Zápis ze zasedání Komise pro informační technologie AS UK ze dne 8. listopadu 20 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přítomní: Mgr. Anna Altová (PřF), Bc. Marek Boňko (FSV), prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF Erbeková (PedF), Mgr. Andrej Farkaš (MFF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), Karel M Seyedmohammad Khatibi (FaF), Jan Vavřiník (FHS) Hosté: prof. Tomáš Skopal, Ph.D. (KR), Ing. Marek Kalika, Ph.D. (ÚVT), Mgr. Jan Jindra (KR Vohlídková (PedF), Adam Nejedlý (PedF) Program: 1. Schválení programu a zápisu 2. Elektronická verze diplomů 3. Pilotní školení a testování zaměstnanců ke kyberbezpečnosti 4. Vývoj v oblasti kyberbezpečnosti 5. Digitalizace žádostí v SIS 6. Digitalizace procesů na UK 7. Návrh Plánu realizace Strategického záměru Univerzity Karlovy 2021–2025 pro rok 2024 8. Různé ****************************************************************************************** * 1. Schválení programu a zápisu ****************************************************************************************** Předseda komise Mgr. Andrej Farkaš přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání komise. Mgr. Farkaš se dotázal, zda má někdo z členů komise připomínky k zápisu ze zasedání Komise 11. října 2023. Připomínky nikdo nevznesl, zápis byl schválen tichým souhlasem. ****************************************************************************************** * 2. Elektronická verze diplomů ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš odkázal na předchozí jednání Komise pro IT, kde se toto téma projednávalo. Kom byly největší problémy při jednáních o možné implementaci a jaký je nynější časový výhled Mgr. Jindra – První věc je, že jsme se ptali Ministerstva vnitra a následně MŠMT, zda je v vydávat elektronické verze diplomů. Ministerstvo vnitra proti tomu nic nemělo, ale čekali od MŠMT, které nám jejich využívání také umožnilo. Zároveň můžeme v této podobě využívat i verzi diplomů. V současné chvíli řešíme metodickou stránku věci, konkrétně když vydáme dip podobě tak je mu přidělováno jeho unikátní č.j. Když jej vydáme v elektronické podobě, tak může č.j. tohoto diplomu lišit nebo nikoliv? Formulovali jsme v tomto smyslu dotaz, který Ministerstvo vnitra a na Digitální informační agenturu; nyní čekáme na odpověď. V návaznos vytvořili harmonogram, kdy to vypadá, že budeme elektronické verze diplomů moci vydávat od roku. Řešíme nyní, kterými identifikátory je budeme označovat, aby bylo možné pravost dipl ověřit. To je ale pouze metodický problém. Další schůzka pracovní skupiny, která se tímto zabývala, bude následovat poté, co obdržíme stanovisko od MV a DIA. Mgr. Farkaš – V tuto chvíli je tedy stav implementace ve stádiu, že z naší strany již impl započaly? Dr. Kalika – Ano, již se na tomto pracuje, s tím že termín implementace od podzimu příštíh naší strany splnitelný. NIA je nyní napojena na obě verze SIS, budeme využívat identifikac ni, protože naše interní univerzitní identita již nebude uchovávána po tak dlouhou dobu. B mechanismus ověření realizovat právě skrze národní bod. Mgr. Farkaš – Bude se to týkat jen nově vydaných diplomů nebo se ověření bude vztahovat i vydané? Mgr. Jindra – Řešili jsme, zda nevydávat digitální verzi diplomu jen na žádost, případně z vydávat všem. V rámci metodiky jsme se dohodli, že je budeme vydávat všem, a tak budou nás stažení všemi studenty, kterým byly vydány, bez ohledu na to, zda to studenti využijí či n však nebyla řešena otázka, zda to bude retroaktivně vydáváno i ke starším diplomům. Děkuje podívají se na to. Mgr. Farkaš – Absolventi by jistě diplom v jeho digitální verzi využili, tak by bylo dobré možnost měli. Pokud by bylo možné to s ohledem na legislativu zařídit, tak by to bylo dobr případné stanovisko pracovní skupiny k tomuto i s odůvodněním. Mgr. Jindra – To jsme zpět u otázky identifikátorů, tedy jaký identifikátor máme přidělit elektronické podobě, když to již historicky bylo vydané ve verzi papírové. Ale napsal si t ****************************************************************************************** * 3. Pilotní školení a testování zaměstnanců ke kyberbezpečnosti ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš informoval, že školení si členové komise mohli vyzkoušet už na jaře. Jaký je u rektorátu, co se stalo a kde se to zadrhlo? Mgr. Jindra – Školení bylo připravené, byly do něj zapracovány připomínky od IT komise. Ch do Moodle dokoupit funkcionalitu, která by nám umožnila sbírání výsledků z hromadného test žádná taková funkcionalita nyní není a kdybychom to chtěli spustit pro vyšší desítky zaměs by musel být k němu přidělen zaměstnanec, který by kontroloval, zda proběhly jednotlivé kr Modul byl dokoupen s tím, že bude poskytnut pro celou UK pro školení. Od ÚKUK jsme však vz zpětnou vazbu, že tento modul není doladěn, a tak komunikujeme s dodavatelem, aby jej dopr toho však běží mini-pilotní testování: školení bylo distribuováno mezi některé zaměstnance to na celém rozšířeném RUK, ale byl distribuován několika desítkám zaměstnanců, kteří mají pracovním zařazením blízko. Máme na vyplnění školení cca týden, vyhodnocení proběhne začát doprogramování modulu v Moodle nastane širší nasazení školení. Vohradská – Co když zaměstnanec školení nezvládne? Mgr. Jindra – To samozřejmě možné je. Když se školení odprezentuje všem, tak k tomuto může školení je však seznámit zaměstnance s kybernetickou bezpečností jako takovou, ale pokud n nezvládne vyplnit, tak bude nejspíše následovat individuální školení. Mgr. Farkaš – Chtěl by požádat, aby byly stručné výsledky z prvního školení prezentovány n jednání IT komisi. Ideálně by tam rád slyšel i bližší harmonogram spuštění školení na rozš správně, že modul v Moodle byl tedy vysoutěžen, dodán, převzat a nefunguje? Mgr. Jindra – Jedná se o funkci získanou na základě přímé poptávky. Modul byl nasazen do M fungovat, ale nefunguje, a tak řešíme s dodavatel, aby jej dopracovat. Mgr. Farkaš – Proč to nebylo řešeno od začátku přes ÚKUK? Mgr. Jindra – Od začátku se to řešilo přes ÚKUK, ti nám původně sdělili, že to funguje, al nám bylo sděleno, že to tak není. Není to větší zásadní problém, po technickém dodělání mo problém spustit školení plošně. Mgr. Farkaš – Děkuje za dovysvětlení. ****************************************************************************************** * 4. Vývoj v oblasti kyberbezpečnosti ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš – Naposledy jsme řešili Strategii kyberbezpečnosti. Jaký je stav projednávání je její implementace? Bude rád i za informace o průběžných pokrocích. Mgr. Jindra – Máme zde dokument Strategie kybernetické bezpečnosti, což je výhled na 4 rok harmonogramem, ale dotaz byl nejspíše na Bezpečnostní příručku. Snažíme se to stavět podle Akademické bezpečnosti. Při stanovování toho, v jakém rozsahu se bude systém stavět, tak j 17 zaštiťovacích politik, kdy jedna hlavní bude vydána pro celou UK ve formě OR. Tato poli jednou projednána na KR, nyní je k připomínkám na právním odboru. Během listopadu bychom t mohli pro celou UK vydat. Druhou dílčí politikou je Bezpečnostní příručka, která šla skrz tajemníky k připomínkám na srpna, těch dorazilo nemnoho, po reakci na připomínky si tajemníci vyžádali druhé kolo při nyní vypořádáváme 109. Materiál po zapracování připomínek půjde znovu na KR. Spolu s tím j příručka projednávána na CEPIT, od nichž jsme také dostali několik podnětů. Ještě, než to vydání formou OR, tak to půjde k projednání na Komisi pro IT, protože nová verze se bude l již prezentované. Obecně v oblasti kyberbezpečnosti děláme školení, soutěžíme tzv. sken zranitelností, kde j zakázka, analyzujeme velmi podrobně dopady evropské směrnice NIS2, které zasáhne do oblast informačních systémů a rozšíří rozsah významných informačních systémů, které nově spadnou vyhlášku o kybernetické bezpečnosti. Aktivně jsme se podíleli na připomínkování zákona o k bezpečnosti. Zaslali jsme přes 120 připomínek, z nichž 70 % bylo přijato či nějakým způsob V neposlední řadě běží CRP projekt, jehož výstupy můžeme prezentovat v prosinci – připravu řízení dodavatelů, která by měla udělat analýzu stávajících smluv na informační systému, d jak upravit stávající smlouvy. Připravujeme obdobné znění i ve vazbě na evropskou směrnici Khatibi – Proč na UK neprobíhá povinnost změnit hesla po více jak půl roce, což by byl dob Hradci je povinnost heslo měnit co 6 měsíců a zároveň nemít stejné heslo, jako v posledníc Druhá věc je, že by bylo vhodné se zamyslet nad tím, zda nenavázat přihlašování se do inte sítě přes fyzický klíč, než přes uživatelské ID a heslo. Třetí věc je, zda je možné zde zm někde dohledat či zda bude možné jej dostat e-mailem. Moc děkuji. Mgr. Farkaš informoval, že většina informací o kyberbezpečnosti není uváděna ve veřejných důvodu možné zneužitelnosti těchto údajů. Což je i důvod, proč není např. harmonogram veře Mgr. Jindra  odpověděl ohledně rozdílných požadavků na sílu či změnu hesel napříč univerzi má nastavenou velmi přísnou politiku ohledně jejich měnění, na úrovni UK nejsou požadavky hesel sjednoceny, nemáme jednotné požadavky např. na to, jak by se měla hesla opakovat. Ne necentralizováno. Jedna z nyní tvořených politik se tím bude však zabývat. Nicméně je to v jako další politiky – např. pro bezpečné chování uživatelů, zálohování a dlouhodobé ukládá výměnu a předávání informací, pro bezpečné používání mobilních zařízení, politika ochrany atd. Každý z dokumentů vyžaduje dobrou analýzu praxe na fakultách, abychom na jejich stáva navázali a nepřicházeli s direktivní změnou. Co se týče harmonogram strategie, tak ten není problém komisi zaslat, ale je to zatím inte Khatibi se přimluvil za zvážení zavedení fyzického klíče coby podmínky pro přihlašování se sítí. V současné době je to jedním z nejlepších způsobů, jak zajistit ochranu dat. Je zde fyzické klíče implementovat? Ing. Kalika – Máme připravenou infrastrukturu v rámci dvoufázového ověřování. V tuto chvíl na Microsoft technologii, kde se musí manuálně přepisovat znaky. V rámci NPO však připravu ověřování za pomoci mobilního telefonu, což by mělo být uživatelsky komfortní. Je to součá témat, které by rádi měli hotovo v Q2/2024. Ví, že dvoufázové ověřování není vždy uživatel ale je to dobrý způsob, jak bezpečnost zajistit. Mgr. Farkaš doplnil, že se jedná o přihlašování přes CAS, které by mělo být doplněno o dvo ověřování. Mgr. Farkaš – Kdy vyjde Bezpečnostní příručka, ať víme, kdy ji může komise projednat? Mgr. Jindra – Na prosincové jednání Komisi pro IT to zcela jistě předložíme, jen co se uzd kyberbezpečnosti. Mgr. Farkaš – Zákon o kybernetické bezpečnosti byl naposledy projednáván v březnu. Jaký je implementace na národní úrovni? Mgr. Jindra – Neví z hlavy, je to navázáno na účinnost směrnice. ****************************************************************************************** * 5. Digitalizace žádostí v SIS ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš stručně uvedl problematiku a přivítal Adama Nejedlého z PedF, kde se téma proj intenzivně. Nejedlý – Jde primárně o agendu vyplývající ze zákona o VŠ. První je podání, které by šlo dle vyjádření právního odboru RUK, legislativa tomu nebrání. Jedná se např. o přerušení st zkoušek, přiznání stipendia, uznání doby rodičovství. Pak jsou zde žádosti: o individuální dodatečný zápis, výmaz zápisu předmětu, změna vedoucího závěrečné práce, změna práce z min programu a přezkum. Další skupinou jsou oznámení: změna trvalé adresy, odstoupení od obhaj těmto záležitost máme kladné stanovisko právního odboru RUK, že by to šlo řešit přes SIS. aby to šlo, protože je to vše zatím papírově. Studijní oddělení PedF se nyní topí v papíre proděkanka by ráda toto téma protlačila. Nevíme, zda se nyní čeká na SIS4 nebo zda je třeb Žádostí či co blokuje přepnutí do elektronické formy. Rád by k tomuto slyšel vyjádření. Mgr. Farkaš – Zasahuje to dvě agendy: SIS a elektronický oběh dokumentů. Ví, že modul Žádo aktuálním SIS již upravoval dle požadavků PedF, ale neví, kde to tedy nyní vázne. Ing. Kalika – Jedná se o dost rozsáhlý balíček, do kterého spadají i Žádosti. Problém je p vypořádat a zaplatit celý objem toho, co představují nejen Žádosti, ale i další části balí odpracované bez finančního krytí. Hledáme cestu, jak to dotáhnout do provozní podoby. Velk odpracovaná, ale není to otestované a připravené na provozní režim, což bude třeba projít. nějakým způsobem dořešit a dát to do plánu prací stávajícího dodavatele, tedy Erudia. Je t hlavních témat. Nejedlý – Týká se to i ostatních fakult nebo se to týká jen PedF? Ing. Kalika – Bude to následně fungovat pro všechny. Nyní se to snažíme dostat do provozní není to dotažené. Je to každopádně jedna z našich priorit. Pohybujeme se nyní časově v tom případě koncem Q1/2024. Do poloviny roku 2024 tam máme více věcí, ale toto je první z nich března mělo být hotovo. Neříká, že již budeme mít vyřešeno všechno, např. stipendia budou protože u nich procesy fungují trochu jinak na každé fakultě, ale modul bude dopracován. Nejedlý – Budete tedy najíždět pomalu, kdy v modulu budou spouštěny jednotlivé žádosti či Ing. Kalika – Je tam řada témat, která představují stovky či tisíce hodin, u nichž je třeb testování. Musíme ozkoušet, zda to je nasaditelné, a pak dotáhnout a zprovoznit jednotlivé Mgr. Farkaš – Jsou to tedy dva moduly s názvem „Žádosti“? Ing. Kalika – V rámci SDG jsme vytvořili modul, který byl specifický a vznikl ještě před B Tento první bod musel být splněn do konce září, a byť je to nyní využité, tak je dobře, že připravené pro další technologicky pokročilejší řešení. Je to nyní vzorem/šablonou pro dal Mgr. Farkaš – Takže vlastně máme dvě aplikace, jednu od Erudio a jednu kvůli SDG. Co nám b tu SDG aplikaci a použít ji pro studijní agendu? Ing. Kalika – To uděláme, je třeba dokončit to do funkční podoby. Aplikace vzniklá k SDG j Erudiu je nainvestováno nyní několik tisíc hodin, kdy se je třeba jen dokončit poslední po modul dostal do provozního režimu. Mgr. Farkaš – Proč se tedy dělalo samostatně SGD a nebyla raději dokončena aplikace od Eru Ing. Kalika – Tak či onak by se to muselo udělat, stávající moduly Erudio jsou produkty od let zpátky a je nutné se technologicky posunout. Naše aplikace využívá jiné technologické Prof. Černý – Vždy, když slyší, že je investováno tisíce hodin programování, tak by jej za normální? Ing. Kalika – Bohužel musí konstatovat, že není. Prof. Černý – Má pocit, že jsou ty tisíce hodin neuvěřitelné, rychlost a kvalita produktů Ing. Kalika – Nyní začínáme výrazně měnit princip zadávání, řízení, kontroly a objednávání Prof. Černý – Přijde mu, že z minulosti tady někdo musel mít odpovědnost. Vše zde vyšumí, by bylo vhodné někoho dohledat a potrestat. Ing. Kalika – Dle toho, jak byla postavená smlouva s Erudiem, se nikdo dohledat nedá. Jakm požadavek v SUPovi, tak tam není nikdo podepsán. Mgr. Farkaš – Za minulého vedení spadala gesce IT přímo pod rektora, tedy prof. Zimu, kam část odpovědnosti. SIS částečně spadal pod studijní proděkanku, tedy prof. Králíčkovou. Prof. Skopal – Tím, že je to záležitost stará skoro 20 let, tak to prošlo rukama mnoha lid převzal v nějaké neideální podobě a špatně se tedy rozklíčovává, kdo může za co. Důležitá těch tisících hodinách byly zahrnuty i konzultace. Platili jsme Erudiu za to, že si schraň znalosti, které nyní od nich chceme dostat k nám. Ing. Kalika – Nově je zaveden mechanismus, že konzultace budou účtovány přímo tomu, kdo si Chceme je minimalizovat. Prof. Černý – Přijde mu smutné, že se do toho nasypalo půl miliardy a vypadá to tak, jak t Prof. Skopal – Sice to stálo půl miliardy, ale SIS zde funguje 20 let, běží a svou funkci spadne. Nyní však řešíme, jak ho udělat dlouhodobě udržitelný. Můžeme hledat viníka, ale t Ing. Kalika – Hledáme cestu, jak se překlenout přes minulé období. Problémy jsou od začátk Erudio pracují stejní lidé, neposouvali se technologicky dopředu a využívali toho, že jsou metodici a mohli tak doporučit řešení, které nemělo alternativu. To je stav, který se nyní narovnat. Prof. Skopal – Chce předložit koncepční materiál, jak se SIS (starým i novým) chceme jít d modulů a vlastních kapacit. Naším dlouhodobým záměrem je narovnat smlouvu s Erudio – nyní dodatek, který není sice ideální, ale zlepšuje situaci oproti minulosti. Erudio zároveň pů a potřebujeme to od nich převzít. Aktivně jsme nově najali dva programátory, které budeme starý SIS, aby jej mohli převzít. Nebudou dělat nic nového, ale budou čerpat znalosti, kte Erudio, abychom byli schopni starý SIS převzít, držet jej v provozu a případně mírně rozví zde běží aktivita nových modulů, kdy chceme věci ze starého SIS přesouvat do nových modulů smlouvu s Erudiem sice můžeme, ale co se stane za rok? Nyní si to nemůžeme dovolit. Ing. Kalika – Je tam více problémů. SUP je produkt Erudia a veškerá znalost v něm je posta technologii, kterou má Erudio. Máme sice kopii, ale ta není funkční, jsou to jen data. Při fungování na novém helpdesku, nechceme být ve vleku dodavatele. Bc. Erbeková – Zajímalo by ji, jak se tento ne/vývoj komunikuje směrem na fakulty? Přijde studijní proděkanka PedF je v komunikačním vakuu. Prof. Skopal – Vznikne materiál, ale dílčí věci jsou komunikovány více jak rok na CEPIT, k ze všech fakult a součástí. Jejich úkolem je to následně předávat dál, je třeba se podívat je. Není to jen IT platforma, jsou tam zástupci za studijní oddělení i tajemníky. Ing. Kalika – Bylo obtížné cokoliv komunikovat, než jsme si prošli veškeré smlouvy a zjist funguje. Systém je rozsáhlý, setrvačnost a hmota je zde obrovská. Jsou v tom nainvestovány stovky člověkolet. Nejedlý – Toto byla agenda studijní, ale co agenda akademická? Jde o cestovní výkazy apod. nějaký modul nebo aplikace? Mgr. Farkaš – Cestovní výkazy si fakulty řeší samy, každá to má jinak a v jiných systémech Ing. Kalika – Problém je složitější v tom, že je to navázáno na fakultní ekonomický systém není kompatibilní s ostatními systémy. Každá fakulta má trochu jiný číselník a nyní je sna Máme zde dva majoritní ekonomické systémy, které se snažíme přiblížit, aby to bylo propoji pak napojené financování cesťáků, což je výjimka, která se nedá nyní vyřešit jednotlivě. ****************************************************************************************** * 6. Digitalizace procesů na UK ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš – Rád by se vrátil opět k tématu elektronických podpisů, což zde bylo řešeno v jakém je to stavu? Ing. Kalika – Měli bychom mít konečně vypsané výběrové řízení na dodavatele bloku infrastr podepisování, resp. infrastruktury důvěry. Opět je termín na konci Q1/2024, kdy by mohlo b řešení. Je to služba pro kohokoliv, kdo si ji vyžádá. Jedná se o pokrytí legislativních po provázání na studijní systém a spisovou službu. Je to robustní řešení připravené na podepi EU, kdy si budeme moci vyměňovat dokumenty např. s jinými univerzitami. Počítá se s využit Erasmus Without Paper. Je tam i přidružený projekt, kdy to již zkoušíme s ostatními univer připraveni, je to jen o tom, jak se zadefinují dokumenty a kdo bude oprávněn je podepisova Mgr. Farkaš – Nebudeme si to pronajímat jako službu, ale nakupujeme přímo hardware? Ing. Kalika – Snažili jsme se cenu srazit ve spolupráci s ČVUT, jelikož nebudeme muset nak zařízení, ale zazálohujeme se u partnera. Je to výhodný cluster v tom, že děláme jen půlku Prof. Černý – To se bude týkat RUK agend nebo i agend fakultních? Ing. Kalika – Je to služba, kdo to bude chtít využívat, tak bude moci. Mgr. Farkaš poděkoval a požádal o informaci k digitalizaci procesů za pomoci spisové služb Mgr. Jindra – Buduje se modul s technickým řešením, které má poskytovat kvalifikované elek certifikáty. Screening na fakultách ukázal, že někde jsou certifikáty postavené docela dob tokenech, jinde to naopak neodpovídá legislativě. Pro specifické agendy máme zákonnou povi označovat elektronickými značkami. Spisovka ověřuje validitu elektronického podpisu, na če založen již systém nezkoumá. Pokud jde o digitalizaci obecně, tak ESS má sloužit k tomu, ž centrální evidenci dokumentů spravovaných i v jiných informačních systémech. Dává jim iden závěrečné dokumenty jsou následně ukládané ve spisovce, která umožňuje i jejich elektronic Má to být nástroj pro centrální skartaci dokumentů i systém pro centrální evidenci dokumen nezapisují nikam jinam do jiných systémů. Poslední rok řešíme prohlubování integrací mezi informačními systémy. Např. nyní máme hotové napojení na ekonomický systém, letos bychom r poplatky. Vypsali jsme školení pro zaměstnance, kdy se snažíme našim zaměstnancům vysvětli je elektronický podpis, jaké má mít náležitosti, že naskenovaný papír nemá stejnou váhu. Z konzultace s odborem spisové služby. Aktivně řešíme konverze, zda ji chceme zavádět, jaké co to bude obnášet. Mgr. Farkaš – Bude probíhat certifikace ESS, která musí být vyhotovena před napojením na c registry. Mělo být hotovo již letos, jaký je v této oblasti posun? Mgr. Jindra – Udělali jsme penetrační testování před napojením ESS na centrální registry. zranitelnosti odhalené se nám povedlo ve spolupráci s dodavatelem odstranit. Pokud jde o n základní registry, tak jsme schopni jej spustit, ale nyní bychom to nevyužili. Máme ale ak na NIA. Co se týče atestace, tak již máme známy atestační scénáře, kdy si každý poskytovat nastavit spisovou službu tak, aby odpovídala jednotným scénářům. Je tam řada subkritérií, služba splňovat. Současný systém je od roku 2023 používán všemi fakultami a součástmi, mám jednotný systém evidence dokumentů, což považuje za velký úspěch. Věříme našemu dodavateli používán i jinde. Atestováni tedy zcela jistě náš dodavatel bude. Nyní je situace taková, příštího roku se musí dodavatelé přihlásit do atestů, pokud jej nesplní, tak mohou orgány používat neastestovanou spisovku po přechodnou dobu dvou let, ale pokud není atestace spln dodavatelé zakázáno nabízet produkt jednotlivým subjektům. S dodavatelem aktivně komunikuj že atestací dodavatel skutečně projde. ****************************************************************************************** * 7. Návrh Plánu realizace Strategického záměru Univerzity Karlovy 2021–2025 pro rok 2024 ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš informoval, že mu nikdo k materiálu nezaslal žádné komentáře. Zaujala jej však společného procesního portálu. Nad rámec toho není pro komisi nic specifického, co by se I Má někdo další připomínky? Prof. Černý – Již připomínkoval materiál na Studijní komisi, co se týče IT agendy, tak žád Je rád, že je formulace v této oblasti jasná a kontrolovatelná, na rozdíl od některých nes soft odstavců, které znějí hezky, ale jsou bezobsažné. Návrh usnesení: Komise pro IT AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k Plánu realizace strategického záměru Uni pro rok 2024. Hlasování 8-0-0 Schváleno ****************************************************************************************** * 8. Různé ****************************************************************************************** Mgr. Farkaš – Má prosbu, aby na stránce ÚVT s informací o podpoře Microsoft365 bylo uveden fakultním správcem. Bylo by dobré uvést, na které konkrétní osoby se mají lidé obracet. Na stránkách fakult to je špatně dohledatelné. Ing. Kalika – V dalších dnech je naplánováno jednání s IT správci z fakult, bod tam nadnes kontaktních osob doplníme. Mgr. Farkaš – Trochu dojde ke komplikaci situací se studentskými e-maily, materiál komisi adrese „@student.cuni.cz“ existují mailboxy, kterých si nikdo během dvou let nevšiml, což Prof. Skopal – Existuje tam teoreticky 120 tisíc schránek, ale živých je asi jen 200 strán však snadno odstraníme. S kol. Potužníkem jsme zpřesnili, jak budou vypadat ID čísla v adr jasné, že všichni studenti budou mít tři číslice. Bude to vlastně další typ loginu. Prof. Černý navrhl, aby se v rámci doplňkové činnosti UK prodávalo trojčíslí „007“. Mikulčák – Má dotaz na NIA, protože přišel na to, že nelze vybrat bankovní identitu jako i Proč tomu tak je? Mgr. Jindra – Mohli jsme si vybrat více možností přihlášení, zvolili jsme přihlášení přes schránku. K bankovní identitě jsme nepřistoupili proto, že bychom museli platit bankám nem to, že bankovní identitu využíváme. Ing. Kalika – Měli jsme schůzku se zástupcem bankovních identit, kdy buď nabízejí tuto slu částku ve výši statisíc Kč ročně, což nevyužijeme, jelikož to využijeme jen při iniciační se do studia. Většina VŠ tedy bankovní identitu nevyužívá právě kvůli poplatkům. Prof. Černý – Zhostil se záležitosti předat Studijní komisi podnět ohledně klikacích závod to povedlo vysvětlit v čem spočíval problém. V návaznosti na to vzniklo usnesení Studijní žádá kolegium rektorky o analýzu stavu, který vede ke klikacím závodům, a žádá o nalezení zamezit. Předseda komise Mgr. Andrej Farkaš poděkoval přítomným za účast a zasedání ukončil. Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Schválil: Mgr. Andrej Farkaš, předseda Komise pro IT AS UK