Zápis ze zasedání Komise pro vědu AS UK ze dne 23. května 2024 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přítomní: PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Ph.D. (HTF), Phar Jirkovský, Ph.D. (FaF), Ing. Jan Hrabovský (MFF), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), prof. PhD Ph.D. (FSV), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (M Hoang (3.LF), ThLic. Mgr. Karolína Štauberová (KTF), MUDr. Bc. Kateřina Koudelková (3.LF) Omluveni: doc. MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), doc. MU Ph.D. (3.LF), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS Zuzana Moťovská, Ph.D. (3.LF) Hosté: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. ( Program: 1.Návrh úpravy kritérií Habilitačních a jmenovacích řízení na UK a.Cíl materiálu b.Standardy: kvalita či kvantita c.Struktura dokumentu d.Prvky nastavení minimálního standardu uchazeče o docenturu a profesuru 2.Různé ****************************************************************************************** * 1. Návrh úpravy kritérií habilitačních a jmenovacích řízení na UK ****************************************************************************************** *========================================================================================= * 1.a. Cíl materiálu *========================================================================================= Dr. Greger, předseda Komise pro vědu přivítal přítomné a poděkoval jim za jejich účast. Př jsou cíle tohoto materiálu: chceme si stanovit nepodkročitelné standardy uchazečů o docent Zároveň očekáváme, že vzroste zájem o tato řízení v souvislosti se schválením Vnitřního mz (VMP). Existuje však také odpor vůči tomuto materiálu, a to z důvodu snahy o zachování autonomie si každá z nich přeje nastavit si vlastní pravidla pro obě řízení, jelikož získaly akredit vlastní ose. Zároveň máme již sjednocená kritéria pro komise a další sjednocování na unive není třeba. Prof. Krištoufek – Materiál je kombinací hledání minimálního oborového standardu plus stan doporučeného, což občas implikuje čísla vyšší, než jaké bychom čekali u standardu minimáln za to, že by docenti a profesoři měli vést významné granty, ale to bude něco, co se bude j Nemyslí si, že nárůst žádostí bude v souvislosti s VMP, ale bude primárně s kariérním řáde bude požadovat habilitaci v přiměřeném čase za rozumných podmínek. Dr. Greger – V připomínkách byl odpor vůči zakotvení KŘ do materiálu, jelikož máme KŘ neje ale i fakultní, které mohou mít např. odlišná kritéria na docenty. Dr. Fontana – UK KŘ dává rámec s tím, že si to fakultní KŘ zpřesňují. To samé je účelem to abychom měli jednotný minimální rámec, aby bylo habilitační a jmenovací řízení (HJŘ) prová ostatními předpisy. Prof. Krištoufek – Docent je zároveň něčím, k čemu by všichni měli směřovat, zatímco profe zakotvena, protože se skutečně jedná o něco výjimečného. Dr. Greger – Rozumí, tím pádem je třeba v dokumentu striktně oddělit, co je dle Vás minimá optimální standard, v současné podobě to není jasné. Z proběhlé diskuse a e-mailové komuni že se všichni kloní k tomu, aby byl v materiálu stanoven standard „minimální“. Dr. Říha – Má za to, že provazba na KŘ je velmi důležitá, protože pozorujeme výkonností vý habilitací a profesurou. Proto mu to propojení přijde důležité, jelikož to směřuje k akade Zároveň mu tam chybí kolonka, že byla podána žádost o grant, která byla vyhodnocena jako v nevyzbylo na ni financování. Bylo by dobré, abychom trvali na soustavnosti publikační a vě nikoliv jen v letech těsně před zahájením řízení. Kontinuita činnosti je důležitá i pro za či získávání akreditací. Jedná se o pedagogicko-vědecké tituly. Dr. Greger – Docentem by se měla stát většina akademiků, bez nich bychom mohli zavřít naše programy. Profesoři jsou naopak mezinárodně uznávaní odborníci. Prof. Krištoufek – Překvapilo jej, kolik žadatelů o HJŘ nemá žádné vlastní granty. Není to mnoho z žadatelů není hlavními řešiteli. Doc. Dolejší – Měli bychom si vyjasnit role, tedy kdo je to docent a profesor. Vítá premis docentuře měla směřovat většina akademických pracovníků. Od profesorů bychom měli očekávat vést, plnit a budovat podmínky pro to, aby se vědecko-pedagogická činnost vyvíjela dobrým mít primárně dobré komise, které budou námi stanovené požadavky posuzovat. Osobně je pro t požadavky „doporučené“ a nikoliv „minimální“. Granty by také nechal na posouzení komise, p obory, kde tak běžné nejsou. Často se může stát, že žádost o grant nedostane financování, velmi kvalitní hodnocení. Dr. Greger – Na MUNI mají také doporučená kritéria. Staví to ale na premise, že máme velmi rady (VR). I tak by bylo třeba tento proces kultivovat. Na mnoha fakultách jsou VR kvalitn ale VR vždy sestavuje děkan ve spolupráci s AS, a není tak zaručeno, že VR bude kvalitní i volbách. Zároveň si můžeme stanovit kritéria pro členy hodnotící komise, kterou sestavuje že dobře fungující fakulty mají obavu, že bychom stanovením minimálních požadavků omezili Prof. Krištoufek – Komplikací by bylo, že polovina členů mají být externisté. Při stanoven na členy komise bychom mohli mít problém hodnotící komisi vůbec sestavit. Návrh se mu v ob líbí, ale v praxi to může být problematické. Byl by rád, aby byly komise „lucidní“ a tyto nepotřebovali, ale příliš obecná kritéria vytváří nejistotu pro uchazeče, kteří pak neví, směřovat či jak celý proces a VR funguje. Dr. Jirkovský – Za minimum by bral to, co říkal dr. Říha: ať uchazeč aspoň prokáže, že se podat a že to nebyla hrůza a ostuda. To by považoval za minimum za devět let (3x3 roky). Prof. Krištoufek – S GA ČR domlouvají, aby bylo v druhém kole vydáváno potvrzení o hodnoce alespoň B. Co se týče TA ČR, tak tam tato jednání zatím neprobíhala, ale je to zajímavý ná Dr. Fontana – U nás se zároveň habilitují i lidé odjinud, je třeba ty standardy nastavit s zbytek republiky. *========================================================================================= * 1.b. Standardy: kvalita či kvantita *========================================================================================= Dr. Greger dále představil druhý cil projednávání, a to do jaké míry umožnit odlišit kvali kvantitativního odškrtávání si kritérií, dále pak do jaké míry to určit na úrovni univerzi nechat na fakultách. Minimální počty publikací jsou vysoké, přitom je ale třeba dbát na to jednalo o top výstupy v daném oboru. Průměrné počty publikací se zároveň liší napříč obory kvantitu na úkor kvality, tedy aby byly generovány výstupy jen „aby něco bylo“ pro účely H stranu, pokud snížíme minimální počet, tak hrozí, že se budou i celkové standardy neúměrně nahlodá to definovaný minimální standard. Doc. Stráský – Velmi by se mu líbilo, kdyby minimální standardy byly ve smyslu, že alespoň výstupů budoucího docenta/profesora jsou na dobré úrovni, tedy buď dobře učí nebo je dobrý bylo 10 kritérií v kategorii „optimum“ a bylo by řečeno, že 7 z nich splňuje, tak je to za kdyby uchazeč splňovat 10/10 v kategorii „minimum“. Je třeba, aby byl ten člověk velmi dob ne jen průměrný ve všem. Když někdo velmi těsně splní námi definované nepodkročitelné poža to není správně, má být alespoň v něčem velmi dobrý. Pokud nastavíme minimální kritéria, t kritéria sama o osobě nezaručují, že se někdo docentem či profesorem stane. Rád by, abycho a optimum, kdy by bylo třeba minimum splnit vždy a optimum např. ve 4 kategoriích. Nechce kafemlejnek. Prof. Krištoufek – Komplikovaným faktorem je, že kafemlejnek zde je vlastně již nyní, když některé HJŘ s připomínkou, tak se od fakult dozvíme, že uchazeč splnit minimální požadavky jmenování trvají. Zásadní otázkou je, zda chceme v těchto kritériích mít i kvalitu či niko nebylo příliš restriktivní. Problémem zároveň je, jak specifikovat tato kritéria u „měkčíc věd. Doc. Dolejší – Hlasuje pro starost o kvalitu. Obor, který není schopen formulovat a obháji si nezaslouží akreditaci. *========================================================================================= * 1.c. Struktura dokumentu *========================================================================================= Dr. Greger – Co se týče struktury dokumentu, tak zde probíhala diskuse, zda jej členit zvl habilitační řízení (HŘ) a na jmenovací řízení (JŘ), dále pak zda to členit po 4/5 vědních oddělovat společenské a humanitní vědy. V minulých diskusích se došlo k závěru, že mají bý vědy oddělené od humanitních a potřebují vlastní kritéria. Univerzitní úroveň by sice nemě tato specifika, ale měli bychom stanovit klíč, tedy do které z vědních oblastí daný akredi spadá. Prof. Krištoufek – Dovede si představit, že budou kritéria pro vědní oblasti odděleně. Kom máme obory na více fakultách, přičemž nyní mohou být svoje různá kritéria pro jeden obor, žádoucí. Na některých fakultách byly zároveň požadavky, aby byly některé obory vyděleny z oblastí a měly vlastní kolonku na univerzitní úrovni. Když hledáme kritéria na úrovni velk oblastí, tak hledáme společné minimum. Tak či tak je v lékařských oborech dělení na podobo jak moc je to (ne)systémové. Přírodní vědy jsou také historicky rozpadnuté, ale struktura u vědních oblastí různá. Dr. Greger – Dovede si představit, že máme obory, které jsou více bibliometricky svázané, jsou výstupy hůře bibliometrizovatelné. Dr. Říha – U práva jsou specifika oboru daná zejména publikačními možnostmi. Často je prob kde publikovat, nehledě pak na konkrétní obor práva. Pokud se autor zaměří na mezinárodní má problém proniknout k národnímu publiku a naopak, protože je ten obor tak úzce zaměřen. prostředí je velmi malé. Prof. Kubát – Také mají obdobné problémy u politologie, ale přesto nevěří tomu, že je práv národní specifická věda, že se nemůže prosadit mezinárodně. I např. dědické právo má nějak mezinárodní přesah. Argument, že je právo národní věda, a proto právníci nemůžou publikova je konzervativní postoj, ze kterého by bylo vhodné se vymanit. Přimlouval by se za to, aby samostatná kritéria pro HJŘ. Habilitace přeci jen neprobíhá v oboru „dědické právo“, ale p „právo“, kde je širší záběr. Je proti tomu, aby bylo právo považováno za něco čistě národn Doc. Damohorská – Souhlasí, je zde jistě mnoho možností, jak mezinárodně publikovat. Mnoho našich zákonů je ovlivněno právem EU, je tedy možné publikovat minimálně v rámci Evropy. S jako u práv může zaznít i např. u české literatury. Dr. Greger – Je často horší se v rámci těchto úzce zaměřených oborů dostat do D1 a Q1, ale v tom publikovat v jiných mezinárodních významných časopisech. I česká literatura je publi Scopusových časopisech, byť je to pro ně těžší, než např. pro kolegy píšící o didaktice an dobré se podívat i do zahraničí, kde se ukazuje, že i právo je bibliometrizovatelná sociál jako pedagogika, byť je publikování omezenější oproti jiným oborům. Když budeme něco vyděl sociálních oborů, tak budeme muset dělat 43 různých standardů. Prof. Krištoufek – Nemuselo by to směřovat ke 43 standardům, např. lékaři by se mohli shod jejich panelem, ale rozumí, kam se tím míří. *========================================================================================= * 1.d. Prvky nastavení minimálního standardu uchazeče o docenturu a profesuru  *========================================================================================= Dr. Greger – Zda si máme stanovovat počty publikací a možnosti snížení jejich počtu v příp a monografií. Dalším prvkem diskuse bylo, zda není období 5 let příliš přísné, dobrali jsm let. Problematickým tématem bylo i autorství v rámci spoluautorských prací. Prof. Krištoufek – Přišlo mu zvláštní, že jediný obor, kde se bavíme o „hlavním autorství“ humanitní obory, kde se to naopak vždy řešilo minimálně. Přijde mu důležité, aby názvoslov „škatulky“ byly konzistentní napříč obory. Vnímání napříč obory je komplikovanější, ale ka mít nazvané stejně. Doc. Damohorská – Co se týče zahraničních publikací, tak kdysi z nich bylo vylučováno Slov uvedeno, zda je to i se Slovenskem nebo bez něj. Dr. Greger – Někdy se rozlišuje mezi „zahraniční“ a „cizojazyčné“, což je také třeba si vy Prof. Krištoufek – Kdyby se šlo cestou kvality, tak už bude jedno, zda to bude psané česky U citací by byl stran jejich mezinárodnosti také velmi opatrný, jedná se pak o obrovskou a zátěž, pokud by toto bylo třeba dokládat. Dr. Greger – Mělo by stačit, že tam je alespoň nějaký podíl zahraničních citací. Zároveň b v potaz jen Scopus, ale i WoS. Je třeba doložit alespoň ty nejdůležitější citace, nikoliv 3000. Dr. Fontana – Zároveň je třeba myslet na to, že každý obor má jiné množství citací, takže absolutní čísla. Dr. Greger – Dalším tématem jsou granty. Uchazeč o HJŘ by měl mít zkušenost s jejich řešen si lépe definovat, co tím myslíme. U docentů by asi mohla stačit zkušenost jako člena řeši profesorů bychom naopak měli vyžadovat, aby se jednalo o hlavní řešitele externích grantů TA ČR. Z konverzace vyplynulo, že sci-med obory preferují, aby měl grant už i uchazeč o do otázka, zda toto sjednotit napříč obory nebo nechat výjimku pro sci-med obory. Dalším tématem bylo vedení doktorandů, kdy jsme upozorňovali na problém u malých oborů, pr nevhodné dívat se jen na posledních 5 let u tohoto bodu. Shoda byla na tom, že bychom měli nechat na zvážení VR, zda a jak hodnotit stáže. U tohoto častý genderový problém, kdy ženy vyjíždějí méně kvůli dětem. U JŘ by to mělo být, ale u H Dalším kontroverzním tématem bylo zohledňování hodnocení výuky studenty, a to zejména z dů velmi malá návratnost těchto anket. Co se týče garantství oboru, tak to také nemůžeme sjed fakultami, jelikož jsou fakulty, které mají jen jeden studijní obor. Navíc jsou studijní o strukturované než obory habilitační. Dr. Fontana – Dává mu větší smysl přihlížet ke garantství předmětu, protože studijní progr široké. Prof. Kubát – Sice to tady zmiňujeme jako nevýznamné kritérium, ale při HJŘ je naopak gara vyzdvihováno. Jedná se o ta měkká kritéria, která by sice neměla být nutnou podmínkou říze bychom byli sami proti sobě, kdybychom k nim nepřihlíželi a nevyzdvihovali je. Dr. Greger – Garantování programu sice nemůžeme vyžadovat, ale i tak bychom neměli zapomín takovou. Garanti předmětů mají zároveň povinnost v rámci toho předmětu jeho část odučit. Dr. Říha – Možná by měl být garantem nějakého předmětu nebo jinak prokázat, že dokáže kons organizovat předmět tak, aby byl kvalitní. ****************************************************************************************** * 2. Různé ****************************************************************************************** Dr. Greger shrnul, které materiály bude komise projednávat v červnu a na podzim. Závěrem p termínech zasedání komise v dalším semestru. Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK Schválil: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK Zápis ke stažení zde [ URL "UK-14185-version1-2024_05_23_pro_vedu.pdf"] .