Opatření rektora č. 35/2025 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Název: Zásady Univerzity Karlovy proti korupčnímu jednání a střetu zájmů K provedení: - Gestor: Kancelář kvestora Účinnost: 1. září 2025 ****************************************************************************************** * Zásady Univerzity Karlovy proti korupčnímu jednání a střetu zájmů ****************************************************************************************** ****************************************************************************************** * Čl. 1 Účel základních zásad ****************************************************************************************** 1.Univerzita Karlova (dále též „univerzita“) přijímá tyto „Zásady proti korupčnímu jednání „Zásady“) za účelem prevence trestné činnosti a prohloubení etických a morálních standar univerzity, zaměstnanců a osob v obdobném postavení (dále souhrnně jen jako „pracovníci“ v této oblasti. 2.V oblasti předcházení trestní odpovědnosti univerzity jako právnické osoby jsou všichni povinni dodržovat protikorupční opatření a dbát aktivně na prevenci trestné činnosti. ****************************************************************************************** * Čl. 2 Korupce a střet zájmů ****************************************************************************************** 1.Rizikovým faktorem, kterému je v rámci protikorupčních opatření třeba předcházet, je stř se v tomto kontextu rozumí na jedné straně zájem osobní a na druhé straně zájmy, které j těchto osobních zájmů povinny z titulu svého postavení nebo funkce prosazovat nebo hájit se rozumí takový zájem, který přináší svému subjektu osobní výhodu nebo zamezuje vzniku snížení majetkového nebo jiného prospěchu. 2.Střet zájmů je situací, ve které se do konfliktu dostávají veřejný zájem nebo zájem univ zájmem konkrétní osoby. Samotný střet zájmů sám o sobě není korupčním jednáním nebo tres nese však s sebou potenciální riziko zneužití pravomocí či strategických informací s vid prospěchu či prospěchu třetí osoby. 3.Opatření proti střetu zájmů mají preventivní povahu a snaží se předejít jeho samotnému v 4.Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osoby, která se podílí na realizaci zadáva smluvním zajištění nákupů zboží a služeb, výběrových řízení zaměstnanců nebo obecně na r kontrolní činnosti, mají nebo by mohly mít vliv na výsledek jejího jednání, ohrožují jej nebo nezávislost v souvislosti s jejím jednáním. 5.Ke střetu zájmů dochází, je-li ohrožen nestranný a objektivní výkon funkce pracovní pozi UK: a.z rodinných důvodů nebo b.z důvodů citových vazeb nebo c.z důvodů politické nebo národní spřízněnosti (např. členství v téže politické straně) zování zájmů jiného státu než ČR nebo d.z důvodu hospodářského zájmu (společná investice více zainteresovaných osob, zájem na obchodu, platby, výdaje, z něhož plyne zisk více zainteresovaným osobám) nebo e.z důvodu jiného přímého či nepřímého osobního zájmu. 6.Výše uvedené důvody představují faktory, které by mohly ohrozit nestrannost a objektivit zainteresovaných osob. Osoby by se k zamezení takového ohrožení měly v praxi zdržet všeh být ovlivněna jejich nestrannost a objektivita při výkonu jejich funkce nebo to, jakým z nestrannost nebo objektivita obecně vnímána. 7.Při posuzování (ne)existence střetu zájmů v konkrétních případech je zejména nutné posou osoba jedná v osobním, či veřejném zájmu, případně podrobně popsat důvody, podle nichž s případě o střet zájmů nejedná. 8.Mezi základní rodinné vztahy patří přinejmenším následující vztahy, byť vznikly na zákla a.manžel/manželka (včetně partnera/partnerky, s nímž/níž je osoba v (ne)registrovaném ji manželském svazku); b.děti a rodiče; c.(pra)prarodiče a (pra)vnoučata; d.(nevlastní) bratři a sestry (včetně těch pocházejících ze smíšených rodin); e.strýcové a tety, neteře a synovci, bratranci a sestřenice z prvního kolene, tchán/tchy švagr/švagrová, nevlastní rodiče a nevlastní děti. 9.Existence některého z rodinných vztahů dle odst. 10 mezi zaměstnancem a jinou osobou by případy výjimečných a objektivně věrohodných okolností, považována přinejmenším za situa objektivně vnímat jako střet zájmů. Podobně by osobní přátelství (nebo vztahy mezi kmotr kmotřencem/kmotřenkou), které může zahrnovat užší vazbu než s osobou základních rodinnýc odst. 10, mohlo vést ke vzniku situace, kdy by dotyčná osoba svým zvláštním vztahem s tí přítelkyní mohla ohrozit svou nestrannost a objektivitu. Každý, kdo trvale žije v domácn osobou, se nachází přinejmenším v situaci, již lze objektivně vnímat jako střet zájmů, p není vyvrácen objektivně přijatelným protiargumentem. 10Přímý osobní zájem spočívá v existenci přímé vazby mezi dotyčnou osobou a dalšími zainte osobami (např. uchazečem o veřejnou zakázku, uchazečem o pracovní místo). Existence této zřejmá např. v situaci, kdy pracovník UK, jenž se podílí na rozhodování o veřejné zakázc na přidělení této zakázky společnosti své/ho manžela/manželky (včetně partnera/partnerky kterou má fyzická osoba registrované nemanželské partnerství) a případně dalších nejbliž příslušníků. Pracovník UK je v tomto případě povinen uvést, že dochází ke střetu zájmů a účasti na rozhodování týkající se takové veřejné zakázky, případně musí být z tohoto roz vyloučen. 11Nepřímý osobní zájem jde nad rámec přímé vazby mezi dotyčnou osobou a zainteresovanou os 12. Jedná se např. o situaci, kdy má dotčený pracovník UK zájem na přidělení zakázky spo ve které jeho manžel/partner nebo manželka/partnerka pracuje. O nepřímý osobní zájem se v situaci, kdy má dotčený pracovník UK zájem na přidělení veřejné zakázky společnosti, k dodání produktu/služby/realizaci stavby/rekonstrukci, pro které bude společnost manžela/ manželky/partnerky s největší pravděpodobností nejvýznamnějším poddodavatelem. Pracovník případech povinen zdržet se rozhodování vztahujícího se k výběru dodavatele, případně mu rozhodování vyloučen. 12Přímý a nepřímý zájem může rovněž zahrnovat dary, projevy pohostinnosti či zájmy nehospo charakteru nebo může vyplývat ze spolupráce s nevládními nebo politickými organizacemi ( neplacená) nebo z konfliktu povinností loajality ve vztahu k jednomu subjektu, vůči kter závazek, a k jiné osobě nebo subjektu, vůči kterému má osoba jiný závazek. 13Pokud je zjištěn střet zájmů, je nutné přijmout následující opatření, a to zejména: a.vyloučit osobu, dotčenou střetem zájmů, z rozhodování v dané věci a přidělit výkon tak jinému pracovníkovi; b.upravit práva, povinnosti a odpovědnosti této osoby tak, aby byl střet zájmů odstraněn možné. 14Rozhodnutí o přijetí, popřípadě nepřijetí, příslušných opatření musí být vždy řádně odův rozhodovacího procesu přitom musí být zachována dostatečná auditní stopa o úkonech směřu nebo nepřijetí opatření. 15U pracovníka UK, který je v situaci rizikové z hlediska střetu zájmů, musí existovat mot zakládající jeho osobní zájem, který konkuruje zájmu veřejnému a je spojen se subjektem Rizikové situace jsou například z důvodu majetkových, personálních nebo jiných smluvních posuzování konkrétních případů (potenciálního) střetu zájmů je nutné velmi pečlivě zváži relevantní skutkové a právní okolnosti daného případu, zejména způsob a rozsah případnéh dotčené osoby, její přímý či nepřímý vliv na rozhodování, povahu těchto rozhodnutí a dal faktory. 16O střet zájmů se obvykle nejedná v situaci, kdy úkoly daného zaměstnance zahrnují rozhod povahy, která jsou založena na objektivních kritériích platných pro celou agendu (např. velmi širokou skupinu potenciálních uchazečů a která by současně nebyla ohrožena z důvod vazeb, politické/národní spřízněnosti a hospodářského zájmu, ani skutečností, že dotyčná její rodiny je součástí takové skupiny, resp. daná agenda na ně má dopad. 17Skutečnost, že existuje možný střet zájmů, automaticky nevylučuje třetí stranu ze vztahů Dojde-li ovšem ke střetu zájmu univerzity se zájmem osobním, nesmí subjekt těchto zájmů svůj osobní zájem před zájmy, které je povinen prosazovat a hájit jako pracovník. Součas musí být z dané situace zjevné, že tato třetí strana nezískala v důsledku svého vztahu s univerzity jakoukoli výhodu. Z tohoto důvodu se pro situace, kdy hrozí střet zájmů, stan následující postupy: a.dotčení pracovníci jsou povinni v maximální možné míře povolené zákonem hlásit svým na vedoucí ke vzniku skutečného či domnělého střetu zájmů; b.nadřízení dotčených pracovníků pak odpovídají za vyřešení skutečného či domnělého stře c.osoba, která je ve střetu zájmů, se nesmí účastnit nebo být jiným způsobem zapojena do kterého se střet zájmů týká; d.řešení střetu zájmů musí být řádně zdokumentováno. ****************************************************************************************** * Čl. 3 Cíle protikorupčního úsilí ****************************************************************************************** 1.Cílem protikorupčního úsilí je vytvořit prostředí, v němž je odmítáno korupční jednání a čestné a poctivé jednání směřující k ochraně dobrého jména univerzity a ochraně jejího m 2.Mezi systémové podmínky k dosažení cíle patří organizační přehlednost, vhodně nastavené vztahy, dobrá interní i externí komunikace a celková transparentnost některých procesů. podstatné, aby všichni pracovníci dodržovali právní předpisy a vnitřní předpisy univerzi znalí důležitosti etických zásad při výkonu práce a dodržovali je. Představitelé univerz propagovat jednání odmítající korupci, zdůrazňovat význam ochrany majetku univerzity a m škody, které jsou způsobeny protiprávním jednáním druhých. Představitelé univerzity musí být vzorem správného jednání. 3.V oblasti vzdělávání pracovníků k problematice boje s korupcí je třeba zavést systematic na profesionální úrovni. U všech pracovníků je nezbytná znalost tzv. obligatorního minim 3 odst. 4 těchto Zásad). Vedoucí pracovníci by měli prohlubovat své schopnosti včas iden znaky korupčního jednání či prostředí a přijímat ve vlastní působnosti adekvátní opatřen minimalizaci. 4.Obligatorním minimem se rozumí vysvětlení: pojmu korupce, charakteristiky druhů korupce jejich forem, možných oblastí výskytu korupce, postihu korupčního jednání, pojmu na prak příkladech korupčního jednání včetně správné reakce ze strany pracovníka. Periodické vzd zaměřit, kromě obecných informací, na praktické návody, jak hledat, hodnotit, spravovat korupční rizika na pracovištích, na správné nastavení kontrolního a řídicího mechanismu, nápravných opatření a důležitost kontroly implementace těchto opatření apod. ****************************************************************************************** * Čl. 4 Kontrolní mechanismy ****************************************************************************************** 1.Pravidelné testování kontrolních a řídících mechanismů v oblastech významného korupčního je důležité proto, aby se zjistilo, jak jsou tyto mechanismy účinné pro identifikaci a o korupčního jednání. 2.Povinností všech vedoucích pracovníků musí být povinnost sledovat na svém pracovišti mís rizikem vzniku korupce (tzv. místa důležitého významu) a činnosti s reálným nebezpečím v přijímat opatření k jejímu zamezení. ****************************************************************************************** * Čl. 5 Protikorupční opatření ****************************************************************************************** 1.Konkrétním cílem v této oblasti je minimalizovat ztráty způsobené korupčním jednáním a z opakování obdobného korupčního scénáře. Důkladná analýza příčin vzniku korupčního jednán zásadní pro posílení preventivních mechanismů, které sníží riziko opakovaného výskytu ko 2.Cílem opatření musí být to, aby pracovníci měli zaručeno právo podat stížnosti, návrhy, podání upozorňující na jednání v rozporu s právními předpisy či vnitřními předpisy unive upozorňující na neetické jednání či navrhující opatření ke zlepšení. 3.Nápravnými opatřeními se rozumí úprava vnitřních předpisů, přijímání disciplinárních opa vzniklých škod a informování pracovníků o krocích, které byly v souvislosti s potvrzeným i neetickým či protiprávním jednáním podniknuty (včetně vyvození odpovědnosti za škodu). 4.Vedení univerzity deklaruje svoji připravenost v případě zjištění pochybení přijmout ade opatření. 5.Základním pilířem protikorupčních opatření je to, že každý vedoucí pracovník univerzity hlediska kvantitativního a kvalitativního plnění povinností vyplývajících z protikorupčn účinnost jejich plnění, implementaci opatření k nápravě, popřípadě navrhuje aktualizaci těchto Zásad proti korupčnímu jednání nebo jiných protikorupčních opatření. ****************************************************************************************** * Čl. 6 Indikátory korupčního jednání ****************************************************************************************** 1.Indikátory korupčního jednání jsou náznaky a varovné signály upozorňující na možnost výs jednání. Jejich vyšší přítomnost sice není důkazem o trestné nebo jiné závadné činnosti, vést ke zvýšené pozornosti pracovníků. 2.Obecné varovné signály korupčního jednání jsou: a.nákladný životní styl osob, které se podílejí na daném procesu; b.vedlejší zaměstnání, které zásadním způsobem ohrožuje výkon práce pro univerzitu; c.odmítání kariérního postupu mimo stávající pracovní zařazení, odpor proti změně úloh n zvláště pokud jsou spojeny se zlepšením nebo alespoň s vyhlídkou na zlepšení platu; d.narůstající uzavřenost, náhlé změny chování, zejména vůči kolegům, nadřízeným nebo stu e.klesající identifikace s nadřízenými a uloženými úkoly; f.obcházení nebo „přehlížení“ předpisů a pokynů; g.snaha o radikální změny vnitřních předpisů; h.nápadné odchylky od obvyklých postupů; i.nereagování na podezřelé momenty a události nebo tolerance protiprávního jednání; j.sociální problémy, osobní slabosti (závislost na alkoholu, drogách, gamblerství); k.časté neodůvodněné osobní kontakty mezi pracovníkem a osobou, jíž se rozhodovací činno l.afektovaně kamarádský tón nebo nápadné ustupování při jednání s protistranou; m.jiné jednání vycházející bezdůvodně vstříc protistranám; n.pohostinnost ze strany třetích osob (zvláštní podmínky při nákupu, poukazy do restaura pozvání na soukromé nebo obchodní akce obchodních partnerů); o.chybějící kontrola na místech, kde existuje riziko korupčního jednání; p.opakovaná podání směřující na konkrétní osoby; q.ústní dohody namísto písemných ujednání, chybějící dokumentace dokládající postup ve v r.koncentrace úkolů na jednu osobu; s.nedostatečná transparentnost. ****************************************************************************************** * Čl. 7 Pravidla poskytování a přijímání osobních darů a pohoštění ****************************************************************************************** 1.Poskytování a přijímání osobních darů a pohoštění je obecně přijímaným prvkem budování d společenských vztahů, avšak pouze za předpokladu splnění stanovených podmínek, které ome korupčního jednání prováděného prostřednictvím těchto činností. 2.Poskytované plnění musí být vždy skromné, transparentní, musí sloužit účelu, který není zákonem a který je v zájmu univerzity, nebo budování společenských vztahů. Poskytované p vždy bez výjimky přiměřené. 3.Pohoštění se vykládá jako pozvání třetí osoby nebo pozvání třetí osobou na oběd, večeři, společenskou událost (operu, golf nebo jiné společenské či sportovní události atp.) nebo událost. 4.Poskytování nebo přijímání osobních darů musí být přiměřené a musí vždy souviset s činno 5.Není dovoleno přijímat nebo dávat jakékoli dary (hotovost, šeky, poukázky), ani nabízet pohoštění či dárky, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo které porušují hodnoty pravidla vyjádřená v Etickém kodexu. 6.Pracovník je vázán ohlašovací povinností vůči univerzitě v případě přijetí nebo poskytnu či pohoštění v rozporu s pravidly vyjádřenými v Etickém kodexu. 7.Při zvažování každého pohoštění a každého osobního dárku se musí zohledňovat všechny oko poskytnutí či přijetí, hodnota pohoštění či takového daru tak není jediným faktorem, kte ****************************************************************************************** * Čl. 8 Závěrečná ustanovení ****************************************************************************************** 1.Zásady proti korupčnímu jednání je nutné vykládat zejména s ohledem na význam korupčního jej pojímají trestní předpisy, a dále se zohledněním principů čestného a poctivého jedná života v dané konkrétní oblasti. 2.Zrušuje se opatření rektora č. 49/2015, Zásady Univerzity Karlovy proti korupčnímu jedná 3.Toto opatření nabývá účinnosti dne 1. září 2025. V Praze dne 21. srpna 2025 .pdf ke stažení [ URL "UK-15065-version1- or___35_2025___zasady_proti_korupcnimu_jednani_a_stretu_zajmu.pdf"] .doc ke stažení [ URL "UK-15065-version1- or___35_2025___zasady_proti_korupcnimu_jednani_a_stretu_zajmu.doc"]