Zápis ze zasedání Komise pro vědu AS UK ze dne 15. listopadu 2023 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přítomní: PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Mgr. Anna Altová (PřF), Doc. Mgr. Cyril Brom, ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), Mgr. Andrej Farkaš (MFF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LFHK), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), Prof. MUDr. Z Ph.D. (3.LF), doc. Jiří Mrázek, Th.D. (ETF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Ph.D. (FF), Mgr. Karolína Štauberová (KTF), prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. (2.LF), doc. RNDr. CSc. (MFF), Hosté: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. ( Program: 1. Zahájení a zprávy pana prorektora z oblasti vědy 2. Výkonové indikátory 3. Nominace členů do Pracovní skupiny pro monografie v rámci Systému výkonových ukazatelů 4. Návrh struktury Hodnotící zprávy výzkumných oblastí (Cooperatio) ****************************************************************************************** * 1. Zahájení a zprávy pana prorektora z oblasti vědy ****************************************************************************************** Dr. Greger přivítal prof. Krištoufka a dr. Fontanu. Následně seznámil přítomné s návrhem p jednání. Prof. Krištoufek se ujal úvodních informací ohledně vývoje situace od posledního jednání K AS UK – Připravuje se novela zákona o VŠ a nová „130“, blížíme se k finální podobě zákonů. oproti stavu „130“ v průběhu léta se nekonají, u novely zákona o VŠ se řešila v posledních stipendií, zejména technikálie. Budeme v návaznosti na to řešit novelizaci Stipendijního a UK, ale to je asi spíše záležitost pro Studijní komisi AS UK. Musíme pro fakulty nastavit nichž se budou rozdělovat finance mezi jednotlivé oborové rady. ****************************************************************************************** * 2. Výkonové indikátory ****************************************************************************************** Dr. Greger – Jaký bude nyní harmonogram? Má se to přepočítat, půjde to do Rozpisu. Ale uvi před tím nějakou finální verzi modelací? Jaký je v této oblasti časový výhled? Prof. Krištoufek – Napočítání ve standardním harmonogramu by mělo proběhnout v únoru, což počítáním celkového Rozpisu. Dr. Fontana – Jsou to dvě kategorie věcí: první je záležitost kompletace finančních dat, c spolu se sběrem dat od fakult na výroční a bilanční zprávy. Pro samotné rozpočtení finančn termín trochu delší, to si řeší ekonomické oddělení, ale očekáváme, že to bude hotové do b taková můžeme mít dříve, nicméně se následně verifikují, probíhá jejich křížová kontrola, Standardně je Rozpis předkládán v dubnu či květnu. Dr. Greger – Modelový výpočet, který byl součástí indikátorů a je o rok posunutý, tak bych návrh mohli na komisi vidět v březnu? Dr. Fontana – Ti, kdo mají jako první kontrolovat správnost dat vzešlých od ekonomického o tajemníci a děkani. Rádi následně komisi zašleme finální verzi, ale chceme podklady jako p fakultami a ověřit jejich správnost. Dr. Greger – Rozumí, děkuje za doplnění, šlo mu alespoň o odhad časového harmonogramu. Dr. Fontana – Bude to předloženo buď v březnu nebo v dubnu, závisí to zejména na státním r Prof. Krištoufek – Duben je za něj reálný, v lednu a únoru bude probíhat mnoho náročných d záležitostí okolo pětiletého hodnocení. Na jaře ale nebude problém ukázat alespoň modelace pohrát si s nimi. Druhá otázka je SSCI a případné zahrnutí také časopisů ESCI, kdy by to n až dva roky běžet relativně podobně, kdy bychom mohli diskutovat věci, které jsme zazávazk Hindawi, potažmo monografie. S tím počítá, že proběhne v dalším kole. Co se týče rozšiřová tak by byl zatím relativně opatrný ohledně ESCI – není totiž příliš jasné, co v něm je, ja koeficienty apod. Osobně nemá k dispozici např. srovnání SSCI a Scopus, neví, která z těch dle něj prestižnější. V roce 2024 by do toho zkrátka zatím nezasahoval, nejdříve potřebuje to funguje. Dr. Greger – Napočítáno to bude bez ESCI, v březnu se k této diskuzi můžeme pro další roky budeme lépe vědět, jak se ESCI počítá. ****************************************************************************************** * 3. Nominace členů do Pracovní skupiny pro monografie v rámci Systému výkonových ukazatel ****************************************************************************************** Dr. Greger – Vysvětlil, jak bude pracovní skupina složena. Za AS UK bude delegováno 6 osob následujících 7 osob: Karel Šima (FF UK), Michal Kubát (FSV UK), Michal Říha (PF UK), Davi UK), David Vopřada (KTF UK), Miroslav Sedláček (PF UK), Jiří Mrázek (ETF). Navrhnul jednot krátce představit, aby komise věděla, o kom hlasuje. Dr. Šima – Děkuje za slovo. O členství v pracovní skupině má zájem proto, že právě on navr zahrnul i seznam CRISTIN. Rád by poskytl expertní podklady, které následně můžeme využít p seznamu. Prof. Kubát – Je členem komise pro vědu, s touto záležitostí má své zkušenosti, na fakultě záležitosti věnoval i z pozice proděkana pro vědu. Rád by své zkušenosti poskytl dále. Dr. Říhu představil dr. Greger, kolega je také členem komise, dotazoval se na plénu zejmén CRISTIN, jak se o některých výstupech rozhoduje, upozornil na to, že jsou některá nakladat automaticky brána na nižší váhu, kdy se jedná spíše o obchodní model, nikoliv model, který kvalitě. Dr. Greger – Rád by diskutoval rozdíly mezi českými a zahraničími nakladatelstvími v CRIST více úrovní než jen dvě apod. Rád by nejen doplňoval, ale chce otevřít diskuzi i nad tím, se zahrnutím Grady a dalších nakladatelství na seznamu. Některým oborům by mohlo uškodit, snadno publikovat nekvalitní počiny. Doc. Vopřadu představil dr. Greger. Jedná se o extramurálního člena komise. Jsme si jisti, nominantem fakulty, zastupuje humanitní vědy a teologie. Dr. Sedláček je extramurálním členem ekonomické komise. Jedná se o výkonného redaktora čas má podporu od vedení PF. Doc. Mrázek je také členem komise, je nominován za ETF, aby se pohlídalo, že tam jsou neje i naše nakladatelství, které mají solidní teologii. Bylo by dobré, aby tam někdo za teolog u tohoto oboru pohlídal. Dr. Greger poděkoval za představení nominovaných osob a zahájil tajné hlasování. Po jeho u přítomné s výsledky – ze 7 nominantů bylo voleno 6 osob, kdy nejméně hlasů získal dr. Sedl Zbylým šesti úspěšným dr. Greger pogratuloval. Výsledky hlasování budou zaslány prof. Kriš ****************************************************************************************** * 4. Návrh struktury Hodnotící zprávy výzkumných oblastí (Cooperatio) ****************************************************************************************** Prof. Krištoufek – Pětileté hodnocení za roky 2019-2023 a jeho konstrukce se snaží co nejv z nového agreementu, Research Assessmentu, kdy chceme být co nejvíce kvalitativní a kvanti potlačit na minimum. Chceme ukázat a hodnotit to nejlepší, co ve vědních oblastech máme. V pracuje s vědní oblastí, ne tolik s fakultami. Hodnotící zpráva je rozdělena na pět hlavní dát hodnocení jasnou strukturu. Bude rád za případné připomínky, rádi je zapracujeme. Prof. Trka – Kolikrát se sešla pracovní skupina pro hodnocení? Prof. Krištoufek – Sešli jsme se šestkrát. Tento materiál byl představen na RKR v září, pr základní debata a již jsme nějaké připomínky obdrželi. V první části zprávy se jedná o základní údaje o vědní oblasti, který