Vznik Karlo-Ferdinandovy univerzity vyřešil vleklou krizi vysokých škol ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Přesně před 360 lety bylo v Týnském chrámu slavnostně vyhlášeno sloučení Karolina s jezuit Vyřešily se tak několik desítek let trvající spory mezi oběma vysokými školami. Karlo-Ferd univerzita pak existovala až do roku 1920, kdy se česká část univerzity vrátila k názvu Un   Karlově univerzitě vyrostla v polovině 16. století konkurence – jezuitská kolej, kterou po 1611 císař Matyáš na univerzitu. Bitva na Bílé hoře a porážka stavovského povstání roku mě že Karlova univerzita byla roku 1622 odevzdána jezuitům. To však vyvolalo silnou nevůli pr arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha. Arcibiskup dokonce odmítl opakovanou nabídku, aby z kancelářský úřad na jezuitské univerzitě a dokonce zakázal jezuitům promoce v Karolinu. K činnosti protestantské akademie došlo až v roce 1631, kdy byli jezuité v důsledku vpádu Sa jedna z nejmilitantnějších katolických složek vypuzeni z Prahy. Krátký čas samostatnosti Ambiciózní Harrach v čase univerzitních rozepří nezahálel a roku 1628 získal od panovníka založením biskupského kněžského semináře. Vyučování se rozběhlo o sedm let později. V semi filozofická i teologická studia, oproti univerzitě mu však scházela práva obecného učení, udílení obecně platných gradů. Spory mezi představiteli pražských škol opět gradovaly v roce 1636 kvůli zdánlivé malicher rvačce studentů. Arcibiskup Harrach se rozhodl vzít právo do svých rukou a potrestal stude exkomunikací. Neustálým tahanicím se nakonec rozhodl zamezit sám císař Ferdinand III., který prohlásil, nebezpečně ohrožují věc obnovy víry v Čechách. V roce 1638 odebral Tovaryšstvu Karolinum, samostatnost a do čela postavil svého úředníka – protektora. Ferdinand III. začíná jednat V témže roce však povýšil papež Urban VIII. Harrachův arcibiskupský seminář na římské stud Praha tak najednou měla hned tři vysoká učení. Císař však papežův akt neuznal a rozhodl se to trvalo ještě dvanáct let, než speciálně zřízená univerzitní komise došla k řešení v pod pražských vysokých škol. Univerzita Karlo-Ferdinandova byla vyhlášena panovníkovými reskripty 23. února 1654 a samo akt se uskutečnil 4. března v chrámu P. Marie před Týnem. Podle vídeňského vzoru ustanovil na univerzitě novou pozici superintendenta a rozhodl o zřízení desetičlenného akademického Filozofická a teologická fakulta byly plně v rukou jezuitského řádu a sídlily v Klementinu lékařská fakulta měly sídlo v Karolinu a působili zde také světští profesoři. Změnu přinesl až vznik republiky V časech vrcholného nacionálního politického hnutí byla pražská Karlo-Ferdinandova univerz v roce 1882 na dvě: českou a německou. Obě univerzity pokračovaly v činnosti i po vzniku Č roku 1918, změnilo se však jejich právní postavení. Na základě zákona z 19. února 1920, č. Sb., známého jako Lex Mareš, byla za pokračovatelku tradic pražské univerzity od té doby o Univerzita Karlova, které měla převzít na principu restituce většinu majetku a hlavně star a insignie. V paragrafu 1 se praví: „Česká universita jest pokračovatelkou starobylého vys Karlova. Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř universita Karlo-Ferdinandova“ a „Německá universita Karlo-Ferdinandova“ se zrušují. České se jméno „Universita Karlova“. O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem.“ Pramen: Čornejová Ivana, Dějiny Univerzity Karlovy II (1622-1802) [ URL "http://cupress.cu index.jsp?include=podrobnosti&id=187431"] . Karolinum 1995. 6. 3. 2014 OVV