Zápis ze zasedání Komise pro vědu AS UK ze dne 4. dubna 2023 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přítomní: Mgr. Anna Altová (PřF), Bc. Martina Pustková (FHS), PhDr. David Greger, Ph.D. (P Martin Oliverius, Ph.D. (3.LF), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), doc. ThDr. Pavla Da (HTF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Mgr. Andr Petr Gangur (PF), doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. (3.LF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (Fa (3.LF), JUDr. Jan Hořeňovský (PF), MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), doc. David Vopřada, Dr. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D. (3.LF) Hosté: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (RUK), ****************************************************************************************** * Program: ****************************************************************************************** 1.Novinky z vědy na UK 2.Výkonové ukazatele 3.Doktorské studium 4.Hodnocení tvůrčí činnosti na UK za roky 2019-2023 ****************************************************************************************** * 1. Novinky z vědy na UK ****************************************************************************************** Dr. Greger zahájil zasedání a stručně představil program dnešního jednání. Na příště bude týkající se Výkonových ukazatelů vědy. Členům komise byl také rozeslán formulář k hlasován termínech jednání, prosí tímto o jeho vyplnění do pátky. Prof. Krištoufek – Za poslední 1-2 měsíce nastal kvapný posun. Byly schváleny a vypsány no byly vyhlášeny na začátku dubna. Struktura se drží stejná: na 6 let, na podporu mladých pr nastaly drobné úpravy v parametrech (způsob kofinancování ze strany fakult), ale strukturá drobná změna. Probíhá kolo nových Primusů, hodnoceny budou na dubnových komisích. Zásadní v zadávací dokumentaci se jen ujasnily technické parametry. Zaměřili jsme se na vracející se zahraniční zkušeností, to bude důležité zdůraznit hodnotícím komisím. Strukturálně se a Primusy jsou čtyřleté, v tom pokračujeme. Dobíhá poslední rok prodlužujících se z varianty je i na doporučení mezinárodní rady, která se sejde v polovině května. Byla vyhlášena soutěž monografií, upravili jsme definici toho, co vlastně monografií je a Příkladem, co není monografií, jsou soubory prací či sborníky. Byly vyhlášeny výsledky GA UK, kde se drží úspěšnost nad 30 % napříč panely, není tam výra U SVV se rozdělovalo o trochu více financí, přišlo asi o 8 mil. Kč více na GA UK a SVV, vy propočtu MŠMT, grantová rada následně navrhla rozdělení v rámci fakult. Dr. Greger přečetl podnět od prof. Krejska, který byl zaslán do konference Komise pro vědu si zaslat podnět, který považuji pro fungování vědy a kariérní růst na UK za klíčový. Zatí jasný návod, které časopisy jsou považovány za kvalitní a které za rizikové. V oblasti bio komunikováno, včetně naší fakulty, že za problematické časopisy jsou považovány např. časo MDPI, Hindawi a Frontiers. Není však k dispozici jednoznačný seznam časopisů, ve kterých p práce nebudou v budoucnu uznány jako součást kariérního růstu zaměstnanců UK, např. jako s obhajobě disertační práce, habilitačnímu a jmenovacímu řízení. Podle mého názoru absence t předpisu vytváří nejistotu a oslabuje vědecký výkon studentů a učitelů UK. Ocenil bych náz prorektora prof. Krištoufka v této věci. Prof. Krištoufek – Nemyslí si, že je toto proveditelné, nemůžeme mít list ne/povolených ča zasílat články a kam ne je na rozhodnutí každého jednotlivého člověka, nelze proto žádné t produkovat. Pak bychom se pasovali do arbitra toho, co je/není správné, do té pozice se do Ani nechceme predikovat budoucnost. Je to nepříjemné, ale je třeba s tím pracovat. Stanovi je takové, jaké je, ale je podobné tomu, co dříve vydal MFF: je zkrátka třeba si dávat na pozor. Může se to odrazit v kariérním růstu a habilitačních řízeních, ale to probíhá takřk na fakultách. Jejich orgány jsou dostatečně kvalifikované na to, aby byla pravidla nastave fungovala. Souhlasí ale, že situace okolo těchto nakladatelství není šťastná. Rozhodnutí, půjdeme, je na každém jednotlivci. V rámci svých oborů ale všichni víme, které časopisy js se zdůrazňovat, že je důležitý celkový profil uchazeče a uchazečky. Nešťastná je situace a řeší jeden starý článek, ale zapomínáme, že následně publikoval v kvalitních časopisech. M prezentaci kvalitních výsledků a nezaměřovat se jen na to špatné. Dr. Greger – Na minulých setkáních jsme si řekli, že se bude monitorovat podíl výstupů aut časopisech MDPI. Pokud platí, že byl výrazně rostoucí, tak to může poměrně zkreslit ať již výkonovou nebo ovlivnit kvalitativní hodnocení. Diskuze nad 2 návrhy, první bylo samostatn výstupy v rámci bibliometrické zprávy, což bylo zamítnuto, udělat hranici je obtížné. Alte je, že by se za jednotlivé vědní oblasti vzalo 10 nejčastější časopisů, kde se hojně publi seznam by byl součástí zahraničního hodnocení peer review. Když se tam za obor 2x objeví M upozorníme. Jak ale v kvantitativním, tak i kvalitativním posuzování využijeme hlasu odbor rozpoznají? Dále by jej zajímalo, kdy bude aktualizovaná zpráva o open access na UK, v rám již diskutovali a dohodli se o její periodické roční aktualizaci. Prof. Krištoufek – Kdy byla loni analýza neví, ale dělá se každoročně. Co se týče analýz n tak to není jednoduché, je třeba je zanalyzovat. Co se týče časopisů, kde nejvíce publikuj se pokusíme zapracovat do podkladu k samotnému hodnocení. Věříme do nějaké úrovně aproxima nějaká metrika alespoň trochu popisuje realitu. Pokud tomu do jisté míry věříme, pak disku je něco Q1 nebo Q2 postrádá smysl. Buď metrice věříme, nebo nevěříme a musíme dělat něco j moc nechceme, to nemá kdo dělat či to není z čeho zaplatit a jde to mimo logiku čehokoliv. aby se těmito směry diskuze ubíraly. Nemyslí si, že z metrik, které máme k dispozici, jich existuje podmnožina těch, které jsou dobré a robustní a jsou schopné bojovat proti nešvarů najít nejméně špatné metriky, naštěstí jsou již přiřazované kvartily, takže se posouváme. Dr. Greger – I WOS postupně vyřazuje časopisy, a my mluvíme jen o negativní lustraci. Jsou kvalitních časopisů, ale AIS stále nemají. Jsou to nové kvalitní časopisy, dle našich metr dobře hodnocené, ale bylo by dobré, aby komise časopis zhodnotila, přestože nemá zatím pří Můžeme odfiltrovat publikační zkratky, ale i dobré příklady kvalitního publikování, které vidět. Ne všude probíhá peer review. Prof. Krištoufek – V tom kvalitativním pětiletém hodnocení tato možnost bude. Pokud v něja bude výstup skvělý a komunitou přijímaný, byť není indexovaný, tak může být hodnocen. Nevy vypracovali statistiku, ale je proti konkrétním seznamům. Dr. Greger – Poprosí o zaslání stanoviska vědecké rady, o kterém se mluvilo. Jedná se o usnesení VIII/6 z jednání Vědecké rady UK ze dne 23. března 2023 „…VR UK doporu publikování dávat přednost časopisům vydávaným prestižními a respektovanými nakladatelství zvažovatpublikování v časopisech se sníženou úrovní recenzního řízená (některé časopisy z MDPI, Hindawi apod.).“ ****************************************************************************************** * 2. Výkonové ukazatele ****************************************************************************************** Prof. Krištoufek – První částí je institucionální hodnocení za 5 let, druhá část je aktual základny pro posuzování vědeckého výkonu. Je problematické, že v Principech vycházíme ze s Výchozí stav se tedy nemění, což je špatně, neodráží to aktuální stav věcí. Cílem bylo tot aktualizovat datovou základnu, která bude použita pro rozdělení základního koláče. Myšlenk se to bude propisovat do ukazatele vědeckého výkonu. Z Progresů by byla část fixní a 10 % podle nových dat. Postupně bychom do roku 2026 tuto váhu zvedli na 20 %. Tyto změny se lép roste, ale nyní jsme v situaci, kdy bychom rádi vycházeli z nových dat a růst není zajiště odkrajovat ze zafixovaného, a ne z nového. U toho bychom rádi zohlednili několik faktorů, složky: publikační, Web of Science, Scopus a AHCI. Citační profil daných publikací, které pojedou ze SCOPUS, monografie, peníze ze zahraničních grantů, z výzkumu a z excelentního č Šest kolonek, v návaznosti na to budou koeficienty/váhy. Data jsou připravena, základní mo hotov a nyní můžeme do formálního procesu projednávání. Dne 17. dubna půjde materiál na ko následně na RKR, na Ekonomickou komisi AS UK a ideálně bude projednán i s Komisí pro vědu. Dr. Greger – Na Ekonomické komisi se povede větší diskuze o tom, jak se to propisuje do fi zatímco naše komise řeší to, jak se to skládá interně. Nyní je nepříjemná situace, že to m peněz. Možná by bylo lepší, aby se diskuze neuspěchala. Pokud to budete mít brzy hotové, t kdyby bylo možné to předem alespoň připomínkovat. Bude tam prostor to předtím konzultovat? Prof. Krištoufek – Před RKR to půjde proděkanům pro vědu, ale zajímá jej, tak to udělat ef organizačně. Diskuze o tom, co tam má a nemá být, spíš nebude, jelikož jsme si jisti tím, zahrnutí již tedy nemůžeme diskutovat. Konstrukce trvala dlouho, proto je rád, že jsme to stavu. Považuje za malý zázrak, že se nám to povedlo dát dohromady. Je to potřeba a je to fakulty dlouhodobě volají. Dr. Greger – Kdy bychom mohli dostat sepsaný návrh? Dr. Šima – bylo by dobré to odvíjet od posledního termínu. Bude-li to předloženo s Princip tak bychom to rádi měli jako Komise s nějakým předstihem před tímto datem. Prof. Krištoufek – Principy 2024 půjdou nejspíše na květnové plénum AS UK. Podklad můžeme projde alespoň KR. Dr. Greger – Zatím to vypadá na zasedání Komise pro vědu na 3. či 4. května, ale hlasování by, kdyby to tedy bylo nejpozději 17.4. posláno oběma komisím (VEDASUK i EKASUK). ****************************************************************************************** * 3. Doktorské studium ****************************************************************************************** Prof. Krištoufek – Novinky v této oblasti nejsou, připomínky k materiálu se zatím nevypořá dnem čekáme nové zprávy. Ze zásadních připomínek námi posílanými je, že v nové verzi novel přistoupilo k možnosti snižování stipendia v návaznosti na to, že student/ka mají další za těchto příjmů překročí jistou hranici. Je to tam však napsáno nešťastně, protože materiál se to bude prokazovat. Není to špatný nápad, jelikož to lépe orámuje spolupráci s AV ČR či lékařských fakult s nemocnicemi. Poptávka po tom byla, ale není jasné, jak to procesně zaj mezi dvěma situacemi, připomínkovala to většina univerzit. Dále není jasné, za jakých podm stipendium obecně pod úroveň minimálního. Další zásadní věcí je účinnost: navrhují od AR 2 dle něj neproveditelné, protože se podmínky pro přijímání schvalují nejpozději v listopadu aby byl čas prodiskutovat strukturální změny. Dále byla předložena velmi špatně zpracovaná spočítán ekonomický dopad jen na rok 2024, reálně tedy jen na čtvrtinu kalendářního roku a ročníku nastupujících. Došlo zde k obrovskému podstřelení reálného fiskálního dopadu. Dr. Greger – Zajímala nás retroaktivita, zejména dopad na současné studující. Prof. Krištoufek – Nová pravidla stran stipendia budou platit jen pro nově nastupující. ****************************************************************************************** * 4. Hodnocení tvůrčí činnosti na UK za roky 2019-2023 ****************************************************************************************** Dr. Greger – Prosí o stručné představení, panu prorektorovi již zaslány interní připomínky Prof. Krištoufek – Jedná se o druhé kolo hodnocení tvůrčí činnosti. Základní strukturální nebudeme hodnotit fakulty jako takové, ale budeme hodnotit vědní oblasti definované v Coop jsou vcelku jasné, vycházíme z toho, že chceme hodnotit tvůrčí činnost, chceme poskytovat být příkladem ostatním českým VŠ, a proto to hodnocení děláme. Zároveň můžeme i zmapovat n oblasti, které máme, a propisovat to do dalšího fungování či do rozdělení prostředků v Roz důležitá je část, že my jako UK jsme byli první VŠ v ČR, která podepsala dokument k resear Dokument má za sebou již svou historii, pro práci byla ustavena pracovní skupina pro hodno činnosti, kde jsou i zástupci AS UK, fakult a další. Zástupci za fakulty byli nominováni s fakult. Tato skupina se zatím sešla dvakrát, hodnotila koncept, následně jsme řešili konkr která budou zahrnuta v sebe-evaluační zprávě. Dr. Greger – Prof. Trka má dotaz na to, že bylo původně sděleno, že ve skupině nebudou zás děkani a proděkani, ale nyní tam jsou. Prof. Krištoufek – Z těchto připomínek je v rozpacích. Prof. Trka byl nominován děkanem 2. společným nominantem 1.LF a 2.LF. Logika zástupců fakult byla taková, aby jejich zástupci schopní toto téma na fakultě debatovat a protlačovat, proto tam šli lidé z vedení. Materiál prošel opakovaně KR, představeno na RKR. Projednáno na VR, na pracovní skupině pr společném zasedání univerzit k research assessment, kde představeno mezinárodnímu publiku, mezinárodní radě v květnu. K základním východiskům: hodnocení bude nastaveno jinak. Z jeho pohledu bude zásadní uprav hodnocení děláme. Chceme ho koncipovat hodně specificky, aby nám to něco řeklo. Děláme ho něco dozvěděli. Navržená struktura je tedy vidět v materiálu, spolu s navrženými podklady. Hodnotíme v 43 vědních oblastech, skrze ně pak budeme hodnotit jednotlivé fakulty, ale to účely Rozpisu. Stupnice by měla být jemná, a pokud hodnocení věříme, tak by se mělo více p rozpisu prostředků. Pokud bude jemnější stupnice, tak to můžeme propsat více. Další otázka byla, jak přistoupit k bibliometrii s ohledem na peer review. Dále jakým způs oblasti hodnotit fakulty či jak přistoupit k největším extrémům, což jsou např. lékařské f jsou v 15 oblastech, či jiné, které jsou jen v jedné. Musíme je začlenit nějak, aby to dáv Potřebujeme zajistit i stabilitu hodnocení, udržet náklady na rozumné výši a zjistit, zda fyzické on-site visits, zda jsou proveditelné a pokud ne, tak jak je vhodně nahradit. K struktuře: shodli jsme se na tom, že by bylo vhodné, aby byla zpráva udělána stylem kome Pak je tam implikace, že vlastní hodnotící zprávy můžeme dávat dohromady až v okamžiku, kd V průběhu února 2024 budou data za rok 2023, s nimiž můžeme začít pracovat. Zpráva by měla plno různých věcí. V této hodnotící zprávě by měly být jednotlivé sub-známky, z níž bude p hlavní známka. Druhým podkladem je souhrnný podklad o publikační činnosti. Pro všechny bud bibliometrický podklad. Tato část bude benchmarkována oproti univerzitám v alianci 4EU+. C zamezit neporovnatelnosti M1 proti M2. Pro každou oblast vybereme náhodně 100 výsledků, na sestaveny distribuce. Každá vědní oblast nominuje určitý počet výsledků a popíše, zda jsou excelentní, podobně i u aplikovaného výzkumu. Myšlenka je taková, že losování bude pro humanitní společenskovědní panely, kde některé ma in. Reálně si to představí u geografů a informatiků, ze sociálně-humanitních bude pro změn out, pokud budou chtít. Prof. Kubát – Jaký je důvod pro losování 100 výsledků? Není lepší to hodnotit na základě t fakulty nebo vědní oblasti předloží? Má za to, že náhodnost nezajistí reprezentativnost. Prof. Krištoufek – Jsou tam dvě roviny, musí se specifikovat, které výstupy budou do bibli výsledků zahrnuty, některé fakulty tam zahrnují dosti zvláštní věci. Myšlenka je taková, ž mít v základu srovnatelnou bibliometrizovatelné a nebibliometrizovatelné výstupy, chceme s distribuci výsledků. 100 je dostatečné číslo, aby reprezentovalo vědní oblast. Celkově by reprezentativnost dostatečně veliká na základě statistické důvěryhodnosti. Zároveň ale pon nominovat nejlepší výsledky. Nic neubíráme, naopak přidáváme, je zde srovnatelnost distrib kapacitu porovnávat vše. Prof. Kubát – Ještě, než se tedy vylosuje 100, tak se udělá předvýběr? Prof. Krištoufek – Přesně tak, nebude to ze všeho. Řekneme si, že to budou monografie, neb sborníky apod. Dr. Greger – Další možnost říct si, jaký je typický publikační profil dané oblasti Coooper jsou to jen články, u informatiků zase konferenční sborníky. Profil publikování zároveň bu pro doktorandy apod. Problém ale byl v tom zjistit, co vlastně dělá hodnocení. Mnoho oblas v češtině. Relevantním dotazem bylo jaká je škála hodnocení. Najednou zjistíme, že české v mít světový dopad a hned je jejich hodnocení nižší. Tato diskuze nebyla uzavřena. Losování vědu s jiným cílem než excelencí, chceme zahrnout i přínos pro českou veřejnost. Prof. Krištoufek – Struktura zpráv dává příležitost dovysvětlit, co se tam děje, proč je t a přínosné. Těch 20 excelentních výsledků tam můžeme stále nechat. Kontext tam bude a bude vysvětlen. Dr. Šima – Není přesvědčen, že náhodný výběr ukáže odlišnost oborů a publikačních praxí. N publikují často ale v menších úsecích, jinde je méně výstupů, ale pracuje se na nich mnoho bude pro každý obor znamenat něco jiného. Pokud to bude hodnoceno jednotlivě, tak musíme ř hodnotíme, jaká jsou kritéria hodnocení. Může tam být dobrý článek v domácím časopise. Bud říkat k výsledkům, na co autoři mířili? Nemůžeme mít jednotlivá kritéria pro hodnotitele, třeba hodnotit v návaznosti na to, pro jaké publikum jsou určeny. Musíme udělat kategorie zahraniční, a pro to minimálně dva sety kritérií. Dr. Greger – Je pravda, že bychom se měli zaměřit i na celkový počet výstupů v konkrétní v nikoli v oboru. Pokud jich bude jen 200, tak je to větší výzva než u 1000 výstupů. Prof. Krištoufek – Řešíme opak, zda netrefíme nešťastnou část distribuce. Můžeme tomu ale že dáváme ke zvážení, zda neuděláme tři náhodné výběry, a daná vědní oblast si sama vybere nejvíce reprezentativní. Dr. Greger – Dr. Šima mířil na to, že výběr není vážený. Dr. Greger přečetl připomínku od doc. Dolejšího a prof. Trky, které přišly do e-mailové ko Doc. Dolejší – Vedle kvality jde také o kvantitu: už jsem někde řekl, že jedna láhev kvali a jedna konzerva excelentního kaviáru mne v divočině nespasí. Aby "poskytnutí zpětné vazby výčtu, kolik výsledků je v jakém kvartilu, a že je to skvělé či nedostatečné, chce to vizi s hodnocením naloženo. Minule se o tomhle dost mlžilo. Další problém vidím v bohatosti vni VO – to je asi ve většině případů slepenec ne úplně koherentních částí s různou výkonností kritérii kvality dané subkomunity. Prof. Trka – Hodnocení je postaveno na průměrném hodnocení celé VO. V modelovém příkladu ( účastní se 5 lékařských fakult) průměrné VO bude celkové hodnocení C. Má-li jedna z fakult skupinu (kategorie „velmi výjimečná“), mohou panelisté tuto fakultu bonifikovat a ocenit m tři mezistupně, viz Krok 7). V opačném případě (dobře hodnocená VO, celkové hodnocení B) d nevýkonná skupina z jedné LF nejhůře C (vůle penalizovat bude ovšem mnohem menší). Jak je nakonec všichni skončíme jako B+... Prof. Krištoufek – Prioritou je hodnotit vědní oblasti, skrze tato hodnocení můžeme propis finanční dopady. Začíná to odspoda, nesmíme vycházet z fakultní perspektivy. Hodnocení je oblasti, z toho pak vyplývají věci pro fakulty, není to obráceně. Nechceme ale, aby se to 3 mezistupně nahoru a dolů nám dávají určitý range. Můžeme se bavit o tom, zda je to dosta se to může rozpadnout, a to asi nechceme. Pokud budeme na konci všichni B+, tak to si nemy s tím, že postavení fakult v rámci vědních oblastí není ideální, ale není to cílem hodnoce reakce na strukturu hodnocení a jeho výsledky dojde k reflexi toho, v jakých jsou vědních tam potřebují být, tak to mu nevadí. Osobně si myslí, že je špatně, že jsou všechny LF ve oblastech, ale napsaly se tam samy a s tím nic neudělá. Pokud fakulty dospějí k tomu, že n všech, tak to není špatně. To, co propadne na fakulty, je až druhotným efektem. Dr. Šima – To je velký posun od posledního hodnocení. Minule tam byla exekutivní zpětná va úrovni, aby bylo možné využívat výsledky i uvnitř fakult. Pokud to má přinést zpětnou vazb bude odehrávat na fakultách, takže s tím musíme počítat. Sice to není hodnocení fakult, al bude. Budou se zároveň ptát, jak budou fakulty reprezentovány v těch 100 výsledcích. Dr. Jirkovský – Ohledně vykazování výsledků pro hodnocení: bude brát jen to, co kdo vykáže někdo ještě kontrolovat? Jde o to, že pokud by byla penalizace za Q4 či MDPI apod., a doty nevykázal a neposlal do hodnocení, tak tyto špatné výsledky nikdo neuvidí. Myslelo se i na ale, že to je z OBD a že tam je potřeba zadávat všechny výsledky. Pokud má povinnost to vy ale jeho dotaz odpadá. Dr. Greger – Některé fakulty si to OR ale vysvětlují jinak, ne vše je třeba tam dávat. Je hodnotit české výstupy, aby to nevedlo ke snížení hodnocení. Umí si představit, že bude le out z náhodného výběru, a pouze hodnotit anglické výsledky, než se nechat zhodnotit na zák výběru. I u Oxfordu a Cambridge je praxí, že si nechávají hodnotit jen jimi vybrané výstup Dr. Šima – Je třeba se podívat, zda struktura výsledků odpovídá plošně struktuře výsledků Prof. Krištoufek – To je variace na to, co diskutovali na pracovní skupině, nejčastější ou se publikuje. Cílem losování je srovnatelnost s informací podávanou okolo biblio údajů, ab informace šla i k nebiblio + vedle toho ponechat možnost nominace nejlepších výsledků. Hyp není čeho bát, stejně se snažíme dívat na to nad mediánem, tedy na podíl nejlepších výsled produkci. Chápe, že je to vždy problematická věc, aby to bylo dostatečně reprezentativní. britskou cestou neodpovídá struktuře místní mentality a logiky. Snaha je srovnat srovnatel s možností přidat do výběru nejlepší. Zásadní je, že pravidla a instrukce musí být jasné a přímočaré od začátku. Písmenka máme n budou ještě detailněji prodiskutována. Nechceme ale jimi začínat, ale v rámci samotné stru je to jen detail. Dr. Šima – Zde nejde jen o škálování, ale o kritéria hodnocení, jak budou výsledky hodnoce Prof. Krištoufek – To nebude tajné, to bude diskutováno s pracovní skupinou i zde s Komisí Dr. Stráský – Má poznámky od doc. Broma: V informatice se používají CORE collection a nedo představit, že by se zhodnotili bez toho. Prof. Krištoufek – Informatika je velmi specifická, proto zdůrazňoval, že čeká, že se info chtít opt-in do peer review. Že bychom dělali pro CORE samotné distribuce, s tím nepočítám Dr. Stráský – Bude se hodnotit první či korespondenční autor? Prof. Krištoufek – To bude ve výkonové části. Jedno hodnocení je toto, druhým jsou indikát výkonu, kde se bude počítat co je a není, něco bonifikovat a penalizovat apod. V tomto hod takovém počítá s opt-in a losovačkou i u informatiků a následně s nominací 20 nejlepších v indikátorů jako takových s možností pracovat s databází core doověřujeme, není to plně sta na Matfyz se s tím začalo systematicky pracovat až od Rozpočtu na rok 2023. Problémem je, primárně publikují skrze sborníky, které nejsou ve WOS. Většina z nich je ale ve SCOPUS, t Vše nějak ohodnotíme. K pořadí autorů: v pětiletém hodnocení s tím pracovat nebudeme, co se týče indikátorů, tak pracovat s poměrem autorů z UK na celkovém autorském kolektivu a bude tam bonifikace za pr korespondenční autorství. Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Schválil: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK