Žebříčky
Žebříčky se objevily ve Spojených státech amerických počátkem 20. století, jejich boom nastal zejména v posledních letech a zdaleka již se netýkají pouze USA. Mezi žebříčky lze rozlišit ty, které shrnují činnosti institucí do jednoho čísla a vytvářejí jakési ligové tabulky, a ty, které se opírají o vícerozměrný přístup. Mezi nejznámější zástupce první skupiny náležejí Academic Ranking of World Universities (ARWU), Times Higher Education World University Rankings (THE) či QS World University Rankings (QS), v případě druhé pak U-Multirank.
Žebříčky se mohou zabývat celými institucemi, jednotlivými oblastmi či obory, řada z nich pokrývá celé toto spektrum. Příkladem mezinárodního (evropského) oborového žebříčku, který nevytváří klasickou "ligovou tabulku", ale na základě daných kritérií zařazuje instituce do tzv. skupiny Excelence, aniž by určoval jejich pořadí, je CHE ExcellenceRanking, organizovaný německým Střediskem pro rozvoj vysokého školství (Centrum für Hochschulentwicklung) se sídlem v Güterslohu. Instituce jsou do skupiny Excelence pro jednotlivé obory (ekonomie, fyzika, matematika, atd.) zařazeny na základě splnění souboru kritérií a dále jejich pořadí není sestavováno.
Žebříčky nevznikají pouze na celosvětové nebo evropské úrovni, ale i na úrovni vnitrostátní, kde jsou jejich tvůrci nejčastěji média, ale mohou se jimi zabývat i výzkumné instituce, v České republice může být příkladem Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.
O problematickém vztahu mezi žebříčky a kvalitou byla napsána celá řada článků vydána řada publikací. Mezi nejznámější kritiky patří Ellen Hazelkorn z Dublin Institute of Technology, zajímavé studie publikovala i Evropská asociace univerzit. Hlavní kritika směřuje k tomu, že žebříčky nedostatečně reflektují existenci pestrého spektra institucí, jejichž poslání, velikost či dostupné prostředky se značně odlišují: pod jednu střechu tak řadí veliké, mnohooborové univerzity s několika desítkami tisíc studentů, úžeji specializované vysoké školy, umělecké vysoké školy apod. Kvůli kritériím, která jsou používána se do hodnocení globálních žebříčků dostane pouze zlomek institucí, zveřejněny jsou zpravidla výsledky pouze několika stovek "nejlepších", tj. pouze malého zlomku ze všech vysokých škol. Žebříčky také často mění svoji metodologii, takže výsledky dosažené v jednotlivých letech nejsou porovnatelné, více odrážejí výsledky v přírodovědných oborech, některé staví na reputaci univerzit, roli hraje i jazyk, výhodou je angličtina apod. Při interpretaci výsledků žebříčku, a to i v oblasti výzkumu, je proto třeba postupovat velmi obezřetně.
Přes problematickou metodologii, na kterou mnohdy upozorňují sami tvůrci, žebříčky často deformují národní systémy vysokoškolského vzdělávání a zasahují do tvorby národních politik. Dokladem mohou být strategie financování vysokého školství, které byly ovlivněny "špatným" umístěním institucí v globálním měřítku. V některých zemích došlo a dochází ke slučování institucí (Francie), vznikají různé iniciativy excelence, aby byly podpořeny dalšími zdroji vybrané instituce a zlepšilo se jejich umístění, žebříčky rovněž ovlivňují zahraniční spolupráci mezi vysokými školami, státní stipendia jsou udělována pouze pro pobyt na institucích příslušně umístěných, např. v prvé dvoustovce (Rusko) nebo jsou uznávány diplomy imigrantek a imigrantů pouze tehdy, absolvovali-li na instituci z první dvoustovky (Nizozemí). Otázkou kvality žebříčků se zabývá například iniciativa International Ranking Expert Group, Observatory on Academic Ranking and Excellence.
Žebříčky vyprovokovaly celoevropskou diskusi o kvalitě vysokého školství a je nepochybné, že to byl impuls užitečný. Zatímco jsou schopny tuto diskusi vyvolat a vyprovokovat otázky, již podstatně méně na ně poskytují odpovědi.
Základní charakteristiky vybraných globálních žebříčků:
|
kritérium / žebříček
|
ARWU
|
QS
|
THE
|
LR
|
TR
|
BGU
|
| | | | | | |
|
rok vzniku:
|
2003
|
2004
|
2004
|
2007
|
2007
|
2014
|
| | | | | | |
|
země původu:
|
CN
|
GB
|
GB
|
NL
|
TW
|
US
|
| | | | | | |
|
počet institucí v žebříčku:
|
500
|
700
|
1 000
|
750
|
500
|
1 000
|
| | | | | | |
|
hodnocené oblasti:
| | | | | | |
|
|
x
|
x
|
x
|
x
|
x
|
x
|
|
| |
x
|
x
| | | |
|
| |
x
|
x
| | | |
|
| | |
x
| | | |
| | | | | | |
|
zdroje dat:
| | | | | | |
|
|
x
|
x
|
x
| | |
x
|
|
| |
x
|
x
| | |
x
|
|
|
x
|
x
|
x
|
x
|
x
|
x
|
|
|
x
|
x
|
x
| | | |
| | | | | | |
|
bibliografická databáze:
| | | | | | |
| | | | | | |
|
|
x
| | |
x
|
x
|
x
|
|
| |
x
|
x
| | | |
| | | | | | |
|
další žebříčky:
| | | | | | |
|
|
x
|
x
|
x
|
x
|
x
|
x
|
|
|
x
|
x
| | |
x
| |
|
| |
x
|
x
| | | |
| | | | | | |
|
výsledky v ligové tabulce:
|
x
|
x
|
x
| |
x
|
x
|
