Bilancování rektora ****************************************************************************************** * Bilancování rektora ****************************************************************************************** (Interview o posledních deseti letech na UK) Z funkce rektora odchází s vědomím, že v činnosti, která byla započata, se bude pokračovat zvolení nového rektora, který byl jeho blízkým spolupracovníkem. Mohl byste připomenout atmosféru začátků Vašeho působení na UK před deseti lety, když jste kolegia rektora Palouše? Začátek byl ve znamení celkového přebudování univerzity. Bylo to pochopitelně velmi obtížn tu totalitní model toho, jak má univerzita fungovat, zatížený všemi břemeny, která komunis (masivní institut marxismu-leninismu, existence nomenklaturních funkcí, mnozí lidé se prov univerzitě a jejím pracovníkům, univerzita neměla samosprávný charakter, neexistence akade svobod a univerzitní samosprávy). K tomu přistoupily i otázky rehabilitace, tj. pokusit se spáchané na učitelích i studentech, pozvat ke spolupráci osobnosti vyhnané z učitelského s ještě rehabilitovat studenty, kterým bylo znemožněno dokončit studium na UK. Velké změny b reorganizačního charakteru: velmi rychle jsme na základě rozhodnutí federálního shromážděn tři teologické fakulty, museli jsme vytvořit fakultu sociálních věd z původní fakulty žurn zřizoval se ústav CERGE, a prof. Palouš inicioval vznik Institutu základů vzdělanosti (měl odborných předmětů základy filozofie). Vznikl také Institut teoretických studií, jehož smy přitáhnout špičkové světové odborníky a umožnit tak kontakt s domácími badateli. Velkým úk vytvoření mimouniverzitní struktury demokratických orgánů, které zastupovaly vysoké školy Radu vysokých škol. Rektor Palouš se velmi intenzivně podílel na vzniku Klubu a poté Konfe S tím vším samozřejmě velmi úzce souvisela příprava nového vysokoškolského zákona, který b v roce 1990. Nepochybně šlo o velikou práci, nikdo z nás neměl nikdy šanci vést a řídit vy či fakultu, museli jsme se to učit za chodu. Změnilo se i pojetí rektorátu od vrchnostensk servisní organizaci. Bylo to období mimořádně náročné a velmi namáhavé. Jinou podobu pak m mého prvního rektorského období. Mnoho věcí již fungovalo, byli jsme samosprávnou a autono Byly vytvořeny základní meze naší činnosti - jako byl VŠ zákon, vnitřní předpisy a statut zase jiné úkoly. Tím základním se stala modernizace univerzity a s tím související problém nutné zhodnotit úroveň univerzity v oblasti vzdělávání a vědy. Výsledky se pak reflektoval jednotlivých fakult ve smyslu zvýšení nároků na vědeckou i pedagogickou práci. To se pak v promítlo do dalšího vývoje univerzity. Pod slovem modernizace jsme tehdy chápali vylepšení přístrojového a počítačového vybavení. UK se rozhodla budovat elektronickou univerzitní kn fakulty a vytvořila si základ, který nám dnes závidí i leckteré západní univerzity. Ovšem třeba rozumět i změnu chování univerzity v oblasti vědy a vzdělání. Mnohé obory si obnovil velmi rychle, obecně však bylo nutné překlenout čtyřicetiletou propast izolace, kterou vyt propojit vědecká pracoviště se zahraničními, dosáhnout toho, aby zejména mladí badatelé mo špičkových vědeckých pracovištích v zahraničí a přinášet své zkušenosti zpět na UK. Patřil i posouzení funkčnosti mezinárodních smluv, které v prvním nadšení po r. 1990 vznikly. Byl mezinárodní spolupráci funkční a plnohodnotnou. V tomto období se vytvořila rovněž i konce která získala obecný souhlas akademické obce, stanovily se priority rozvoje univerzity i j O oslavách 650. výročí založení UK toho bylo řečeno mnoho, ale možná bychom je mohli připo odstupem... Nejprve proběhlo malé, tedy 645. výročí, které mělo nepochybně svůj symbolický aspekt v to prostřednictvím ambasadorů, odevzdali diplomy čestných doktorů těm, kteří je kdysi odmítli protest proti komunistickému puči. I v tom smyslu šlo o jisté uzavření a dořešení rehabili však jasné, že tu jsou další úkoly. Kulaté univerzitní jubileum jsem vždy chápal jako orie do budoucnosti, nejen jako pohled do minulosti. Samozřejmě jsme připomenuli ty nejvýznamně z historie UK. Univerzitní tradice je obrovský kapitál, který má význam stále. Vzdávat se pošetilé. To, že se nám podařilo učinit z Prahy a univerzity na jistý čas centrum světové s úrovní, se kterou univerzita vstupovala na mezinárodní pole. Jen tak bylo možno pořádat konferencí, pozvat tolik vynikajících lidí, včetně nositelů Nobelových cen, a tím znovuobn a upozornit na ni...Nešlo však pouze o UK - celé oslavy byly chápány jako mezinárodní přip vědy a vzdělanosti v celosvětovém měřítku... Ve funkci rektora jste se setkal s celou řadou osobností. Které z nich se řadí mezi nezapo Možnost potkávat lidi a rozmlouvat s nimi je jistě jedna z nejpříjemnějších věcí v rektors Vybavuje se mi například Sir Karel Popper, Simon Wiesenthal či Mstislav Rostropovič. Bylo když jsme se s Popperem setkali a on mi vyprávěl o svém mládí, životě a o tom, co je pro n Bylo to neobyčejné... U Wiesenthala to bylo opět něco jiného, co se mi zapsalo do paměti. o jeho studiu v Praze v meziválečném období. Vyložil mi tehdy, proč musel jít studovat do byl tehdy numerus klauzus pro Židy. Zeptal jsem se ho, s jakým prostředím se tady setkal. označil za nejkrásnější a nejšťastnější dobu svého života. Vyprávěl mi o tom - dokonce čás ačkoliv tento jazyk již neužívá dlouhá desetiletí. Pamatoval si jména profesorů, u kterých Bylo to opravdu krásné a dojemné...Šlo také o jisté vysvědčení pro úroveň demokracie v mez republice. Na setkání a několik dlouhých rozhovorů s Rostropovičem nikdy nezapomenu. Je hl plný humoru i pochopení, a přitom neochvějných zásad. Myslím také ještě na jedno setkání z ministrem zahraničních věcí Peruánské republiky, prof. Fernandem de Trazegnies Granda, kte zajímavou přednášku na téma civilizace, právní kultura a mezinárodní právo. Po podpisu do jsme setrvali v debatě nad problematikou přechodu koloniálního a postkoloniálního právního já jsme totiž právní historici. Našli jsme společné téma a dozvěděl jsem se mnoho nového. byly desítky, vždyť Karolinem procházeli nejen vědci, ale i prezidenti a panovníci... Velmi často se v souvislosti s vysokým školstvím hovoří o financích... Jde skutečně o prim Před třemi roky jsem ve svém volebním programu specifikoval tyto priority činnosti - rozvo stabilitu a prestiž. Právě otázka rozvoje je samozřejmě vázána na finance. Od roku 1990 js o to, aby tok peněz na univerzity - nejen na UK - byl zvýšen. Znám je můj výrok při první inauguraci, že plat univerzitního profesora by měl být přibližně stejný jako plat poslance Považuji to dnes za program minimální. Nyní již nejde v celé této platové záležitosti pouz prestiž. Jde o to, abychom mohli zvát kvalitní lidi ze zahraničí. A souvisí s tím i otázka dorostu na VŠ, vědeckých ústavech. Avšak jde i o něco dalšího. Výkon této univerzity, poku pedagogickou práci, se možná více než zdvojnásobil. Pokud se týká počtu posluchačů, začína 1990 přibližně s 20000 studenty, nyní jich máme 38000. Jde ale o stále stejnou univerzitu li od toho, že husitská a evangelická fakulta získaly nové budovy, pracujeme v podstatě ve prostorách. Nyní naštěstí získáváme budovu v Jinonicích pro humanitní ústavy, ale učebny a chybí i nadále. A platy učitelů tento nárůst studentů i práce v žádném případě nekopíroval mnohem větší než finanční ocenění naší práce, které stát univerzitě v podobě dotací poskyt jsme výstavbu fakultních univerzitních minikampusů, ale finanční prostředky jsme na ně boh Dnes jsou připraveny projekty k výstavbě těchto kampusů, jsou zajištěny právně a architekt se do priorit ministerstva školství a plánu rozvoje města Prahy, avšak krok k jejich reali uskutečnit. Finanční prostředky jsou tedy samozřejmě limitem rozvoje vysokých škol, nejen vlády říkaly "až budou peníze, my vám je dáme". To je však myslím zásadní omyl - nemusíme základní východisko západních vlád v období 50. - 60. let. Tyto země a jejich politikové p dobře, co jsme pak v 90. letech říkali i my, ale nás nikdo tehdy nechtěl slyšet, že totiž vzdělání je nejjistější investicí a že je dokonce spočítána její návratnost. Peníze se v o a vzdělávání musí investovat právě proto, aby byly. Avšak problém financí se objevuje i ji u stabilizace univerzity. Stabilizovat počet učitelů a jejich kvalitu lze pouze tehdy, pok máte potřebné finanční prostředky. Můžete budovat prestiž založenou na vědeckém výzkumu, p dostatečné vybavení laboratoří. Spolupráce mezi jednotlivými univerzitami tu samozřejmě bu stále, ale naši badatelé nemohou ve světě stále působit jen jako "chudí příbuzní". Během deseti let práce jste musel řešit i nepříjemné záležitosti a problémy... Jistě. Tak například odcizení testů na Právnické fakultě mělo velký mediální ohlas a velký si také na nelehkou situaci, která vznikla na Katolické teologické fakultě. Tyto dva probl za nejvážnější. Pokud jde o KTF, jde o problematiku chronického rázu, která vyplývá ze zat osobností této fakulty syndromem minulosti - úzkostí, obranářským postojem - a projevuje s fakulty navenek. Z toho vyplývá vše další. Jde však o cosi, co tuto fakultu diskvalifikuje k ostatním světským i duchovním fakultám univerzity, ale i vzhledem k teologickým fakultám však optimista a myslím si, že to lze řešit příchodem nových mladých osobností. Znám osobn katolických teologů, kteří jsou skvěle připraveni a mohli by se okamžitě habilitovat na té nutné učinit vše pro to, aby se tak stalo. Druhá záležitost je jiného rázu. S časovým odst a v trochu klidnější atmosféře to chápu spíše jako útok na dobré jméno univerzity. To ovše na věci, že k prozrazení testů došlo - zdůrazňuji u jednoho zkušebního termínu - ale exist na PF UK nebyla dosud prokázána. Ve vedení UK jsme se kromě poctivé snahy o nápravu věcí p skutečný stav přijímacího řízení na univerzitě, zda potřebuje vylepšit či změnit. K tomu s anketa o přijímacím řízení a dále práce komise, kterou jsem ustavil. Ta přinesla jisté výs byla seznámena vědecká rada i akademický senát univerzity a fakulty. Myslím si, že i jiné fakulty v této souvislosti pochopily, na jak křehké půdě se pohybujeme, co vše se může stá musíme řešit. Myslíte, že některé záležitosti zůstávají novému vedení? Je to již zmíněné přijímací řízení, které je v kompetenci fakult. My jsme dali jisté impul nich, jak to budou vnímat. Domnívám se ale, že k realizaci změn dojde až u dalšího přijíma čistě z časových důvodů. Další věcí je nepochybně 17. fakulta - udělali jsme maximum proto návrh této fakulty mohl být akreditován, vědecká rada UK k tomu dala svůj souhlas takřka j Uvidíme, jak dopadne zasedání AS UK na konci ledna. Nevím ovšem, zda podpis na žádosti o a stihnu. Otevřenou otázkou zůstává i výstavba sportovního areálu na FTVS, který by mohl být Hostivařského areálu. Ten považuji za další mimořádně významný zisk pro univerzitu. Myslím nedořešených problémů příliš nezbylo. Budete nyní pokračovat ve své, vlastně nikdy nepřerušené činnosti na PF UK - jaké jsou Vaš plány? Změní se Váš rytmus života? Rytmus života je stálé téma našich rodinných rozhovorů. Myslím, že jsem s tím již začal - vrátit se ke svému původnímu životnímu stylu, včetně větší fyzické zátěže. V oblasti vědec čeká řada vážných úkolů - účast na mezinárodním projektu, realizace velkého projektu o výv v letech 1945 -1990, vydání druhého dílu učebnice věnovaného tomuto období, splnění dalšíc závazků, které jsem musel v minulých letech odložit a samozřejmě i výuka na právnické a fi fakultě, ze které již nebudu vytrhován rektorskými povinnostmi. Co přejete univerzitě do dalších let? V podstatě se mi splnilo upřímné přání, které jsem choval v hloubi duše - aby byla zajiště vedení univerzity. Ne, že bych s tím spojoval nějaké své osobní tužby, ale proto, že si my velké instituce jako jsou univerzity, by neměly procházet každé tři nebo šest let otřesy, jejich podobu...Pokud to ovšem není nezbytně nutné! Stav, který nastal ve vedení univerzit kontinuity, mě upřímně potěšil. Rektorskou volbu chápu jako výraz důvěry v současné vedení jako potvrzení toho, že jsme šli správnou cestou. Novému rektorovi i kolegiu přeji, aby se realizovat to, co se nám nepovedlo, a pak především, aby z práce, která je čeká a která mn měli opravdovou radost. Moc bych si přál, aby se stále udržoval soulad, který se nám podař mezi vedením univerzity a jejími jednotlivými fakultami a součástmi. Aby šlo o soulad, kte na vzájemném konsenzu a úspěchu, nikoli na nadřazenosti a podřazenosti, ale naopak v hledá spojuje a co je naším společným cílem a zájmem. To se dosud dařilo a doufám, že se bude da Václav Hájek, Michaela Zindelová Připomínka univerzitního jubilea. Přijetí delegace Univerzi Karlovy na Pražském hradě (duben 1998). Momentka z udílení čestných doktorátů. Rektor UK na snímku novým dr.h.c. UK z r. 1999 prof. Luziem Wildhaberem, výrazn osobností světové právní vědy. Standardní situace po skončení jedné z tiskových konferencí Rektor UK žádán o interview. Setkání s litevským prezidentem Valdasem Adamkusem. Foto Forum: Archiv, Lenka Saulichová, Michaela Vlčková