Zápis ze zasedání Komise pro vědu AS UK ze dne 23. ledna 2023 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přítomní: Mgr. Andrej Farkaš (MFF), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), PhDr. David Greger, PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), MUDr. Kare (LFP), Mgr. Karolína Štauberová (KTF), JUDr. Michal Říha (PF), Bc. Martina Pustková (FHS), Gryc, Ph.D. (FTVS), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. (2. Yaghobová (MFF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF) Hosté: prof. JUDr. Jan Kuklík, Ph.D. (RUK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (RUK), Konečný (FF), doc. PharmDr. Mgr. Martin Krátký, Ph.D. (FaF) ****************************************************************************************** * Program: ****************************************************************************************** 1. Podnět dr. B. T. Mohelníka z KTF – dostupnost výstupu z Turnitinu pro autora práce 2. Diskuse k Tezím k úpravě kritérií habilitačního a profesorského řízení na UK (písemný p ****************************************************************************************** * Ad 1. Podnět dr. B. T. Mohelníka z KTF – dostupnost výstupu z Turnitinu pro autora práce ****************************************************************************************** Dr. Greger představil problém, se kterým se na komisi dr. Mohelník obrátil. Jako autor hab si vyžádal elektronický výstup (pdf soubor) ze systému Turnitin, který byl využit pro hodn s odlišným vyzněním posudků. Uvádí, že mu jej vedení KTF UK odmítá vydat. Předseda komise upozornil, že komise se nezabývá individuálními kauzami ani pochybeními je prohřešky publikační etiky, či jinými podněty, které věcně náleží Etické komisi), nicméně jako princip, že autoru práce by měl být elektronický dokument poskytnut, se dotázal prore zda v tom může vedení univerzity případně stěžovateli nějak pomoci. Pror. Kuklík komisi informoval, že byl v kontaktu se stěžovatelem a potvrdil mu, že ani z  nic nebrání tomu, aby mu byl výstup ze systému Turnitin týkající se jeho práce poskytnut. aby podal písemnou žádost k jeho rukám, kterou se budou dále zabývat, když nedošlo k posky interní domluvou na UK. ****************************************************************************************** * Ad 2: Diskuse k Tezím k úpravě kritérií habilitačního a profesorského řízení na UK (píse ****************************************************************************************** Dr. Greger Navazujeme na první diskusi nad materiálem k úpravě procesů a kritérií habilita jmenovacích řízení na UK, který jsme diskutovali na předchozím jednání. První návrhy úprav konzultací s naší komisí již vedení univerzity projednalo a bude o nich následně informova Kuklík v úvodu. Dnes se budeme věnovat druhé části materiálu, především tedy kritériím hab jmenovacího řízení (příloha OR). Prof. Kuklík Projednalo se to na VR, byly k tomu připomínky. Je konsensus, že se jedná o ú směrem. Do konce měsíce jsme nechali věc otevřenou, žádná fakulta to zatím ale nerozporova že to ještě nemůže nastat, ale osobně to považuje za přijatelné. Dalším krokem bude přijet dílčí novela, jež zavede změnu v přihláškách, čímž se upraví formulář. Bude to trvat o 14 jsme si mysleli, a nakonec to bude od 1. března. Čekal, že diskuze bude stejně bohatá na o ale to podstatné se bude řešit v další části. I změnou v komisích lze dosáhnout obsahových byla načrtnuta již minule. OR bude mít přílohy, které vycházejí z toho, že kritéria reaguj oborů ve třech skupinách. Je možné to rozebrat uvnitř oborů. Zároveň jsme se domluvili s f některé z nich si přijaly svá vlastní upravená kritéria, která v některých případech již r diskuzi, ale v případě FSV se jednalo o reakci na předchozí a úpravu kritérií. Fakulta si z kritérií upravit s přihlédnutím ke specifikům svých vlastních oborů, ale nejde je zmírni zejména na počty tím, že chce vyjádřit kvalitativní hlediska vzhledem k univerzitnímu stan s FF jsme se domluvili, že jimi diskutovaný návrh se dosti blíží námi předkládanému návrhy čekají na výsledek univerzitní diskuze. Dále je zde odlišný přístup lékařských fakult ke k nepovažuje za akceptovatelné, když se jedná o jednu univerzitu. To, co jsme dali na papír, souvislosti. Na začátku zde řekl, že je to pro něj otázka zlepšení vztahu, nastavit férová nedělat ostudu univerzitě. Viděl by to jako evoluci než jako revoluci. Je nutné vzít v úva na další otázky – pokud se to neprováže s Kariérními řády, tak by se jednalo o reformu, kt viset ve vzduchoprázdnu, a to nechceme. Když se podíváte na různé přístupy různých fakult, když si fakulta řekne, že bude odborného asistenta vnímat spíše jako toho, kdo bude dělat mu v tom učení, když na druhou stranu pak řeknete, že chcete, aby také učil, abychom mohli pedagogickou činnost. To musí být v souladu, od toho to není možné oddělit. Znovu upozorňu UK není sjednocené, nemáme rámcový předpis, liší se to napříč fakultami a obory. Mělo by t tři nohy: vědecká, pedagogická a další činnost, např. mezinárodní působení a třetí role. D s akreditacemi. Třetí věc je, že se to řeší uvnitř celostátního systému a musíme to pořád je to součástí personální politiky fakulty. Prof. Trka – Používáte termín „odborný asistent“. My to ale nemáme, to neexistuje. Máme vě a lektory, ale když je někdo AP, tak z definice musí dělat vědu a učit, o třetí roli tam n Prof. Kuklík – Ale právě pro vědecké pracovníky může být problém s habilitací. Když je věd tak nemá pedagogickou činnost a pak je to pro habilitaci problém. Dr. Greger – Tím se dostáváme ke Kariérním řádům. U nich na fakultě si i u vědeckých praco možnost výuky, byť není vyžadována. Prof. Kuklík – Jen chce říct, že je tam souvislost. To, co diskutujeme, ovlivní i další vě Prof. Krištoufek – Sice neprobíráme Kariérní řád, ale propojení zde je, aby to dávalo smys že si každá fakulta dělá Kariérní řád jinak, tak to z tohoto předpisu dělá pro habilitační důležitou součást systému. V něm je baseline toho, čeho chceme dosáhnout. Rozdíl mezi habi jmenovacím řízením může být velmi výrazný. Prof. Trka – Kariérní řád je z jeho pohledu spíše funkční záležitost, ale tituly nejsou. M systému inkorporované, což souvisí i s prostupností kategorií. Prof. Kuklík – To má na mysli. Asi to trochu zjednodušil, ale myslel přesně toto. Pokud si dosažení habilitace a navážeme to na postavení, hodnocení apod. Aby to nebylo tak, že před před habilitací k ničemu nebude, to si nemůžeme dovolit. Mělo by to být tak, že by habilit funkčním systému měl Kariérní řád pomoct, měl by k tomu lidi dovést. Pak by ta kritéria by se pro docenta pouze ověří, zda jich dosáhl. Pokud to tak nebude, tak je to špatně. Jakkol nejjednodušší říci, že to tak bude, tak ví, že bude trvat, než tento systém naběhne a přin Dr. Jirkovský – Na LFHK mají odborné asistenty, nevidí problém v tom, proč nemít stejné po či VP, které stejně bude fakulta sunout do habilitace. Mgr. Farkaš – Funkční KŘ je v podstatě přirozenou součástí habilitačního řízení. Už v rámc cesta pracovníka, kde se předpokládá, že k habilitaci bude směřovat. Nesmí na fakultě exis mezi KŘ a toho, co po osobách u habilitace očekáváme. Když fakulta osobu odstaví na pozici z kterých je velmi těžké přecházet na AP pozice, tak to automaticky toho člověka nasměruje docenturu či profesoru nezíská. Je na fakultě, aby si zvážila, koho směrovat kterou cestou potřeba i vysvětlit, že se pozicí VP mohou vzdávat habilitace. Dr. Šima – Má za to, že souvislost s KŘ je velmi důležitá, ale pořád má habilitační a prof svoji roli v rámci VŠ systému. Je z FF a mají tam nemalé procento žadatelů mimo UK. Je pot sladit, máme tam žadatele z jiného institucionálního prostředí, a naše VR to bude muset ně Prof. Kuklík – To odpovídá tomu, co řekl. Dovnitř je to navázáno na KŘ, s tím si poradíme. tím, že přijde zvenku k nám, ale někdo náš může odejít jinak, a i na to je třeba reagovat. stát dal podmínky pro řízení. Dr. Greger – Přijde mu, že spojitost je zřejmá a jasná, ale že diskuze je velmi obecná. Rá konkrétních kritériích. Jsou univerzity, které mají mnohem kvantifikovatelnější kritéria – z toho počet impaktovaných atd., to u nás nebylo. Již na první schůzce jsme se bavili, že měla být obecná. Jde nám nyní o to, jak postihnout i míru kvalitu, a i míru extenzivity vý Toto povede naše i externí uchazeče, aby věděli, čeho mají během let dosáhnout. Zajímá jej budou naše opatření specifická. Nyní je v OR u společenských věd „zpravidla“ impaktovaný č si to vyloží jako že to není povinné. Sociální a humanitní vědy jsou na tom jinak. Máme si konkrétní limity? Osobně dlouho v impaktech nepublikoval, nebylo to očekávané, ale nyní to je. Neumí si např. představit, že by v oboru Pedagogika impakt v habilitaci nebyl, ale mno souhlasit nebude. Zatím se mu zdá, že naše kritéria byla velmi gumová, do čehož se schoval Sice říkáme, že snížíme počet, aby ti kvalitní, kteří publikují méně často, nemuseli honit se, abychom se nepotkali s větším množstvím nekvalitních uchazečů, což by svalilo velký ná Komise je často složena z osob, které také nikdy nepublikovali v impaktech. Prof. Kuklík – Posuzování by bylo podle kategorií, které jsou ve vládní metodice, která kd detailu, tak nám odpadne část problémů, co nyní bylo, tedy co kam počítat. Není to jen for ale může to vést i ke kvalitativním změnám. Druhá věc je, že KŘ v sobě obsahují odpověď na přistoupit. Fakulty mají pro hodnocení kritéria, která budou předepisovat těm, kteří se ma pozice, a z toho je třeba vyjít. Neříká, že se to mechanicky spočte, ale návrh, jak to bud vyjít i z tohoto. Různé fakulty to mají nastaveno různě, ale obecně bychom rádi kritéria z cestou kvality, jelikož se nám zdá, že některé současné limity jsou velmi nízko. Není scho konkrétní čísla, ale rád popíše metodu, kterou k tomu dospějeme. Myslí si, že by nyní nera úplně přesně bude vypadat. Dr. Greger – Která kritéria budou kvantitativní? Z toho, co vidí v materiálu, se zdá že to index, Google scholar, research gate… Bude tam záviset na počtu nebo na tom nejvyšším skór alespoň trochu rámec. Prof. Kuklík – Budou tam jednak kritéria ohledně dosahu prací, které bychom ale museli ote v jednotlivých oborech, kde to bude řešeno odlišně. Větší změnu bychom mohli očekávat v hu oborech, protože tam si myslí, že kritéria byla zaměřena na počet publikací, bez důrazu na ukazatele, což chtějí změnit. Bude se to lišit obor od oboru – pro některé bude důležité, dobrou monografii a některé další články, které někdo čte. U jiných oborů bude stačit, kdy řekne, že je dostatečný alespoň dle Google scholar, i když nebude mít H-index. Nechceme al z humanitních oborů dostat do krize, aby to někdo nemohl splnit. Doc. Brom – Jsem trochu zmaten z toho, co se promítalo před chvílí na obrazovku. Přijde mi psalo, že „D“ se nepočítá. Upozorňuji, že v podstatné části informatiky je „D“ hlavní výst chápe coby ekvivalentní IF časopisu, pokud je konference v žebříčku CORE. Např. CORE A* <= ale jde v tuto chvíli o marginální technikáli? Dr. Greger – Víme, v jakých oborech máme umožněno habilitační řízení. Mezinárodní rada nap Pedagogiky řekla, že impakty mají být výstupem této oblasti, pak tedy musíme říci, že za t min. jeden impakt musí být. Naopak jinde jsou velmi významné výstupky „D“. Prof. Kuklík – To je přesně to, co říkal, že by to pak otevřel podle jednotlivých oborů. B bavit o tom čeho obecně dosáhnout a z čeho vyjdeme, nebo to otevřít v jednotlivých oborech to v nich. Prof. Trka – když se bavíme o jednotlivých oborech, tak jej zajímá, kolik jich vlastně je. oborech a medicíně vidí, že cokoliv s kritériemi uděláme, tak je osoby splní, jsou schopni je potřeba. Ta kritéria jsou u nich rozškatulkované na jednotlivé podobory, ale buď to ti se přesunou do jiného podoboru, kde jsou schopni to splnit. To pak ale nikam nevede. Prof. Kuklík – Pak je tam ale role komisí a VR. Prof. Trka – Problémem kritérií je, a říkal to již minule, že se řekne: „Splnil kritéria, nárok.“ A změnit tento postup je extrémně obtížné. Zpřísňování a zdetailování kritérií tom Prof. Kuklík – Z některého pohledu ano. Na druhou stranu se zde dostáváme k tomu, že je pr důležité si uvědomit, že máme zde řízení na návrh uchazeče, není to tak, že jej někdo vyzv jednalo o hodnocení v rámci kariérního postupu. Prof. Trka – V medicíně je pořád obyčej, že jej k tomu někdo vyzve a předloží žádost za ně Prof. Kuklík – Pokud takový obyčej je, tak je to ale zvyk daného oboru, nebude to nikdy na Dr. Šima – Oborová specifičnost může znamenat různé věci. Můžeme se bavit o tom, jakou obo zvolíme. Nyní to máme obecně nastavené na 3 obory, v rámci nichž je spousta specifik. Tam obory, které jsou čistě humanitní nebo umělecko-vědní, které mají úplně jiné požadavky, ne apod. Mají přitom společná minimální kritéria a vytváří to pnutí a snahy o to s tím nějak UK úrovni smysl klást obecná kritéria na tři velké skupiny oborů, nebo to nějak více speci to propojili i se strukturou vytvořenou na základě hodnocení vědy. Prof. Kuklík – Nebude se tomu bránit, nemusíme následovat minulý vzorec. Zároveň ale na UK v určité míře minimální standardy s tím, že role fakult je v tom, že si mohou podmínky det Proto zmiňoval vzájemné provázání, že je zde obecnost na úrovni UK + spojení s fakultami. Dr. Greger – Ale my přeci chceme překlenovat fakulty. Cooperatia jdou napříč fakultami. Prof. Kuklík – To je ale ještě něco jiného. Nemůžeme říci, že historie na PedF má jiná kri historie na FF. To by nemělo být, přesně toto musíme srovnat obecným UK standardem. Fakult říci, že její historie je úplně jiná, než historie jinde. Částečně to může být pravda, ale ospravedlnit. Proto je nutné nastavit UK standardy, které nepůjde podlézt. Řízení jsou pak a je spojeno i s akreditacemi. Co s akreditací pak uděláme, když si změníme kritérium? Ste akreditované. Pokud to změníme, tak rovnou můžeme otevřít téma toho, jak vypadají akredita které zde máme. Můžeme to řešit pro obory, které teprve přijdou a říct si dopředu co dělat velmi lákavé a třeba bychom se na tom i shodli, ale toho nedosáhneme ani v horizontu jedno období vedení UK. My jsme to nyní otevřeli v jednom konkrétním případě, ale když jsme se n z tohoto úhlu pohledu, tak jsme zjistili, že je to další problém i pro naši diskuzi. Máme personálně dané a mají vlastní charakteristiky, a některým způsobem věc běží. Dr. Šima – Jeho otázka byla, zda chcete zachovat tyto oborové skupiny nebo ne? To je velmi otázka, zda je zachovat tak, jak jsou, či je více propojit s Cooperatii apod. Prof. Kuklík – V tomto musí říci, že jsme zatím dospěli k tomu, že se nám nejeví možné to bychom chtěli skupiny jinak. Můžeme udělat změny uvnitř, ale příliš radikální změna nebude Prof. Kubát – Přijde mu řešení velmi jednoduché. MUNI žádné takové tabulky vůbec nemá a ne tam habilitační či jmenovací řízení divokým způsobem. Toto mu přijde jako úplná hloupost. naprosto směšná, je ostuda, že UK má toto zveřejněné a všichni vidí, že na docenta stačí 2 za to, že celý problém je řešitelný tím, že se tabulky zruší a celý tento systém nebude ex samozřejmě klade větší nároky na komise, na VR a celkovou kulturní úroveň UK, že nepřipust a že budeme hlídat kvalitu. Jak vidno z diskuze, tak pevnými kritérii kvalitu nedosáhneme, svazuje ruce, protože je to velmi oborově specifické. Jeho návrhem tedy je vůbec tyto příl Prof. Trka – To je velmi zajímavá myšlenka. Toto jsou podmínky pro to, aby bylo možné zahá nejsou to podmínky pro docenturu. Pokud jsme si řekly, že docentury nepustíme, tak se pojď kvalitu profesorských titulů. Prof. Krištoufek – Nežijeme v ideálním světě. Realita je taková, že pravidla se obecně píš nevěříme lidem. Ani komisím nemůžeme 100% věřit, proto máme základní kritéria, která jsou Dnes prezentovaná čísla jsou naprostým minimem, někdo bude mít kvalitu, jiní kvantitu. V t extrémnější a myslí si, že tato kritéria potřebujeme, měla by být nastavena relativně přís ale najít problematická místa, kde se pravidla obcházejí, např. u problematiky autorství, korespondenčního. Každé obory mají své specifické problémy. Je nutné to dělat individuálně ale jsme schopni najít minimální kritéria, která budeme požadovat. Pak bude posouzení na k svrchu nastavíme minimum. Prof. Kuklík – O kritériích jsme diskutovali na KR, zazněla tam pestrá škála názorů. Krité zakotvena spolu s ostatními opatřeními, nejsou samostatně. Kritéria tam musí být i kvůli o přijdou zvenku, kteří musí vědět dopředu pravidla. Mgr. Konečný – Jakmile se začnou kritéria nastavovat, tak je třeba vzít v úvahu, že čím ví bude, tím více to budeme muset rozlišit o jednotlivých oborech. Nemyslí si přitom, že je d do více než pěti kategorií. Zmiňovalo se zde zahrnutí koeficientu „D“. Domnívá se, že souč by měla být i popularizační práce, a to nejen učebnice a komentáře, protože to jsou publik rozvoj oboru, zejména v malých a specializovaných oborech, které si UK pěstuje jako jediná Některé popularizační výstupy ve velmi malých oborech mají často větší dosah než zahraničn Proto by rád podpořil zařazení tohoto kritéria do dokumentu. Dr. Šima – Chtěl by se vrátit k oborové struktuře. Bylo zmiňováno 40 oborů v Cooperatiích, zařazeny do 4 panelů. Nebylo by jednodušší mít 4 skupiny, než mít podivně rozdělené 3 skup vnitřně dělí, což následně stejně neodpovídá. Prof. Kuklík – Vezme to na vědomí jako podnět komise, bude na to myslet. Prof. Krištoufek – Zajímal by jej názor komise: kdybychom se snažili vyspecifikovat kritér oblastí v Cooperatiích. Je to něco, co by bylo vnímáno kladně? Dr. Greger – Za něj ano, máme hodnotící panely a tam již vzniklo jisté očekávání. Tito odb schopni tato kritéria také zhodnotit. Prof. Krištoufek – Nevylučuje to ale, že by mohly na tvorbě kritérií spolupracovat koordin několika tematicky spřízněných Cooperatií. Zároveň mu přijde, že pokud budeme kritéria sta 4 základních panelů, tak je to dosti nedostačující a přišlo by mu to zvláštní. Dr. Šima – Snažil se navrhnout konzervativní řešení, ale plně podporuje pana prorektora, k máme přes 40. Mgr. Yaghobová – Přijde jí, že se věda dosti mění, tak jak často budeme tato kritéria měni budou relevantní? Prof. Kuklík – Doporučuje nehledět na počty vůbec a dělat vědu průběžně s tím, že se násle potřeby požadavky dotáhnou. Chápe ale, že by bylo vhodné mladé akademiky nějak směřovat. Mgr. Yaghobová – Já na metriky nekoukám, ale ta tabulka k tomu svádí. Prof. Krištoufek – Kritéria by měla být taková, aby na ně člověk nemusel hledět, a každý k standard by je měl splnit. Cílem by mělo být, aby si každý lepší vědec jen řekl „já je vla V takové situaci ale nyní nejsme, občas tam máme obskurní požadavky jako jsou počty citací neměla motivovat k degenerativnímu chování, což se nyní v některých oblastech děje. Mgr. Yaghobová – Tomu rozumí, ale hlavně jí zajímá zda budeme schopni dostatečně pružně re vědy. Prof. Krištoufek – Věda se vyvíjí, ale zas tolik zásadních změn nenastává. Kritéria se v z měnit, mohou se měnit jen čísílka. Prof. Trka – Medicínských oborů je nyní 19, ale daly by se smrsknout do 3 základních. Prof udělat mediány počtu citací osob, které skutečně prošly habilitačními a jmenovacími řízení vidět, jak se to dramaticky odchyluje od stávajících minimálních metrik. Reálné hodnoty mů spočítat. Prof. Kuklík – S panem profesorem o tom hovořil. Je pro to, aby si medicínské fakulty vnit vlastní minimální kritéria, poté je budeme respektovat, ale realita je, že se na tom všech dohromady nejsou schopny shodnout. Dr. Greger – Osobně si myslí, že bychom měli začít na 40 kritériích dle oborů. Musíme si v budeme počítat impakty apod. Nejprve si musí říci samy koordinační rady, následně to musí od vedení, případně to dáme k zhodnocení zahraničním panelům. Vedeme nyní velmi obecnou di jej harmonogram změn. Prof. Kuklík – Pokud to uděláme tímto způsobem, tak to máme hotové na podzim. Chceme jaro diskuzi. Nechce ji zbytečně protahovat, ale myslí si, že podzim je reálný termín. Dr. Greger – Kdy bychom se mohli potkat nad konkrétním návrhem tabulek? Prof. Kuklík – Nejdřív musíme probrat vnitřně výsledky dnešní debaty, poté se můžeme setka by, že se uvidíme ještě začátkem jara, ale tam již můžeme mít něco vydiskutovaného. Rád by diskuze proběhla ještě jednou k pedagogickým kritériím. Mohou být setkání dvě, ale na tom si trvá, protože měření vědy je jen jedna část problému. Osobně vidí velký rozpor mezi čís dosahem pedagogické činnosti. Mimo jiné u jmenovacího řízení získal dojem, že vědecká rada vědu za to nejdůležitější, když zbyde čas tak řeknou něco málo o tom, že učí, ale někteří vůbec. Nemyslí si, že to je správně. Liší se to také obor od oboru, ale má dojem, že pedag zanedbána. Prof. Trka – Představa, že se osloví členové rad Cooperatií, mu přijde jako dobrý nápad, z výsledek snadno dosažitelný. K pedagogice: u nich není hodnocení výuky jednotlivým vyučují to mají přístupné jen vedoucí. K rozsahu výuky: lidé, kteří pracují ve velmi specializovan velmi omezenou možnost učit pregraduální studenty. Prof. Kuklík – Pokud tam jsou objektivní překážky, tak je to nutné hodnotit individuálně v kolik má ten obor studentů. Prof. Trka – Školení doktorandů se doposud nebralo jako pedagogická činnost, nebylo na to přitom je to stejně náročné. Prof. Kuklík – Na vedení doktorandů je také pamatováno, byť na individuální bázi. Pokud mě množství přednášek, ale vedl doktorandy, tak jsme to vzali v úvahu. Prof. Trka – To se ale nepropsalo na fakulty, kde jsou striktní formuláře, kde pro vedení kolonka. Prof. Kuklík – Ta kolonka je všude a je nutné to vzít v potaz vědeckou radou. Prof. Kubát – K výuce má několik poznámek. Souhlasí, že bychom měli precizovat, co si před by ale velmi opatrný v tom, kolik důrazu budeme na výuku klást ve jmenovacích a habilitačn Přestali jsme mluvit o „research university“, teď mluvíme hodně o výuce. Souhlasí s tím, ž pedagogický titul, ale přesto má za to, že vědecká část je daleko důležitější než část ped ta musí být také zohledněna. Počty odvedených doktorandů bychom neměli dávat do kritérií, veden lítý boj. Mělo by být bráno v potaz i konzultantství. K hodnocení výuky: myslí si, ž identifikovat závažné nedostatky učitele jako že nechodí na hodiny, nikoliv aby studenti h výuky. Prof. Kuklík – Myslí si, že není možné to tam nemít, když máme na UK systém hodnocení spoj institucionální akreditací. Používal by to ale směrem, že si to tam učitel dá, když chce z ve výuce je hodnocen studenty kladně. Souhlasí s tím, že anketa má upozornit na problémy a být vnímána jako rozhodující kritérium, ale musíme s ním pracovat. Osobně si ale myslí, že bez doktoranda mu přijde jako nesmysl. I když jich bude méně, tak to nevadí. Každý docent profesorem. Prof. Kubát – Do toho ale může vstoupit politika. Oborová rada nemá danou osobu ráda, a ta doktorandy. Prof. Kuklík – Rozumí, ale to je odlišný problém na jiný způsob řešení. Prof. Krištoufek – Také si myslí, že by hodnocení studentů mělo být součástí, byť by si ta kladné recenze, negativní si tam těžko někdo sám napíše. Toto je zejména nástroj kateder a situace, kdy někdo nedostane doktoranda, se teoreticky můžeme dostat, když nám klesnou poč ale pak se budeme bavit o tom jaká je pozice vedoucích – zda jimi mají být lidé habilitova být jen v roli konzultanta apod. Na to se ale zaměříme až po reformě, kdy se více zaměříme studentů. Všechno je to vzájemně propojené. Mgr. Farkaš – Myslí si, že studentské hodnocení má být součástí až ve chvíli, kdy bude fun anketa funguje na některých fakultách, na jiných nefunguje vůbec. Můžeme ji vyžadovat ploš fungovat. Může pomoci identifikovat problémy, ale měla by se proměnit, aby byla skutečně v K doktorandům: setkal se se situací, kdy byl první pokus o habilitační řízení zamítnut, pr neodvedla doktoranda, ale byla jen konzultantem. Musíme pracovat s tím, aby se předpoklady sjednotili. Netvrdí, že je nutné, aby doktoranda měli, ale jsou zde i extrémy, kdy někteří osm doktorandů. Prof. Kuklík – Nemůžeme na anketu rezignovat v kritériích, když to máme plnit a máme to v  akreditaci. Ale musí fungovat, musí mít reprezentativní návratnost, ale zároveň se to musí toho, jak s tímto nástrojem zacházet, když víme, že na mnoha fakultách nefunguje nebo nefu Vysoké počty doktorandů jsou extrémem, ke kterému by nemělo docházet. Mgr. Farkaš – Existují i lidé, kteří by doktorandy vést neměli. Když to dáme do podmínek, jej budou muset mít za každou cenu. Prof. Kuklík – Pokud se jedná o osobu, která nemůže vést doktoranda, tak doopravdy chceme, náš profesor? Mgr. Farkaš – Souhlasí. Tam dochází ke střetu s politikou oborových rad. Prof. Kuklík – Pro habilitace nekladli odvedení doktoranda jako podmínka, ale u jmenovacíh toho velmi nerad ustupoval. Mimo jiné i proto, že kritériem pro jmenovací řízení je i poče které obor vyprodukoval za určité období. Když tam tato podmínka nebude, tak nebudeme moci akreditaci. Mgr. Yaghobová – K lidem, kteří by neměli vést doktorandy: často jsou to lidé, kteří skvěl jsou to excelentní vědci, umějí o oboru mluvit, ale zároveň by neměli být postavení do rol k mladému člověku, který se teprve v oboru rozvíjí. Chápe, že zde to kritérium být musí, a kdyby zde zůstalo individuální zhodnocení. JUDr. Říha – K pedagogické složce: UK je research univesity, ale když se podíváme do souča tak tam jsou pouze formální kritéria hodnocení pedagogické činnosti. My se nebavíme o tom, pedagogická část měla mít dominantní roli, ale bavíme se o tom, že by tam vůbec měla mít r máme habilitační překážky, které mají prokázat, že pedagog umí učit, tak si není jist, zda přednášky je nejlepším způsob hodnocení pedagogických dovedností. Můžeme hodnotit i inovac metody výuky, podporu třetí role UK, didaktické činnosti vůči veřejnost. Všechny tyto role Co se týče hodnocení výuky studenty: systém v současné podobě (ne)funguje, a to fakultu od to musí hodnotit oborová rada s ohledem na stav u nich. Pokud je hodnocení výuky podmínkou akreditace, tak jsme tuto podmínku splnili. Pokud to má být spojeno s habilitačním či prof tak v takovém případě bychom měli věnovat čas propracování ankety. Dr. Šima – U nich na fakultě byl předsedou komise pro studentské hodnocení, myslí si, že f dobře, ale není to vhodné a použitelné kritérium v tuto chvíli. Hlavní kritérium je „soust Zajímalo by jej, čím je to definováno? Díváme se jen na posledních pět AR, a to předtím ig Prof. Kuklík – Bereme v úvahu i předchozí činnost, ale soustavnost je brána s ohledem i na žádosti přicházejí mimo naši univerzitu. Dr. Šima – Rád by znovu definici „soustavnosti“ promyslel, během covidu se často výuka pře mohou narušit rodičovské povinnosti apod. Nemůže být soustavnost pružnější, než jak je to Prof. Kuklík – V praxi s tím nejsou problémy. Není to tak, že si vezme přednášky na rok, s a pak mne již učení nezajímá. To není správně. „Soustavnost, délka a kvalita“, to vše spol posuzovat pedagogickou činnost komplexně, i uchazeč by nám měl ze svého úhlu pohledu říci stránky svého pedagogického působení. V KŘ můžeme předepsat, že si někdo něco odučí, ale z zabezpečit možnost, že tuto příležitost mít bude. Ne na všech fakultách to ale může být ta obzvláště když je omezený počet předmětů nebo je problém s financováním apod. Nebrání se t kritérium pružnější, mělo by to být o individuálních posouzeních. Zároveň by jejich dráha docenturou na vizitku, ale chceme, aby na dobrých docentech stála naše výuka. Měli bychom docentů v prvním roce po jmenování. Mgr. Konečný – V takových velice specifických situacích, o nichž hovořil Mgr. Farkaš, se m aplikovat pozice mimořádného profesora (která je uznávána právě pro akreditace). JUDr. Říha – Ještě jedna reakce na příběh s profesorem politologie: pokud pedagog není sch výuku svému publiku, je skutečně dobrým učitelem? To nijak nezpochybňuje jeho odbornost… Prof. Krištoufek – Provázanost s KŘ zde sice je, ale ne každý bude docentem nebo profesore každý bude AP, jiní budou VP. Pokud není co učit, tak nemá být osoba vedena jako AP. Není cílili na kvantitu. Dr. Greger – Ke studentskému hodnocení již snad vše bylo řečeno, ale nemyslí si, že bychom zahrnovat do habilitačního řízení. Zohledňujeme jej při institucionálních akreditacích a v předpis, který by stanovil, že musí být i v habilitačním řízení. V současné podobě tam ani vlastní manuál pro vnitřní hodnocení, který hovoří o návratnosti 80 %. Nezná přitom žádnou by to tak bylo. Možná by bylo dobré to tam nějak zahrnout obecně, např. „Uveďte, jak jste kvalifikaci či jaké máte hodnocení od studentů“, tak to již není tak kontroverzní, jako kd vypsat výsledky ankety. Prof. Kuklík – Souhlasí, proto mluvil o soft nástroji. Když to tam bude alespoň v nějaké p bude plnit svou úlohu. Souhlasí ale s tím, že to musíme zařadit velmi opatrně. Závěrem proběhla diskuze komise nad tím, kdy a v jaké formě by se chtěli setkat nad novou Komise vyjádřila zájem nad tím se potkat online či hybridně již nad pracovní verzí dokumen očekává, že k jednání dojde koncem února či začátkem března. Další setkání budou k NDPI, h atd. Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Schválil: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK