Zápis ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 8. března 2021 ****************************************************************************************** * Přítomní: ****************************************************************************************** Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Mgr. Martin Boukal (KTF), Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. Eliška Černovská (FSV), Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), Bc. Martin Čihák (FF), Mgr. Mi MUDr. Jan Gojda, Ph.D. (3. LF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Doc. PaedDr. Vanda Hájko Martina Horáková (3. LF), Mgr. et Mgr. David Hurný (PřF), Tomáš Jan (FaF), Prof. MUDr. Dav Ph.D. (2.LF), Kristián Lux (LFHK), MUDr. Anna Malečková (LFP), Veronika Viktoria Matraszek Otrubová (1. LF), JUDr. Michal Říha (PF), Bc. Patrícia Schmidtová (MFF), Mgr. Karel Šima, Mgr. Barbora Štindlová, Ph.D. (součásti), Mgr. Zuzana Terry (FHS), Eliška Voříšková (FaF), Fontana (3. LF), Kateřina Grygarová (3. LF), Mgr. Marta Harasimowicz (FF), Mgr. Jakub Hork Eva Marádová, CSc. (PedF), Martin Pehr (1. LF), Andrea Rashovska (1. LF), Kamila Řehořová Michal Zima (PřF), ****************************************************************************************** * Hosté: ****************************************************************************************** prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. (prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti) Konvalinka, CSc. (prorektor pro vědeckou činnost), Mgr. Jan Matěj Bejček, DiS. (FF), Mgr. Ph.D. (OKVA), Mgr. Jitka Baťková (OPP), prof. MUDr. Michal Anděl, CSc. (proděkan 3.LF), Bc (MFF), Prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS), Mgr. Tomáš Gryc, Ph.D. (FTVS), ****************************************************************************************** * Program: ****************************************************************************************** 1. Zahájení 2. Informace o projektovém programu START 3. Hodnocení studijních programů na UK 4. Různé ****************************************************************************************** * 1 – Zahájení ****************************************************************************************** JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, všechny přivítal a požádal je o chvilku začne o chvilku později, jelikož stále probíhá debata na jednání Ekonomické komise AS UK. komise seznámil s programem dnešního jednání, k němuž nikdo neměl připomínek a program tak tichým souhlasem. ****************************************************************************************** * 2 – Informace o projektovém programu START ****************************************************************************************** Prof. Konvalinka poděkoval za slovo a informoval, že materiál k tomuto bodu byl již zaslán Studijní komise AS UK e-mailem. Dnes jsou zde přítomny i osoby, které se podílely na vypra následném vyhodnocení této soutěže. Na počátku velmi zvažovali, zda do tohoto programu vůb limity nastavené MŠMT byly velmi přísné. Nejdůležitější bylo to, že se jedná o jednorázový který následně není žádná návaznost, což byl koncepční problém. Dalším problémem bylo vylo financování, takže nešlo financovat projekty doktorských studií. Nakonec se vedení UK rozh bylo trestuhodné toto odmítnout. Proces je popsán v materiálu, který rozeslali. Pro všechn jednoho kola soutěže platila totožná pravidla hodnocení, výběru a kontroly. Museli postupo hodnocení hodnotitelů, kteří nesměli mít žádný vztah k UK, tedy získávali je z jiných VŠ. s bodovým hodnocením tak, jak přicházelo. Komise zpravodajů byla sestavena z delegátů faku navrhovaly a finální složení schvalovalo kolegium rektora. Předsedou komise je prof. Černý místopředsedou prof. Černý z PřF. Komise mohla posoudit posudky a vyměnit nebo vyřadit ty, za nekvalitní nebo nesplňující požadavky. Prof. Černý k tomu může pak říci více k práci ko velmi malou možnost měnit pořadí projektů, protože přidělovala jen 60 bodů za inovativnost možnosti komise využívala, ale výsledné pořadí to ovlivňovalo jen velmi málo. Tato pravidl ale byla určena zadavatelem, a museli se jimi řídit. Tento systém hodnocení je podobný tom ČR před 15 lety, vypadá transparentně, znemožňuje vnější zásahy do systému, ale inherentní různí hodnotitelé mají různá měřítka a pak se různé projekty hodnotí odlišně. Následně i G panelovému hodnocení, které je dle jeho názoru daleko lepší, ale zase vede ke spoustě krit panel posouvá projekty, mění bodové hodnocení hodnotitelů a velmi záleží na posouzení proj přesvědčen, že takovýto systém je dlouhodobě lepší, na UK jej používají pro hodnocení Prim takto nešlo udělat z důvodů velmi přísných pravidel od MŠMT. Dle jeho názoru je výsledek velmi dobrý na to, že nesměli stanovovat kvóty pro jednotlivé Rozdíl mezi humanitními vědami k poměru ohodnocených projektů je -2% (viz str. 5), u spole -10%, u přírodních věd a matematiky +12%. To považuje za velmi symetrický výsledek a je př že to takto hezky dopadlo. Pro porovnání jsou v projektu Primus, který také nemá panely, d Výsledek STARTu je až překvapivě symetrický. Chápe, že se mnohým kolegům nemusí jejich pos mohou se cítit ukřivděni. Prof. Černý k hodnocení posudků a práci komise řekne více. Inher tohoto hodnocení ale je, že jsou závislí na kvalitě posuzovatelů a pokud tam nejsou zjevné které jsou zcela evidentní, tak se s nimi dá něco dělat jen obtížně. Na konci materiálu jsou nejčastější otázky, které k projektu dostávali. Pokouší se tam vys projektů vůči jednotlivým oborovým panelům. Byly tam sice části komise, kterým se pracovně ale formálně žádné rozdělení nebylo, stejně tak kvóty absentovaly. Na otázku, zda komise z změnit pořadí projektů tak, aby byly proporcionálně „smířenější“, odpověď zní nemohla, pro porušila závazná pravidla soutěže. Dalším problémem soutěže bylo, že byla určena spíše pro VŠ, které doposud nemají studentsk agentury, tím pádem školy, které je již mají, musely zorganizovat START paralelně s jejich studijní soutěží a musely tyto soutěže odlišit, což je další důvod, proč nemohly být panel Byli svázáni poměrně přísnými předpisy podle podmínek OPVVV tak, jak byly formulovány MŠMT bude lépe a přesněji charakterizovat. Ještě jednou shrne, že postupovali podle pravidel, jež si nevymysleli a která i jim přišla na tom, že nemohli udělat subpanely a kvóty pro úspěšnost jednotlivých vědních panelů. Ani protože nesměla. Myslí si, že výsledek dopadl poměrně symetricky, protože 10% rozdíl úspěš je menší, než čekal. Chápe, že se mnoho kolegů cítí subjektivně dotčených, ale věří, že v budou již úspěšní. JUDr. Říha – Děkuje za představení. Navrhl by pořad řečníků Mgr. Baťková a poté prof. Andě nejdříve probrat technickou stránku, poté probereme hodnotící proces, který nám představí prof. Černý. Poté bude otevřena rozprava. Mgr. Baťková – Děkuje za slovo. Krátce se představí, jelikož na Studijní komisi AS UK ješt je vedoucí projektové podpory RUK, kde působí poslední 3 roky. Předtím 5 let připravovala a veškerou jejich dokumentaci. Doplní pana prorektora Konvalinku: skutečně nemohli panely ty panely zde jsou již ve stávajících grantových soutěžích. Tím, že ta celá akce byla jedn se rozhodla, že nebude inovovat a předělávat stávající GA UK. Toto museli reflektovat a za Vám nikdo nedá projekt, který nebude alespoň trochu jiný. V rámci studie proveditelnosti m vypadá schéma hodnocení v GA UK, jaký je systém hodnocení v Primusu, a tento projekt musel dvě věci. Od začátku se promítalo, že tato výzva nebyla vhodná pro VŠ, které již vlastní g mají. Má za to, že GA UK a Primus byly původními inspiracemi pro sestavení této výzvy. Tím o projekt za čtvrt miliardy, tak UK dostala více než 2x více prostředků než další VŠ za ná tedy jasné, že náš projekt bude předmětem následných kontrol ze strany MŠMT a auditního or si tedy dát pozor na to, aby byl proces transparentní, auditovatelný, měl jasný audit-trai vzniknout pochybnost o tom, že nějakým způsobem nevycházeli z posudků hodnotitelů, protože říkala, že musíme vycházet z posudků externích hodnotitelů. Proto i komise zpravodajů měla posudků zahraničních hodnotitelů jasně definovaná kritéria. Až do konce srpna zde panoval projekt nebude zájem, že administrace bude velice náročná (zejména z důvodu nutnosti psát měsíc). V důsledku toho zde byly velké pochybnosti, zda vůbec naplníme první kolo soutěže muset vypisovat ještě jedno. Tedy když se dělala kritéria hodnocení, tak se snažili najít co se dá hodnotit. Na každé fakultě zorganizovali vzdělávací program pro uchazeče, šestihodinový online nebo program. Následně byly k dispozici i konzultace. Celé grantové schéma je administrováno v přesto veškeré materiály k hodnocení, manuály i metodiku posílali na fakulty v českém jazy dokumentace byl zveřejněn na konci srpna v anglickém jazyce. V tomto směru se snažili posk maximální podporu. Faktem je, že Odbor projektové podpory si velmi hlídal transparentnost, rovnost a audit-tr vycházeli z příručky pro hodnocení operačního programu OPVV, která není veřejně dostupná. z modelů, aby alespoň u komise zpravodajů mohli použít nezávislé kritérium, které by bylo transparentní, na druhou stranu by to byla komise zpravodajů, která by mohla řešit individ posudků. Mají i statistiku, jak využili externí hodnotitele, kterou pak může poskytnout. Vyplývá z bylo ve finálním kole děláno interními hodnotiteli, zbytek byli hodnotitelé externí ze zhr Podmínku minimálně jednoho externího hodnotitele na projekt museli splnit, proto měli větš hodnotitele. Tolik k technikáliím projektu. Prof. Anděl – Naváže na pana prorektora Konvalinku, který mluvil o standardech vnitřní eti prof. Černý to také dosvědčí, že pocit, který měl z hodnotitelů posudků byl naprosto úžasn se velmi rychle dohodli, že budou mít společná pravidla např. pro to, jak budou hodnotit p budou přidělovat body za inovativnost napříč obory, aby se někde nedávaly méně či více. Na komise byla složena z minimálně habilitovaných učitelů UK, což je také jistá vizitka toho, složena. Chtěl by vyzdvihnout, že do komise nominovali děkani jednotlivých fakult. Nakonec RUK, ale nominace šly z fakult. Nejúspěšnější nebyly projekty z MFF a PřF, ale z FaF. Na F probleskovala daleko více než z jiných projektů. Na plenárním jednání komise byl každý pro jeho hodnotitelem, aby následně měli všichni členové komise představu o každém podaném pro sám osobně v průběhu zasedání asi dvakrát, a dále pak před koncem jednání, zcela zřetelně zúčastněné hodnotitele, aby vznesli své námitky, pokud by měli dojem, že dochází k nějakým z(ne)výhodňování projektů jednoho typu. Žádnou námitku ale neobdržel. Zasedání bylo jednou zkušeností z univerzity za posledních několik let a je mu trochu nepříjemné, že z toho nyn JUDr. Říha poděkoval všem za jejich představení materiálu a otevřel rozpravu. Mgr. Hurný – Děkuje za zaslané materiály, které zodpověděly řadu otázek. Nicméně má ještě dotazů, spíše koncepčního rázu. Bylo zmíněno, že se projekt nedal rozdělit do panelů a alo do nich, a to z důvodu, že to zakazuje ta výzva. Trošku tomu nerozumí, resp. bylo to částe ale ve směrnici rektora a vyhlášení soutěže na MU, tak tam s panely počítají, byť tam píšo ještě upraveno. Je z toho ale evidentní, že se snažili alokovat minimální počty pro jednot Pochopil, že jednotliví oponenti mohli přidělit vcelku až 200 bodů a následně mohlo být př bodů za celou komisi. Zkoumalo se, zda v jednotlivých panelech se nedrželi oponenti při ze zatížili celkové hodnocení? Ještě má poslední, koncepční, dotaz – soutěž dopadla tak, že máme řadu vědních oblastí, kd student žádný grant. Přitom se na UK snažíme podporovat doktorandy napříč obory, ale najed nich nepodpoříme. Pokud by se takovéto výzvy opakovaly, tak si nedovede představit, jak ch tyto doktorské obory, když nejlepším studentům z těchto programů jejich projekty nepodpoří nechápou. Je potřeba si uvědomit, že to jsou pořád jen doktorské studijní programy, jsou t se teprve učí psát tyto projekty a jedná se o jejich podporu. Mgr. Baťková – Nejdříve k té MU: tam záleží na tom, jaká je výchozí pozice dané VŠ, zda má grantové souteže či nikoliv. Neví ale, zda se MU rozhodla jejich grantový projekt předěláv něco nového. Pak záleží na tom, jak to měli v té předchozí soutěži nastavené, protože prav pro všechny VŠ stejná. Pokud jejich soutěž nemá panely, nemá alokované prostředky, tak moh panely vyzkoušet. Jiná VŠ zase udělala dvoukolovou realizaci – nejdříve se sbíraly projekt se vybíralo z celých projektů. To jsme na UK neudělali, protože jsme chtěli dvouletou podp což je rozdíl oproti GA UK, který dává podporu jen na jeden rok. Otázkou je, zda nepodpoři fakultách nepovinným předmětem zaměřeným na psaní projektů, jelikož žadatelé často netušil požadavky pro hodnocení v druhém kole, neotevřeli si metodiky pro hodnotitele. Stále přemý neměl OPP udělat nad rámec projektu i seminář pro neúspěšné, aby jim vysvětlili, jaké jsou odrážející se pak v hodnocení. Prof. Konvalinka – Mluvil s prorektory z dalších velkých zapojených univerzit a všichni je neměli žádné kvóty a nemohli dávat přednost hůře hodnocenému projektu z jednoho panelu pře projektem z panelu jiného. Řešili to však předvybráním, kdy do reálné soutěže pustili jen on nechtěl dělat, chtěl dát všem žadatelům stejnou šanci. Hrozně jej trápí, že kolegové z projekt nedostali, ale to je problém těchto velkých jednorázových soutěží, které se neopak jim poradil, aby si žádost podali v dalším roce. Co se týče přísnosti jednotlivých panelů, prorektor neměl vliv na hodnocení, nemohl tak a ani nechtěl výsledky ovlivňovat. Mgr. Černovská – Děkuje za vysvětlení a uvedení do problematiky. Je z FSV a má několik dot kontaktu se studenty i s proděkanem FSV. Nikdo nezpochybňuje transparentnost a férovost sa jejich hodnocení a uplatňování, ale rádi by komentář k posudkům hodnotitelů. Zajímalo by j vyžadovala třetí posudky, pokud shledala nějaké nesrovnalosti. Občas se tam objevovalo to, strhávali body za nevysvětlení finančních prostředků, jakým způsobem jsou uplatněné, což j jasně definované; dále pak to, že neměli přístup k životopisům řešitelů, které však v apli byli. Zajímalo by ji, zda nedošlo ke špatné komunikaci s hodnotiteli a nepochopení, jak pr kde najít dané materiály a jak s nimi pracovat. Bylo toto reflektováno v druhém kole komis Ráda by ještě upozornila, že ve chvíli, kdy byly zveřejněné výsledky k projektům, tak stud kvůli technické chybě viděli, kdo byli jejich hodnotitelé. V důsledku toho se ukázalo, že projekty byly hodnocené politology – reflektovalo se toto? Přeci jen se jedná o jiný obor. studenti viděli, že hodnotitelé byli ze stejné fakulty, ze stejných pracovišť, což hraje v vyváženosti hodnocení. Mgr. Baťková – Již nyní se všemi zmíněnými připomínkami zabývají. Zatím přišlo zhruba třic a byl tam jeden případ, kdy skutečně hodnotitelka napsala, že neviděla CV žadatelů. V tomt jednoznačně pochybila, protože to měla hlásit na podporu, nikoliv to přejít. V rámci proce připomínek toto bude korigováno. Další věc je rozpočet, který sice byl dán nápočtem, nicméně studenti museli hodnotit rozpo bodů. Hodnotitelé měli hodnotit cestovní náklady a materiální vybavení projektů. Neměli ho náklady a náklady na mentora. Pokud by nehodnotili rozpočet alespoň částečně, tak by stude nenaučili, jak jej odůvodnit. Tam nešlo o to, že by se rozporovala délka stáží, spíše šlo cestovních výdajů. Spousta uchazečů tam uvedla rovnou, že cenu stanovili na základě opatře mnoho studentů uvádí až v připomínkách, jak ty ceny stanovili. O systémové chybě ví, ale nemá to vliv na výsledek hodnocení. Ale jak již říkala, tak exte bylo použito deset z VŠ, které nám nabídly hodnotitele z databáze hodnotitelů, a dále využ subjektů úplně mimo UK. Celkem bylo 240 hodnotitelů z jiných externích zdrojů, kteří celke zhruba 510 posudků. Co se týče interních hodnotitelů, které museli použít, protože se v da odpovídající hodnotitel, tak těchto bylo 29 a vypracovali 33 posudků. Studenti přiřazovali rámci Fordu, stejně tak se tam přiřazovali hodnotitelé, a oni nemohli jít pod to, protože dělení rozdílné. Myslí si, že Odbor vědy si dal práci hodnotitele sehnat, protože bylo pro naprosto převažovali hodnotitelé externí. Pravidla jasně stanovila, že hodnotitel nesmí bý členem týmu nebo vedoucím práce někoho z řešitelů. Podepisovali i prohlášení o nepodjatost střetu zájmů. Zatím nenašli žádný případ, kdy by v tomto došlo k pochybení. Pro interní ho stejná pravidla jako pro externí hodnotitele, tedy byli přiřazováni v rámci Fordu. Snaha o projektu kompetentnímu hodnotiteli tam byla, vždy záleželo i na anotaci projektu. Prof. Anděl – Zpravodajové (nikoliv hodnotitelé) byli nominováni fakultami, tak humanitní percentuálně vůči počtu projektů identicky, ne-li více zpravodajů, než měly přírodovědní f On osobně ve dvou případech požádal kolegy z přírodovědných fakult, aby posudek zkontrolov on posudek nemohl odborně posoudit. Rozhodně tedy nemohli humanitní zpravodajové ovlivňova přírodovědných projektů a naopak. Bylo pak na zpravodajích, aby si vyžádali nové posudky, nedošlo. Bylo by ale zvláštní, aby odborníci z humanitních věd vylepšovali projekty z přír JUDr. Říha – Děkuje zejména za poslední vysvětlení, protože mnoho studentů vnímá zvláštní protože se na začátku používal argument, že projekt START bude sloužit k dofinancování spo a humanitních projektů, pro něž je složité získat nové granty. Zároveň pak ti samí lidé, k očekávali, se podívali na složení rady a viděli, že z 23 členů má 10 osob titul RNDr., což s výsledky hodnocení. Moc tedy děkuje za to poslední vysvětlení. Zajímá jej srovnání s GA UK, kdy projekt START vyžadoval novou strukturu. Dalo se to ale u např. rozdělit prostředky na fakulty nebo i jinak. Určitě by podpořil návrh Mgr. Baťkové z semináře se zpětnou vazbou. Mgr. Baťková – Má pravdu, že mohli rozdělit alokaci např. na 4 vědní projekty. Bylo tam al riziko – museli by dopředu stanovit, jaká je bodová hranice pro podpoření projektu. Protož vycházet ze stejných kritérií pro všechny projekty, a nemohli by doopravdy podpořit projek bodově o dost níže než ty úspěšné. Tím by mohli velmi snadno poškodit ledaskoho, a to rizi velké. Do toho by nikdy nešla. Druhá věc je, že nyní vypořádává připomínky. Snaží se u každého posudku i uchazeče navést největší chyby, aby měl dostatečnou zpětnou vazbu. Jsou zároveň 100 % přesvědčeni, že audi na UK přijde. Námitky i vypořádání námitek budeme muset také poslat na řídící orgán. Jsou které budou velmi formální, a které vyhrožují stížností až na evropské úrovni. Připomínky strukturovány a formulovány tak, jako by byly směrovány řídícímu orgánu. Je jí líto, že vy nebude osobnější, ale musí být z podstaty věci ve více úřednickém jazyce. Prof. Zahálka – Rád by reagoval. Technicistní zpracování bylo detailní, bez problémů, nevi problém, ale bavíme se zde o jiné úrovni. Dnes víme, že šlo více zohlednit nějaké konkrétn protože to „vždycky jde“ a na jiných VŠ to tak udělali. Trošku ale utekli od toho, kam ten proč je vytvořen a jaké jsou jeho cíle: podpořit rozvoj, internacionalizaci a mobilitu. Ny kolotoči, kdy řešíme, zda byl formálně projekt správně. Základní podmínkou programu ale by být předmětem dizertace. Na jednu stranu to má být něco jiného, průřezového, aby se studen zase jsme neřekli, zda raději podpoříme vícečlenné skupiny, nebo zda podpoříme vědecky per V tomto jsme odbočili od původního cíle. K prof. Andělovi: vidí problém v tom, co přišlo z komisí. Pokud se na to podívají čistě de metodikou, kdy v přírodovědném panelu byla úspěšnost 50 %, zatímco ve společenskovědním zí každý šestý, tak to znamená, že v některých panelech hodnotili přísněji než jinde, k čemuž přihlédnuto. Vždy se snaží na problematiku dívat více nadstranicky, ale nyní se na to dívá velmi fakult projekt týmu, který každoročně vyprodukuje 25 impaktů, zhodnocen špatný. Další projekt dek s Vídní a Amerikou, je desátým nejlepší ve společenskovědní sekci, ale i tak je neúspěšný. na školení Mgr. Baťkové, jelikož jej zajímá, co řeknou těmto studentů, kde jim doporučí se některé projekty jsou lepší než jiné, to rozhodně, ale to by tam musel být obrovský rozdíl Prof. Anděl sice říkal, že v komisi zpravodajů byli hodnotitelé nominovaní fakultami, kdy ale zpravodaje neměla. Kdo hodnotil kinantropologii, vědní obor, který zahrnuje celou faku vysvětlit frustrovaným studentům proč neuspěli? START se už nebude opakovat, nemůže jim ří žádost znovu. Společenskovědní sekce tedy opět doplatila na to, že jiné panely jsou mírněj Prof. Konvalinka – Jistě zde nemůžeme probírat jednotlivé projekty. Opakovaně zde padlo, ž měly kvóty, ale to by odporovalo podmínkám soutěže a on osobně by nikdy pro toto nehlasova se 17 fakultami by ani žádné rozdělení po fakultách, jak zde bylo navrhováno, nešlo udělat vybočilo z pravidel daných MŠMT. Stojí si za tím, že to udělali nejlépe, jak mohli. Musíme že musí být vždy lepší a lepší, a vzít si z odmítnutí poučení do budoucna. Prof. Zahálka – Jak je ale možné, že ve společenskovědním panelu byl úspěšný každý šestý? společenské obory na UK dělají špatnou vědu? Co máme dělat lépe? Mgr. Baťková – Ráda by dodala, že individuální hodnotitelé ze zahraničních univerzit spolu nekomunikovali, netvořili panely, nikdy nerozebírali, jak přísně hodnotit. Každý hodnotil samostatně. Není možnost, že by se domlouvali, že budou přírodovědné projekty hodnoceny mí projekty společenskovědní. Prof. Anděl – K vystoupení prof. Zahálky: je zvyklý, že v nejrůznějších soutěžích hodnotí zahraniční hodnotitelé. Nedovede si představit, že by to hodnotili internisté. Komise do určité míry viděla projekty, které překračují to, co považujeme za „tradiční“ me nebo „tradiční“ přírodovědu, kdy v řadě případů projekty překračovali původní zaměření, ja Přírodověda nemá jen biologii, geologii a chemii, ale zároveň i hraniční společenskovědní demografie, epidemiologie, studia migrace a další. Na druhou stranu viděl projekt z FTVS, použitím virtuální reality v rehabilitaci. Zdálo se mu, že toto splňuje podmínky pro inova bohužel hodnotitelé našli jiné problémy, které komise zpravodajů nemohla překročit. Možná inovativní projekty, které jsme nezafinancovali. Je tedy otázka, zda by RUK neměl podpořit nepodpořené projekty, které měly nadprůměrně vysoké bodové ohodnocení inovativnosti. Prof. Černý – Tento projekt je mimořádný, nestandardní a nemá oddělené panely. Osobně douf projektu se již nebude opakovat a že členové Studijní komise AS UK přijmou informaci, že k se tímto UK se snažila zhostit své práce s vědomím všeho, co již padlo v této diskuzi. Byl kteří moderovali na začátku jednání komise sérii dotazů, které padali i zde: že nejsou pan spolu hodnotitelé nikterak nekomunikují a další. Chtěl by zdůraznit, že řada z nich zažila celouniverzitní prostředí, kde celé těleso pracovalo pro dobro univerzity. Každý z členů k přiděleno 12-13 projektů a zároveň se všichni seznámili v průběhu 3,5 hodiny se všemi proj se ale v projektech velmi dobře vyznali, o projektech se diskutovalo velmi aktivně. Nikdo jedná o projekt z teologie, PřF nebo z práv. Zkušenost s prací v komisi byla velice poziti má mnoho problémů, to uznává, ale ze strany administrativy i interní komise bylo vše konán JUDr. Říha – Děkuje za příspěvek prof. Černého. Upozorní, že se dá stále ještě hlásit do d pořadí několik jmen. Zatímní návrh je vzít veškeré probrané informace na vědomí, ale pokud usnesení, tak prosí o zaslání textace. Mgr. Harasimowicz – Váží si veškeré práce, která byla na projektu udělána, jak ze strany k strany administrativního aparátu. Je jí jasné, že to muselo být velmi náročné a nemá pochy se všichni zapojení snažili dělat svou práci co nejlépe. Má více praktických dotazů: co se odvoláními, která byla podaná? Je jí jasné, že mnoho odvolání bylo podáno žadateli, jež se vysoko a řekli, že to zkusí, co kdyby náhodou. Další odvolání byla podána na základě nepoc by tam být i námitky, jež zásadně napadají hodnotící proces v rovině konkrétních hodnotite které měly chyby, jež zde již zmiňovala Mgr. Černovská – hodnotitel, jenž se nedostal k ži hodnotitel nehodnotil projekt jako celek apod. Jaký bude další osud odvolání? Kromě rozhořčených podání jsou zde i námitky technického rázu, tedy např. kdy hodnotitelům znevýhodňující projekty s více řešiteli. Již zde zaznělo, že cíle projektu zde nebyly dost Je ale pravda, že pokud o něco žádám, tak bych si měl nastudovat co nejvíce, včetně metodi bude můj projekt hodnotit. Chtěla by podpořit nápad Mgr. Baťkové uspořádat seminář pro neúspěšné žadatele. Je to něco problematické i u GA UKu, tedy že je málo příležitostí se dozvědět, co bylo na podaných pr proč byly neúspěšné. Toto bude prospěšné nejen pro budoucí soutěže, ale sníží to i pocity Prof. Konvalinka – Připravují odpovědi všem, kteří podali odvolání. Bude nejen formální, a věcnou část, která bude odpovídat na jejich připomínky. Ale pokud došlo k věcné chybě, tak body. Pokud postoupí nad bodovou hranici pro zafinancování, tak budou tyto projekty financ zda jsou zde takovéto projekty a případně kolik jich bude. Mgr. Bejček – Chtěl by krátce doplnit Mgr. Harasimowicz. Jeho dotaz byl již částečně zodpo zda budou vypořádány i situace v případě, kdy hodnotící hodnotil projekt negativně proto, doktoranda, který by se měl spíše věnovat dizertační práci než projektu. Bude v takovém př k nějakému třetímu, arbitrárnímu posudku, nebo jakým způsobem bude toto řešeno? Mgr. Baťková – Arbitrážní posudky se mohly dělat jen po komisi zpravodajů, nyní již o ně n ale možné ještě pozměnit bodové ohodnocení, pokud se ukáže zásadní pochybení hodnotitele. Prof. Anděl – Ukázalo se, že celouniverzitní platforma má sice slabiny, ale zároveň má obr Mimo jiné rada projektů s velkým potenciálem (ať už financovaných či nefinancovaných) byla a dokonce tam byly i projekty z tří fakult. Toto je pro budoucnost UK velice významné. Naš fakulty je extrémně hypertrofické. Ze spolupráce na STARTu si můžeme vzít velké poučení, a ale i zevnitř. Lidé na úrovni řešení problémy jsou připraveni, ale i lačni spolupracovat. spolupráce rýsuje i u projektů Cooperatio. Je možné že krok tímto směrem by mohl dostat un tam, kam se snaží dostat, kdy v zahraničí jsou mezifakultní týmy nesrovnatelně větší. I v by se dalo najít místo pro další fakulty. Následně by se nemusel dělit na fakulty, ale na které by spolupracovaly uvnitř i vně. Tohle si myslí je velké ponaučení z projektu START, nějak mezi řádky. Pokud by toto bylo výsledkem formální práce, tak se jedná o důležitý výs stojí za to být dále rozvíjen. Následovala debata o formulaci usnesení, jež bude komise přijímat. Mgr. Hurný – Zajímá by jej, jak budeme podporovat doktorandy napříč obory, pokud by se obd budoucnu opakovala. Pokud by to takto pokračovalo dále, tak se budou prohlubovat problémy, řešili již půl roku zpátky: ohledně doktorského studia a další. Prof. Konvalinka – Rád by byl někdy pozván k debatě o doktorském studiu. Všechna doporučen velmi fragmentované doktorské programy. Toto byl pokus, jak se podívat na studenty shora, a je velmi rád, že to udělali. V některých případech to sice dopadlo tak, že ten, kdo by j dostat měl, jej nedostal, ale abychom se podívali na studijní programy z výšky a uvědomili příliš mnoho a že se máme pohybovat v širších oborových skupinách, tak to je jedno z pouče máme. Současně zde máme GA UK, který velmi dbá na to, aby byly všechny vědní obory rovnomě Návrh usnesení: Studijní komise AS UK bere informaci o projektu START na vědomí. Studijní komise AS UK dop zpětnou vazbu při přípravě dalších podobných projektových řízení a vítá iniciativu na posí aplikantům. Dále Studijní komise AS UK vyzývá, aby u obdobných grantových soutěží byly jas s ohledem na vzdělávání studentů doktorských studijních programů. Hlasování 23-0-1 Schválené ****************************************************************************************** * 3 – Hodnocení studijních programů na UK ****************************************************************************************** Prof. Wildová – Moc si váží toho, že zde ještě členové Studijní komise AS UK vydrželi. Dne uvést problematiku hodnocení studijních programů. Chtěla by předeslat, že to, že musíme mí fungující model hodnocení kvality studijních programů, vychází ze dvou věcí, které potřebu Zaprvé vnímáme, že potřebujeme vědět, jak kvalitní jsou naše studijní programy. Potřebujem že to, co děláme, je ve prospěch naší organizace a zejména těch, kteří toto studují. Druhý důvodem je, to, že se po získání institucionální akreditace zavázali k tomu, že zpracují a efektivní způsob hodnocení kvality studijních programů. Toto může mít velmi široký význam. i velmi formálně, rozeslat dotazníky, ale to nepovažují za splnění bodu jedna, kdy chtějí zpětné vazby studijní obory nejen hodnotit, ale i pomoci jim se zlepšovat. Chtějí proto ev programy systematicky, vytvořit pro to dobré podmínky, vytvořit metodické zázemí. Toto hod formální, ale bude využitelné jako zpětná vazba pro učitele i garanty programů. Na základě s poslední vlnou akreditací spolu s RVH velmi intenzivně pracovali na sestavení tohoto pro detailně popsali v materiálu, který byl členům komise zaslán. Jedná se o materiál, který p připomínkovým řízením. Sebrali a vyhodnotili připomínky těch, kteří program hodnotili, a n upravili první návrh do současné podoby. Tu předložili jak vedením fakult, Studijní komisi studijních programů. S fakultami zorganizovali setkání, jednotlivé body probírali, a to ne celého procesu hodnocení, ale i z hlediska organizaci. Dali fakultám možnost zasílat připo snažili částečně vypořádat na již proběhlém setkání, ale celou řadu připomínek budou vypoř jednání RVH. Následně budou zaslány fakultám. Připomínky je mile překvapily, byli za ně mo jelikož byly velmi konstruktivní a vedly často k zamyšlení se nad celou koncepcí. Hodnocení klade formální, administrativní zatížení na fakulty, jelikož bude nutné pracovat nutné řadu věcí zanalyzovat. Zejména tato zátěž padne na garanty studijních programů, kteř nejlépe vidí. Jako OKVA nabídnou fakultám soubor již dostupných data a administrativní pod fakultám nabídli i celé úvazky koordinátorů, kteří budou společně s OKVA napomáhat garantů administrací zhodnocení. Tito jednotlivci budou společně s námi pomáhat garantům a fakultá toho celého hodnocení. Opravdu se snažili, aby fakulty nebyly administrativně zatíženy. Na dali garantům nabídku všech otevřených možností a informací, jež se mohou o svém studijním na druhou stranu jim dali možnost, aby se nad tím mohli zamyslet a to tak, že se zamyslí n kontextem dat, pokud je budou používat. Fakulty ale samozřejmě mohou používat svá data, do hodnocení. Nejedná se o hodnocení externího panelu, ale hodnocení se odvíjí zevnitř, ze sp garantem, kterému dali osnovu co má hodnotit, co mu k tomu můžeme nabídnout, proč mu to na může dělat a koordinátora, který bude takovým mezičlánkem mezi námi a garantem. Nejde nám o to, abychom roztřídili programy na škále 1-4, jak jsme zvyklí ze školní klasif se o dialog s garanty, transparentnost hodnocení, diverzifikaci hodnocení a pohledu na výs záležitosti každého studijního programu. To jim přijde naprosto důležité, že nemá mít vše a předem očekávané výsledku. Nejvíce je bude zajímat formativní zpětná vazba, čili závěreč nebudou obsahovat hodnocení dobrý/špatný, ale budou tam vytyčeny zejména silné stránky a u stránky, jež budou vyhodnoceny jako slabší, spolu s formativní složkou obsahující „co s tí časového horizontu pro zlepšení. Hodnocení tedy bude na garantech, kdy je provedeme tou organizační strukturou. Výsledky al především garantům a všem, kteří se na studijním programu podílejí. Ze závěrečné zprávy, k povinnost zveřejnit, zveřejní tu část, která bude obecnějšího charakteru, která bude infor čem je ten který program dobrý, ale nebudou to konkrétna a jednotlivosti, které by šli ven OKVA organizuje a z hlediska administrativy je bude podporovat, ale to jádro rozhodnutí, t rozhodnutí bude na garantovi a jeho týmu. Do toho žádný administrátor vstupovat nebude. Rádi by, aby v tomto kalendářním roce dokázali provést širší pilotáž tohoto postupu a sebr vazbu, vyhodnotili kritické připomínky a poté se zamysleli společně s panely RVH nad tím, systému něco upravit, kde je potřeba se zamyslet nad něčím dalším apod. Od příštího roku b hodnocení „naostro“. Ideální by bylo, že každý program bude za dobu své akreditace hodnocen alespoň jednou. Nej nepovede u pětiletých studijních programů, ale u programů akreditovaných na deset let se o snažit. Předpokládají, že s garanty navážou spolupráci tak, že oni sami pochopí, že data a potřebovat častěji, nebo že si sami budou chtít udělat nějaké své vlastní vnitřní hodnocen záležet na garantech a jakákoliv součinnosti OKVA je samozřejmá. Základními parametry jsou význam pro kredibilitu UK, nejen naplnění požadavků institucioná zpětná vazba pro zlepšování, transparentnost, dialog a expertnost, diverzifikace posuzován obsahové gro je na garantovi, který bude zpracovávat tzv. vlastní hodnotící zprávu, do níž data, která my nabídneme. Nemělo by to být jen pocitové hodnocení, ale mělo by být opřené data, o objektivnější informace. Vlastní hodnotící zpráva má 10 otázek, které zahrnují nej nejvýznamnější oblasti hodnocení. Uvědomují si, že řadu dat je velmi těžké zobecňovat, ale garant, aby věděl, zda jsou daná data relevantní, zda má jiná, lepší, či aby vysvětlit, pr relevantní. Zajímá nás spokojenost studujících, koncepce studijního plánu, formy výuky. Do až k problematice absolventů, protože nás zajímá, kde a jak se po studiu uplatní, co hodno slabé stránky výuky, jak se cítí připraveni do praxe. Na závěr v otázce deset nás zajímá z a slabých stránek a podmínek studia. Nechceme kopírovat to, na co se ptáme na začátek u ak chceme se k tomu vrátit na základě této evaluace. Budou velmi moc rádi, pokud plénum AS UK a Studijní komise