Často kladené dotazy (FAQ)

1. Uchazeč


Uchazeč o doktorské studium absolvuje svůj magisterský studijní program až na konci srpna. Může i tak podat přihlášku ke studiu doktorského studia?

Ano. Doklad o absolvování magisterského studijního programu musí být doložen v rámci období pro ověřování podmínek k přijetí dle Harmonogramu přijímacího řízení, který je každoročně stanoven Opatřením rektora. V případě, že uchazeč absolvování magisterského studia v tomto období nedoloží, bude mu vydáno rozhodnutí o nepřijetí ke studiu vhledem k nesplnění podmínek přijímacího řízení.


Uchazeč o doktorské studium absolvoval magisterský studijní program v zahraničí a diplom dostane až během letních prázdnin. Musí si obstarat rozhodnutí o uznání zahraničního vzdělání (nostrifikaci)?

Ano. Rozhodnutí o uznání zahraničního vzdělání je jednou z podmínek pro přijetí uchazeče do doktorského studijního programu, toto rozhodnutí musí být doloženo v rámci období pro ověřování podmínek k přijetí dle Harmonogramu přijímacího řízení, který je každoročně stanoven Opatřením rektora. V případě, že uchazeč rozhodnutí nedoloží, bude mu vydáno rozhodnutí o nepřijetí ke studiu vhledem k nesplnění podmínek přijímacího řízení.


Uchazeč o doktorské studium na Univerzitě Karlově již studuje doktorské studium na univerzitě jiné. Může přestoupit na fakultu Univerzity Karlovy a pokračovat zde ve studiu?

Ne. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, pojem „přestup“ nezná, „přestup“ tedy není možný. Je možné, aby si uchazeč podal přihlášku ke studiu, absolvoval přijímací řízení a po přijetí si požádal o uznání splněných studijních povinností z předchozího studia.


Je nostrifikace vyžadována ze všech zemí?

Zejména pro účely dalšího studia na Univerzitě Karlově se osvědčení o rovnocennosti nevyžaduje v případě, že předmětné studium proběhlo v zemi, s níž má ČR uzavřenou bilaterální ekvivalenční dohodu (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Německo). Pokud takováto dohoda uzavřena není, je „nostrifikace“ vyžadována ze zákona (§ 48 odst. 5 písm. a) zákona o vysokých školách) a vysoká škola nemůže postupovat jinak. Podrobněji zde.


2.Student

2.1. Povinnosti ISP

Má student pouze dva pokusy k splnění povinnosti dle Individuálního studijního plánu (dále jen „ISP“)?

Ano, dle čl. 10 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu (dále jen „SZŘ“).


Student znovu studuje v doktorském studijním programu, které již jednou nedokončil. Může požádat o uznání státní zkoušky?

Ne. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v § 68 odst. 1 písm. d) upravuje pouze možnost uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek. Uznání státních zkoušek není výslovně stanoveno, proto není v žádném případě možné státní zkoušky uznávat. Podle čl. 8 odst. 2 a 16 SZŘ je možné uznávat výlučně zde uvedené formy kontroly studia předmětu, tj. kolokvium, zápočet, klauzurní práce, klasifikovaný zápočet, zkoušku a kombinaci uvedených forem.


Může student konat státní doktorskou zkoušku po uplynutí maximální doby studia, pokud se na zkoušku přihlásil ještě před uplynutím maximální doby studia?

Ne. Dle 4 odst. 13 SZŘ uplynutí maximální doby studia nemůže student konat žádné zkoušky ani obhajovat disertační práci. Zkouška, státní závěrečná zkouška nebo jiná studijní povinnost konaná po uplynutí maximální doby studia je neplatná. Děkan v tomto případě vydá rozhodnutí o ukončení studia.


Je nutný souhlas studenta se všemi povinnostmi ISP?

Ne, ISP není smlouva mezi fakultou a studentem. Student má právo (a povinnost) specifikovat a podat návrh svých studijních povinností v rámci sestavení ISP a v rámci jeho následných hodnocení v modulu SIS, konečné slovo o podobě ISP má však vždy po doporučení školitele oborová rada. Oborová rada nemusí s odůvodněním vyhovět žádostem studenta o změny ISP.


Je možné klasifikovat studenta „neprospěl“, pokud se bez omluvy nedostaví na zkoušku?

Ne. Neúčast u zkoušky bez řádné omluvy nelze vůbec klasifikovat. Studentovi termín propadá. Neúčast u zkoušky nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky.


Může si student požádat o změnu formy studia?

Ano, pokud je studijní program uskutečňován jak v prezenční, tak v kombinované formě studia, děkan studenta na základě doporučení školitele a zpravidla též oborové rady do požadované formy studia zařadí; bez těchto doporučení může z prezenční do kombinované formy zařadit studenta po uplynutí standardní doby studia.


Je možné zahájit studium cotutelle – doktorát pod dvojím vedením až po několika letech studia?

Ano, student musí být přijat ke studiu příbuzného studijního programu v zahraničí a být jeho studentem. Poslední studijní povinností obou studií pak bude obhajoba společné disertační práce.


Má student v českém studijním programu právo skládat zkoušky ve slovenském jazyce?

Do 26. 1. 2012 mohli občané Slovenské republiky (studenti vysokých škol působících v České republice) při plnění studijních povinností, mimo studijní povinnosti související s výukou českého jazyka, užívat místo českého jazyka jazyk slovenský – lze aplikovat i na vypracování a odevzdání závěrečných prací. Toto bylo umožněno Protokolem mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání, mládeže, tělovýchovy a sportu na léta 2002 – 2006 (protokol byl prodlužován).

Zákon o vysokých školách o jazyce, ve kterém mají být vypracovány závěrečné práce, nehovoří. Stávající SZŘ UK požadavek na jazyk závěrečné práce také neobsahuje.

SZŘ UK v čl. 9 odst. 7 upravuje pouze jazyk, ve kterém mají být vypracovány závěrečné práce ve studijních programech uskutečňovaných v cizím jazyce. Právo vypracovat a odevzdat závěrečnou práci ve slovenštině nevyplývá z žádného předpisu. Pokud fakulta nechce přijímat závěrečné práce ve slovenském jazyce, nemusí.

Obecně lze shrnout, že pokud je studijním jazykem v akreditovaném studijním programu jazyk český, měly by být v tomto jazyce vypracovávány i závěrečné práce.

Výjimku by mohla představovat angličtina jako přední jazyk vědy. Rozhodnutí je na oborové radě příslušného studijního programu, i v případech, kdy není věc explicitně řešena vnitřní úpravou fakulty.


2.2. Disertační práce a obhajoba

Pokud je jeden posudek oponenta disertační práce kladný a jeden záporný, může být požádáno o další posudek?

Ne, pokud není výslovně upraveno dle čl. 11 odst. 10 SZŘ vnitřním předpisem fakulty. Obhajoba se koná i při všech posudcích záporných. V takovém případě má student právo dle čl. 11 odst. 17 SZŘ odstoupit od konání této obhajoby, termín mu však propadá.


Jak se postupuje, pokud nastane při hlasování ve zkušební komisi pro obhajobu disertační práce či státní doktorské zkoušky rovnost hlasů?

V takovém případě rozhoduje dle čl. 11 odst. 11 SZŘ klasifikace, která je pro studenta příznivější.


Student má možnost vydat svou disertační práci knižně ještě před obhájením. Je to možné?

Ano. Žádné ustanovení zákona či vnitřních předpisů Univerzity Karlovy vydání disertační práce před obhájením nebrání. Student či absolvent může svoji disertační práci zveřejnit či vydat dle vlastního uvážení, podrobně věc upravuje Autorský zákon č. 398/2006, § 60.


2.3. Doktorandské stipendium

Má student nárok na doktorandské stipendium, i když studuje v kombinované formě studia?

Ne. Podle čl. 12 odst. 1 Stipendijního řádu Univerzity Karlovy je stipendium přiznáváno pouze studentům doktorských studijních programů v prezenční formě studia po standardní dobu studia.


Student je zapsán a řádně studuje v kombinované formě studia. Má nárok na doktorandské stipendium v případě, kdy po třech letech studia v kombinované formě požádám o změnu formy studia na prezenční?

Ano, dle čl. 12 odst. 1 Stipendijního řádu Univerzity Karlovy je doktorandské stipendium přiznáváno všem studentům doktorských studijních programů v prezenční formě studia. Děkan však dle čl. 10 odst. 11 SZŘ vyjde při posouzení žádosti o změnu formy studia z doporučení školitele a zpravidla též oborové rady.


Započítávají se do podmínek udělení doktorandského stipendia i roky z předchozího doktorského studia, a jak je o této skutečnosti informována vysoká škola?

Dle čl. 13 odst. 2 Stipendijního řádu se do celkové odstudované doby pro účely výplaty stipendia započítává i doba předchozího neúspěšně ukončeného studia doktorského studijního programu. v prezenční formě Studijní historie každého studenta je známa z celostátní databáze SIMS, kterou spravuje MŠMT a každá univerzita do ní poskytuje data o svých studentech.


Může být doktorandské stipendium přiznáváno i po standardní době studia?

Ne, není pro to opora ve vnitřních předpisech univerzity.


Má student nárok na stipendium i v případě, že odjede na roční zahraniční stáž?

Ano. Je-li student stále studentem v prezenční formě studia na stipendium má nárok i po dobu výjezdu na stáž.


Jak vysoký úvazek ve svém zaměstnání (např. ve fakultní nemocnici, ale i v jiné instituci) může student mít, aby mohl pobírat doktorandské stipendium?

Student doktorského studijního programu v prezenční formě studia může být zaměstnán i na plný úvazek, tato skutečnost není překážkou poskytnutí doktorandského stipendia. Pro přiznání stipendia je rozhodné, zda student je student zapsán v prezenční formě studia v její standardní době. Pokud je schopen plnit povinnosti dle ISP, není úvazek žádnou překážkou jeho studia.


Může student dostat stipendium i v případě, že mu byla vyplacena jednorázová odměna v rámci GAUK?

Ano. Výplata odměny v rámci GAUK není překážkou pro vyplacení doktorandského stipendia dle čl. 13. Stipendijního řádu Univerzity Karlovy.


Student potřebuje potvrzení o výši stipendia, které mu bylo za dobu studia vyplaceno. Kdo mu toto potvrzení vydá?

Toto potvrzení vydá na žádost fakulta, na které student studuje.


3. Absolvent

Je možné, aby za absolventa vyzvedl diplom jeho rodič?

Diplom může převzít absolvent či osoba pověřená plnou mocí.


Absolventka se ještě během studia provdala a mám jiné příjmení. Jaké bude uvedeno na diplomu?

Na diplomu bude uvedeno jméno, které studentka měla v době konání poslední studijní povinnosti, jak vyplývá z čl. 2 odst. 7 Opatření rektora č. 55/2017. Na základě písemné žádosti absolventa lze uvést také rodné příjmení.


4. Školitel

Jak se postupovat, když zanikne školiteli pracovní úvazek na výzkumném pracovišti?

Pracovní úvazek není rozhodující pro úlohu školitele. V rámci společné akreditace doktorského studijního programu a výzkumného pracoviště by přístup studenta na toto pracoviště měl být zajištěn. Situace lze dále řešit jmenováním vhodného konzultanta. Pokud skutečně nastane případ, kdy je znemožněna účast na pracovišti, je na společné úvaze studenta a školitele zda revidovat postup vědeckého záměru, nebo skutečně jmenovat po vzájemném souhlasu školitele z uvedeného pracoviště.


Může školitel rezignovat na svou funkci?

Ano, školitel může kdykoliv na svou funkci rezignovat, děkan však musí jmenovat nového školitele. Rezignace původního školitele a jmenování nového školitele by na sebe měly časově navazovat, aby měl student doktorského studijního programu vždy jmenovaného školitele. Žádosti studenta o „výměnu“ školitele děkan může vyhovět.



Poslední změna: 16. duben 2018 09:06 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


ALIANCE UK


Jak k nám