Tycho Brahe je nesmrtelný ****************************************************************************************** * Tycho Brahe je nesmrtelný ****************************************************************************************** To, že někteří významní vědci žili a zemřeli v Praze, není nic zvláštního, ale pokud to by světového vědeckého věhlasu a kterému se, řečeno s jistou nadsázkou, věnuje vědní obor, to skutečnost, která stojí za pozornost. Přední světoví vědci se zúčastnili sympozia na počest významné osobnosti 16. století Tycho zemřel v Praze před rovnými 400 lety, 24. října 1601. Sympozia se zúčastnilo na 80 vědců z Jmenovat lze např. amerického profesora, autora poslední velké monografie o Tychonovi Brah Christiansona z Iowy, dále spoluautora českého vydání Tychonova spisu "Mechanika" Jolea R. autora monografie o Koperníkově díle o heliocentrismu prof. Owena Gingericha z Harvardské Dr. Alaina Ph. Segondse z Francouzské akademie věd aj. Na sympoziu bylo předneseno přes 40 nejnovějších výsledcích studia děl Tychona Brahe a "jeho" rudolfínského období. Na českém a anglickém překladu spisu "Mechanika" pracovali manželé Alena a Petr Hadravovi klasická studia a Astronomického ústavu AV ČR. Dílo popisuje a zobrazuje astronomické přís Tycho Brahe používal na ostrově Hven v Dánsku a jež za ním doputovaly až do Prahy. Knihu, dnešního pohledu pojmout v podstatě jako žádost jejího autora o grant, vědec věnoval císař když hledal podporu pro svá další bádání. Na Rudolfově dvoře poté pracoval v posledním obd Tycho Brahe byl slavný dánský hvězdář druhé poloviny 16. století. Jeho největší zásluha, p hranice rodné země, v oboru astronomie i jeho doby, spočívá v důrazu, který kladl na přesn pozorování. Tím, že místo pouhé spekulace nebo slepé důvěry v tradiční autority vzal Tycho (ale i za kritérium správnosti vědecké teorie) pozorování, se zařadil mezi průkopníky mode roce 1572 popsal novu v souhvězdí Kasiopeia. S podporou dánského krále Frederika II. Tycho letech 1576 až 1597 na ostrově Hven observatoře Uraniborg a Stjerneborg. Vybavil je pozoro často vlastní konstrukce, a s početnou skupinou svých žáků pozoroval polohy hvězd, planet základě těchto pozorování vytvořil mimo jiné i vlastní teorii o stavbě Sluneční soustavy, vystihovala skutečnost hůře než o něco starší Koperníkův model, přispěla například k rozbi středověké představy krystalických nebeských sfér. Tycho věnoval značnou pozornost i alchymii a svou myšlenkou o vzájemných souvislostech chá přírody v nejmenších a největších měřítcích značně předběhl svou dobu. Udržoval čilé styky učenci, včetně českého astronoma a osobního lékaře císaře Rudolfa II., Tadeáše Hájka z Háj svého ochránce Frederika II. Tycho Brahe opustil Dánsko a přijal funkci císařského matemat pražském dvoře, zprostředkovanou Tadeášem Hájkem. Tychonovo pražské působení bylo sice krátké, neboť zde náhle zemřel právě před čtyřmi sty 1601, zato však velmi významné. Právě do Prahy přizval ke spolupráci vynikajícího teoretik astronoma Johanna Keplera, který na Tychonovo dílo navázal a završil je svými objevy zákon mechaniky. Ty pak byly důležitým východiskem Newtonovy mechaniky a jsou dodnes platným teo i současné kosmonautiky. Brahe spolu s Keplerem vytvořili z Prahy astronomické středisko s Protože Tycho Brahe byl ale i člověkem společenským a světaznalým, není na škodu si říci n informací, které již nejsou tolik známy. Málo se dříve zdůrazňovalo, že byl šlechtic. A má pán věnoval v té době tolik času studiu jako on. A byl i dostatečně sebevědomý a domýšlivý smrti svého mecenáše, dánského krále Frederika II., po odstavení skupiny, která usilovala byl i on, šel na dvůr ne nějakého druhořadého panovníka, ale v Evropě nejmocnějšího, Rudol samozřejmě Rudolfova slabost pro vědu v tom hrála určitě svoji roli. Snad nejpopulárnější skonu. Z generace na generaci se tradovalo, že z úcty k císaři nepovažoval za vhodné se př a odejít na toaletu. Ovšem jak byl líčen svými vrstevníky, tak se určitě nejednalo o člově který by se takto obětoval. V jeho případu se jednalo o neprůchodnost močových cest, násle močového měchýře a potom již o otravu přicházející z dutiny břišní. Samozřejmě, že se vědc na kloub příčině smrti. V minulém století velmi podrobně zkoumali jeho ostatky a např. ve vysoký obsah rtuti. Ta ovšem v době života Tycho Brahe byla velmi oblíbená jako přísada do jedů. Proto se objevily teorie, že si buďto namíchal smrtelný lék sám, protože velmi rád e i na tomto poli, nebo že byl otráven. Protože ale pozdější výzkum odhalil stopy rtuti na v určitých úsecích, je skoro jisté, že se tam rtuť dostala při balzamování jeho těla. Je správné, že se sympozium konalo v tak významný rok na půdě Univerzity Karlovy, protože dílem a vědeckými poznatky ovlivnil pozdější studium astronomie a nejstarší univerzita ve byla určitě i pro něj výzvou pro jeho práci. Vždyť v roce jeho smrti měla Univerzita Karlo 253 roků existence. Karel Vašíček