se společně s OKVA o toto budou zejména z pohledu navození atmosféry že „toto opravdu potřebujeme“, protože kvalita studij dělá starost. Rádi by se dostali dovnitř programů. Tak, jako akreditace vznikali odspoda, kdyby si toto fakulty vzaly za své a hodnocení šlo zase odspoda, nikoli nátlakem od vedení způsob, jak o kvalitě můžeme reálně jednat. JUDr. Říha – Děkuje za představení materiálu a za celou práci, která byla provedena. Vítá a že není jeho smyslem přesouvat papíry z jedné hromádky na druhou a dát na ně pak razítko by otevřel rozpravu k materiálu, byť nyní již jednáme dlouho. Prof. Černý – Jsme zde od toho, abychom se na věci dívali z mnoha úhlu a co nejobecněji. P garanta dvou programů, bude toto znamenat týden práce navíc k jeho běžné práci. Je docela by se z toho, co se přenese na papír, je skutečně možné něco zlepšit. Vyplnění papíru může méně formální, s formuláři se dá vypořádat různě. Dokáže si představit, že čím horší garan produkt a tím horší materiál k hodnocení a méně relevantní materiál, který by mohl vést ke Myslí si, že bude velká práce, aby si fakulty vzaly toto hodnocení za své, aby viděly, že k něčemu je. Myslí si, že se to setká s velkým odporem. Doporučil by 2 typy formátů rozsah umlčely trny kritiky. Máme jiné nástroje, jak odhalit problematické obory. Institucionální hodnocení studentů, studentské kurie AS fakult, které mohou odhalit problematické obory. T že hypertrofovaný univerzální dotazník je dán tím, že zde máme problémové obory a trošku v vaničkou“. Víme i jiným způsobem, že zde jsou problematické obory. Dovede si představit me identifikovat a jak jim dát náročnější domácí cvičení, než dát slohové cvičení všem. Doved podobnou reakci od garantů, které budou brát hodnocení jen jako další papírování, které mu vědět, proč to dělají, jinak to nebudou dělat s radostí a vervou. Prof. Wildová – Ano, děkuje za příspěvek. Uvědomují si, že nejvíce klíčové bude získat dův obce v to, že hodnocení má smysl. S tím naprosto souhlasí. Je samozřejmě velmi důležité, j následné kroky po obdržení hodnocení, jelikož toto hodnocení bude přesně identifikovat pro věci, protože zároveň bude muset vysvětlit proč tam jsou a určit, do kdy by měly být odstr o tom, že by to hodnocení někam založili a již s ním nepracovali. Fakulty velmi dobře vědí tomto důslední. Proto se snažili, aby měli i garanti vlastní zodpovědnost za kvalitu studi Garant není jen někdo, kdo dostává příspěvek k platu a kdo jednou za deset let připraví ak Garant je tím, kdo zodpovídá za kvalitu studijního programu. Jestliže se stane, že si stud stěžovat na RVH nebo přímo na NAÚ nebo na MŠMT, tak to půjde pak za garantem. Bude se popo a následně i UK bude tázána na mechanismy kontroly, které dovolí, že tato situace vůbec mů to UK řekne, že program prošel tím a tím hodnocením, koná se i studentské hodnocení a násl další, vnitřní hodnocení. Není možné to ale odbýt s tím „že to hodnocení jednou za 5 let p to po nás chtějí“. To by bylo úplně špatně, to by rovnou mohl být nějaký zaškrtávací dotaz garant má zodpovědnost za svůj program, tak by měl mít i zájem se dovnitř něj podívat, a t Výsledky vhledu bude následně diskutovat i RVH. Ano, samozřejmě by se to dalo udělat jinak dokonalý systém je velmi, velmi těžké. Pokud bude mít panel RVH dojem, že je něco špatně, najmout externistu, konat řízené rozhovory se studenty, dělat analýzu závěrečných prací, a maximum prací. Pokud toto ale budou garanti i panel RVH vnímat jako čistě formální věc, ta nemusíme a nějak to dopadne. Vůle hodnotit ale musí jít přímo od garanta, kterého by mělo je způsobený odliv studentů, klesající úspěšnost apod. Budou rádi, když se každý program p jednou zhodnotit, protože naše institucionální akreditace končí 2028. Věří tomu, že to bud zodpovědně. JUDr. Říha – Jedna z věcí, na které prof. Černý narážel, je administrativní náročnost. Je zpráva“, jen další z řady hodnocení. Co ale OKVA udělala, tak se jí povedlo velkou část da jelikož se sesbírají ze SISu. Bude je ale potřeba zkontrolovat, zda z dat něco nevypadlo. se toto sice může zdát jako „obtěžování garantů“, ale jsou zde garanti, kteří budou moc rá moci vstoupit do hodnocení i více zevnitř a vše s RVH vykomunikovat. Prof. Wildová následně navrhla, že tento materiál může Studijní komise AS UK projednat zno skončí pilotáž tohoto hodnocení. ****************************************************************************************** * 4 – Různé ****************************************************************************************** Do bodu Různé se nikdo nepřihlásil, takže se JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise A rozloučil a poděkoval členům komise i hostům za jejich účast a popřál jim hezký zbytek več Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Za správnost: JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK