Zápis ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 14. dubna 2025 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Zápis ke stažení zde [ URL "UK-14843-version1-studijni_zapis_250414.pdf"] . Přítomni: Pavel Linzer (PF), Bc. Rafael D. Berti (FHS), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), (PF), Tereza Entlerová (3.LF), Jakub Gogela (FF), Bc. Šimon Karban (PřF), Mgr. Richard Ker Jan Křovák (FSV), Paul Lafogiannis (LFP), Arnošt Polák (PřF), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF (KTF), Mgr. Petr Šimůnek (MFF), PhDr. Barbora Štindlová, Ph.D. (ÚJOP), Bc. Jan Tkáčik (ETF Helena Vomáčková, Ph.D. (FTVS), Mgr. Anna Altová, Ph.D. (PřF), RNDr. Michal Červinka, Ph.D Kateřina Grygarová (3.LF), PhDr. Petr Honč, Ph.D. (3.LF), Karel Mikulčák (LFP), Mgr. Danie (PřF) Hosté: prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (rektorka UK), prof. RNDr. Markéta Martínková, (prorektorka UK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), doc. MUDr. Jan Po (prorektor UK), doc. RNDr. Antonín Jančařík (děkan PedF UK), doc. RNDr. Jiří Pavlů, Ph.D. UK), Mgr. Richard Sabau (OSZS RUK), Mgr. Bc. Jaroslav Švec (OSZS RUK), Mgr. Diana Sýkorová Lenka Matochová (OSZS RUK), Mgr. Ing. Milada Pavia (OSZS RUK), Mgr. Simona Ćwierzová (OSZS Homolka, Ph.D. (OKVA RUK), Mgr. Jana Peková (OVKA RUK), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph Andrej Farkaš (MFF) Program 1.Zahájení a schválení programu a zápisu z lednové komise 2.Informace o postupu v podpoře studia psychologie na UK 3.Informace ohledně elektronických diplomů 4.Návrh OR o standardech studijních programů 5.Návrh novely Stipendijního řádu 6.Studijní a zkušební řád 7.Různé *========================================================================================= * 1. Zahájení a schválení programu *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání AS UK. Představil návrh programu zasedání, který byl schválen tichým souhlasem. Předseda Linzer se dále dotázal, zda má někdo z členů komise připomínky k zápisu ze zasedá komise AS UK ze dne 20. ledna 2025. Připomínky nikdo nevznesl, zápis byl schválen tichým s *========================================================================================= * 2. Informace o postupu v podpoře studia psychologie na UK *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo J.M. paní rek J. M. paní rektorka uvedla, že Univerzita Karlova se dlouhodobě věnuje problematice rozvoj psychologie. Letos došlo k navýšení kapacity studijních programů v tomto oboru o 15 %. V s probíhají jednání o možných úpravách a inovacích v koncepci studia psychologie, a to včetn provázanosti s dalšími obory a zavádění nových modelů výuky. Nový koncept připravuje Pedag která zohledňuje nejen potřebu navýšení kapacit, ale také zvýšení uplatnitelnosti absolven Prof. Jančařík, děkan PedF UK, doplnil, že fakulta se zaměřuje především na podporu navazu magisterských programů, neboť absolventi bakalářských studií v oboru psychologie bez navaz magisterského stupně nejsou způsobilí k výkonu profese, která je zákonem regulována. Jako označil zejména zajištění povinných odborných praxí, které dle evropských standardů činí 4 být vykonávány na akreditovaných pracovištích, která jsou často obtížně dostupná. Tyto pra poskytovány bezplatně. Dále informoval, že navýšení kapacity bylo finančně pokryto z Fondu F, avšak fakulta se ji nad limitem tzv. „normostudentů“. V současnosti probíhá akreditační řízení pro dva navazuj dvouleté programy a jeden navazující jednoletý program. Všechny akreditace čekají na vyjád vysokých škol a postupují standardním akreditačním procesem. Závěrem pan děkan upozornil, že navzdory zvýšení počtu studentů se fakulta potýká s nedost prostředků. Tato situace může dále zkomplikovat zajištění odpovídajících odborných praxí, studenty psychologie nezbytné. Rozprava Bc. Čech opětovně zdůraznil důležitost systematické podpory studia psychologie, přičemž př tato otázka byla v rámci AS UK projednávána již opakovaně. Uvedl, že v lednu 2025 bylo při týkající se návrhů principů, mimo jiné i zrušení desetiprocentního omezení počtu studentů V této souvislosti vyjádřil obavu, zda bude dané usnesení adekvátně promítnuto do Principů příspěvků a dotací na rok 2026, a to nejen ve vztahu ke studiu psychologie, ale i k dalším potřebným oborům, na jejichž financování se podílí stát. Dále položil J. M. paní rektorce způsobem univerzita připravuje koncepční řešení této problematiky do budoucna, s tím, že n o 20 % je z jeho pohledu nedostačující, a že společnost potřebuje navýšení spíše o 200 až také efektivnější využívání majetku Univerzity Karlovy, především prostřednictvím identifi dosud nevyužívaných prostor a učeben, které by mohly být využity ke vzdělávání psychologů, auditu využití univerzitních prostor. J. M. paní rektorka v reakci uvedla, že diskuse o Principu rozdělování příspěvků a dotací rozvine, jakmile bude návrh Principů představen, a to zejména v rámci Ekonomické komise, k i relevantní členové akademické obce. V souvislosti s problematikou prostor uvedla, že uni jsou historicky svěřeny do správy jednotlivým fakultám, což komplikuje centralizované plán informovala, že univerzita zavádí elektronický systém pro pasportizaci budov, který by měl umožnit strategická rozhodnutí v oblasti správy a využití majetku. Rovněž uvedla, že se př až tříletá systémová podpora pro malé studijní programy, na kterou se fakulty budou muset připravit. Bc. Čech reagoval s tím, že v případě psychologie je možné ji z Principů vyjmout a nakláda samostatně, byť by se jednalo o nesystémové opatření. Poukázal přitom na precedens financo fakult. Vyjádřil přesvědčení, že v případě psychologie je odůvodněné uplatnit výjimečný př výrazné disproporci mezi počtem absolventů vstupujících na trh práce a skutečnou společens psycholozích. Senátor Gogela informoval, že ke zvýšení kapacit v oboru psychologie dochází rovněž na Fil Univerzity Karlovy – v bakalářském programu se počet přijímaných studentů zvyšuje z 50 na magisterském programu pak z 65 na 75 studentů. Závěrem Bc. Čech navrhl, aby se otázka rozvoje studia psychologie opětovně projednala na n nadcházejících schůzí Studijní komise. Zdůraznil, že je nezbytné hledat konkrétní řešení, zásadnímu navýšení kapacit, a konstatoval, že od vedení univerzity zatím nezazněla žádná o k tomu, aby v příštím roce byl počet přijatých studentů psychologie navýšen např. na 150 o taková řešení byla na příštích zasedáních předložena k diskusi. Bez usnesení. *========================================================================================= * 3. Informace ohledně elektronických diplomů *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. RNDr. M Martínkové, Ph.D., prorektorce pro studijní záležitosti. Prorektorka Martínková informovala, že Univerzita Karlova intenzivně pracuje na zavedení s elektronických diplomů s cílem zahájit jejich vydávání od 1. října tohoto akademického rok se bude vztahovat minimálně na diplomy vydávané po ukončení bakalářského, navazujícího mag dlouhého magisterského a doktorského studia. Otázka zavedení elektronických rigorózních di zatím otevřená, avšak pouze dočasně. V průběhu příprav se vyskytly závažné technické potíž původně očekávány, nicméně jejich řešení postupuje úspěšně a projekt je průběžně kontrolov týdenní bázi. Mgr. Švec doplnil, že původní termín zahájení testovacího provozu stanovený na 14. dubna n právě z důvodu technických komplikací. Nový pevně stanovený termín pro zahájení testovacíh června. V prvním červnovém týdnu proběhne koordinační schůzka se zástupci fakult, na níž b aktuální řešení, poskytnuty metodické materiály a domluven další postup včetně ukončení te provozu. Zdůraznil, že je klíčové, aby si fakulty mohly prakticky ověřit fungování systému ještě př budou studentům vydány první testovací elektronické diplomy. V následujících týdnech a měs spolupráci s fakultami dolaďován finální produkt. V současné době probíhá úprava stávající vývoj nových nástrojů, včetně aplikace pro generování výstupních souborů a uživatelských r absolventy, pracovníky studijních oddělení na rektorátu a pracovníky nakladatelství Karoli Z databází SIS se již podařilo získat zhruba 90 % potřebných výstupů. Zpoždění bylo způsob tím, že stávající stav databází SIS nebyl koncipován pro elektronizaci diplomů. Rozprava Bc. Čech vyjádřil obavu, že pokud úspěšně dokončí studium dne 12. září, nebude mu vydán el diplom. Současně konstatoval, že Univerzita Karlova měla zavedení elektronických diplomů r minulosti, avšak připustil, že odpovědnost za tuto situaci nenese současné vedení univerzi Prorektorka Martínková uvedla, že zpětné vydání elektronických diplomů je možné v případec dispozici kompletní data. Uvedla, že tuto možnost umožňuje novela zákona o vysokých školác souvislosti s žádostmi absolventů o vydání stejnopisů diplomů. Mgr. Švec doplnil, že Univerzita Karlova historicky neuchovávala prvopisy diplomů, a proto vydávány na novém formuláři. Vysoká škola má dle zákona možnost stanovit poplatek za tento považuje za opodstatněné vzhledem k administrativní náročnosti zpracování žádostí jak na s referentů, tak i nakladatelství Karolinum. Uvedl rovněž, že tam, kde jsou údaje kompletní, podat žádost o vydání stejnopisu již vystaveného diplomu na novém formuláři, přičemž absol zvolit, zda chce diplom v tištěné nebo elektronické podobě. Dr. Farkaš poukázal na možnost výrazné automatizace celého systému, jak je tomu např. na n brněnských univerzitách. Mgr. Švec v návaznosti na to uvedl, že hlavním cílem projektu je zajistit co nejširší dost a uživatelskou přívětivost systému z pohledu absolventů. Současně upozornil, že v případě absolventů, u nichž databáze neobsahují úplné údaje, bude vydání elektronického stejnopisu neboť bude vyžadovat ruční zpracování. V takových případech se proto počítá se zpoplatnění varianty stejnopisu. Zdůraznil, že zákon vysokým školám ukládá povinnost vydat absolventov diplomu. Bez usnesení. *========================================================================================= * 4. Návrh OR o standardech studijních programů *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo doc. MUDr. Ja Ph.D., MBA, prorektoru pro koncepci a kvalitu vzdělávání. Prorektor Polák představil návrh novely opatření rektora, která přináší rozsáhlé změny v o standardizace studijních programů. Klíčovou novinkou je povinnost vymezit u každého předmě učení. Významnou úpravou je rovněž přehodnocení přístupů k výuce cizího jazyka a k výuce p v cizím jazyce. Návrh již prošel připomínkovým řízením ze strany fakult, Rady pro vnitřní dalších zainteresovaných subjektů. Nově je zpřesněna metodika výpočtu studijní zátěže a za pro maximální počet současně vedených kvalifikačních prací: 20 bakalářských, 15 diplomovýc 5, maximálně však 10 disertačních prací. Souhrnný limit činí 20 vedených prací v jednom ok že nové standardy budou vyžadovány až při reakreditacích či pětiletých hodnoceních, a tudí účinnosti plošně ke stejnému datu. Dr. Červinka navrhl zavedení vzorového formuláře „Sylabus předmětu“, jak je běžné na zahra univerzitách. Uvedl, že v praxi často naráží na nejednotné pojetí sylabu – někteří jej chá přehled témat, jiní očekávají dokument s výukovými cíli, metodami a časovou strukturou výu zpracovaný sylabus by podle něj usnadnil orientaci jak studentům, tak novým zahraničním za zároveň by podpořil návaznost výuky. Prorektor Polák uvedl, že část těchto požadavků bude nově řešena prostřednictvím povinného výsledků učení. Připustil, že pojem sylabus je skutečně využíván různě napříč fakultami a sjednocení komplikuje. Vyjádřil však podporu myšlence vytvoření sjednoceného vzoru. Senátor Arnošt Polák otevřel otázku zaváděného „mezinárodního rozměru“ studijních programů upřesnění, co se rozumí garancí jazykových kompetencí vyučujících u cizojazyčné výuky. Nav obdobná formulace týkala i pedagogických kompetencí všech vyučujících, bez ohledu na jazyk Prorektor Polák odpověděl, že zavedení ověřování pedagogických kompetencí by bylo žádoucí jej podpořil. V otázce jazykových kompetencí uvedl, že návrh záměrně neobsahuje konkrétní certifikace, neboť řada vyučujících má jazykové schopnosti získané praxí v zahraničí. Ověř způsobilosti by mělo probíhat na úrovni fakult a programových rad, nikoli centrálně. Dokum obsahuje pouze obecnou formulaci, že jazyková kompetence je žádoucí, a v případě pochybnos řešena na místní úrovni. Pokud by Akademický senát přijal usnesení požadující zohlednění p kompetencí, univerzitní vedení by jej podpořilo. Předseda komise Linzer se dotázal na důvod úpravy limitů vedených kvalifikačních prací. Pa vysvětlil, že změna je reakcí na dřívější usnesení Akademického senátu a podněty z praxe. stanoven na pět disertačních prací, nově se zavádí formulace „zpravidla pět, maximálně des počet vedených prací nesmí překročit dvacet. Dr. Červinka upozornil, že zavedení těchto limitů může vyvolat kontroverze, podobně jako b povinných pedagogických vizitací. Poukázal rovněž na problém, že řada vyučujících byla při kdy se s výukou v cizím jazyce nepočítalo, a jejich jazyková způsobilost nebyla ověřována, v angličtině běžně vyučují. Studenti si často stěžují, že vyučující mají horší jazykové ko oni sami, a neexistuje standardizovaný mechanismus ověřování. Upozornil také na problemati vyučujících, pro něž je čeština cizím jazykem, přičemž neexistuje standardní certifikace j způsobilosti v češtině. Prorektor Polák upřesnil, že výukou v cizím jazyce se zpravidla rozumí výuka v angličtině, němčině nebo francouzštině. Doporučil zvážit upřesnění této formulace v dokumentu. K otázc uvedl, že jde o citlivé téma – jednak kvůli klesající jazykové srozumitelnosti u mladších kvůli rostoucímu počtu studentů, pro něž je čeština druhým cizím jazykem. Dr. Červinka varoval před možnými stížnostmi studentů, kteří nemusí porozumět výuce vedené což může vyvolat pochybnosti o férovosti zkoušení. Uvedl, že na některých fakultách se mat slovenštiny automaticky uznávala jako ekvivalent maturitní zkoušky z češtiny, avšak podobn vyučující formálně neexistuje. Předseda komise Linzer uvedl, že například na Právnické fakultě UK byla v minulosti sloven facto zvýhodněna jako jazyk kvalifikačních prací – studenti mohli psát práce ve slovenštin vedoucího, zatímco pro angličtinu bylo třeba výslovné povolení. Tato praxe byla změněna a slovenština posuzována stejně jako ostatní cizí jazyky. V závěru předseda komise Linzer konstatoval, že diskuse byla obsáhlá a přinesla řadu relev Navrhl vzít debatu jako výchozí bod pro další jednání v budoucnu. Bez usnesení. *========================================================================================= * 5. Návrh novely Stipendijního řádu *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. RNDr. M Martínkové, Ph.D., prorektorce pro studijní záležitosti. Prorektorka Martínková uvedla, že předkládaný návrh představuje novelu stávajícího Stipend avšak upozornila, že v průběhu příštího akademického roku bude připraven a předložen zcela Stipendijního řádu Univerzity Karlovy. Aktuální novela je nezbytná pro zajištění účinnosti doktorského studia, vycházející z novely zákona o vysokých školách, s účinností od 1. říjn důvodu bylo do návrhu zařazeno několik ustanovení týkajících se způsobů financování doktor Mgr. Švec doplnil, že novela zavádí nový pojem „doktorský příjem“, který je definován jako složek – odměny za práci a doktorského stipendia. „Odměna za práci“ je legislativní zkratk odpovídající dvěma třetinám hrubé mzdy či platu, kterou doktorand pobírá za činnost spojen aktivitami v rámci disertačního projektu. Tyto pojmy jsou upraveny v článku 12, který dosu definoval systém doktorských stipendií na Univerzitě Karlově. V současné podobě se však je teoretické vymezení a zavedení pojmů bez přímých normativních dopadů. Za zásadní považoval Mgr. Švec ustanovení, které stanovuje výši minimálního doktorského př pro studenty nastupující ke studiu od 1. října 2025 bude minimální příjem činit 1,2násobek Pro stávající doktorandy zůstává v přechodném období zachována fixní částka ve výši 17 500 Tento krok má podle jeho slov sbližovací charakter a směřuje ke zmírnění dosavadního nepom doktorandského příjmu a životními náklady. Od akademického roku 2026/2027 by pak mělo dojí obou režimů, kdy minimální doktorský příjem bude činit 1,2násobek minimální mzdy pro všech rozdílu data nástupu do studia. Závěrem Mgr. Švec poznamenal, že novela obsahuje i další změny převážně procesního charakt úpravu lhůt pro odvolání, které mohou být předmětem další diskuse. Rozprava Předseda Komise Linzer vznesl dotaz týkající se započitatelné části odměny za práci v rámc příjmu. Uvedl, že není zcela jasné, zda se za tvůrčí činnost považuje i výuka seminářů, po zároveň zaměstnán jako asistent na fakultě. Mgr. Švec reagoval, že o započitatelnosti dané činnosti musí rozhodnout příslušný orgán, p kritériem je, zda jde o činnost přímo související s disertační prací. Pokud taková souvisl možné výdělek z této činnosti zahrnout do odměny za prác Prorektor Krištoufek doplnil, že Univerzita Karlova v této věci usiluje o nastavení přístu bude současně flexibilní i dostatečně restriktivní. V návaznosti na zavedení pojmu „doktor bude vytvořena metodika, která přesně definuje, jaké složky mzdy lze započítat jako odměnu činnost. Uznatelnost bude podmíněna výslovným uvedením této činnosti v popisu práce uveden smlouvě. Běžná výuka nebude považována za uznatelnou výzkumnou činnost, pokud nebude výslo s disertačním projektem (např. u výzkumu v oblasti didaktiky). Cílem metodiky je jasné a a vymezení výzkumné činnosti v úzkém smyslu slova. Mgr. Švec dále objasnil, že výše doktorského příjmu může být v průběhu roku ovlivněna různ například ukončením pracovního poměru. V těchto případech je nutné posoudit, zda doktorand minimálního stanoveného příjmu, a upravit výši stipendia. Uvedl také, že fakulty mají možn minimální výši stipendia (např. 15 000 Kč). Pokud doktorand obdrží započitatelný příjem ve doktorského příjmu, nárok na stipendium zaniká. V případě negativního hodnocení oborové ra klasifikace „B“ nebo „C“) může být stipendium sníženo na polovinu, a to i pod stanovené fa Prorektorka Martínková zdůraznila, že hodnocení oborové rady se vztahuje výlučně na stipen doktorského příjmu a nijak neovlivňuje pracovněprávní vztahy, které má doktorand sjednané. že v některých případech může vzniknout nerovnost – např. mezi doktorandem financovaným po stipendia a doktorandem s pracovním poměrem, pokud oba obdrží negativní hodnocení. Zatímco stipendium sníženo, druhý bude nadále pobírat mzdu. Taková situace sice působí nespravedli je neřešitelná, neboť univerzita nemůže zasahovat do mzdové složky, která je vázána na pra Poukázala však na to, že i v pracovněprávním vztahu existují nástroje k vyvození důsledků neplnění výzkumných povinností. Prorektor Krištoufek reagoval na předchozí připomínku s tím, že je třeba rozlišovat mezi s nespravedlností a důsledky legitimního nastavení systému. Uvedl, že pokud školitel uznává jako dostačující, mělo by se to promítnout i do hodnocení oborové rady. V opačném případě nebo pracoviště provést korekci pracovního úvazku. Celý systém pak označil za přehledný mo příjmových složek. Dr. Farkaš upozornil na riziko přílišné administrativní zátěže. Uvedl, že doktorandi zapoj projektů často podléhají častým změnám v mzdových výměrech. V praxi by to mohlo znamenat, nucen vydávat nové rozhodnutí o výši stipendia i několikrát během semestru. Navrhl proto ř by děkan stanovil pouze minimální hranici měsíčního příjmu, a jakékoliv navýšení nad tuto důvodem ke změně rozhodnutí. Mgr. Švec konstatoval, že uvedený návrh není právně realizovatelný. Systém neumožňuje prac podmíněnými výroky typu „pokud nastane X, pak nastane Y“. Uvedl, že děkan může stipendium vyšší výši a případně tolerovat dočasné překročení celkové hranice, přičemž formálně nemus Přesto je nutné akceptovat stávající legislativní rámec a přizpůsobit se jeho pravidlům. Prorektor Krištoufek doplnil předchozí diskusi a uvedl, že v návaznosti na připomínky pana skutečně nutné, aby fakulty i jednotlivé výzkumné týmy přistupovaly k plánování financován s vyšší mírou důslednosti. Upozornil, že vedlejší příjmy doktorandů musí mít jasný právní pracovní smlouvu či dohodu s konkrétním vymezením úvazku a odměny. Příkladem dobré praxe z Farmaceutické fakulty, která plánuje zajistit základní doktorský příjem prostřednictvím pr přičemž stipendium bude sloužit jako nástroj pro krizové situace. V případě negativního ho možné zároveň upravit pracovní úvazek i výši stipendia tak, aby celkový příjem doktoranda výkonnosti. Tento model označil za systémově funkční a vnitřně konzistentní, za předpoklad koordinace rozhodnutí napříč fakultními strukturami. Dr. Farkaš poukázal na riziko administrativní zátěže, zejména v případech, kdy je příjem d tvořen z různých grantů s odlišnými harmonogramy. Upozornil, že grantové zdroje často neod akademického roku, což může vést k výkyvům v příjmech, které bude nutné neustále administr např. formou pravidelného vydávání nových rozhodnutí děkana o výši stipendia. Uvedl, že na fyzikální fakultě je takový scénář zcela realistický, zejména v lednu, kdy končí řada gran Mgr. Švec reagoval s tím, že pokud je příjem z grantu stabilní, není nutné do něj aktivně Doporučil, aby již původní rozhodnutí o stipendiu počítalo s časovým omezením grantu a obs formulaci „po dobu trvání grantu, nejdéle však do…“. Zdůraznil však, že systém nepřipouští výroky typu „pokud nastane X, pak nastane Y“ a že výše stipendia musí být v rozhodnutí jed stanovena pro konkrétní období. Dále připomněl, že z návrhu novely byly vypuštěny dvě dosa motivačního navýšení stipendia – konkrétně ustanovení o navýšení o 2000 Kč po složení stát zkoušky a ustanovení o doplňkovém stipendiu ve vztahu k pojistnému. Zmíněné části byly vyp o zjednodušení a přehlednost předpisu. Uvedl rovněž zkrácení odvolací lhůty ze 30 na 15 dn elektronické komunikace, zakotvené v novém článku 20. Dr. Červinka připomněl, že původní motivační ustanovení vycházelo z doby, kdy základní výš činila 6000 Kč měsíčně. Navýšení po složení státní zkoušky bylo vnímáno jako motivační prv včasné plnění studijních povinností. Vyslovil otázku, zda bude podobný motivační mechanism nové právní úpravě. Prorektorka Martínková uvedla, že nový systém klade důraz na kvalitní zpracování individuá plánů, které musí obsahovat jasně formulované cíle a postupy. Zdůraznila odpovědnost fakul podmínek, které umožní systém efektivně fungovat. Dále informovala, že v návrhu Studijního řádu pro doktorské studium se nově uvažuje o zavedení tzv. přípravy na disertační práci, k původně navrhovaný kolokvium. Nejedná se o klasickou zkoušku, nýbrž o nástroj ověřující od studenta v tematickém okruhu disertační práce. O konkrétní podobě rozhodne oborová rada, k odpovědnost za odbornou stránku doktorského studia. Bez usnesení. *========================================================================================= * 6. Studijní a zkušební řád *========================================================================================= Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod s tím, že návrh již byl před projednán v rámci komise. Z tohoto důvodu navrhl, aby nebyl předpis znovu představován v c ale aby se rozprava zaměřila přímo na jednotlivé sporné či významné body návrhu. Zároveň a pozměňovacím návrhům bude věnována zvláštní pozornost na květnovém zasedání komise. Rozprava Článek 12 – studijní plány sdruženého studia Senátor Gogela uvedl, že systém major a minor oborů není zaveden na všech fakultách – např fakultách nebo na Právnické fakultě se tento model neuplatňuje, zatímco na Přírodovědecké UK či Pedagogické fakultě již funguje. Aktuální návrh podle něj víceméně reflektuje stav e některých fakultách. Dále poukázal na nesoulad mezi návrhem článku 12 a novelou vysokoškolského zákona. Uvedl, je změna minoru omezena na zápis do druhého ročníku, zatímco novela zákona připouští přest studia. Označil tuto rozdílnou praxi za nesystémovou a navrhl, aby možnost změny minoru by obdobně jako přestup, tedy s tím, že konkrétní podmínky si stanoví jednotlivé fakulty. Z praktického hlediska upozornil na situaci, kdy si studenti zapisují předměty z jiného ob volitelné a teprve později se rozhodnou tento obor zvolit jako minor. Pokud mají potřebné splněny, není podle něj důvod jim změnu neumožnit. Zejména na Filozofické fakultě je běžné druhý obor přidávají až ve druhém či třetím ročníku, kdy mají lepší orientaci ve svém zamě který by umožnil flexibilnější změny, by podle něj mohl přispět ke snížení neúspěšnosti ve Prorektorka Martínková uvedla, že návrh článku 12, odst. 4 se snaží vymezit změnu oboru př zároveň je nutné rozlišovat mezi změnou oboru a přestupem – z právního hlediska jde o odli Upozornila, že některé fakulty mohou výslovně rozhodnout, že určité typy přestupů nepovolí skutečnost musí být v předpisu zohledněna. Mgr. Sýkorová dále rozvedla, že automatický přechod v rámci sdruženého studia je nastaven jednoduchý proces, který je administrativně méně náročný. Naproti tomu přestup představuje postup, zahrnující posuzování celé řady podmínek, což pro fakulty znamená významnou admini zátěž. V ojedinělých případech však bude i nadále možné, aby fakulty umožnily přidání nebo prostřednictvím přestupu – interně je tato operace často označována jako „dropnout minor“ minor“. Přesto by podle ní měla zůstat možnost automatického zařazení omezena pouze na pří z pohledu fakulty snadno administrativně realizovatelné. Senátor Gogela v reakci upozornil, že jednotná úprava pro všechny fakulty může být problem Filozofická fakulta by si přála větší flexibilitu, zatímco Matematicko-fyzikální fakultě, s pevně danými kombinacemi major/minor, by rozsáhlejší volnost mohla spíše překážet. Navrh předpis umožňoval určitou míru autonomie a fakulty si mohly podmínky specifikovat v rámci pro organizaci studia. Článek 26 odst. 4 – Vypisování kontrol studia Senátor Gogela zmínil poznámku k právní preciznosti formulace článku 26 odst. 4. Uvedl, že návrhu chybí jednoznačné určení subjektu, který stanovuje lhůty pro přihlášení a odhlášení právního hlediska by podle něj mělo být výslovně uvedeno, kdo tyto podmínky určuje. Prorektorka Martínková uvedla, že pedagogové při vypisování termínů zohledňují organizační sami určují, s jakým časovým předstihem je pro ně reálné termíny uzavřít – například 48 ho bylo možné připravit podklady ke zkoušce, jako jsou tištěné testy. Senátor Gogela v návaznosti na tuto odpověď upozornil na praktické problémy, které student při odhlašování z termínů. Poukázal na to, že by tyto lhůty měly být jasně upraveny — ideá pro organizaci studia příslušné fakulty. Uvedl, že v praxi existují rozdíly mezi fakultami výslovně zakotvit možnost fakulty upravit si tyto podmínky podle svých potřeb. Předseda Studijní komise Pavel Linzer uvedl, že na některých fakultách – např. na jeho dom – je tato problematika nastavena rozumně a funkčně, ale zároveň se dotázal, zda bude vůle výslovně začlenit i do samotného znění předpisu. Upozornil, že právní přesnost formulací b ponechána pouze na zvyklostech nebo dobré praxi. Gogela doplnil, že jeho cílem není narušit autonomii fakult, ale pouze zajistit, aby znění výslovně umožňovalo fakultám upravovat podmínky pro přihlašování a odhlašování ze zkoušek pravidel pro organizaci studia. Zmínil, že některé fakulty využívají specifické formy hodn klauzurní práce, což vyžaduje individuální přístup. Výslovné zakotvení této možnosti v pře interpretačním nejasnostem. Na závěr předseda studijní komise Linzer odkázal kol. Gogelu s touto připomínkou na projed Legislativní komise. Článek 27 odst. 4 – lhůta pro opravení písemných kontrol studia Senátor Gogela upozornil na změnu ve znění lhůty pro opravu písemných kontrol studia. Podl vyučující povinen opravit písemné práce nejpozději do 10 pracovních dnů, a to „bez zbytečn Ve stávajícím Studijním a zkušebním řádu je však uvedena lhůta 10 až 14 kalendářních dnů a nedoporučuje používat pojem „pracovní dny“. Podle jeho názoru je tedy výsledná lhůta v pra obdobná. Zároveň však upozornil, že stávající řád umožňoval fakultám tuto lhůtu vnitřním předpisem návrh nového znění již výslovně neobsahuje. Z pohledu studenta by však podle něj bylo žádo možnost zkrácení lhůty jednoznačně zachována. Vyjádřil přesvědčení, že by tato možnost měl výslovně uvedena, aby bylo zajištěno, že fakulty mohou lhůtu upravit vstřícněji. Mgr. Sýkorová uvedla, že si není vědoma toho, že by některá fakulta skutečně přistoupila k lhůty ve svých pravidlech pro organizaci studia. Dr. Červinka reagoval s informací, že na FSV UK je tato lhůta zkrácena na 7 dnů. Mgr. Sabau doplnil, že fakulta má možnost tuto lhůtu zkrátit i bez výslovného zmocnění ve zkušebním řádu, prostřednictvím svých pravidel pro organizaci studia. Gogela však opětovně zdůraznil, že by považoval za vhodné, aby tato možnost byla ve znění zakotvena, a nikoli ponechána pouze na výkladu nebo nepsané praxi. Článek 27 odst. 5 – lhůta pro nahlížení do výsledků písemných kontrol studia Senátor Gogela otevřel otázku praktické dostupnosti nahlížení do opravených písemných prac období. Uvedl, že by považoval za vhodné, aby lhůta pro nahlížení do výsledků písemné kont neběžela během července a srpna, tedy v období letních prázdnin. Mgr. Sabau reagoval s tím, že v drtivé většině případů by i současně navržené znění nemělo problémy. Uvedl, že nahlížení do prací je běžně založeno na dohodě mezi studentem a vyučuj například vyučující není během prázdnin přítomen, lze s nahlédnutím počkat do září. Lhůta předpisem tak představuje pouze minimální rámec, přičemž v praxi je možné přistoupit k ind řešení. Gogela však zopakoval, že jeho návrh míří k systémovému ošetření situace, která jinak může nevýhodná. Uvedl modelový příklad, kdy student skládá zkoušku v červnu a výsledek mu je oz 10 pracovních dnů jako neúspěšný. Pokud by chtěl nahlédnout do své opravené práce nebo pod přezkum, může se dostat do složité situace — během července a srpna bývá provoz na fakultá vyučující i studenti často nejsou fyzicky přítomni, a běžná komunikace může váznout. V takovém případě by student mohl fakticky přijít o možnost své právo vykonat, neboť by mu bez reálné možnosti nahlédnutí do práce, případně bez možnosti efektivně reagovat. Z těcht aby se běh lhůty v červenci a srpnu přerušil nebo pozastavil, podobně jako je tomu v někte správních nebo akademických řízeních. Článek 90 odst. 1 – Studijní informační systém Senátor Gogela upozornil na znění článku 90 odst. 1, který odkazuje na „elektronický infor univerzity“. Uvedl, že na FF UK je využívána vlastní fakultní aplikace pro podávání žádost mezi studenty i akademickými pracovníky oblíbená. Podle jeho slov aplikace nabízí funkce, centrálním systému SIS dostupné, a z uživatelského hlediska je výrazně přívětivější. Připomněl, že tato skutečnost byla již předmětem připomínkového řízení k jednomu z univerz v rámci něhož fakulta uvedla, že její vlastní aplikace je plně legitimní, protože fakulta součástí univerzity. Z toho vyplývá, že i fakultní systém může být chápán jako součást ele informačního systému univerzity ve smyslu právního rámce řádu. Prorektorka Martínková v reakci potvrdila, že danou záležitost již komunikovala se studijn Filozofické fakulty. Uvedla, že i fakultní systém splňuje podmínky článku 90 odst. 1, a že využívání bude i nadále možné v rámci univerzitního právního rámce. Článek 61 odst. 3 – Složení zkušební komise u Ph.D. studia Dr. Grygarová otevřela rozpravu k otázce složení zkušební komise u státní doktorské zkoušk pokud správně rozumí navrženému znění, jedná se o jedinou zkoušku v rámci studia, kde je s pouze jeden opravný termín. Vzhledem k tomuto omezení navrhla, aby bylo do předpisu výslov že složení komise u druhého (opravného) pokusu by mělo být alespoň částečně obměněno, a to objektivitu a důvěru v regulérnost procesu. Mgr. Sýkorová reagovala s tím, že nově bude státní doktorská zkouška sestávat pouze z obha práce, což znamená, že členové komise zpravidla již práci hodnotili formou posudků nebo ji jejich opakované zařazení do komise je tak přirozené. Upozornila rovněž na skutečnost, že programů je personálně velmi úzká, a výrazná obměna komise by v některých případech nemuse realizovatelná. Podle aktuálně platných pravidel navíc mohou být členy komise pouze osoby vědecko-pedagogickou kvalifikací (profesoři, docenti, mimořádní profesoři a schválení odbo možnosti výběru dále omezuje. Dr. Grygarová doplnila, že jejím cílem není zavádět plošnou povinnost obměny, ale spíše vy pro její doporučené provedení tam, kde je to možné. Navrhla například formulaci: „Je-li to personálnímu obsazení možné, složení komise by se při druhém termínu mělo lišit.“ Podle je taková úprava přispěla k posílení důvěry studentů ve férovost zkouškového procesu, zejména dojde k neobhájení disertační práce i přes splnění všech předepsaných podmínek. Prorektorka Martínková upozornila, že u druhého pokusu o vykonání státní doktorské zkoušky praxí přítomnost nezávislého pozorovatele z vedení fakulty (např. proděkana), jehož úkolem regulérnost průběhu zkoušky. Tím je podle ní již nyní zajištěna vyšší míra objektivity. Současně vyjádřila obavu, že zakotvení doporučení ke změně složení komise do textu předpis záminkou k právním sporům, zejména pokud by student, který u zkoušky neuspěl, tvrdil, že f personální možnosti k obměně a přesto tak neučinila. V takovém případě by mohlo dojít ke z platnosti celého řízení. Předseda komise Linzer vyjádřil pochopení pro uvedené obavy, avšak uvedl, že doplnění podm by podle jeho názoru bylo obhajitelné. Pokud by předpis stanovil, že ke změně složení komi případě, že to personální kapacity umožňují“, pak je takové tvrzení ověřitelné – například daném oboru působí pouze omezený počet způsobilých odborníků. V jiných případech by však t být využita a přispět ke zvýšení důvěryhodnosti celého procesu. Mgr. Sýkorová vyjádřila obavu z právní nejednoznačnosti takového ustanovení. Podle jejího nebylo snadno určitelné, kdo by měl nést odpovědnost za posouzení personálních kapacit a k dokazoval, že složení komise nebylo možné změnit. Taková formulace by podle ní mohla být z interpretací a právních pochybností, což by ve svém důsledku mohlo narušit stabilitu systé Bez usnesení. *========================================================================================= * 7. Různé *========================================================================================= Do bodu Různé se nikdo nepřihlásil a jednání bylo ukončeno v 20:15 hod. Zapsal: Jan Jirmus, tajemník Legislativní komise AS UK Za správnost: Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK