Tereza Skolková ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** *========================================================================================= * *========================================================================================= ------------------------------------------------------------------------------------------ Studentka PedF UK, dvouobor Český a Francouzský jazyk, a FF UK, překladatelství z francouz komunikace neslyšících ------------------------------------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------------ (23 let) ------------------------------------------------------------------------------------------ Tereza navštěvovala základní školu J. A. Komenského v Blatné, kde její rodina žije. Od čtr studovala šestileté Gymnázium v Písku, rozšířené o studium francouzského jazyka. Po maturi na Pedagogickou fakultu UK – dvouobor Český a Francouzský jazyk. Zimní semestr akademickéh strávila díky programu Erasmus ve Francii. Po návratu dokončovala studium a přibrala si př francouzštiny doplněné o komunikaci neslyšících. To přesně odpovídalo její povaze – inteligentní, toužící po vzdělání, po tom, aby mohla po Od dětství byla mimořádně zvídavá, všestranně nadaná a milovala knihy. Mnoho let navštěvov se věnovala hře na bubny a výtvarné výchově. V deseti letech se zúčastnila výtvarné soutěž ve které její kresba získala ocenění z více než čtyřiceti tisíc dalších obrázků. Dokázala všechny kolem sebe svojí bezprostředností, přímým jednáním a optimismem. Uměla navázat roz každým a měla si s ním co říct. Už během školní docházky dokázala vždy stmelit kolektiv, zastat se slabších. Pro nás rodič slyšet, že ve třídě, kde je Terka, najde každý zastání. Milovala svoji rodinu. Starší bratr Ondra byl pro ni vždy vzorem, parťákem v období dospív tátou malého Dominika – díky němu byla hrdou tetou. Měla pochopení pro své prarodiče, ráda navštěvovat, a když bylo potřeba, pomáhala jim. Její slova k nám, svým rodičům, „Jsem tak mám!“ byla pro nás vždy pohlazením. Milovala cestování, milovala cestování s rodiči, nebyl pro ni problém vyzvednout nás na le se naší průvodkyní po Francii. Nic ji nezaskočilo, vše mělo řešení. Dokázala nám všem rozd pohodu. Její věčný optimismus, radost ze života a věčný úsměv nám budou všem chybět. Ale právě tak pamatujeme. Terezka – sluníčko, které nikdy nevyhasne... Terezka – láska, která trvá navždy… Jsme hrdi na to, že jsme mohli být Tvoji rodiče! T alentovaná E mpatická R ozzářená E nergická Z ásadová K omunikativní A navždy v našich srdcích… Ti, kdo měli to štěstí Terezku poznat, vzpomínají na ni s úctou a láskou. Pozvánka na koncert Už je to více než rok, co se stala tragédie na Filozofické fakultě UK. Náš život se tím na  Naše myšlenky přesně vystihuje název dokumentu „Jak to, že se svět nezastavil“: běží dál, nestalo. Věříme, že nejsme jediní, kteří si na Terezku vzpomenou. Naším přáním je, aby se na ni nez jsme se rozhodli založit tradici na její narozeniny. Vybrali jsme naši oblíbenou hospodu N které bychom chtěli na Terezky narozeniny pořádat koncerty. Letos se koncert uskuteční v sobotu 26. dubna. Pozvali jsem kapely, které jsme měli rádi a jejich vystoupení. Na koncertu zahrají kapely: Rezonet, Jakofakt?, Cela pro Klárku a Morek byla vytvořena událost s bližšími informacemi [ URL "https://www.facebook.com/events/15837 Abychom dali akci hlubší smysl, zároveň s koncertem uspořádáme sbírku pro dva mladé chlapc domova ve Volyni. Tento dětský domov jsme nevybrali náhodou, je to místo Terezky první ped Terezka si uvědomovala, že ne každý má v životě takovou podporující a milující rodinu, jak Luboš a Michal budou muset dětský domov v nejbližších letech opustit. Chtěli bychom jim po startem do nového života, proto místo vstupného bude pro oba mladé muže připravena sbírka. jsme také založili transparentní účet s číslem 5784749003/0800 [ URL "https://www.csas.cz/ ucty#/000000-5784749003/Bc.-Ondrej-Skolek"] , na který můžete přispět. Peníze budou použit zvýšení kvalifikace, a hlavně na pomoc po jejich odchodu z dětského domova. Děkujeme všem, kteří Terezce věnují tichou vzpomínku a v jejichž srdcích Terezka zůstává t našich. S úctou bratr Ondra a rodina ? ? ? Vzpomínky blízkých „Na první pohled nenápadná, ale ve skutečnosti velká a jedinečná osobnost s rozhledem, seč která dokázala přivést okolí do rozpaků svou přímostí a spontánností. Její přátelé vzpomín otázky typu: ‚A co ty, jak jsi se sebou spokojený? Jsi spokojený se svým životem?‘ Vždy s na tváři, s očima plnýma životního optimismu, s očima, které bezstarostně koukaly přes kul brýlí, které byly pro ni tak typické.“ „Zřejmě nikdy jsem se nesetkal s někým tak inteligentním jako Terka. I přes svůj nízký věk kniha a sečtělost by jí mohl závidět leckterý dospělý člověk protřelý životem. Několikrát že si při společném rozhovoru vedle ní připadám jako klučina. Troufnu si říct, že byla pře se naučit cokoliv.“ „Terezka pravidelně pomáhala při všech společenských akcích za barem a při roznášce občers tradičním úsměvem a laskavostí. A ještě se vás u toho stihla zeptat, jak jde život.“ „Terezka byla každým coulem originál, a to ve všech směrech. Vymykala se zdejším poměrům a vrstevnic. Důkazem toho byly její osobité módní variace, které v jejím podání působily vla přirozeně. Ona se prostě ráno probudila a řekla si: ‚Jaký bych se dnes asi naučila jazyk?‘ jednoduše se ho naučila.“ Úryvek z řeči kamarádky a spolužačky: „Terezka byla a vždy i bude naše slunce. Člověk s ne množstvím schopností, dokázala vyslechnout, poradit, obohatit a to nejdůležitější – rozesm přítomnosti nebyl prostor pro špatnou náladu. Tam, kde jiní viděli jiskru, ona viděla svět jak svým blízkým, tak cizím lidem, neboť její náruč byla vždy otevřená. Odešla, a s ní ode z nás. “ „Byla tou nejkrásnější duší, jakou kdy kdo z nás poznal. Dělala věci od srdíčka a rozdával kolik se do ostatních vešlo.“ „Terezko, za náš blízký kruh ti děkujeme, byla jsi a navždy budeš naší neodmyslitelnou nen součástí. Vždy jsi na všechno znala odpověď, a my od teď až navždy budeme uvažovat nad otá už nám nikdy nezodpovíš. Vepsala ses do nás a my si tě s sebou rádi poneseme, budeme slyše budeme cítit tvá vřelá objetí.“ „Ráda bych zde zmínila moji poslední vzpomínku, která se mi s Rézou pojí. Byl začátek pros vybíhala ven z rodinné oslavy, aby nás pozdravila. Vyprávěla nám o všech prožitcích, které doby nestihli sdělit. Hrozně nahlas jsme se smáli. Byla zima a zrovna čerstvě nasněžilo. R v gumových botách po zmrzlé půdě a koulovala se se psem. Sem tam jí to uklouzlo a byla cel avšak to ji nezastavilo. Přáli bychom si tímto vzkazem předat poselství. Abychom se všichn alespoň z půlky tak divoce, jako to uměla Réza. Abychom měli neustále prořízlou pusu, abyc smysluplných i nesmyslných konverzací, abychom se snažili pochopit podstatu věcí, abychom abychom žili svoji pravdu a především, abychom se smáli a radovali, protože přesně takhle tohle by od nás chtěla.“ Třídní učitel na gymnáziu o ní řekl: „Je to ospalé kotě, zvědavé, prolezající všechna záko kouzlo – po jejím pozdravu budete šťastní, i když nebudete chtít. Je to prostě samorost.“