Adam Jurák ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** *========================================================================================= * *========================================================================================= ------------------------------------------------------------------------------------------ Student Vídeňské univerzity, stážista programu Erasmus na FF UK ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ (34 let) ------------------------------------------------------------------------------------------ Životní příběh Adama Juráka se začal psát 20. května roku 1989, a to předčasně, když na sv šestém měsíci těhotenství jeho maminky, Bohuslavy. Tehdy vážil sotva jeden kilogram a do r maminky přivítal také otec František a o dva roky starší bratr Ondřej. Ačkoliv okolnosti A byly nepříznivé, díky neskonalé péči maminky, která se o něj doma starala 7 let, vyrostl v chlapce s chutí k životu. Dětství Adam prožil v jihočeském Suchdole nad Lužnicí.  Po základní škole se jeho odhodlán projevovat touhou po poznání nových lidí a také krajů, kdy svá středoškolská léta strávil konkrétně v rakouském Gmündu. Zde studoval střední odbornou školu Schulzentrum – die Fachs wirtschaftliche Berufe, kterou zakončil maturitou. Jelikož byl Adam povahou zvídaný studen maturitou se rozhodl svá studia přerušit, aby se mohl zdokonalit v anglickém jazyce při un Cambridge. Po úspěšném složení maturitní zkoušky jeho kroky vedly na Vídeňskou univerzitu, obor Tschechische Sprache, Sprach-und Kulturwissenschaft. V roce 2023 zde pak Adam dosáhl titulu BA. Pokračoval v magisterském studiu Masterstudium Slawistik – Tschechisch na Unive O tom, že se Adam rád vzdělával, vypovídal také jeho zájem o studium latiny a řečtiny na u Německu v období letních prázdnin. Magisterským studiem navázal na své předchozí působení univerzitě, tentokrát při Ústavu slavistiky a Centru translatologie. Právě v tomto období využít mezinárodní spolupráce Erasmus, která mu naskytla příležitost ročního studia na Fil fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia v Praze si nicméně Adam příliš neužil, jelikož zimního semestru se 27. listopadu musel podrobit plánované operaci kolene, která jej krátc studijního života. O čtrnáct dní později mu však byla v důsledku nevhodně vyhodnocené poop lékařů diagnostikována hluboká plicní a cévní trombóza, která jej znovu upoutala na nemocn Tehdy psal své rodině: „Utekl jsem hrobníkovi z lopaty“, bylo to 13. prosince 2023. Z nemo propuštěn doslova pár dní před Vánocemi, ačkoliv se stále necítil zdravotně dobře. Přestož rozhodl se dne 21. prosince 2023 vydat do budovy Filozofické fakulty, aby zde vyřídil něko týkajících se jeho studia. Toto rozhodnutí se mu však stalo osudným, kdy stejně jako jeho byl i Adamův odchod z něj, velmi předčasný. Nedílnou součástí Adamova života byla jeho duchovní stránka. Již jako malý chlapec byl v t ovlivněn babičkou, která jej vedla k víře a křesťanským hodnotám. V duchu rodinné tradice a později také biřmován, čímž zpečetil svou náklonnost k Bohu. Adam ve víře nacházel klid snažil se žít podle Desatera Božích přikázání. Adam dovedl s lidmi komunikovat, viděl v nich vždy to lepší, vždy rád druhým pomáhal, byl povahu, a proto měl také přátele v mnoha zemích. Přátelé a rodina sehráli v jeho životě dů Vždy usiloval o to, aby si blízcí vzájemně pomáhali a dobře spolu vycházeli. Dokázal odleh atmosféru, rozdával vlídnost, radost a štěstí, přestože ho sám nakonec neměl. Za Adamova činy nehovoří pouze jeho vzdělání, ale především jeho osobnost a charakter. Byl dobrosrdečný a laskavý, pomáhal lidem svým vlídným slovem, které měl pro každého. Kdo z ná myslet na druhé, přestože se mu mnohdy nedostává téhož nazpět? Kolik z nás pomáhá nemocným kolik z nás je dokáže doprovázet na jejich poslední cestě? Takových není mnoho. S radostí při bohoslužbách ve vídeňském kostele jako hlavní ministrant. Nebyla slavnostní mše, na ní kadidelnici nebo nešel v čele s křížkem. Při farních slavnostech se staral o dobrou náladu českým pivem nebo domácím punčem. Ve Vídni se Adam zapsal jako dlouholetý hlavní ministrant ve farnosti Unterheiligenstadt. vzpomínají jako na ministranta tělem i duší, ale také dobrého člověka a kamaráda. V jednom uvedeno, že Adam byl „Čech rodem a Vídeňan volbou.“ Adamův srdečný pozdrav servus, kterým často všechny vítal, a který ho přesně vystihoval, n latinský význam – k službám – zcela odpovídal Adamovo vlastnostem ochoty a nápomocnosti. V písni se zpívá: Na rozloučenou řekni tiché „servus“, Ne sbohem, ne adieu, - Tato slova jenom bolí. Ale to malé slovíčko „servus“ Je milý poslední pozdrav, když se člověk musí rozloučit. „Servus, Adame! Děkujeme ti za toto úžasné přátelství a za to, že jsme s tebou mohli být.“ Milovaný Adam se obětoval i při své poslední cestě do nebe. Obdaroval svým tělem pět lidí, život. Byla to jeho poslední Boží pomoc. Do nebe přiletěl v pátek 22. 12. 2023 ten nejhodn který nám umožnil naposledy se rozloučit. Prosíme Tě, Pane Bože, dej mu své požehnání. Oremus Nedílnou součástí Adamova života byla jeho duchovní stránka. Již jako malý chlapec byl v t ovlivněn babičkou, která jej vedla k víře a křesťanským hodnotám. V duchu rodinné tradice a později také biřmován, čímž zpečetil svou náklonnost k Bohu. Adam ve víře nacházel klid snažil se žít podle Desatera Božích přikázání a vždy pomáhal bližnímu svému. To podtrhují jeho rodiny, ale také širokého okolí: „V každém případě vím, že Adam byl velmi věřící. Při muže zpátky k víře v Boha. Přivedl nás k tomu číst v Bibli to, co tam opravdu stojí,“ vzká přítelkyně Betti. Rovněž pan farář Tomáš Vyhnálek o Adamovi pravil: „Adam věřil, že Bůh je dobrý, a stejně t každém člověku je dobro. V Bibli píše apoštol Jakub: ‚Já ti však ze svých skutků mohu doká Myslím, že tato slova skvěle charakterizují Adama. On nemusel o své víře mluvit, jeho skut něj.“ Adamův duchovní život byl pestrý, již v Gmündu pomáhal při bohoslužbách panu faráři kontaktům mezi obláty mu při studiích ve Vídni byla nabídnuta možnost bydlení na faře. Na zdejší farnosti Unterheiligenstadt se později stal hlavním ministrantem, kde se nejčast v liturgickém oděvu, albě, s krátkou štolou a kadidelnicí nebo s procesním křížkem v ruce. mnoha církevních událostí, jakými jsou například Vánoce nebo Velikonoce, ale rovněž také p Mnohdy mu nevadilo strávit delší čas na hřbitově, vždy hrdě nesl kříž na znamení toho, že věčný život. Celé rodině a všem nejbližším z řad věřících tak snad při jakékoli mši navždy Adamova výzva „Oremus“. Čech rodem, Vídeňan volbou Řadu let Adam prožil a studoval v rakouské Vídni, která mu taktéž přirostla k srdci a kde hezkých chvil se svým otcem. V jednom nekrologu se o něm dokonce píše, že byl „Čech rodem volbou.“ Adam měl obě země skutečně velmi rád. Jak sám o sobě s oblibou říkával, byl jakým který chodil od domu k domu a rozdával radost. Vždy se také rád vracel za rodinou, přičemž dovézt drobný dárek či pro své blízké uspořádat malé pohoštění. Další Adamovou vášní bylo bezesporu cestování. Rád poznával nová místa, nové lidi a novou Vídeňské univerzitě se mohl podívat do Turecka či Indie. S tatínkem strávil měsíc na pozná v Thajsku, s rodinou si užíval potápění a šnorchlování v Egyptě nebo v zimě na svazích hor Přestože kvůli předčasnému narození měl zhoršený zrak na jedno oko, autem projel významnou Adamův odkaz Někteří lidé vytvářejí hmotná díla, jiní tíhnou k umění, vědě nebo třeba sportu. Adam byl po sobě zanechal něco jiného – mravní ponaučení. Adam dovedl s lidmi komunikovat, viděl v lepší, vždy rád druhým pomáhal, byl oblíbený pro jeho povahu, a proto měl také přátele v m Přátelé a rodina sehráli v jeho životě důležitou roli. Dle slov jeho bratra vždy usiloval blízcí vzájemně pomáhali a dobře spolu vycházeli. Dokázal odlehčit napjatou atmosféru, roz radost a štěstí, přestože ho sám nakonec neměl. V Bibli píše apoštol Jakub: Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru. Myslím, že charakterizují Adama. On nemusel o své víře mluvit, jeho skutky mluvily za něj. Jsem vděčný, že se Adam stal součástí mého života, a protože věřím v život věčný, tak také Adam i nadále provází svou duchovní pomocí. Adamovo rakouská kamarádka Betti našla v Adamovi opravdového přítele, takového, na nějž se spolehnout. „Ať už jsme byli nahoře, nebo dole, Adam byl vždy při nás – ať už šlo o zlatou rodičů, stěhování do nového bytu nebo smrt mého tatínka. Tancovali jsme, smáli se i jsme s zažili jsme spolu opravdu dobré časy,“ zmiňuje Betti a dodává, že nikdy nezapomene na Adam pozdrav servus, kterým ji často vítal a který Adama přesně vystihoval, neboť jeho latinský službám – zcela odpovídal Adamovým vlastnostem ochoty a nápomocnosti. Čekám, že se otevřou jako vždy srdečně pozdraví: „Servus“. Ale dveře už se neotevřou. A proto mějme v úctě Adamovu práci a pokusme se ve chvílích sporů, nepochopení a zášti slo tak, jak by jednal on. Dopouštět se chyb je lidské, avšak chceme-li začít konat dobro, neo rozhodnutí a činy na později, neboť jim poté možná nebudeme moci dostát. Jedno takové Adamova motto znělo: „Život je jak příklad z matematiky: počítáš a na konci zjistíš, že jsi někde udělal chybu. znovu, ale nemůžeš – zvoní.“ Vzpomínky na Adama František Jurák – otec Se svým synem Adamem jsme měli velmi vřelý vztah, neboť jsme si byli i povahově velmi blíz Po absolvování bakalářského studia a zahájení magisterského studia na Univerzitě ve Vídni října v rámci programu Erasmus na FF UK v Praze, kde měl setrvat do června roku 2024. Těši studiu bude moci podrobně prohlédnout Prahu a její historické pamětihodnosti. Nejkrásnější naší společnou dovolenou byl měsíční pobyt v Thajsku, kde jsme navštívili nej Největším Adamovým zážitkem se zde stalo fotografování s živým tygrem. Společně jsme rovně mnoha rakouských měst, mj. i do malebného města Hallein, které je proslulé svým kostelem, napsána světoznámá vánoční píseň Tichá noc od France Grubera. Spolu jsme několikrát navští belgické Benátky severu (Bruggy) nebo Ardeny, kde Adam obdivoval památník americké armády války. V květnu 2020 jsme byli pozváni kaplanem Christianem Wohlfahrtem do německého Bambergu na známou slavnost Božího těla, při které Adam ministroval. Ve Vídni jsme se jako ministranti pravidelně s panem farářem účastnili Božího těla a rovně církevních akcí. Adam nikomu neodmítl pomoc, ani farníkům ani jiným lidem, kteří ho znali, spolu zvelebovat faru a její okolí. Adam několikrát pomáhal připravovat výstavu obrazů v g Ernestinu. V posledních letech učil vojáky z vídeňského Bundeswehru český jazyk. Spolu jsme se starali o hrobky baronů Lichtenštejnů na Kahlenbergu a zúčastnili jsme se ta třistašedesátého výročí osvobození Vídně od muslimů polským králem Sobieským. Uvedené vzpo kapkou v moři zážitků, které jsem s Adamem za jeho krátký život nasbíral. Za ta krásná léta ti, Adame, z celého srdce moc děkuji, za všechny ty krásné chvíle prožit nemohu uvěřit, že to skončilo… Babička a děda „Náš Adámek byl nejhodnější člen celé naší rodiny“ říkávala babička, kterou měl Adam moc r Adam vyrůstal se svými rodiči a bratrem Ondřejem v rodinném domě, který postavili právě je kluci s nimi jezdili na výlety, kterých nebylo málo. Prarodiče se svým způsobem podíleli na Adamově výchově až do té doby, kdy odešel studovat s dědou se vždy moc těšili, až přijede a ptali se, co by si přál uvařit či upéct. Měl moc děda chytal a pokaždé, když odjížděl do Vídně, nezapomněl mu kapra zabalit s sebou. K víře přivedla Adama babička, se kterou odmala chodil do kostela, v němž ministroval. Při se těšil, že babičku odveze na mši a že společně promluví i s panem farářem. Společně jsme oslavovali všechny narozeniny a svátky, Vánoce a rodinné události, které Ada protože se sešla celá rodina. Ani tentokrát tomu nebylo jinak: těšili jsme se na Vánoce, a společně zasedneme k slavnostní štědrovečerní tabuli a poté rozbalíme dárky.  To se ale ne tomu tak nebude. „Ádínku, těším se, že se spolu brzy setkáme“, řekla babička a slzy jí stékaly po tvářích. Tomáš Vyhnálek, OMI– suchdolský farář Rovněž suchdolský farář, pan Tomáš Vyhnálek, OMI, na Adama vzpomíná v přátelském duchu, kd než farník a ministrant byl pro mě Adam kamarád, kterého jsem znal mnoho let, dávno předtí přišel jako kněz do Suchdola nad Lužnicí, jeho rodiště. Během těch let se naše kontakty pr to, co bylo vždycky stejné, byla jeho srdečnost a upřímnost, se kterou prožíval všechny sv bylo jedno, jestli si procházel zrovna těžším obdobím, anebo se mu skvěle dařilo, k druhým vždycky velmi sympaticky. Líbila se mi jeho dobrá nálada a humor, kterým mě při našich osobních i telefonických setk uměl nakazit, i když jsme třeba probírali nějakou nesnadnou situaci. Toto pozitivní a vním vůči druhým lidem bylo vyjádřením jeho niterné a živé víry.“ Adam věřil, že Bůh je dobrý, a stejně tak věřil, že i v každém člověku je dobro. V Bibli p Jakub: „Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru“. Myslím, že tato slova skvěle c Adama. On nemusel o své víře mluvit, jeho skutky mluvily za něj. Byl šťastný, když mohl na přivítat a pohostit české poutníky ze Suchdola nad Lužnicí. Jsem moc rád za to, že se Adam stal součástí mého života, a protože věřím v život věčný, t nás Adam i nadále provází svou duchovní pomocí. Markus – člen pastorační rady farnosti Unterheiligenstadt a dlouholetý přítel Zpráva o tom, že mezi oběťmi pražské střelby byl i „náš“ hlavní ministrant Adam Jurák, vyv Unterheiligenstadt ve Vídni-Döblingu opravdový šok a zděšení. Adam byl jedním z aktivních členů této farnosti. Byl to nejen ministrant tělem i duší, ale který vždy ochotně přiložil ruku k dílu a nikdy nezkazil žádnou zábavu.  Především to byl přítel, na kterého bylo vždy spolehnutí. Při všech událostech a církevních bohoslužbách bylo Adama vidět v liturgickém oděvu, jeho indickou štolou přepásanou cingulem, s kadidelnicí nebo s procesním křížem v ruce. Nekonal při níž by se společně se svým otcem nestaral o dobrou náladu a nehostil všechny českým pi punčem. Když bylo potřeba s něčím pomoct, vždy se ochotně zapojil: ať už šlo o věšení plak noc kostelů, funkci Mikuláše, stavění Betléma, pomoc při Tříkrálové sbírce nebo svátost Bo církevní akce. Nelze uvěřit, že byl ve špatný čas na špatném místě a byl z našeho kruhu tak brzy vytržen. zůstane navždy! Siegfried – Adamův věrný a dlouholetý přítel Adam byl výborný společník během našich cest. Byl velice otevřený a upřímný, pečlivý, vždy mohl spolehnout. Naše výlety organizované vídeňskou univerzitou měly vždy zajímavý program konkrétní téma. Rád vzpomínám na exkurze po Arménii a Gruzii, Indii, Kappadokii, Bosně a Hercegovině či na V roce 2024 jsme se chystali na velkou cestu do Japonska, na kterou jsme se oba velice těš Japonsko, i většina jiných destinací však musela bohužel zůstat jen na papíře. Adam byl poslán na dlouhou cestu, delší, než jsme čekali, z níž už není návratu a bude nám Na rozloučenou Za bratrovy činy nehovoří pouze jeho vzdělání, ale především jeho osobnost a charakter. By dobrosrdečný a laskavý, pomáhal lidem svým vlídným slovem, které měl pro každého. Kdo z ná myslet na druhé, přestože se mu mnohdy nedostává téhož nazpět? Kolik z nás pomáhá nemocným kolik z nás je dokáže doprovázet na jejich poslední cestě? Takových není mnoho. S radostí při bohoslužbách ve vídeňském kostele jako hlavní ministrant. Nebyla slavnostní mše, na ní kadidelnici nebo nešel v čele s křížkem. Při farních slavnostech se staral o dobrou náladu českým pivem nebo domácím punčem. Adam byl rovněž dobrodružné povahy, velmi rád cestoval a poznával památky a kulturu jiných mimo jiné Thajsko, Gruzii, Indii, Egypt, naposledy Turecko ve spolupráci s Vídeňskou unive být však také požitkář, neboť jej nejvíce těšilo posezení s přáteli, dobré jídlo či atmosf pořádkumilovný, nikdy nenechával nic na poslední chvíli, přišel vždy včas a připraven. Měl radost, když mohl pro druhé přichystat nějakou oslavu, pohostit či přivézt drobný dáre Mikuláše obdarovával děti na farní besídce. Těšil se na Vánoce a tradice s nimi spojené. P účastnil tříkrálové sbírky a jiných církevních akcí ve vídeňské farnosti. Vyučoval německý byl velmi oblíbený a žádaný díky své povaze. Největším jeho přáním však bylo, abychom spolu všichni dobře vycházeli a navzájem si pomáh prožíval vše nejen osobně, ale i telefonicky. Když přijel, ministroval v suchdolském koste pravidelně vozil svoji babičku. Stál při nás vždy, když jsme to potřebovali. Byl nápomocen spojovat lidi. Dokázal odlehčit napjatou atmosféru, rozdával vlídnost, radost a štěstí, př nakonec neměl. Vštěpoval nám, že smrtí život nekončí, pokud na zemi zůstává ten, kdo miluje. Je nepochopi obětí šílence, který zničil několik mladých životů. Je nepředstavitelné, že nás opustil ta rozloučení. Děkujeme Ti za krásná léta a chvíle prožité s Tebou. Vzpomínka na Tebe nikdy nezemře, v na budeš žít dál. Ať je Ti tam nahoře v nebi dobře a dohlížej na nás. Za celou rodinu Tvůj milující bratr Ondřej Poslední rozloučení s Adamem v Suchdole a ve Vídni Poslední rozloučení s Adamem se konalo v pátek 5. ledna 2024 v Suchdole. V zaplněném koste se konala zádušní mše svatá, celebrovaná vzhledem ke složení shromáždění dvojjazyčně. Káza Tomáš Vyhnálek, omi. Přítomen byl i kněz z římskokatolické farnosti Tábor – Klokoty a dva včetně ministrantů, Adamových přátel. Na úvod otec Tomáš řekl: „Shromáždili jsme se zde v tomto chrámě, abychom vyznali naši vír všichni součástí jedné lidské rodiny. Jako křesťané věříme, že jsme součástí Kristova myst tělo dostalo hlubokou ránu.“ Smuteční řeč v češtině přečetl Adamův bratr Ondřej (k přečtení zde [ URL "UK-13657-version adam___rec_na_rozloucenou_ondrej.pdf"] ) a v němčině Adamova kamarádka Bettina Krumpl – Ro z Vídně (k přečtení zde [ URL "UK-13657-version1-adam___rec_v_cj_od_betti.pdf"] ). Rovněž suchdolském zpravodaji vyšel text Vzpomínka na Adama (k přečtení zde [ URL "UK-13657-versi adam_jurak___vzpominka_na_adama_1.pdf"] ) a taktéž vyšla vzpomínka v německém jazyce od fa Unterheiligenstadtu (k přečtení zde [ URL "UK-13657-version1-ruckblick_adam_begrabnis_affi O dva dny později, 7. ledna, se konala bohoslužba za Adama s živou hudbou v kostele v Unte ve Vídni, kde se měli možnost rozloučit všichni, kteří Adama znali. I takto vzpomínají na Adama... [ URL "UK-13657-version1-adam_jurak_vzpominka_v_kostele.pdf ------------------------------------------------------------------------------------------ Fotogalerie | Rodinný archiv ------------------------------------------------------------------------------------------