Projev rektora UK prof. Tomáše Zimy u příležitosti 666. výročí založení UK ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** ****************************************************************************************** * Historie, která zavazuje, i budoucnost, jež je výzvou ****************************************************************************************** Sedmý duben je výročním dnem založení naší univerzity, která nese jméno českého krále a ří Karla IV.  Scházíme se proto každoročně v kruhu akademické obce a vážených hostí, abychom 666. – připomněli význam Karlova zakladatelského aktu a zamysleli se nad inspirací jeho od pro budoucnost naší alma mater. Karlovo založení vysokého učení – prvního na sever od Alp a na západ od Rýna – byl kulturn mimořádného dosahu nejen pro České království, nýbrž i pro širší oblast střední a středový v jistém smyslu i pro Evropu jako celek. Pražská univerzita se stala centrem duchovní akti spektru významů tohoto slova. V osmdesátých letech 14. století, kdy pařížská Sorbonna proc krizí, se pražská univerzita, která převzala část pařížských mistrů i studentů, dokonce po tehdejšího učeného světa. Zasloužila se přitom o pěstování dobově chápané vědy a velkolepé vzdělanosti v Evropě. Její působení již tehdy výrazně překračovalo hranice akademické půdy náboženské a církevní politiky až k otázkám české státní prestiže a záhy – v rámci české r století – i k utváření české národní identity. Bylo tomu tak mimo jiné proto, že se pražská univerzita stala na dlouhou dobu jedinou inst ve státním útvaru České koruny. Po staletí jí příslušela nezastupitelná role při formování naší země. Univerzita Karlova ale nebyla jen do sebe uzavřenou oázou učenosti. Velkou měro i na utváření duchovního a sociálního klimatu v naší zemi, vstupovala intenzivně do dějů p všemi z toho vyplývajícími důsledky. Jeden z mých předchůdců v úřadě rektora, teolog Jan H jiný, lékař Jan Jessenius, byl rozčtvrcen a vpleten do kola. V roce 1848 stanuli univerzit na barikádách. Dne 28. října roku 1939 protestovali studenti Karlovy univerzity a dalších proti nacistické okupaci, zastřelen byl student medicíny Jan Opletal, a nedlouho později, pak byly české vysoké školy uzavřeny, devět studentů popraveno, velký počet uvězněn v konc táborech; v následném období zahynula i řada učitelů Karlovy univerzity i dalších vysokých 1948 studenti i mnozí učitelé vysokých škol protestovali proti násilnému převzetí moci kom studentů na pražský Hrad byl brutálně rozehnán a poúnorové čistky těžce postihly jak stude učitele Karlovy Univerzity. A byl to právě student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy který se v lednu 1969 upálil na protest proti okupaci Československa armádami zemí Varšavs proti postupující normalizaci. V následné době byla řada profesorů, docentů a asistentů Ka postižena. O dvě desetiletí později, 17. listopadu 1989, vyšel z areálu Univerzity Karlovy průvod studentů, učitelů a občanů, který vedl na Národní třídu, kde byli jeho účastníci br represivními složkami komunistické státní moci. Odtud se pak odvíjel řetěz událostí, které konci režimu a k nástupu svobodné společnosti. Tyto i mnohé další kapitoly z dějin naší univerzity ovšem již patří více či méně minulosti založení je však také dnem rozvzpomenutí se na to, že za Karlovým činem stál promyšlený a směřující koncept. Dne 7. dubna 1348 se skutkem začala stávat jeho představa o postavení, veřejném působení univerzity. Dnes bych proto chtěl navázat právě na tuto koncepční, progr a podívat se do budoucnosti  – na vize a perspektivy pro Univerzitu Karlovu v kratším i dl horizontu. Přáním Karla IV. bylo, aby se jím založená univerzita vyrovnala univerzitám v Bologni a Ox nejlepším vysokým učením tehdejší Evropy. Naším velkým závazkem a úkolem proto je naplňova historický odkaz. Dnes nejde zdaleka jen o slavnou právnickou univerzitu v severní Itálii univerzitního školství na Britských ostrovech. Akademický svět se dramaticky zvětšil a pro Univerzita, špičkové evropské akademické těleso a jedna z dvou až tří set nejlepších, nejv vysokých škol na Zemi, musí své postavení nejen hájit, ale i zlepšovat. Naší základní prio bude neustálé zvyšování kvality a prestiže na úrovni pedagogických i vědeckých aktivit a t pozitivního obrazu v české společnosti i na mezinárodním fóru. Klíčovou roli tu musí hrát vědě, mezinárodní spolupráce, a stále podstatnější a evropsky podporovaná meziuniverzitní i studentů. Snaha nadále a významněji než dosud patřit k nejužší světové špičce není prázdná ambice, n naplňování těch idejí, které stály v centru Karlova zakladatelského projektu. Je to ovšem otázka naší trvalé zodpovědnosti vůči českému národu, náš historický závazek připravovat m českých a do Čech z celého akademického světa přicházejících zájemců o špičkové vzdělání v přírodovědných i humanitních oborů. Hlavní hodnotou univerzity a jejích fakult jsou lidé, kteří tu působí: jsme společenství l vzdělávajících se a těch, kdo vyučují a dále se přitom sami vzdělávají prostřednictvím své činnosti. Tuto hodnotu napříč obory a fakultami komunikujícího intelektu vytváříme my všic akademičtí pracovníci a studenti, tedy celá akademická obec. V jejím rámci považuji za pri dveře a zvyšovat prostupnost mezi jednotlivými obory a fakultami, odstraňovat přetrvávajíc humanitními a přírodními vědami, mezi studenty a pedagogy. Dnes se mění tradiční uzavřenos oborů, na kterou jsme byli v minulosti zvyklí. Nutností se stává velmi široce pojatá inter spolupráce napříč obory a institucemi.  Týká se to zejména vzdělávací stránky naší činnosti, kde bude třeba pečovat o zvyšování pr programů, o vytváření společných mezifakultních a o rozvoj společných zahraničních program joint-degree a double-degree. Stejně tak je však tato tendence aktuální pro výzkumné činno univerzitě. Směřujme ke společným projektům větších mezifakultních týmů, společných týmů s vysokých škol a akademie věd a k významnějšímu zapojení do prestižních mezinárodních proje Právě řečené prolínání oborů a nové pojetí interdisciplinarity jednoznačně ukazuje, že se humboldtovské pojetí univerzit postupně vyvíjí: k základnímu poslání, tedy prolnutí vzdělá svobodně se orientující vědeckou prací, realizovanou společně s pokročilými studenty a hla přibývá i tzv. třetí role univerzity. Tuto roli chápu jako vztah univerzity ke společnosti pojetí, tj. při zachování univerzity jako veřejné korporace a instituce, podstatně se podí významných společenských procesech. Univerzita je a musí být fórem svobodné plurality a st místem kritické otevřené diskuze a nositelkou pozitivních myšlenkových proudů. Akcent přit především oblasti kultivace a garantování etických standardů. Má-li si Univerzita Karlova udržet a zlepšit svoji pozici špičkového vědeckého centra, ček nejen na již zmíněném rozvoji mezioborové spolupráce; jako výzva platí též osvojení a sdíl technologií. Především ale musíme definovat prioritní trendy a vytipovat disciplíny, které podporovat. Jsem si přitom vědom toho, že vědecká práce stojí a padá s týmy kvalifikovanýc musí univerzita vytvářet dobré zázemí a podílet se na realizaci stabilního prostředí pro j všech oblastech pěstovaných na naší alma mater. Pedagogická a vědecko-výzkumná činnost musí žít na univerzitě ve skutečné symbióze a harmo z nich by neměla být významně upřednostňována. Vysokoškolský učitel, vědecká osobnost má m podněcovat a  rozvíjet u studentů vědecké myšlení. Je třeba vypracovat srozumitelné a obor metody hodnocení pedagogické práce a kvalitní výsledky oceňovat. Bez kvalitní a po všech s výuky bychom  nedokázali dlouhodobě držet krok s rozvojem špičkové vědy. To ovšem také zna více motivovat studenty k podílu na výzkumné činnosti našich pracovišť, u doktorandů a pos samostatnému výzkumu a k inovacím ve výuce. Naše univerzita bude ještě důrazněji než dosud rozvíjet doktorská studia. Požadavky na ně souladu s evropskými trendy označovanými „triple i“ orientovat na internacionalitu, interd intersektoralitu, tedy na překračování ryze akademické roviny směrem k podnětům a potřebám univerzity a společnosti. Při zvyšování nároků na doktorandy a dizertace přirozeně nemohou nároky na habilitace a jmenovací (profesorská) řízení. Mezinárodní prestiž, stabilní postavení na mezinárodní vědecké scéně a odpovídající pedago taková musí být kritéria pro podporu oborů na naší univerzitě. V tomto smyslu tu nejsou ob ale jen obory s mezinárodně relevantními výkony a ty, které tuto úroveň ještě musí dosáhno I když se to někomu může zdát být druhotné, bude jednou z podmínek našeho mezinárodního ús moderní publikační a nakladatelská politika. Jsem přesvědčen, že dnes již musí vycházet z access a ze systémů elektronických multimediálních prostředků. Tak, jako bude vedení unive učitele našich fakult k výuce nejen předmětů, ale zejména oborů, v cizích jazycích, zejmén respektive k propojování výuky se zahraničními univerzitami, budou podporována pracoviště, pracovníci, učitelé i studenti, kteří vytvářejí aktuální učební texty a elektronické vzděl včetně využití pro kontinuální a celoživotní vzdělávání. Obdobně modernizována musí být i komunikace s českou společností, a to jak s ohledem na zp našich nových poznatků a mezinárodních úspěchů širší veřejnosti, tak ve smyslu otevření ak světa pohledu zvenčí. Univerzita, která se snaží získat do svých učeben a laboratoří nejle a zároveň potřebuje podporu společnosti, musí o své historii, současnosti,  ale zejména bu nejsrozumitelněji informovat veřejnost. A ještě jeden aspekt našeho univerzitního díla bych chtěl dnes vzpomenout. Úkolem univerzi jenom rozvoj vědeckého bádání a výuky studentů se vším, co čem jsem doposud mluvil – to by málo. Vyšším cílem je vzdělanost. Je třeba, aby univerzitní společenství nezapomínala na h kterou zdůraznil zakladatel naší univerzity Karel IV. – touto hodnotou je moudrost. Ta má vzdělanostní a duchovní. To je vlastnost, která nebyla a není sympatická ani totalitním re populistickým politikům. Moudrý člověk není snadno manipulovatelný a nepodléhá snadno laci zde vidím velké celospolečenské poslání Karlovy univerzity – poslání, jehož cílem je podíl dobré přítomnosti a dobré budoucnosti našeho národního společenství, našeho státu a společ V nadcházejícím období nás čeká naplňování konceptu našeho zakladatele ve světle 21. stole vyžádá velmi mnoho energie, důvtipu, a komunikační otevřenosti od každého z nás. Jsem přesvědčen, že jsme na naplnění těchto nemalých nároků v otevřeném akademickém světě Považuji za zcela nezbytné, aby každý člen akademické obce přispíval k vytváření pocitu so všech složek, které složitý organismus naší univerzity tvoří. Úspěšný rozvoj univerzity zá přispění každého člena akademické obce. Proto bych na závěr rád požádal všechny spolupracovníky, stávající i budoucí, všechny člen naší univerzity i všechny její přátele o dobrou a smysluplnou spoluúčast na tomto našem sp Usilujme společně o Univerzitu Karlovu jako o univerzitu třetího tisíciletí - svobodnou, s prestižní, vážící si svých tradic, ale i moderní, inspirativní a světu otevřenou. Jen tehd Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque sit.