Neznámější středověká pandemie měla složitější průběh, než jsme dosud tušili ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Univerzita Karlova Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36 Praha, 10. února 2022 – Čerstvá studie publikovaná v prestižním mezinárodním časopise Natu Evolution využívá k hodnocení nejznámější morové pandemie v historii, tzv. Černé smrti, in s využitím metody pylové analýzy. Nové údaje odhalují, že ačkoli měla Černá smrt na někter regiony zdrcující vliv, jiné zaznamenaly dopad pouze zanedbatelný, nebo dokonce vůbec žádn výsledky ilustrují důležitost mezioborových přístupů pro pochopení minulých – a také souča Černá smrt, která sužovala Evropu, západní Asii a severní Afriku v letech 1347-1352, je ne pandemií v historii lidstva. Historikové odhadují, že během této morové rány zemřela asi p populace. Zároveň jí připisují zhroucení stávajících mocenských struktur a urychlení kultu transformace, která nakonec vyústila v renesanci. Ačkoli výzkum staré DNA identifikoval ba pestis jako původce středověkého moru a dokonce vysledoval její komplikovanou cestu tisíci spolehlivé údaje o vlivu Černé smrti na evropskou populaci dosud chyběly. Rozsáhlá studie v Nature Ecology and Evolution nyní ukazuje, že drtivý dopad morové rány n univerzální, jak se doposud myslelo. Mezinárodní tým výzkumníků za účasti vědců z České re skupinou z Institutu Maxe Plancka v Lipsku analyzoval vzorky pylu z 261 míst v 19 současný zemích, aby určil, jak se zemědělská činnost a její dopad na krajinu proměnily v důsledku získané údaje podporují představu o devastaci, která postihla některé evropské regiony, al že Černá smrt nezasáhla všechny regiony stejně. Pylová zrna vyprávějí strhující příběh Studium starého rostlinného pylu se ukázalo být mocným nástrojem pro odhalování demografic smrti. Paleoekolog Petr Pokorný z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univ a Akademie věd ČR, který společně s Radkou Kozákovou z pražského Archeologického ústavu AV Českou republiku v rozsáhlém mezinárodním vědeckém týmu, vysvětluje použitou metodu: „Lids krajinu v předindustriálním období silně závisely na dostupnosti pracovní síly venkovských nově vyvinutého přístupu nazvaného paleoekologie velkých dat (Big-data paleoecology) jsme radiouhlíkově datovaných vzorků pylu z 261 lokalit roztroušených po celé Evropě, abychom z zemědělské aktivity v určitém regionu po pandemii pokračovaly, nebo jestli opuštěná zemědě naopak zarostla divokou vegetací. Získat a zpracovat taková data představovalo pro celý po let usilovné práce. S výzkumem jsme začali dávno před současnou pandemií COVID-19 aniž jsm aktuální téma se bude jednat za pár let.“ Alessia Masi, kolegyně P. Pokorného a R. Kozákové z Univerzity La Sapienza v Římě, k tomu regionální rozdíly v úmrtnosti, které náš přístup identifikoval, je následně třeba vysvětl hledat kulturní, demografické, ekonomické, environmentální a společenské souvislosti, kter kontrasty v dopadu největší morové pandemie způsobit.“ O jaké konkrétní rozdíly se jedná? Zatímco některé oblasti Evropy utrpěly kolaps, jiných s téměř nedotkla. Prudký úbytek rozsahu zemědělské krajiny ve Skandinávii, Francii, jihozápa Řecku a střední Itálii podporuje údaje středověkých písemných pramenů o prudkém poklesu po mnoha regionech, včetně Českého království a přilehlých částí střední Evropy, naopak vidím kontinuitu a dokonce rekonstruujeme pokračující hospodářský a demografický růst. Neexistuje jediný platný model pandemie Jedním z důvodů, proč jsou získané výsledky překvapivé, je to, že mnoho kvantitativních zd byly použity k vytvoření případových studií Černé smrti, pochází z městských oblastí, kter schopnosti shromažďovat informace a uchovávat písemné záznamy vyznačovaly přelidněností a V polovině 14. století však více než 75 % populace libovolného evropského regionu žilo na studie ukazuje, že pro nezkreslené pochopení rozvoje a dopadu černé smrti v jednotlivých r rekonstruovat změny na úrovni celých zemědělských krajin. „Neexistuje univerzálně platný model pandemie, který by bylo možné aplikovat na jakékoli m na kontext“, říká Adam Izdebski, vedoucí autorského týmu z Institutu Maxe Plancka v Lipsku komplexní jevy, které mají nejen svou globální, ale i lokální historii. Vidíme to u pandem jsme to nově ukázali u středověké Černé smrti.“ Vědci doufají, že nově vyvinutý přístup, který nazvali paleoekologií velkých dat, budou vy studie usilující o pochopení dynamiky minulých společností – jejich rozvoje, úpadku, a zej kolapsů. Odkaz na originální publikaci (DOI): https://doi.org/10.1038/s41559-021-01652-4 [ URL "htt doi.org/10.1038/s41559-021-01652-4 "] Bližší informace poskytne: Doc. Petr Pokorný, PhD. (autor výzkumu) E-mail: pokorny(zavinac)cts.cuni.cz [ MAIL "pokorny(zavinac)cts.cuni.cz"] mob: 736 746 019 www.cts.cuni.cz [ URL "http://www.cts.cuni.cz"] Univerzita Karlova Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskyto služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení U je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Ra vývoj a inovace. Podle mezinárodních žebříčků patří mezi 1 % nejlepších světových univerzi Univerzita má přes 12 000 zaměstnanců, z toho více než 4700 akademických a vědeckých praco UK studuje téměř 45 500 studentů, kteří studují ve více než 800 akreditovaných studijních včetně 150 v cizím jazyce. Univerzitu ročně absolvuje téměř 8000 studentů. Univerzita Karl těší velkému zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus. Absolventi UK vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolve práce patří k nejvyšším. Od roku 2018 je členem prestižní mezinárodní univerzitní aliance "https://4euplus.eu/4EU-1.html"] .