nemá mít více jak 5 je jednou z datových částí, která byla detailněji prodiskutována. Bude poskytnut základní přehled s tím, že na rozdíl od minulého hodnocení nepůjde do detailů. Bude se jednat o zák pro hodnotitele, popsat jim jaká je struktura oblasti apod. Tato část je primárně popisná, základního výhledu této oblasti. Doc. Dolejší – Vítá, že vzniknou čitelné hodnotící zprávy. Jak se ale naloží s výsledky to Jaká je představa o globální struktuře rozdělování financí? Prof. Krištoufek – Toto již bylo částečně vydiskutováno. Myšlenka je taková, že výkonové i propíšou částečně do prostředků DKRVO a výsledky tohoto hodnocení budou vstupovat do Princ váhy, které pro rok 2024 jsou 95 % historického a 5 % dle výkonu. V roce 2026 by mohl být % dle výkonových ukazatelů, kdy by toto bylo následně přenásobeno koeficienty z pětiletého Navazuje to tedy na to, co je v Principech již nyní. Můžeme nyní indikovat, jaký je plán, projednání proběhne až pro Principy na rok 2026. Dr. Fontana – Padla otázka, zda se novými koeficienty budou násobit sumy z počátku nebo su koeficienty. Plán je takový, že se bude jednat o sumy vynásobené prvními koeficienty. Dr. Greger – Děkuje, to bude asi součástí debaty na Ekonomické komisi AS UK. Prof. Krištoufek – Máme pětileté hodnocení s tím, že do toho každý rok vstupují výkonové i jsou počítány každý rok. Zbytek debaty by nechal na Ekonomickou komisi. Doc. Dolejší – Podstatnou část hodnocení udělají mezinárodní hodnocení, což je dobře. Máme zprávu, jak probíhá hodnocení kvality u našich partnerů, např. v rámci 4EU+? Prof. Krištoufek – Naši partneři nejsou příliš sdílní, co se týče konkrétních postupů. Je to, že cíle jsou velmi jiné. Systémy, kterými dostávají naši partneři finance na vědu, jso tím, co máme u nás. Souvisí s tím i různá úroveň de/centralizace těchto univerzit. Dr. Šima – Když to srovná s minulým hodnocením, tak mu zde chybí zprávy za jednotlivé faku tedy informaci o rozložení oboru mezi jednotlivé fakulty získají jen z tohoto krátkého dok Hodnotitelé mají totiž tendenci se do organizace instituce dívat hlouběji. To, že se v tét zprávě fakulty řeší minimálně, může být z pohledu hodnotitelů velmi problematické. Má za t vědět více informací, aby oboru lépe porozuměli. Prof. Krištoufek – Chceme hodnotit vědní oblasti, zda v nich jsme nebo nejsme dobří. To, ž roztříštění, je pak náš problém. Že máme nestandardní strukturu fakult víme. Je možné, že dospěje k názoru, že jistá vědní oblast není příliš kvalitní, a to i z důvodu jejího rozlo více fakult. Toto hodnocení reaguje i na předchozí hodnocení, kdy nás hodnotitelé vyzývali abychom raději hodnotili po oblastech, a ne po fakultách. Chceme zároveň, aby bylo hodnoce Hodnocení fakult tak bude nepřímé, budeme je hodnotit jako součet vědních oblastí, na kter podílí. Prof. Trka – Vědních oblastí pro LF je cca 17, každá z fakult se účastní 12-13 z nich. Vel zajímá, jak vznikne souhrnné hodnocení fakulty. Jak se udělá průměr z tolika vědních oblas fakultu? Jeho představou bylo, že si UK najde centra excelence. Zatím mu to ale zní tak, ž průměr. Prof. Krištoufek – Souhlasí s řečeným. Chceme, aby hodnocení ideálně našlo a identifikoval skvělé. Sebe-evaluační zpráva je konstruována jako nominace toho nejlepšího, nehledáme ted Nominace budou tedy ne za fakulty, ale chceme, aby fakulty spolupracovaly a našly to nejle nehledě na to, odkud to je. Když chceme hodnotit to nejlepší, tak se může stát, že to u ně či oblastí bude velmi průměrné. Pokud je to nejlepší tvořeno jen jednou fakultou v dané vě tak se také ukážou další věci. Např. že daná vědní oblast tam má buď mnoho lidí (což ale n ukazatel). Budeme se dívat, jaká část prostředků Cooperatio jde na danou vědní oblast dané celkově soutěžních prostředků mimo program Cooperatio na tuto vědní oblast jde v rámci dan bude sloužit jako váhy pro hodnocení vědních oblastí, které následně vstoupí do hodnocení Cílem není najít průměr, ale když se podíváme přes tyto váhy, tak zjistíme, že na fakultě hlavní oblasti, jejichž váhy jsou nejvíce relevantní. Zbylých 15-20 % může být tvořeno zby oblastmi. Na toto jsme mysleli a pracujeme s tím, debatovali jsme to detailně. Doc. Dolejší – Děkuje za předchozí diskuzi. Externí hodnotitele by mělo zajímat, co po nic řečeno: když se budou nominovat ty nejlepší výsledky, tak se ohodnotí na lepší část toho v tom se zároveň přiživí i ty části, které zas tak dobré nejsou. Bude to tedy stimulační mom ukáže, že obor má potenciální tahouny, kteří mohou obor na fakultě pozvedat. Je tedy v poř moci i jiná fakulta na tomto přiživit, jen proto, že je ve stejném Cooperatiu? Prof. Krištoufek představil druhou část hodnotící zprávy, která bude popisovat personální (profesoři, docenti, Ph.D. studenti). Součástí bude i rozdělení dle věků. Je zde možnost n klíčových osobností oboru. Poslední část se týká juniorní vědy. Pracujeme s možností rozdě 2-3 úrovně, aby jich mohlo být i více v případě velkých vědních oblastí. Dr. Šima – Rád by se vrátil k hodnocení fakult. Protože nominace jsou zatím na úrovni špič zpravidla. V minulém hodnocení šlo o desítky či stovky výstupů o pracovnících v dané oblas hodnotitelé i informaci o velikosti oboru na univerzitě. Jak se to hodnocení toho nejlepší fakulty? Protože kvality oborů se nějak přepočtou na známky pro fakulty, ale reálně to neb kvalitu vědy na konkrétních fakultách. Je třeba toto komunikovat otevřeně, aby fakulty věd známky budou znamenat. Počítá se se zapojením rad Cooperatií, ale má pochybnosti, že budou při výběru těch nejlepších výsledků v oboru napříč univerzitou. Při střetu více fakult to vyjednávání uvnitř rad, kde se reálně bude to nejlepší určovat. Doufá, že bude RUK tyto di Dr. Greger – Je třeba si citlivě nastavit, kolik výstupů budeme chtít. Někde bude snadné p nejlepších výstupů, zatímco když sesbíráme u jiných oborů 50 výstupů, tak tam nutně budou průměrné výsledky, a to z důvodu velikosti tohoto oboru. Pak se dostáváme k tomu, co říkal pokud bude mít fakulta mezi těmi 50 výstupy svůj 1 excelentní výstup, tak bude mít obdobno na financích jako jiné fakulty, které mají v tomto oboru více excelentních výstupů. Rád by výstupů nastaven správně, abychom se nedobrali k výsledku, že jsou všichni buď průměrní, č excelentní. Doc. Dolejší – Je přirozené, že se podíl na výsledcích vědy váží tím, co do toho jednotliv investovaly, obdobně jako u investičních portfolií. Přimlouvá se zároveň za to, aby se pos velikost oboru. Prof. Krištoufek – Paralela s investičním fondem v obecné rovině sedí, a od toho pak vyplý Ohodnotíme sice to nejlepší, ale skutečně nehodnotíme fakulty přímo. Kdyby existovala faku prostředky směřují pouze do excelentních oblastí, tak je jistě excelentní i daná fakulta s Nedovede si však představit případ fakulty, která by byla „free-rider“, a doufá, že taková nenastane. Myšlenka vah je taková, aby zdůraznila důležitost fakulty v jednotlivých oborec toho, že by hodnocení nehodnotilo fakultu jako takovou. Nás nejvíce zajímá to, v čem je fa co nejlepšího je schopná udělat, na to se nás ptají i naši partneři. Má proto za to, že to reprezentativní bude, ale jinak to udělat nejde si myslí. Doc. Brom – Ono se to tedy ještě asi bude řešit na ekonomické komisi, ale pokud chci přepo na peníze, tak známka nemůže zahrnovat jen špičku ledovce (excelentní vršek), ale i zbylou Uvažme krajní případ, kdy bychom měli velký obor, kde by vrcholek byl A, ale zbytek D. Cel A, jestli tomu dobře rozumí, protože to D nevidíme? Toto A bychom ale asi na peníze trojčl neměli. Doc. Dolejší – Ale takto by to přesně fungovalo. Je užitečné se alespoň trochu přiživit na oborech. Doc. Brom – Pokud by to takhle fungovalo, tak nejde o rozdělování prostředků na vědu obecn bonus za excelenci. Bylo by dobré to tak i od začátku nazvat, aby nevznikly šumy. Dále je velikostí oborů (fakult). Na MFF jistě někdo excelentní bude, ale má to relativně menší vá někdo excelentní na malé ETF. Prof. Krištoufek – Jak rozdělíme peníze je na nás, jak to nazývat je věc druhá. Bavíme se tvůrčí činnosti, kterou chceme nějak propsat do rozdělování prostředků na vědu, což je ale kterou je třeba oddělit. Rozumí, že jde těžko oddělit debatu o hodnocení a tu o financích, rád soustředil na to hodnocení samotné. Dr. Šima – Rád by se soustředil na otázku počtu výstupů, které mají reprezentovat vědní ob opět odvíjí od velikosti dané oblasti. Dvacet někde může znamenat polovinu oboru, jinde 1 U minulého hodnocení se tyto kapacity dohodly dopředu, což vedlo k tomu, že nebyly některé porovnatelné. Byla ale snaha vytvořit tabulku, která zahrnovala známkování fakult a oborů. jasně říct, že to se tentokrát konat nebude, že budeme hodnotit čistě obory a přepočet zná bude skutečně nepřímý. Známka tedy nebude odpovídat kvalitě vědy na fakultě, což bude velk je třeba vysvětlovat. Doc. Brom – To všechno chápe, jen abychom pak měli dost „dat“ (tzn. výstupů/známek z hodno smysluplné přepočítávání na peníze. Abychom si za tři roky smutně neřekli, že máme super v (formativní atd.), ale která nedává (matematicky) moc smysl převádět na peníze. Prof. Krištoufek – S tím souhlasí, ale má za to, že dat bude dostatek. Nyní jsme již v úro data již máme. To, do jaké míry chceme to hodnocení propsat, je samozřejmě věc druhá. S ná však nesouhlasí, skutečně si myslí, že toto hodnocení bude kvalitu vyjadřovat. Známky budo a z jeho pohledu budou reprezentativní. Chceme vědět, co děláme nejlepšího, to je úkolem t Průměr kvalitativně nejsme schopni ohodnotit. U počtu nominací by byl raději konzervativní navrhováno 20, nyní je návrh na 10. Je třeba se na to dívat optikou hodnotitele, který neb pročíst 50 výsledků dostatečně detailně. I proto je snaha upozadit hodnocení fakult, aby r oblastí skutečně vybraly to nejlepší a nesnažily se upřednostnit konkrétní fakulty. Tento postaven motivačně, protože z kvality budou benefitovat všechny fakulty. Dr. Greger – Problém vnímáme v tom, že jsou zde odlišné pohledy na to, co má být zahrnuto. ten, že by každá fakulta měla mít zahrnut nějaké své výstupy, byť by to mohlo vést k průmě přejí, aby bylo výstupů zahrnuto co nejvíce, aby to nebyly výstupy jen od jedné malé skupi najít nějaký střední model, kdy se např. z 50 nominovaných excelentních výstupů nalosuje n Doc. Dolejší – Jeví se mu to jako přijatelné. Pokud chceme vystihnout kvalitu, tak nominuj problémem je, že mají některé obory bohatou vnitřní strukturu, u níž je třeba nominovat ví nastavení systému se líbí, byť to může být nefér, pokud bychom se až zpětně dívali na to, výsledky vzešly. Prof. Krištoufek – Nominacím dělaným přes fakulty se chceme vyhnout, protože by to dopadlo říká prof. Trka, tedy že budou všichni automaticky B. Čísla u nominací jsou k diskuzi. Chá vědní oblasti jsou obrovské a mají mnoho podtémat, což může vést k návazné diskuzi o tom, nastavení dobré či zda s tím budeme nějak v budoucnu pracovat. Většinu komentářů vnímá jako pozitivně-konstruktivních a děkuje za ně. Zároveň tam nevnímá zásadní problém, za což je velmi rád. Budeme na tom dále pracovat a komisi bude i průběžně Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Schválil: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK