Věda a výzkum v Praze a návrh nového vysokoškolského zákona ****************************************************************************************** * Věda a výzkum v Praze a návrh nového vysokoškolského zákona ****************************************************************************************** Scientia Pragensis – Den vědy na pražských vysokých školách Praha, 30. listopadu 2011 – V pátek 2. prosince 2011 se na Vysoké škole ekonomické v Praze již pátý ročník Dne vědy. Pět pražských vysokých škol zde populárně-naučnou formou předsta informace ze světa vědy a přiblíží je široké veřejnosti. Součástí Dne vědy je i společná t rektorů pořádajících vysokých škol. Jejími hlavními tématy v souvislosti s přípravou novéh zákona byly: podpora mladých vědeckých pracovníků, problematika habilitací a profesur, výz a výzkumné fakulty, problémy vysokých škol vzhledem k pražskému regionu a úroveň maturantů Na tiskové konferenci mimo jiné zaznělo na adresu návrhu nového vysokoškolského zákona, že píše o funkčních místech docentů a profesorů, tedy nikoli o titulech, které jsou získávány dlouhodobé vědecko-pedagogické práce, potvrzené rozsáhlou publikační činností, ale důvod n změny není podložen žádnými relevantními argumenty. Věcný záměr nového vysokoškolského zák předpokládá, že oprávnění poskytovat vzdělávání až do třetího stupně, který odpovídá dokto programům, bude uděleno pouze vysokým školám univerzitního typu. Otázkou je, podle jakých bude vysokým školám udělováno oprávnění pro doktorské studium. V oblasti vědy a výzkumu pa nespokojenost se současným způsobem financování vědy a výzkumu, který v ČR netvoří stabiln systém. Ukončování výzkumných záměrů a výzkumných center je spojeno s mnoha nejistotami a které se dotýkají zejména mladých vědeckých pracovníků. V neposlední řadě rektoři zdůrazni výzkumu a vědy v Praze a transfer znalostí a technologií mezi akademickou a komerční sféro dosud neprobíhá s potřebnou intenzitou a efektivitou. V poslední době lze však stále častě poměrně velké diference ve znalostech maturantů nastupujících do 1. ročníku studia na vyso Vzdělávání na vysokých školách je úzce propojeno s vědou a výzkumem, jinými slovy, kvalitn zárukou dobrých výsledků vysoké školy ve vědě a výzkumu. V rámci pedagogického procesu mus navazovat na znalosti, které si studenti přinesli s sebou ze střední školy. V poslední dob častěji zaznamenat poměrně velké diference ve znalostech maturantů nastupujících do 1. roč na vysoké škole. Najdou se jistě výborní studenti, ale roste i počet těch, jejichž znalost velmi slabé. Ukazuje se, že prospěch studenta na střední škole má jen velmi malou souvislo studia v prvních dvou semestrech na vysoké škole. Této situaci je třeba přizpůsobit způsob i samotnou skladbu studijních skupin tak, aby se dobří studenti nenudili a ti slabší stude chuť a zájem. Je to poměrně obtížný úkol. Talentované studenty, kteří mají zájem o vědu a třeba podchytit a stimulovat již v průběhu jejich pobytu na střední škole. „Všechny pražsk aktivně spolupracují se středními školami a dávají talentovaným středoškolákům možnost sez špičkových výzkumných týmů,“ poznamenává doc. Milan Pospíšil, prorektor pro vědu a výzkum chemicko-technologické v Praze. Současné financování vědy a výzkumu v ČR netvoří stabilní a promyšlený systém. Ukončování záměrů a výzkumných center je spojeno s mnoha nejistotami a pochybnostmi, které se dotýkaj mladých vědeckých pracovníků. U řady oborů stávající systém hodnocení vědy a výzkumu a na institucionální financování nezvládají ocenit skutečnou kvalitu vědecké práce, a podpořit odborníky. Nově vznikající Centra excelence GAČR pak disponují příliš malými finančními pr aby mohla pokrýt všechny špičkové vědecké týmy vzniklé z podpory Výzkumných záměrů a Výzku Základem dalšího rozvoje kvalitní vědy na vysokých školách by proto měla být taková opatře se pokusí uvedené nedostatky odstranit či alespoň částečně kompenzovat. „Vysoké školy by m stabilní prostředí pro nejlepší z mladých vědeckých a akademických pracovníků a pro návrat pedagogů ze zahraničí. Investice do mladých vědců v oblasti základního výzkumu je investic budoucnosti vysokých škol i celé české vědy,“ říká prof. RNDr. Petr Volf, CSc., prorektor tvůrčí činnost Univerzity Karlovy v Praze. Věcný záměr nového vysokoškolského zákona se dotýká i závažné problematiky, spojené se sam vysokých škol tak, jak tyto vrcholné vzdělávací a vědecké instituce vnímáme a jakou roli v hrají. Tou je zásadní změna postavení docentů a profesorů. V návrhu nového zákona se mluví místech docentů a profesorů, tedy nikoli o titulech, které jsou získávány na základě dlouh pedagogické práce, potvrzené rozsáhlou publikační činností. Důvod návrhu takové změny není relevantními argumenty, jen konstatováním, že tímto pojetím habilitace se vrátíme ke zvykl ve středoevropském prostoru vyjma postkomunistických zemí. „Spojení titulů docenta a profe místy považujeme za nesystémovou, nezdůvodněnou a v našich kulturně-historických podmínkác pochopitelnou změnu,“ uvádí prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., prorektorka pro vědu a vý školy ekonomické v Praze. Převedení titulu z osoby na funkci vyvolává mj. i problémy z poh práva (pracovník se stává docentem podpisem pracovní smlouvy a přestává jím být jejím rozv formulace věcného návrhu zákona jsou rovněž příčinou obav mladých akademických pracovníků možností jejich kariérního růstu. Věcný záměr nového vysokoškolského zákona předpokládá, že oprávnění poskytovat vzdělávání stupně, který odpovídá doktorským studijním programům, bude uděleno pouze vysokým školám u typu. Těmto školám bude vyhrazeno používat ve svém názvu slovo univerzita. Předpokladem pr oprávnění pro doktorské studijní programy bude odpovídající úroveň výzkumné nebo tvůrčí či obecné rovině lze s tímto záměrem souhlasit, protože doktorské studium má být hnacím motor vědy a základního, ale i aplikovaného výzkumu. Otázkou je, podle jakých kritérií bude vyso udělováno oprávnění pro doktorské studium a jak se tedy bude hodnotit kvalita vědy a výzku Samotné hodnocení vědy a výzkumu se každoročně mění – bude se tedy měnit i postavení školy typu? Dalším přirozeným faktem je, že jsou nebo mohou vzniknout velké rozdíly mezi fakulta jedné vysoké školy. Je žádoucí, aby slabá fakulta školila doktorandy jen proto, že bude so univerzitního typu? A naopak aby vědecky silný tým nemohl školit doktorandy, protože bude školy neuniverzitního typu? Lze akceptovat, aby dobrá fakulta nezískala oprávnění, protože školy, která celkově nesplnila kritéria pro univerzitu? „Celouniverzitní hodnocení je z to těžko přijatelné, pokud nezohlední zcela přirozený nestejnoměrný rozvoj fakult a univerzit se jeví vztažení hodnocení ne na jednotlivé vysoké školy, ale na fakulty,“ uvádí prof. Ing Sedmíková, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum České zemědělské univerzity v Praze. Podpora výzkumu a vědy v Praze a transfer znalostí a technologií mezi akademickou a komerč m. Praze dosud neprobíhá s potřebnou intenzitou a efektivitou. Analýzami realizovanými odb ČVUT a VŠCHT byly detekovány základní problémy a překážky brzdící rozvoj vědy a výzkumu a intenzity a efektivity transferu znalostí a technologií. „V oblasti vědy a výzkumu neexist města koherentní přístup, který by působil směrem k rozvoji excelence. Kritérium excelence již na oblast základního či aplikovaného výzkumu automaticky zajistí efektivní využití inv prostředků“, uvádí doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., prorektor pro vědeckou a výzkumnou č vysokého učení technického v Praze, a dodává: „Nejohroženější skupinou kvalitních vědeckýc mladí postdoktorandi. Programem jejich podpory by město pomohlo stabilizovat špičkové odbo pro rozvoj vědy, výzkumu i transferu technologií v tomto regionu.“ Univerzity dále trápí n seed financování pro komerční využití výsledků V&V. Město by podporou této oblasti mohlo a stimulovat oblast technologického transferu a inovací v regionu. Dále je nedostatečná nabí vzdělávání pro profesionály působící v oblasti KTT. Integrací a rozšířením již existujícíc aktivit nabízených pražskými univerzitami by za podpory města mohla vzniknout jedinečná vz platforma pro zvýšení konkurenceschopnosti v regionu. V neposlední řadě je problémem nízká pracovníků v oblasti KTT (jak mezi akademickými a komerčními subjekty, tak i mezi ČR a zah by mohlo podporou obousměrné mobility přispět k ještě větší internacionalizaci vědecko-výz sféry. Tento faktor působí velmi významně a pozitivně jak v oblasti vědecké, tak v oblasti technologií, což opět přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Pražské vysoké ško Magistrátem podnikají první kroky k implementaci opatření, která by tyto problémy pomohla strategické dokumenty odrážejí tuto potřebu a v brzké budoucnosti lze očekávat výrazný pos popsané situace. *** Scientia Pragensis – Den vědy na pražských vysokých školách Den vědy na pražských vysokých školách je tradičně plný přednášek, během nichž se návštěvn studentů a široké veřejnosti dozví například, co prozradí růst zemědělských plodin archeol lihoviny, jaké jsou možnosti prognóz u extrémních meteorologických jevů či jak se vytvářej účetní standardy. Posluchači budou mít dále možnost seznámit se s novými obzory ve výzkumu kmenových buněk či s problematikou hormonálního znečištění životního prostředí. Ve výčtu t chybět řada dalších zajímavostí z oblasti vonných a chuťových látek, globálního businessu, algoritmů nebo elementární struktury hmoty. Přednášky doprovodí bohatý program v expozicíc vysokých škol. Den vědy na pražských vysokých školách – přitažlivě, zajímavě, netradičně – věda z Den vědy se koná v pátek 2. prosince 2011 od 9:30 do 15:30 hodin na Vysoké škole ekonomické v Praze. Vstup je zdarma. Více informací: www.sciprag.cz [ URL "http://www.sciprag.cz"] *** Informace a kontakty pro média: Česká zemědělská univerzita v Praze, navazující na stoletou tradici zemědělského vysokého je předním a mezinárodně srovnatelným centrem vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v oblas přírodě, včetně jejich interdisciplinárního propojení s vědami ekonomicko-manažerskými či současné době studuje ve všech formách studia na 5 fakultách ČZU (Fakulta agrobiologie, po přírodních zdrojů, Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta životního prostředí, Provozně eko Technická fakulta) a dvou institutech (Institut tropů a subtropů a Institut vzdělávání a p 22 tisíc studentů 167 oborů v 87 akreditovaných studijních programech. Absolventi ČZU nach univerzální průpravě kombinované s odbornou specializací uplatnění v široké škále různých v zahraničí. ČZU má se svými zahraničními partnery uzavřeno přibližně 300 smluv o spoluprá sdružení sedmi špičkových evropských univerzit působících v oblasti věd o živé přírodě – E Life Sciences. Hlavní výzkumná zaměření, v nichž pracovníci ČZU dosáhli významných úspěchů biotechnologií, využívání alternativních zdrojů energie a celkově ochrany životního prostř rozvoje venkova, ekonomiky a řízení. Bližší informace naleznete na www.czu.cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým ško V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikál architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje n tisíc studentů. Pro akademický rok 2011/2012 nabízí ČVUT svým studentům 54 studijních prog nich 179 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT se v roce 2010 umístilo mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, které vyhodnocovaly b V roce 2011 obsadilo mezi světovými technickými univerzitami 155. místo. Více informací na [ URL "http://www.cvut.cz/"] . Univerzita Karlova v Praze byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univer současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské úst pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, další tvůrčí činnost a pracovišt informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracov UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědec Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S bez mála půl milionem bodů, podle aktuálně platné stá hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita zaměstnanců, z toho více než 4 tisíce akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje t studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 a studijních programech s 566 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje studentů, v magisterských téměř 25 tisíc studentů a v doktorských 8 tisíc studentů. Více n studentů jsou cizinci. Univerzitu ročně absolvuje přes 8 500 studentů, kteří tradičně patř obyvatel ČR s nejnižší nezaměstnaností. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně a 16 tisíc účastníků. Důraz klade univerzita i na mezinárodní spolupráci s prestižními vzděl vědeckými institucemi. UK uzavřela celkem 450 bilaterálních smluv a 192 mezinárodních part zahraničními univerzitami. Více podrobností na www.cuni.cz [ URL "http://www.cuni.cz/"] . Vysoká škola ekonomická v Praze je největší ekonomickou univerzitou v České republice. V s se zde vzdělává více než 20 tisíc studentů na 6 fakultách v 70 oborech studia. V roce 2011 VŠE již počtvrté ocenění „1st Business School in Eastern European Zone“ v rámci mezinárodn Eduniversal, a obhájila tak pozici nejlepší školy ve svém oboru v regionu střední a východ VŠE spolupracuje s více než 150 partnerskými univerzitami po celém světě, je rovněž členem evropských manažerských škol CEMS, ve kterém může být z každé země pouze jediná univerzita získala VŠE certifikát Evropské komise „ECTS Label“ za správnou implementaci evropského kr a zároveň certifikát „DS Label“ za udílení dodatku k diplomu všem absolventům. Absolventi významné funkce v soukromém i veřejném sektoru. Nejvíce jich směřuje do různých odvětví pr marketingu, bankovnictví, veřejné správy, účetnictví, auditu, cestovního ruchu a do oblast technologií. Čestný titul VŠE „doctor oeconomiae honoris causa“ převzala řada významných č zahraničních ekonomů, např. nositelé Nobelovy ceny prof. Robert A. Mundell, prof. Milton F Gary S. Becker. Více informací na www.vse.cz [ URL "http://www.vse.cz/"] . Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je se svými čtyřmi fakultami největší technick výukou technické chemie, biochemie, chemických a potravinářských technologií a příbuzných Evropě. Na VŠCHT Praha studuje 4 tisíce studentů, z nichž je více než 15 procent v doktors programech. VŠCHT Praha patří mezi nejúspěšnější české university a vysoké školy v hodnoce vědy a tradičně i z hlediska velmi úspěšné spolupráce s průmyslem. Výzkumné aktivity předs zdroj příjmů VŠCHT Praha, ani v letošním roce podíl základního a aplikovaného výzkumu na c obratu nepoklesne pod hranici 55 %. Kvalitních výsledků je dosahováno i v rámci mezinárodn ve výzkumu a vývoji, objem finančních prostředků získaných pro řešení prestižních evropský 7. Rámcového programu již přesáhl 5,3 mil. €. Velmi dobré výsledky v oblasti výzkumu a výv způsobem ovlivňují i oblast pedagogiky a vzdělávání. Každému studentovi se otevírá přístup přístrojovému vybavení a technologiím, nabízejí se rovněž možnosti zahraničních stáží na k univerzitách. Magisterský či doktorský diplom je následně vstupenkou k dobře ohodnocenému v České republice, ale i v zahraničí. Mezi významné absolventy VŠCHT Praha patří např. sou Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, čestný předseda této instituce prof. Rudolf Zahradník, prof. Otto Wichterle, objevitel kontaktních čoček, nebo prof. Vladimír Prelog, nositel Nob chemii. Více informací na www.vscht.cz. [ URL "http://www.vscht.cz/"] Česká zemědělská univerzita v Praze Mgr. Josef Beránek Tiskový mluvčí tiskove(zavinac)czu.cz [ MAIL "tiskove(zavinac)czu.cz "] Tel.: 224 384 048 Mobil: 774 557 699 České vysoké učení technické v Praze Mgr. Andrea Vondráková Vedoucí odboru vnějších vztahů vondrako(zavinac)vc.cvut.cz [ MAIL "vondrako(zavinac)vc.cvut.cz"] Tel.: 224 353 423 Mobil: 605 763 506 Univerzita Karlova v Praze Mgr. Václav Hájek Tiskový mluvčí E-mail: pr@cuni.cz [ URL "pr@cuni.cz"] Tel.: 224 491 248 Vysoká škola ekonomická v Praze Ing. Jan Martin Rolenc Tiskový mluvčí pr(zavinac)vse.cz [ MAIL "pr(zavinac)vse.cz"] Mobil: 723 770 696 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Mgr. Ivana Picková Vedoucí oddělení komunikace Ivana.Pickova(zavinac)vscht.cz [ MAIL "Ivana.Pickova(zavinac)vscht.cz"] Tel.: 220 444 159 Mobil: 733 690 543