Český příspěvek ke změně evoluční biologie ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova slaví další vědecký úspěch aneb Český příspěvek ke změně evoluční bio ****************************************************************************************** Tisková zpráva Mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Češka Radka Symonová z Přírodovědecké fakulty U Karlovy, učinil převratný objev. Studie „Sexual Intercourse Inolving Giant Sperm in Cretac prezentovaná dne 19/6/2009  v prestižním časopise Science –  prokázala přítomnost tzv. obř milionů let starých korýšů skupiny lasturnatky (Ostracoda) a významně tak posunula laťku m evoluční biologie a paleontologie. Vědecký tým zkoumal zachované mikrofosílie sladkovodní lasturnatky druhu Harbinia micropap pocházející ze 100 milionů let starého souvrství v severovýchodní Brazílii a zabýval se sp reprodukčními orgány těchto malých korýšů. Výzkum odhalil existenci tzv. obřích spermií, r identifikoval reprodukční orgány, které obří spermie produkovaly u samců a které je po opl u samic. Spermie většinou patří k nejmenším buňkám živočišného těla, přesto jak dokazuje samotný ná dosahovat značných rozměrů. U lasturnatek, které samy dosahují velikosti 0,5-2 mm, může dé činit až desetinásobek velikosti těla samce i samice. Obří spermie představují pro organis produkují, velkou energetickou zátěž a vyskytují se pouze u několika málo druhů živočichů. že obří spermie nebyly slepou evoluční pastí, ale představují udržitelnou evoluční strateg lasturnatek zachovala nejméně od doby před 100 miliony až do dnešního dne. Anebo jsou last houževnaté a dokázaly tuto zátěž dosud neznámým způsobem úspěšně kompenzovat,“ objasňuje R spoluautorka objevu, a dodává: „Unikátní výzkum také nepřímo prokázal existenci nejstaršíc spermií na světě se stářím sto milionů let. Dosud nejstarší podobný nález fosilní spermie před pěti tisíci lety.“ Pro výzkum byla použita jedinečná technologie. Mezinárodní tým podrobil fosilní lasturnatk metodou holotomografie, která umožňuje získat obraz o vnitřním uspořádání orgánů 1 mm velk Scenování lasturnatek na synchrotronu proběhlo v European Synchrotron Radiation Facility v Grenoblu, jediném pracovišti na světě, které touto technologií disponuje. Vizualizace vnit tak malých fosilních organismů se v této vědecké studii dostala až na samotnou hranici nej technologických možností. INFORMACE O AUTORCE Mgr. Radka Symonová (*1980) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V r studia se na Ludwig Maximilians Univesität v Mnichově v letech 2005-2008 zabývala molekulá mechanizmy reprodukčních způsobů živočichů na modelu lasturnatek a metodami vizualizace mi objektů a jejich 3D rekonstrukcemi. Na katedře zoologie PřF UK v Praze v tomto výzkumu od pokračuje a mj. se zabývá studiem  hemocytických buněk v tělní dutině lasturnatek. Další významné články akademických pracovníků UK v odborných časopisech Science, Nature a (výběr): • Studium molekulární evoluce enzymů zodpovědných za vstup proteinů do mitochondrií prokáz těchto mitochondriálních translokáz vznikla „de novo“ v prvních eukaryotických buňkách a buňkách bakterií. Systém translokáz je společný mitochondriím všech eukaryotických organ pravděpodobné, že šlo o jedinečnou evoluční událost. Výjimku tvoří jen někteří parazitič mají vysoce specializované, mitochondriím podobné organely (Doležal a kol. 2006, Science • Vědci z Astronomického ústavu UK prokázali, že při srážkách planetek hlavního pásu mezi Jupiterem vzniká velké množství prachu, který se pak šíří meziplanetárním prostorem a zh 000 let dosáhne orbity Země. Rozpad asteroidu před 160 miliony let byl tak s největší pr zodpovědný za masové vymírání druhů na konci křídového období před 65 miliony let (Bottk 2007, Nature 449, 48). Objevili také jiný katastrofický rozpad asteroidu hlavního pásu, projevuje jako těsný shluk několika asteroidů. Pro hledání elementů drah použili zcela n popsali, že k rozpadu došlo před 450 tisíci roky (Farley a kol., 2006, Nature 439, 295, 2006, Science 312, 1490). • Nová statistická metoda umožnila kvalitní vyhodnocení experimentálních dat získaných tec microarrays. Vhodným statistickým testem byly odstraněny nedostatky dřívějších metod, na absence korekce na mnohorozměrnou. Metoda přispěla k vyšší reprodukovatelnosti dat DNA m rozvoji této moderní techniky uplatňující se při studiu exprese genů, například při záva onemocněních. (Klebanov a kol. 2007, Nature Biotechnology 25, 25). Profesor Klebanov též statistickými metodami k popisu spolupráce vícenásobných rakovinných genů na zhoubné tra (McMurray a kol. 2008, Nature 453, 1112). • Byla odhalena jedna z příčin syndromu neklidných nohou. Toto onemocnění se projevuje nut končetinami, které je typicky provázeno různými nepříjemnými vjemy (pálením, svěděním, b prevalence v Evropě je kolem 10 %. Neurologové 1. LF UK se podíleli na zjištění, že toto je asociováno s jedním typem protein tyrosine fosfatázového receptoru (Schormair a kol. Genetics 2008, 40, 946). • Zoologové Přírodovědecké fakulty UK přehodnotili stávající evoluční teorie o vzniku zubů Podařilo se jim prokázat, že sklovina zubů obratlovců vzniká embryonálně nejen z ektoder entodermu. Navíc bylo zjištěno, že vývoj zubu nezávisí ani na jedné z těchto zárodečných třetí embryonální tkáni tvořící zuby, tzv. neurální liště (Soukup a kol. 2008, Nature 45 Vladimír Soukup, Hans-Henning Epperlein, Ivan Horáček, Robert Černý: Dual epithelial origi oral teeth, NATURE 2008, 455, 795-798 IF = 28.751 • Statistické metody a microarray data Lev Klebanov, Xing Qiu, StephenWelle, Andrei Yakovl Method and Microarray Data. Nature Biotechnology 2007, 25, 25-26. IF = 22,672 Za správnost: Mgr. Václav Hájek Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova v Praze tel:                    +420 224 491 248 e-mail:                 pr(zavinac)cuni.cz [ MAIL "pr(zavinac)cuni.cz"] Univerzita Karlova Univerzita Karlova byla založená v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení U má přes 7 500 tisíce zaměstnanců, z toho 4 000 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK 000 studentů (což je zhruba jedna pětina všech studentů v ČR), kteří studují ve více než 3 studijních programech s takřka 660 studijními obory. V bakalářských studijních programech 500 studentů, v magisterských 26 000 studentů a v doktorských přes 7 000 studentů. Více ne jsou cizinci. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 15 000 účast