Projev profesora Jiřího Kuthana u příležitosti 666. výročí založení UK ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova v dějinách národa a státu ****************************************************************************************** Univerzita Karlova v Praze je nejstarší ve střední a jihovýchodní Evropě. Doba kdy vznikla velkého rozmachu evropských univerzitních institucí; zakladatel té naší, Karel IV., při to roli. Sám byl mimořádně vzdělaný, významně ho ovlivnil dlouhý pobyt v Paříži a setkání s v kulturou Francie i následný pobyt v Itálii. Karel dovedl vzdělání oceňovat; je to zjevné n že se se zasloužil o založení naší univerzity, ale i z toho, že se po celý život obklopova vzdělanými osobnostmi a komunikoval s nimi. Když Karel roku 1348 pražskou univerzitu zakládal, neexistovalo na velké části evropského na sever od Alp a na východ od hranic Francie žádné vysoké učení. Na svém samotném počátku univerzita v zakládacím privilegiu obdařena výsadami, jakým se těšily univerzity v Paříži V jiné své listině vyjádřil Karel IV. přání, aby se těšila takovým úspěchům jako univerzit Oxfordu. Jak patrno, nastavil pro ni vysoké hodnotové měřítko – měla se vyrovnat nejpředně tehdy známého světa. O tom, jakou roli pražská univerzita v těchto svých raných dobách hrála, svědčí skutečnost někdejších studentů získávala významné úřady často i v končinách ležících daleko za hranic Současně obec pražské univerzity sdílela od počátku osudy společnosti žijící v českém stát chvílích stála ve středu dění a také za to někdy platila nemalou daň. * * * Dobu velikého rozvoje zažila pražská univerzita v průběhu druhé poloviny devatenáctého a v desetiletích dvacátého století. Jistě – i na její půdě se projevovaly národnostní spory, v byla nakonec v roce 1882 rozdělena na českou a německou (teologická fakulta zahájila činno 1891/1892). Toto rozdělení vyžadovalo vybudování samostatných českých fakult. S mimořádnou intenzitou, rychlostí vyrůstaly tehdy nové budovy, které potřebám univerzity slouží i v naší době. V n život jednotlivých fakult, ústavů, kateder a dalších zařízení. Velmi rychle se konstituova oborů a specializací a to jak ve vědách lékařských a přírodovědných, tak i humanitních. Ve se zvětšovalo množství univerzitních studentů (například filozofická fakulta měla v roce 1 studentů, v roce 1905/1906 jich již bylo 1486). Jeho základnou byl dynamický nárůst počtu středních škol – gymnázií a reálek. Všeobecný rozmach školství, vzestup pražské univerzity i dalších vysokých škol (Vysoké uče Akademie výtvarných umění) probíhal v době, kdy české země (a s nimi dílem i celá rakousko monarchie) zažívaly i přes občasné deprese (krize v letech 1873-1879) nebývalý hospodářský závratnou rychlostí byla budována železniční síť, vyrůstaly nespočetné nové továrny, zvláš velká města se rozrůstala ve fascinujícím tempu. Všude bylo zapotřebí vzdělaných lidí – te právníků, středoškolských učitelů, kvalifikovaných odborníků v administrativě. Jinými slov hospodářský šel s rozvojem vysokého školství a s obecným rozvojem vzdělanosti ruku v ruce, strany jedné mince. V těchto dobách měla pražská univerzita veliký podíl na proměně české společnost vzdělanou a moderní. Na české i německé univerzitě působila řada vynikajících osobností, z nichž mnohé získaly Pět profesorů univerzity se stalo ministry ve vládě rakouské části monarchie, někteří byli českého sněmu nebo do říšské rady, jejímž poslancem se stal i T. G. Masaryk. Ten stanul v nového československého státu; spolu s ním to byl i Milan Rastislav Štefánik, který na pra získal doktorát a Edvard Beneš, jenž se stal v roce 1913 soukromým docentem pražské univer Osobnosti, které patřily k univerzitní obci, nebo z ní vzešly, se významně podílely na vzn a jeho řízení a budování. Základem jeho bohužel jen dočasné úspěšnosti byla existence dobř vzdělaných elit – zásluha Karlovy Univerzity tu byla neocenitelná. Étos vysokého společenské cenění vzdělanosti, školských institucí a jmenovitě pak vysokých doby monarchie do časů první republiky.  S pomocí potenciálu pražské univerzity vznikly no v Brně a v Bratislavě. Česká Karlova univerzita získala nové výstavné budovy, dále rostl p studentů i učitelů, patřila k páteřním institucím nového státu. * * * Přes všechny problémy politické, národnostní a sociální prožila pražská univerzita v obdob polovinou 19. století a lety 1938/1939 dlouhý čas poměrně klidného a dynamického rozvoje. 1939 zasáhly Karlovu univerzitu drastickým způsobem. Zastřelení devíti studentů 17. listop uzavření českých vysokých škol, uvěznění mnoha studentů a jejich odvlečení do koncentrační jen začátek. Řada vysokoškolských učitelů přišla o život, velký počet jich prošel uvěznění Nacistický totalitní režim útokem na vysoké školy a vzdělané vrstvy usiloval o plné ovládn národa a jeho zdecimování. Je tu patrné, jak dobře si byla totalitní moc vědoma úlohy a sí nebezpečí, které pro ni odtud plyne. Těžké čistky a zásahy totalitní moci zažila Univerzita Karlova i za komunistického převrat v době následující. Ty postihly ve zvýšené míře zejména její humanitní větev. Tu drasticky doba tzv. normalizace po roce 1968. Přes to všechno si díky velkému nasazení mnoha osobnos Karlově univerzitě zachovala její četná pracoviště své kvality a také spojení se světem, i s ním byla nejrůznějším způsobem omezována. * * * Poslední dny tzv. „normalizačního“ režimu započaly 17. listopadu 1989 průvodem studentů z Národní třídu. Od této doby se naše společenství těší svobodě a demokracii a navíc bezpečn rámci Evropské unie. Události z poslední doby, které se odehrály nedaleko od hranic Evrops důraznou připomínkou toho, že tyto hodnoty nejsou samozřejmostí, jejich obhajoba stála v m oběti a je třeba je neustále s velkou pozorností chránit. Možná se mnou nebudou všichni souhlasit, ale snad žádná generace v naší zemi neměla tak kv pro život jako my v naší době. Dnešní svoboda a demokracie mají své slabiny, stíny a nedos dobře víme, ale přesto: svoboda nejenže patří k nejvyšším hodnotám lidské existence, ale j prostředím pro pěstování dobré vzdělanosti. * * * Od roku 1989 vzniklo mnoho nových vysokoškolských zařízení a mnohonásobně narostl počet vy studentů. Je však zapotřebí bránit se tomu, aby současně s tím klesala úroveň studia a aby pěstování vzdělanosti kvetlo rozdávání diplomů. Posláním Univerzity Karlovy je dnes nejen i zvyšovat kvalitu svých výkonů jak ve výuce, tak ve sféře vědy. Patří sem i péče o kultur naší země a o to, aby v ní byla vytvářena kulturní atmosféra. Jen tak lze pro všechny v na dobrou bázi života.  Velká minulost a tradice Univerzity Karlovy je pro dnešek inspirací a Tak jako v minulosti, ani dnes nemůže mít obec Univerzity Karlovy na mysli jen vlastní pro v minulosti musí Univerzita Karlova patřit k páteřním institucím naší společnosti, našeho to nejen těšit se akademickým svobodám a zasazovat se o jejich uchování a pozitivní prohlu jen svobodná, sebevědomá a otevřená univerzita může dobře naplňovat své poslání. Znamená t i odpovědnost vůči celé společnosti a státu a to proto, že na univerzitní půdě jeho budouc vyrůstá. Starost o dobré směřování společnosti a státu byla univerzitní obci vlastní i v t za to mnohdy tvrdě platila, s nemenší naléhavostí to platí i pro dnešek. Josef PETRÁŇ, Česká filosofická fakulta 1882-1918, in: Jan HAVRÁNEK (ed.), Dějiny Univerzi 1802-1918, Praha 1997, s. 298.