzp.czu.cz/cs"] celoevropského projektu TRACER (Smart Strategies for the Transition Intensive Regions), financovaného Evropskou komisí z fondu Horizon 2020. Projekt sleduje 9 intenzivní těžbou uhlí a každý z nich je v jiném stádiu energetické transformace. Partneři formují výzkumné a inovační strategie u jednotlivých lokalit s cílem usnadnit uhelným regi udržitelným bezuhelným energetickým systémům a podpořit socio-ekonomický rozvoj na těžbě d závislých regionů. Mnohé výstupy a příklady dobré praxe jsou již k dispozici na www.tracer "http://www.tracer-h2020.eu."] Především v Ústeckém kraji se řešitelský tým doposud podílel na mnoha konferencích a works výzkumnými a vzdělávacími organizacemi, podnikateli, a nadále vede rozhovory s představite kraje. Kdokoli další může přispět svým názorem v online dotazníku [ URL "https://forms.off ResponsePage.aspx?id=4Uhq8iH8Gka5f6xb1TXzQWTOHrcSot1GhjupTihHAQtUNTZHVU82SE9TVVoxMzBDU1dEW Velmi si cení spolupráce s Inovačním centrem ÚK, krajským úřadem, zástupci vládního progra „Inspirativními členy užší pracovní skupiny je např. Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospod rady ÚK nebo generální ředitel těžební společnosti Seven Energy Petr Lenc“, hodnotí dosava v rámci projektu Markéta Hendrychová, z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a pokračuj projektu TRACER je mimo jiné předávání zkušeností mezi jednotlivými uhelnými regiony a v t mohu s radostí říci, že Ústecký kraj je v Evropě velkým vzorem. Vysoká profesionalita, zaj připravenost využít evropských dotací na transformaci kraje byly zřejmé např. na 6. Podnik Ústeckého kraje zaměřeného na transformaci, která se konala 23.-24.9. 2021 v Ústí nad Labe být TRACER také jedním z partnerů akce. Osobně bych byla radši, kdyby se Ústecký kraj v do od uhlí nemusel znovu stát energetickou základnou pro velkou část ČR, však obnovitelné zdr se mohou budovat i jinde. Jsem ale ráda, že strategické projekty neřeší jen energetiku sam myšleno také na lidi, trh práce a na krajinu. Velmi se mi zamlouvá myšlenka většího začlen obnovy v kombinaci s klasickými technickými a biologickými rekultivacemi sledujícími spíše krajiny. Na ještě nezrekultivovaných částech výsypek a lomů, kde běží přirozená sukcese, b využít unikátního přírodo-ochranářského potenciálu. Jedná se totiž o specifická, a tedy ve stanoviště s výskytem velmi vzácných druhů, které u nás jinde nenajdeme, nebo jen zřídka, považovány v ČR již za vyhynulé. Taková území by byla v hledáčku vědců na mezinárodní úrov zajímavým lákadlem pro turisty.“ Obrázek 1 Cílovými regiony projektu TRACER jsou: Jihovýchodní Bulharsko, Severozápadní Čec Lužice, Západní Makedonie, polské Horní Slezsko, Jiu Valley v Rumunsku, Kolubarský region Donetsko na Ukrajině a Wales. Ze všech těchto zemí jsou také do projektu TRACER zapojené p instituce. prof. Jan Frouz jako člen výzkumného projektu TRACER, a zároveň jako expert na oblast přec zdroje energie, vystoupí na online energetické konferenci, kterou pořádá Rada pro vědecký výzkum JAR (CSIR) 12. - 13. října 2021. Konference je uspořádána za účelem zefektivnění st přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Sám k tomu dodává: "V rámci proj řešíme celou řadou aspektů odklonu od uhlí, včetně obnovy ekosystémů poškozených důlní čin což jsou témata, kterými se zabýváme dlouhodobě. V letním semestru jsme zároveň v rámci pr téma organizovali letní školu a mezinárodní konferenci. Problematikou uhelných lokalit se moje přednáška v Jižní Africe." David Vaverka, ekonomický a obchodní specialista v rámci v ČR v jihoafrické Pretorii, ke konferenci upřesňuje: „V současnosti pochází v JAR z uhlí té energetické kapacity, přičemž její uhelné elektrárny jsou zastaralé a řada z nich bude v p vyřazena z provozu. Z důvodu zastaralé a přetížené infrastruktury se pak JAR pravidelně po výpadky elektřiny, tzv. loadshedingem. Energetická situace v JAR je velmi komplexní a kont budoucí ekonomický růst je zde do značné míry závislý na efektivních reformách, a předevší trhu s energií. S tímto je pochopitelně spjata i celá řada příležitostí pro české investor odvětví energetiky.“ Rekultivace výsypky Obránců Míru a v pozadí lom ČSA, kde bude ukončena těžba uhlí již na k ekologická obnova zde má potenciál ze všech hnědouhelných lomů. Foto: Markéta Hendrychová Německo – Lužice: Krajinný ráz dlouhou dobu narušovaný těžbou je nyní opět dotčen nadměrno fotovoltaických a větrných elektráren. Foto: Markéta Hendrychová Ohře před vtokem do Nechranické přehřady V popředí se nachází PR Běšický chochol, odkud se teplomilné druhy šíří na již uzavřené odkaliště elektrárny Tušimice, jehož hrázový systém ekologické obnově a náhorní plošina rekultivována. Na obzoru za lomem DNT se plánuje v rám projektu Gigafactory využití odstavené části hnědouhelné elektrárny, resp. vybudování tová lithiových baterií. Foto: Markéta Hendrychová Pohled na vrchy Českého středohoří od dokončené rekultivace Střimické výsypky nad jezerem Markéta Hendrychová KONTAKT PRO MÉDIA: Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. tel.: +420 725 653 058 e-mail: jan.frouz(zavinac)czp.cuni.cz [ MAIL "jan.frouz(zavinac)czp.cuni.cz "] Univerzita Karlova Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskyto služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení U je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Ra vývoj a inovace. Podle mezinárodních žebříčků patří mezi 1 % nejlepších světových univerzi přes 12 000 zaměstnanců, z toho více než 4700 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK s 500 studentů, kteří studují ve více než 800 akreditovaných studijních programech včetně 15 Univerzitu ročně absolvuje téměř 8000 studentů. Univerzita Karlova se těší velkému zájmu z studentů v rámci programu Erasmus. Absolventi UK vykazují dlouhodobě nejnižší míru nezaměs veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolventů UK na trhu práce patří k nejvyš je členem prestižní mezinárodní univerzitní aliance 4EU+.