Návrh Změny studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze - Shrnutí ****************************************************************************************** * Návrh Změny studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Shrnutí *========================================================================================= Předkládaný návrh (který je po formální stránce návrhem komplexní Změny SZŘ UK) lze po věc rozdělit do dvou částí, a to a) zavedení kreditního systému studia vbakalářských a magisterských studijních programech, b) uvedení do souladu těch ustanovení SZŘ UK, které byly od poslední novelizace dotčeny zm úpravy. Druhá ztěchto částí se týká změn charakteristik bakalářského a magisterského studijního pr 1 a 2 Změny) a zavedení nového titulu „zubní lékař“ (čl. 1 bod 13 Změny). Jakkoliv formáln záležitost, lze ktéto části po věcné stránce ještě přiřadit vnitrouniverzitní dohodu o sys průkazu studenta zroku 2003 (čl. 1 bod 4 Změny včásti týkající se čl. 4 odstavce 2 SZŘ UK) Zásadní částí návrhu je návrh kreditního systému. Jde o komplexní návrh relativně nového z průběhu studia (na nemalém množství fakult ovšem je již dnes bodové či kreditní hodnocení formách používáno a pro účely mobilit se kredity používají takřka ve všech studijních prog principy však již byly opakovaně diskutovány na jednáních univerzitních orgánů a komisí. Z pro zavedení kreditního systému na UK byly předmětem diskuse na jednání Akademického senát rady UK, Rozšířeného kolegia rektora a dalších orgánů, výsledkem těchto jednání bylo zform zavedení kreditního systému do Dlouhodobého záměru UK a jeho letošní aktualizace. Konkrétní principy, ze kterých vychází předložený paragrafovaný návrh, byly obsáhle projed na poradách studijních proděkanů a jednáních Studijní komise AS UK, obě grémia nakonec tyt doporučila. Zmíněné principy jsou vpodobě odpovídající výsledkům jednání uvedeny vdruhé čá materiálu. Pokud jde o navrhovaný harmonogram pro zavedení kreditního systému, bude-li tento návrh po řízení vrámci UK Akademickým senátem vúnoru 2005 schválen,  předpokládá se předložení odpo novelizací fakultních studijních azkušebních řádů do konce června 2005 tak., aby mohly být projednány vAS UK a první polovina roku 2006 mohla být věnována přípravě pro vlastní spušt akademického roku 2006/07. Protože však zejména u studentů vyšších ročníků nebude vmnoha p změnit systém jejich studia bez velkého zpřísnění dosavadních podmínek, předpokládá se, že návrzích účinnost kreditního systému pro tyto studenty odloží. *========================================================================================= * Principy Kreditního systému *========================================================================================= ------------------------------------------------------------------------------------------ A. Věcná část ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. Průběh studia vbakalářském a magisterském studijním programu se realizuje pomocí kredit 2. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program nebo studijní obo „studijní program“) povinné nebo povinně volitelné; ostatní předměty vyučované na univerzi studijní program považují za předměty volitelné. 3. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možné průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia; termíny zápisů musí být vdostat zveřejněny na úřední desce. Úsekem studia může být semestr nebo ročník; studijní a zkušebn stanoví úseky každého studijního programu. 4. Každému předmětu je studijním plánem příslušného studijního programu přiřazen určitý ce kreditů vyjadřující poměr množství práce studenta spojené sabsolvováním tohoto předmětu vů objemu práce spojené sabsolvováním všech předmětů doporučených studijním plánem pro daný s počet kreditů není závislý na kvalitě absolvování daného předmětu. Studijní plán  studijní určuje doporučený průběh studia tak, aby při jeho dodržení získal student při splnění všec povinností vdaném úseku studia třicet kreditů, je-li úsekem studia semestr, nebo šedesát k úsekem studia ročník. 5. Průběžnou kontrolou studia se rozumí kontrola celkového studentem získaného počtu kredi průběh studia. Získal-li student vdosavadních úsecích studia alespoň takový počet kreditů, součtu kreditů při studijním plánem doporučeném průběhu studia vtěchto úsecích studia (dál počet kreditů“) , má právo na zápis do dalšího úseku studia, vopačném případě se posuzuje skutečnost tak, že nastal případ uvedený včl. 12 odst. 1 písm. b) [tj. ukončení studia], n podle bodu 7. 6. Pokud počet kreditů získaný studentem za absolvování volitelných předmětů tvoří více ne normálního počtu kreditů,  rozhodne o započítání kreditů nad rámec této hranice pro účely studia děkan. 7. Studijní a zkušební řád fakulty může stanovit minimální počet kreditů nutný pro zápis d studia. Vtakovém případě platí, že nezískal-li student normální počet kreditů, ale získal- minimální počet kreditů, má právo na zápis do dalšího úseku studia stím, že dvojí opakován po sobě může být studijním a zkušebním řádem fakulty vyloučeno. 8. Předpokladem pro konání části státní zkoušky je absolvování povinných předmětů, které p části státní zkoušku stanoví studijní plán. Předpokladem pro konání poslední části státní získání a) minimálního počtu kreditů zpovinně volitelných předmětů stanoveného studijním plánem, b) získání počtu kreditů odpovídajícímu šedesátinásobku standardní doby studia studijního vyjádřené vletech. Studijní a zkušební řád fakulty může též stanovit počet kreditů nutný pro konání jiné než státní zkoušky a dále může stanovit pořadí, vjakém lze části státní zkoušky skládat. 9. Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých část vdaném studijním programu spolu s minimálním počtem kreditů zpovinně volitelných předmětů než devadesát procent hodnoty uvedené vbodě 8b); vpřípadech hodných zvláštního zřetele můž zkušební řád fakulty tuto hranici stanovit odlišně, ne však více než devadesát pět procent 10. Předmět může být uskutečňován vpodobě přednášky, cvičení, semináře, kurzu, praxe, stáž práce, exkurze, samostatné práce nebo konzultace. Předmět může být vzávislosti na svém cha uskutečňován prezenční, distanční nebo kombinovanou podobou výuky. 11. Předmět je jednosemestrální. Každému předmětu je přiřazen identifikační kód, který je jedinečný; systém přiřazování kódů je dán opatřením rektora. 12. Je-li předmět součástí více studijních plánů jednoho nebo více studijních programů, ne různé počty kreditů. 13. Ve studijním plánu může být a) zápis předmětu podmíněn předchozím absolvováním jiného předmětu (předmětů) nebo současn předmětu (předmětů), b) absolvování předmětu podmíněno absolvováním jiného předmětu (předmětů), c) zápis předmětu vyloučen současným zápisem jiného předmětu, d) absolvování předmětu vyloučeno předchozím absolvováním jiného předmětu. Vyžadují-li to kapacitní důvody, může fakulta omezit počet studentů, kteří si mohou zapsat fakulta může též stanovit, že přednost při zápisu daného předmětu mají studenti, kteří si vsouladu s doporučeným studijním plánem. Pokud tak stanoví obecně závazné předpisy, může b   podmíněn předložením těmito předpisy vyžadovaného lékařského potvrzení. Studijní azkušeb může omezit opakovaný zápis téhož předmětu.  14. Formami kontroly studia jsou a) kontrola studia předmětu, b) průběžná kontrola studia (viz body 3 a 5), c) rozdílová zkouška, d) státní závěrečná nebo státní rigorózní zkouška (dále jen "státní zkouška") nebo její čá 15. Kontrolou studia předmětu se rozumí ověření úspěšného absolvování předmětu. Formami té a) kolokvium, b) zápočet, c) klasifikovaný zápočet, d) klauzurní práce, e) zkouška, f) kombinace forem uvedených vpísm. a) až e). 16. Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění kontroly studia předmětu student během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost na univerzitě nebo škole vČeské republice anebo vzahraničí; vpřípadě uznání též rozhodne o případném přidělen počtu kreditů. Uznání lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek ve stanoveném t 17. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více ú individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Po absolvování i studijního plánu děkan vsouladu se stanovenými podmínkami rozhodne o přidělení odpovídajíc kreditů. Ostatní ustanovení tohoto řádu nejsou tímto dotčena. Podrobnosti upraví studijní fakulty. ------------------------------------------------------------------------------------------ B. Přechodná ustanovení ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. Fakulty předloží návrhy věcně odpovídajících změn studijních a zkušebních řádů do 30. č popřípadě do dvou týdnů ode dne schválení podle § 33 odst. 4 zákona ovysokých školách. Tyt být v souladu splatnými vnitřními předpisy univerzity. 2. Vnávrzích podle odstavce 1 může být přechodným ustanovením omezena nebo vyloučena účinn změny studijního a zkušebního řádu fakulty vůči těm stávajícím studentům, u nichž by jinak kvalitativnímu zpřísnění dosavadních podmínek studia. 3. Stanoví-li tak platná akreditace studijního programu a jde-li o případ hodný zvláštního být ve studijním a zkušebním řádu fakulty stanoveno, že formou kontroly studia je též soub nebo postupová zkouška;v takovém případě studijní azkušební řád fakulty stanoví podrobnost včetně podmínek, za kterých ji student může skládat. Účinnost tohoto ustanovení studijního řádu fakulty však musí být omezena nejdéle na dobu platnosti akreditace. 4. Svýjimkou případů podle odstavce 2 nebo odstavce 3 se ode dne účinnosti této změny před stávajícího studijního a zkušebního řádu fakulty nepostupuje. ------------------------------------------------------------------------------------------ C.  Platnost, účinnost ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.    Tato změn předpisu byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne dle předpokladu únor 2005]. 2.    Tatozměnapředpisu nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství mládeže at [tj. dle předpokladu začátek března 2005] 3.    Tato změna předpisu nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2006/2007.  *========================================================================================= * Platné znění souvisejících článků  Studijního azkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praz *========================================================================================= Podtržením jsou vyznačeny klíčové body, které jsou věcně dotčeny výše uvedenými principy k systému. Pozn: Nejsou zde vyznačeny body, které je též nutné novelizovat vsouvislosti se změnou prá dne poslední novelizace SZŘ UK. Čl. 2 Vysokoškolské vzdělání 1. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu po plánu stanovenou formou studia. 2. Studijní program může být a) bakalářský, b) magisterský, c) doktorský. 3. Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání, přinichž využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též vybrané teoretické poznatky. Standardní  včetně praxe je nejméně tři anejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečn jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. 4. Magisterský studijní program je zaměřen na získávání teoretických poznatků založených n stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace anarozvinutí schop činnosti. Standardní  doba studia je nejméně čtyři anejvýše šest roků. Magisterský studijn navazovat na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejmén tři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba voblasti lékařství státní rigorózní zkouškou. 5. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci vobl nebo vývoje. Standardní doba studia je tři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorsk obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost apřipravenost k samost oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Diser obsahovat původní auveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. 6. Studijní program se může členit na studijní obory. 7. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován a prováděn studijními plány, kte zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky a způsob ov studia. Studijní plán nelze v průběhu daného úseku studia (čl. 4 odst.7) měnit. 8. Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium a) prezenční, b) distanční, c) kombinované. 9. Při prezenční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokl část výuky je organizována  formou přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorní konzultací a dalších podobných forem výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla rozvrhu a během nichž má student možnost přímo získávat poznatky. 10. Při distanční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpok probíhá multimediální formou výuky a učitelé jsou během studia trvale nebo převážně odděle 11. Při kombinované formě studia studijní plán vytvořený vrámci studijního programu předpo probíhá formou, v níž se uplatňují principy prezenčního idistančního studia. 12. Doktorský studijní program musí fakulta vždy uskutečňovat jak prezenční formou studia, nebo kombinovanou formou studia. Čl. 3 Organizace studia 1. Akademický  rok trvá dvanáct kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. 2. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Začátky semestrů ap rektor. 3. Začátek výuky, zkouškového období, praxí a další podrobnosti týkající se dělení semestr souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty a po projednání s rektorem děkan fakulty. D které společně uskutečňují studijní program podle čl. 22 odst. 3 písm. c) Statutu Univerzi jen "statut"), stanoví tyto podrobnosti povzájemné dohodě. 4. Pokud tak stanoví studijní plán, lze po dobu prázdnin konat praxe, laboratorní práce, t kurzy, exkurze, apod. Konání zkoušky po dobu prázdnin je podmíněno souhlasem učitele (komi Podrobnosti stanoví studijní a zkušební řád fakulty. Část II. Studium v bakalářském a magisterském studijním programu Čl. 4 Průběh studia 1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu na univerzitu. Zápis se koná nafakultě, která us příslušný studijní program, v případě studijního programu podle čl. 22 odst.3 písm. c) sta které je tak stanoveno v tomto studijním programu. Zápis probíhá ve lhůtě stanovené děkane 2. Při zápisu vydá fakulta studentu výkaz o studiu a průkaz studenta. Student skládá imatr (čl. 56 odst. 1 statutu); termíny slavnostních imatrikulací stanoví pro jednotlivé fakulty 3. Student má právo účastnit se přednášek v rámci univerzity. 4. Student má právo se v rámci zapsaného studijního plánu a po splnění případných podmínek studijním a zkušebním řádem fakulty nebo studijním programem účastnit cvičení, seminářů, k laboratorních prací, exkurzí, konzultací adalších forem výuky, získávat  zápočty a jiné at apodrobovat se zkouškám. 5. Mimo rámec zapsaného studijního plánu se student může účastnit forem výuky uvedených v získávat zápočty a jiné atestace a podrobovat se zkouškám v souladu se studijním a zkušebn kde výuka probíhá. 6. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program (studijní obor) p volitelné (výběrové), volitelné nebo doporučené. 7. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možné průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia; termíny zápisů musí být v dosta zveřejněny na úřední desce. Úsekem studia může být semestr, ročník nebo blok; studijní a z fakulty stanoví úseky každého studijního programu. 8. Pokud se student v daném termínu nezapíše do příslušného úseku studia, zveřejní fakulta výzvu, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu; tato výzva musí být zveřejněna nejpoz pracovních dnů před tímto termínem. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, pos skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b). Toto ustanovení se nep nedostavil-li se student k zápisu v náhradním termínu ze závažných důvodů. 9. Připouští-li tuto možnost studijní a zkušební řád fakulty, má student, který nesplní po do dalšího úseku studia, možnost ve lhůtě stanovené studijním azkušebním řádem fakulty pís opakování úseku studia, zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Ožád děkan. 10. V průběhu studia daného studijního programu lze opakování úseku studia povolit nejvýše opakování téhož úseku studia je však vyloučeno. 11. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více ú individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanove nejsou tímto dotčena. Podrobnosti upraví studijní a zkušební řád fakulty. 12. Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění studijní povinnosti vpříp během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost najiné fakultě univerzity n vysoké škole v České republice anebo v zahraničí. 13. Maximální doba studia ve studijním programu je standardní doba studia tohoto studijníh navýšená o pět let v případě magisterského studijního programu nenavazujícího na bakalářsk program (čl. 2 odst. 4 první, druhá a čtvrtá věta); v ostatních případech (čl.2 odst. 3 a třetí a čtvrtá věta) navýšená o tři roky. Neukončí-li student řádně studium během maximáln posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený včl. 12 odst. 1 písm. b). 14. Studijní a zkušební řád fakulty stanoví další podrobnosti o těch formách studia, ve kt fakultě uskutečňují studijní programy, a uskutečňuje-li fakulta alespoň jeden studijní pro formách studia, stanoví dále podmínky, za jakých může děkan povolit studentu přestup z jed do jiné formy studia téhož studijního programu. Čl. 5 Přerušení studia 1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. 2. Studentovi může děkan přerušit studium, a to buď na jeho písemnou žádost, anebo zvlastn v případě, kdy je toho zapotřebí k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ dosavadním plněním studijních povinností. Pokud student opřerušení studia požádá poté, co povinností vdaném úseku studia apředtím, než se zapsal do dalšího úseku studia, a nebylo-l zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit nejmé jednoho semestru. Ustanovení  odstavce 8 tímto není dotčeno. 3. Děkan zvlastního podnětu též přeruší studentovi studium vpřípadě, kdy student, kterému uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona ovysokých školách, te ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou kzaplacení poplatku nezaplatil; to ne li najevo, že existuje závažná okolnost, která by jinak vedla děkana kpodání návrhu na sní nebo odložení splatnosti poplatku; vtakovém případě je třeba takový návrh bez zbytečných p rektorovi. Vevýzvě děkan poučí studenta o právu uvést skutečnosti nasvědčující tomu, že po poplatek nevznikla, nebo že zanikla, anebo že je odůvodněno snížení, prominutí nebo odlože poplatku. Požádá-li student o to, aby byl před vydáním rozhodnutí slyšen, bude neprodleně jednání. 4. Studium se podle odstavce 3 přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání maxi studia. Dojde-li k zaplacení poplatku a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia, a to nejpozději kposlednímu dni  semestru, žádost podána, nebo kposlednímu dni akademického roku, byla-li žádost podána vprůběhu letn prázdnin. 5. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školác vykonání studijních povinností nemohou započít ani pokračovat. Popřerušení studia rozhodne potřeby o zařazení studenta do odpovídajícího úseku studia. Pokud během přerušení studia d studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan v souladu se studijním a z fakulty a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit al splnění; vtéto souvislosti může též studentu stanovit povinnost vykonat vdané lhůtě rozdíl 6. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přeru opětovný zápis do studia; pominou-li důvody propřerušení studia, může děkan na písemnou žá bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení v daném termínu nezapíše, postupuje se jako v čl. 4 odst. 8. 7. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních, důvodů lze studium přerušit nejdříve p prvního úseku studia. 8. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je tako která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba stud uplynula od data zápisu na vysokou školu bezzapočítávání doby, ve které bylo studium přeru Čl. 6 Formy kontroly studia 1. Formami kontroly studia jsou a.průběžná kontrola, b.kolokvium, c.zápočet, d.klasifikovaný zápočet, e.klauzurní práce, f.písemný test, g.zkouška i) dílčí, ii) rozdílová, iii) souborná, iv) postupová, v) státní závěrečná nebo státní rigorózní (dále jen "státní zkouška"). 2. Klauzurní práce a písemný test  mohou mít povahu buď jednoho předpokladu prozápočet, ko klasifikovaný zápočet, nebo zkoušky či její části. Podrobnosti upraví studijní a zkušební 3. Zápočtem nebo kolokviem se potvrzuje, že student splnil požadavky stanovené prodaný pře požadavky musí být stanoveny v dostatečném předstihu před jejich ověřováním. 4. Kolokvium a zápočet jsou klasifikovány "prospěl" - "neprospěl" nebo "započteno" - "neza 5. Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak požadavky zápočtu. 6. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadav stanoví studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny vdostatečném předstihu před začátkem období. 7. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná. 8. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře"( a" (4). V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze zkoušek a všech opravných termínů. Nateologických fakultách může být klasifikace studijním řádem řešena odlišně. 9. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva o mimořádný opravný termín (§ 68 odst. 3 písm. a) zákona o vysokých školách) se nepřipouští. termínů musí být přiměřený počtu studentů anesmí být menší než tři; termíny musí být vypsá ke dni začátku zkouškového období. Ustanovení první věty nezakládá nárok na vypsání zvlášt zkoušky. Čl. 7 Státní zkoušky 1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen "komise"). 2. Státní zkouška se může skládat z více částí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky jsou veřejné. 3. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválen radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje Ministerstvo školství tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídi 4. Skládá-li se státní zkouška z více částí, stanoví komise výslednou klasifikaci spřihléd klasifikace jednotlivých částí s tím, že klasifikace "neprospěl/a" je stanovena právě tehd jedna část klasifikována "neprospěl/a"; jsou-li všechny části klasifikovány "výborně", je klasifikace stanovena "výborně". Skládá-li se část státní zkoušky z více předmětů, je zpra její klasifikace hodnocení z jednotlivých předmětů. 5. Části a jednotlivé předměty státní zkoušky, včetně povinně volitelných, jsou dány studi Je-li ve studijním programu stanoveno, že bakalářská, resp. diplomová práce je součástí st obhajoba této práce částí státní zkoušky. 6. Státní zkoušku nebo její část nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární ří disciplinární komise navrhla sankci vyloučení zestudia, děkan svým rozhodnutím neuložil sa nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil. Další předpoklady pr student mohl konat státní zkoušku nebo její část, jsou dány studijním azkušebním řádem fak programem. 7. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky nebo její části stanoví děkan. Každý nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce. 8. Státní zkoušku nebo její část musí student absolvovat nejpozději do dvou let od prvého měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konatstátní zkoušku n v opačném případě se tato skutečnost posuzuje tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. podrobnosti stanoví studijní a zkušební řád fakulty. 9. V případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu nebo klasifi "dobře", výsledná klasifikace je "výborně", prospěchový průměr zacelé studium je nejvýše 1 studia byly splněny i případné další podmínky stanovené studijním a zkušebním řádem fakult absolvuje s vyznamenáním. Čl. 12 Jiné ukončení studia 1. Studium se dále ukončuje a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán písemné prohlášení ozanechání studia, b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního azkušebního dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia učiněné v termínu stanoveném azkušebním řádem fakulty, nabylo právní moci, c) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta rozhodnutí ministerstva, d) zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerz zrušení studijního programu, e) vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozho ze studia nabylo právní moci. 2. Studijní a zkušební řád fakulty výčtem stanoví skutečnosti, které se vzhledem kekonkrét plánu daného studijního programu (oboru) posuzují tak, že nastal případ uvedený vodstavci 3. V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) je povinností univerzity zajistit stud pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu natéže nebo jiné vysoké š 4. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 1, vydá děkan najeho žá splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, aže řádně neukončil.