Zápis ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 17. března 2025 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Zápis ke stažení zde [ URL "UK-14649-version1-studijni_zapis_250317.pdf"] . Přítomni: Pavel Linzer (PF), Bc. Jakub Čech (PF), Jakub Gogela (FF), Bc. Šimon Karban (PřF Keračík (FF), PhDr. Jan Křovák (FSV), Paul Lafogiannis (LFP), Leona Petlíková (2.LF), Arno JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), Mgr. Patrik Sedláček (FaF), Jakub Sobotka (KTF), Mgr. Petr Bc. Jan Tkáčik (ETF), Jonáš Vala (3.LF), PhDr. Mgr. Helena Vomáčková, Ph.D. (FTVS), Mgr. A (PřF), RNDr. Michal Červinka, Ph.D. (FSV), MUDr. Kateřina Grygarová (3. LF), Mgr. Marek Ha Petr Honč, Ph.D. (3.LF), Bc. Cecylia Linková (FF) Hosté: prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. (prorektorka UK), doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D. UK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. Lenka Matochová (OSZS RUK Marusičová (OSZS RUK), Mgr. Ing. Milada Pavia (OSZS RUK), Mgr. Diana Sýkorová (OSZS RUK), Sabau (OSZS RUK), Mgr. Bc. Jaroslav Švec (OSZS RUK), Mgr. Simona Ćwierzová (OSZS RUK), Mgr (OSZS RUK) Program 1.Zahájení a schválení programu 2.Postup příprav na reformu Ph.D. studia - OR o standardech školitele 3.Studijní a zkušební řád 4.Různé *========================================================================================= * 1. Zahájení a schválení programu *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání AS UK. Představil návrh programu zasedání, který byl schválen tichým souhlasem. *========================================================================================= * 2. Postup příprav na reformu Ph.D. studia - OR o standardech školitele *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. PhDr. L Krištoufkovi, Ph.D., prorektoru pro vědeckou a tvůrčí činnost. Prof. Krištoufek informoval přítomné, že příslušný materiál je zpracován v textaci, která na kolegiu paní rektorky a současně byla předložena i Radě pro vnitřní hodnocení. Vyjádřil koncem dubna byl k dispozici finální text dokumentu a mohlo být vydáno odpovídající opatře Zdůraznil, že hlavním cílem navrženého opatření je vytvořit jednoznačný rámec očekávání, k činnosti a kvalifikace školitelů v rámci doktorského studia, a to zejména s ohledem na jej doktorandy. Uvedl, že návrh byl široce diskutován, mimo jiné i s Českou asociací doktorand Zároveň však upozornil, že dokument se stále nachází ve fázi příprav a dosud není finální. opatření je součástí širšího úsilí o podporu rozvoje vysokého školství, přičemž koordinace probíhá napříč českými vysokými školami. Diskuse o tomto tématu proběhly rovněž v rámci rů fór a platforem. Materiál rámuje základní oblasti, které je třeba v souvislosti se školitelskou činností up hlavní diskutovaná témata patří zejména požadavky na školitele ve vztahu k habilitaci, par evaluaci výkonu školitele, kvantifikace konzultačních hodin a vhodné nastavení těchto para pozornosti bylo v rámci příprav věnováno problematice nehabilitovaných školitelů. Prorektor připomněl, že již starší znění zákona o vysokých školách stanovovalo určité oček habilitaci školitelů. Školitelem měl být v zásadě habilitovaný nebo jmenovaný profesor. No pravidlo dále rozšiřuje, avšak zároveň zachovává možnost, aby školitelem byl odborník schv radou – v univerzitní praxi se tím rozumí zpravidla vědecká rada příslušné fakulty. Tuto m i připravovaná úprava na Univerzitě Karlově. Ze strany MŠMT i NKÚ byla opakovaně věnována pozornost otázce, jak velký podíl těchto neha odborníků je vhodný v jednotlivých studijních programech. Tato problematika se pravidelně akreditačních kontrol, a to především v případech, kdy se jedná o odborníky mimo univerzit například z Akademie věd České republiky. Připravovaný dokument dále specifikuje maximální počet doktorandů na jednoho školitele. Na činí pět doktorandů na školitele, přičemž u nehabilitovaných odborníků se tento počet sniž Zároveň bude přesně vymezen pojem „nehabilitovaný odborník“ a pravidla, jakým způsobem s t jako školitelem nakládat. Dalšími oblastmi, které jsou v rámci návrhu řešeny, jsou úloha oborové rady, pravidelná ev a podpora jejich dalšího vzdělávání. Rozprava Dr. Červinka uvedl, že při posouzení návrhu vycházel z porovnání s návrhem České asociace doktorandů. Jedním z hlavních rozdílů podle jeho názoru je přístup k hodnocení školitele. oborová rada by měla při evaluaci školitele brát v potaz také zpětnou vazbu od doktorandů, opatření rektora zcela chybí. Na to reagoval prof. Krištoufek s tím, že realizace takového hodnocení vztahu doktorand–šk metodicky komplikovaná především kvůli nutnosti zachování anonymity. Upozornil, že se pohy prostředí, kde je počet doktorandů často velmi nízký, někdy až v poměru 1:1, což znemožňuj anonymní zpětnou vazbu. Proces sběru zpětné vazby proto není v opatření rektora obsažen, n není určeno k popisu podrobných postupů. Mgr. Nachtigal, uvedl, že určitou formu zpětné vazby od studentů univerzita zohledňuje, př době probíhá dotazníkové šetření zaměřené na studenty, kteří neúspěšně ukončili doktorské z tohoto šetření jsou již k dispozici a budou dále komunikovány. V letošním roce jsou plán další šetření – jedno zaměřené na aktuálně studující doktorandy a druhé na absolventy. Cíl je získat relevantní data, která by mohla být v budoucnu zapracována i do systémového hodn Mgr. Nachtigal dále uvedl, že ideální evaluace školitele by měla stát na více pilířích. Pr kvantitativní přehled o tom, kolik studentů školitel vede, kolik studium ukončilo, kolik p bylo úspěšně zakončeno. Tato data lze čerpat z existující aplikace „Seznam školitelů“, kte již dostupná v offline podobě. Druhým pilířem by pak měla být právě zpětná vazba studentů, zajištění je však složité. Zásadní podle něj je, aby oborová rada již před přidělením studenta danému školiteli zhodn školitel splňuje požadavky obsažené ve standardu. Toto hodnocení by se mělo dít u každého případu a následně se také pravidelně opakovat v určitých periodách. Prof. Krištoufek v návaznosti uvedl, že jako možná alternativa se jeví sběr zpětné vazby o finální fázi studia, kdy je vyšší pravděpodobnost otevřeného sdílení zkušeností. Zdůraznil tohoto procesu by neměly být součástí aktuálního opatření rektora. Do debaty se dále zapojil Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, který vyjádřil poc stanovení fixního počtu doktorandů na školitele (5, resp. 3 u nehabilitovaných). Podle jeh takto plošné nastavení nereflektuje specifické podmínky jednotlivých fakult, rozdílnou nár disertačních prací a kvalitu školitelů. Uvedl, že Právnická fakulta UK má sice nejvyšší po disertací, ale zároveň i nejvyšší míru úspěšného ukončení. Stanovením pevného limitu by po penalizováni kvalitní školitelé a mohlo by dojít ke snížení dostupnosti školitelů pro budo Prof. Krištoufek připustil, že tlak na stanovení počtu pěti doktorandů je silný napříč rep v rámci širších koordinací mezi vysokými školami. Významnější diskuse probíhala zejména na nehabilitované školitele. Osobně k dané věci nemá jednoznačně vyhraněný postoj, neboť návr všechny aspekty distribuce doktorandů. Linzer konstatoval, že UK jako největší univerzita by při nastavování těchto parametrů měl důsledky pro celé obory a širší přístup ke vzdělání. Upozornil, že snížením počtu školitel se přirozeně sníží počet vzdělávaných osob, což může mít negativní dopady i z hlediska cel poptávky. Na to prof. Krištoufek reagoval s tím, že v některých oborech může být naopak výhodné, kdy umožní přístup mladším či méně zkušeným školitelům, kteří by jinak prostor nedostali. Linzer připustil tento argument, zároveň však upozornil, že v případě nehabilitovaných ško přístup v souladu s očekáváním Národního akreditačního úřadu. Hrozí tak potenciální problé akreditací. Dr. Červinka potvrdil, že v rámci Rady vysokých škol se počet pěti doktorandů nerozporoval za důležité upřesnit, koho chápeme pod pojmem „doktorand“ – zda se započítávají studenti s studiem či s odevzdanou disertací. K otázce akreditací pak uvedl, že při poklesu počtu abs dojít k nesouladu se společenskou poptávkou. Mgr. Nachtigal doplnil, že dokument distribuovaný ministerstvem školství byl původně vnímá pro formulaci tzv. společného minima. Tento záměr se však nenaplnil a dokument byl nakonec pro informaci. Uvedl, že probíhala diskuse mezi vysokými školami, jejímž výsledkem bylo vy základních parametrů, mezi nimiž byl i zmíněný počet pěti doktorandů. Tento parametr se je konsensus, přestože jeho případné vyměkčení zůstává předmětem diskuse. Dále připomněl, že dle aktuálních údajů Univerzita Karlova dlouhodobě vykazuje průměrný po školitele mezi 2,5 a 2,8. Upozornil však, že standard školitele má celouniverzitní platnos fakult bez ohledu na jejich velikost či zaměření. Zmínil také další parametry obsažené v návrhu, zejména požadavek na výzkumnou aktivitu ško vyjádřenou např. formou publikačních výstupů. Upozornil, že jako jednotka zájmu není stude disertační práce, což je důležité i s ohledem na navazující opatření rektora o standardech programů. Pavel Linzer se dále dotazoval, zda je navrhovaný limit závazný a zda se do počtu započítá studia. Prof. Krištoufek odpověděl, že přerušení se do limitu nezapočítávají. Linzer uvedl, že očekávané snížení počtu doktorandů je dalším důvodem, proč nezavádět příl limit. Navrhl spíše hledat rovnováhu a diferencovaný přístup zohledňující kvalitu školitel specifika. Domnívá se, že by bylo vhodné nastavit systém výjimek pro kvalitní školitele a překročení limitu těm, kteří mají nízkou úspěšnost. Dr. Červinka souhlasil, že návrh České asociace doktorandů stavěl především na tom, kolik věnuje doktorandům. Vyzval k většímu zohlednění oborových rozdílů. Linzer podtrhl význam stanovení kvalitativních kritérií, která povedou ke kvalitnímu a úsp Červinka připomněl, že procesy zajišťování kvality jsou v kompetenci jednotlivých fakult a reflektovat jejich specifika. V závěru diskuze dr. Červinka navrhl, že by bylo vhodné zavést mikrocertifikát pro školite by případně nebyl limitován počtem doktorandů. Na tento návrh reagovala prorektorka prof. Martínková, která uvedla, že se zavedením mikro již počítá ve Strategickém záměru univerzity. Návrh usnesení: Studijní komise AS UK nepodporuje zastropováním počtu vedených dizertačních prací jedním š jelikož tento počet nereflektuje specifika a rozdílnost nároků na školitele a potřeb studu studijních programech a formách doktorského studia. Studijní komise AS UK žádá vedení univ kritérium s přihlédnutím k výše zmíněnému přehodnotilo a zároveň nepenalizovalo školitele, vyšším počtu vedených dizertačních prací zvládají vykazovat nadprůměrné výsledky v rámci j obhajování v SDS+1. Hlasování: 14 pro – 0  proti – 6 zdrž. Schváleno *========================================================================================= * 3. Studijní a zkušební řád *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod. Ve svém úvodním vystoupení Linzer poděkoval přítomným za hojnou účast a uvedl, že akademic intenzivní jarní období, během kterého bude finalizována většina studijních předpisů Unive Zdůraznil, že prioritou je v tuto chvíli zejména dokončení návrhu novely Studijního a zkuš (SZŘ), který bude předložen k projednání Akademickému senátu UK na jeho květnovém zasedání Společně s tímto návrhem bude řešena i novela Stipendijního řádu, přičemž obě normy byly o klíčové. Linzer konstatoval, že do doby, než bude zajištěno řádné projednání těchto dvou p Studijní komise přistupovat k projednávání dalších dokumentů. Informoval rovněž, že se ve shodě s paní prorektorkou Martínkovou dohodli na dřívějším zač komise – od dubna do května budou schůze začínat již v 17:00 hodin. Tímto opatřením má být aby jednání končila v přijatelný čas a byl dostatek prostoru pro podrobné projednání všech přesvědčení, že díky včasné přípravě bude možné zvládnout projednání předpisů bez zásadníc Po uzavření těchto prioritních témat se komise bude dále zabývat novelami Rigorózního řádu řádu, Přílohou č. 2 Statutu UK a Stipendijním řádem v širším smyslu. Následně paní prorektorka Martínková uvedla, že k dispozici již byly rozeslány podklady k předpisům tak, aby bylo možné co nejdříve zasílat připomínky. Připomněla, že znění návrhu a schváleno jak na kolegiu rektorky, tak i v rámci rozšířeného kolegia rektorky. Tuto verz na jednání Akademického senátu UK. Termín předložení byl stanoven na 11. dubna, nicméně existuje možnost, že předložení probě Paní prorektorka Martínková zároveň ujistila přítomné, že předkladatelé jsou otevřeni podá návrhů k předloženému textu. Rozprava V rozpravě se otevřela řada konkrétních témat vztahujících se k navrhovaným ustanovením St zkušebního řádu Univerzity Karlovy. Článek 34 – Uznání splnění kontroly studia předmětu v programech Erasmus+ Dr. Červinka vznesl dotaz, zda by nebylo možné, aby garant předmětu zmocnil studijního ref automatickému rozhodování v případech, které se pravidelně opakují a mají standardizovaný zejména tam, kde existují dlouhodobé smlouvy se zahraničními univerzitami, studenti pravid stejné předměty a lze je jednoznačně uznat. Domnívá se, že by tímto způsobem mohlo dojít k zefektivnění administrace, přičemž garant by rozhodoval jen v nestandardních případech. K dotazu bylo sděleno, že takový postup není možný, jelikož uznání povinností splněných na vysoké škole představuje správní řízení. Rozhodování v této věci náleží příslušnému správn konkrétní oprávněné osobě, a nelze jej automatizovat ani delegovat na administrativního pr Článek 28 – Zkouška Mgr. Sedláček navrhl možnost zavedení klasifikace ve stupnici A–F na celouniverzitní úrovn tím, že by šlo o podrobnější a lépe škálovatelný systém, který je běžný v zahraničí a elim převodů při výměnných pobytech. V odpovědi zaznělo, že tento návrh není aktuálně realizovatelný, neboť například lékařské Univerzity Karlovy trvají na zachování tradiční stupnice 1–4. Stejně tak i další fakulty p stupnici za adekvátní a nejsou nakloněny jejímu opuštění. Na tuto debatu navázala obecnější diskuse o způsobech výpočtu studijního průměru – např. o – a jejich vztahu k prospěchovým stipendiím. Bylo konstatováno, že zavedení nových pravide změnu čl. 32 SZŘ. Diskutována byla také otázka, jakým způsobem výpočty probíhají v informa a zda systém disponuje dostatečnými výpočetními kapacitami. Článek 20 – Minimální kapacita předmětu Pavel Linzer připomněl, že do návrhu bylo zapracováno stanovisko z předchozí diskuse – ted kapacita se může stanovit pouze u povinně volitelných nebo volitelných předmětů, nikoliv v povinných. Vyjádřil však obavu, že i takové ustanovení může zasahovat do legitimního očeká kteří se na předmět chtějí zapsat. Upozornil zejména na možné komplikace v případě opakova předmětu. V reakci zaznělo, že připomínka reflektuje především zkušenosti z Právnické fakulty. Napro fakulty s nízkým počtem studentů v některých oborech požadují možnost stanovit minimální k proto, aby bylo možné předejít neefektivní výuce při malém počtu účastníků. Zůstává proto fakulty, zda a jak tuto možnost využije. Článek 19 – Popis studijního předmětu Adam Karas ocenil, že bylo do tohoto ustanovení doplněno jméno garanta studijního předmětu během diskusí u kulatého stolu. Vznesl však připomínku, že nebyly doplněny informace o kor Uvedl příklad, kdy student sice úspěšně složí zkoušku, ale nebudou mu uznány kredity, prot korekvizitu. Na dotaz odpověděl dr. Říha, který zdůraznil, že pokud korekvizita není splněna, nelze pov za úspěšně dokončený. Korekvizita je podmínkou pro splnění předmětu a absence jejího splně student předmět nesplnil, bez ohledu na výsledek zkoušky. Článek 26 odst. 4 – Kontrola studia předmětu Adam Karas navrhl, aby byly u vypsaných termínů zkoušek zveřejňovány i informace o počtu z a počtu dosud vypsaných termínů. Tímto způsobem by bylo možné jednoduše ověřit, zda je dod vypsat alespoň o 30 % více termínů, než je počet studentů. Pavel Linzer dále vyjádřil nesouhlas s větou: „Povinnost vypisovat termíny rovnoměrně a ne týdny před začátkem zkouškového období se netýká měsíců červenec až září.“ Uvedl, že toto výrazně omezuje možnosti studentů, protože řada termínů může zbytečně propadnout a zkompli opakovaných pokusů nebo rovnoměrné rozložení studijní zátěže. V odpovědi zaznělo, že některé fakulty zkouškové termíny v měsících červenec až září stand a proto jsou tyto měsíce považovány za dobrovolné. Záleží na rozhodnutí fakulty, zda a v j zkouškové v tomto období poskytne. Bc. Čech vyjádřil přesvědčení, že možnost vypisování zkouškových termínů v září by měla bý zachována, protože jde o standard dobré praxe. Dr. Říha souhlasil a podotkl, že praxe některých fakult, které v září neumožňují zkoušení, problematická. Leona Petlíková doplnila, že na její fakultě studenti, kteří si nezapsali termín v červnu, přistoupit ke zkoušce v září, protože tyto termíny jsou určeny výhradně jako opravné. Článek 33 odst. 1 písm. b) – Předpoklady uznání splnění kontroly studia předmětu Adam Karas vznesl dotaz, proč je stanoven limit 60 % kreditů pro uznání povinností. Z odpovědi vyplynulo, že tento limit vychází přímo ze zákona o vysokých školách a musí být zachován. Článek 42 odst. 3 – Průběh státní zkoušky Adam Karas se dále dotazoval, proč student nepodepisuje protokol o průběhu státní zkoušky. podpis by představoval jasnou deklaraci, že student nemá k průběhu zkoušky žádné výhrady. Bylo odpovězeno, že by se tento postup sice líbil i navrhovatelům, nicméně v praxi by nará neboť protokoly jsou na některých fakultách vedeny výhradně elektronicky. Z tohoto důvodu podpis do předpisu zařazen, ačkoli se o něm nadále uvažuje. Dr. Říha uvedl, že se za tento návrh přimlouvá, zejména v kontextu písemných státních zkou Článek 43 odst. 2 – Rozhodování komise a klasifikace Adam Karas upozornil na nejasnost ustanovení, které stanoví, že v případě, kdy se nepodaří většiny hlasů pro navrženou klasifikaci, je student klasifikován známkou pro něj příznivěj zda to znamená konkrétně posun o jeden stupeň (např. z trojky na dvojku). V odpovědi zaznělo, že návrh klasifikace představuje otevření diskuse v rámci komise. V př hlasů, např. dvou hlasů pro známku „výborně“ a dvou pro „dobře“, je rozhodnuto ve prospěch přiznána lepší známka. Každý člen komise má povinnost hlasovat o návrhu. Článek 46 odst. 1 – Obecná ustanovení o přestupu Adam Karas vznesl dotaz, zda o povolení přestupu může požádat i student, který má studium Bylo potvrzeno, že ano – taková možnost je v souladu se zákonem o vysokých školách. – – – Na závěr rozpravy Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, požádal přítomné členy kom příští zasedání připravili konkrétní ustanovení Studijního a zkušebního řádu, která chtějí Uvedl, že v případě, že se žádné další návrhy neobjeví, bude předpis čten a projednáván po rozsahu. Dále se dohodl s prorektorkou Martínkovou, že modifikace předpisu bude probíhat p pozměňovacích návrhů, které akademičtí senátoři předloží jako vlastní. *========================================================================================= * 4. Různé *========================================================================================= V rámci bodu Různé otevřel Adam Karas téma nostrifikace diplomů, konkrétně ve vztahu ke st v oboru zubního lékařství. Uvedl, že nově došlo k přesunu pravomoci rozhodovat o nostrifik rektorát Univerzity Karlovy, což podle jeho slov vyvolalo mezi studenty značnou nespokojen názoru jsou fakulty, nikoliv univerzita jako celek, nejlépe vybaveny k odbornému posouzení průběhu a kvality zahraničního studia – tedy například zda daná zahraniční vysoká škola by v jakém rozsahu se výuka reálně uskutečnila. Karas poukázal na obavy studentů, že vzniká prostor pro obcházení systému. Uvedl jako přík některých institucích, např. v Užhorodu, kde lze podle studentů údajně zaplatit částku ve dolarů, fyzicky se výuky neúčastnit, a přesto obdržet diplom v oboru zubního lékařství. Ta diplom pak může být nostrifikován Univerzitou Karlovou, čímž by dotyčný fakticky „ukončil bez reálné odborné přípravy. Taková situace podle Karase demotivuje studenty českých progr projít náročným pětiletým studiem. Na tuto výtku reagovala paní prorektorka Martínková, která uvedla, že obdobné případy se n pouze zubního lékařství, ale i dalších regulovaných povolání, jako je všeobecné lékařství Vysvětlila, že v případě regulovaných profesí obvykle nestačí pouze nostrifikace vysokoško pro výkon povolání je nezbytné absolvovat i další atestace či odborné zkoušky. Dále prof. Martínková upozornila, že od 1. března došlo na základě iniciativy některých po zpřísnění legislativní praxe. V této souvislosti požádala MŠMT o oficiální výklad zákona o školách, aby bylo možné tyto případy posuzovat s potřebnou pružností. Zdůraznila, že unive posuzování zohledňovat každou drobnou odchylku v rozsahu výuky, například dvě chybějící ho kritériem zůstává, zda zahraniční instituce existuje, je akreditována a vystavila diplom, možné ověřit. Paní prorektorka dále ujistila přítomné, že univerzita je schopna ověřit pravost diplomů, minulosti odhalila několik falzifikátů. Samotné nostrifikované vzdělání však ještě neoprav diplomu k výkonu regulovaného povolání v České republice – k tomu jsou nezbytné další krok Na závěr svého vystoupení zdůraznila, že si je vědoma citlivosti tohoto tématu a že postup vychází z jasného pokynu J. M. paní rektorky sjednat jednoznačný a jednotný výklad pravide Univerzita Karlova vnímá problematiku nostrifikací v regulovaných oborech jako mimořádně z ní i nadále přistupovat s maximální odpovědností. Zapsal: Jan Jirmus, tajemník Legislativní komise AS UK Za správnost: Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK