Univerzita Karlova se uchází o účast v projektu For EU, u jehož zrodu stál Emmanuel Macron.

Evropská města Paříž, Prahu, Varšavu, Heidelberg, Milán a Kodaň mohou už příští rok spojit mládí, vzdělání a výzkum. Učitelé a studenti jejich univerzit začnou využívat to nejlepší, co se zde vyučuje. Jde o pilotní projekt, u jehož zrodu stál francouzský prezident Emmanuel Macron.

Na jeho podnět Evropská komise vypsala výzvu pro alianci evropských vysokých škol. Pražská Univerzita Karlova je nyní v očekávání výsledku, který by měl být znám na jaře příštího roku. O grant se uchází kolem třiceti univerzitních aliancí, přičemž z Česka je zatím známý jediný účastník, tedy Univerzita Karlova.

NEJLEPŠÍ OD KAŽDÉHO

Pokud její uskupení komise vybere, výrazně to ovlivní studium pedagogů i posluchačů. Podle prorektorky UK Radky Wildové by se propojení oborů mohlo v různé míře dotknout až poloviny univerzitního osazenstva.

„Od projektu For EU si slibujeme větší prostupnost pro studenty, vytváření moderních atraktivních programů a sdílení toho nejlepšího, co nabízejí napříč Evropou,“ řekl Deníku rektor UK Tomáš Zima.

Právě jeho původní obor, totiž medicína, respektive aplikovaná biomedicína, by měl být jedním ze čtyř společných výukových proudů, který by měla na starost právě pražská univerzita.

Dále by si studenti mohli vybrat informatiku, udržitelný rozvoj a humanitní obory.

„Je to výborný nápad, určitě bych o takovou zkušenost stála, ale až v magisterském studiu,“ míní Veronika Jetmarová, posluchačka prvního ročníku politologie a mezinárodních vztahů na FSV UK.

Projekt by podle prorektorky Wildové neměl být administrativně náročný, uchazeči by se hlásili na vybraný obor a museli by projít výběrovým řízením, přičemž některé předměty by byly povinné, jiné volitelné.

„Z hlediska našeho rozpočtu by šlo o malé finanční přilepšení, jde hlavně o využívání kapacit evropských univerzit,“ říká Zima.

JAK SE UČÍ DĚJEPIS

Nejstarší česká univerzita plánuje také intenzivně komunikovat s veřejností, a to při besedách v rámci projektu projekČesko,projekjak Česko, jak dál? Špičkoví vědci budou v regionech hovořit o problémech životního prostředí, potravinové soběstačnosti či energetické bezpečnosti.

Možná při diskusích dojde i na výuku dějepisu ve školách, kterou ve výroční zprávě ostře kritizovala Bezpečnostní informační služba.

„Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury,“ napsali zpravodajci.

Rektor Zima to tak tragicky nevidí. „Rusko je velký politický hráč, ale to nás nemusí zastrašit, jsme součástí EU, sdílíme evropské hodnoty, které je třeba chránit a pečovat o ně, ale není důvod neopírat se také o společné slovanské kořeny. To není v rozporu. Samozřejmě ve výuce dějepisu a společenských věd je těžší hodnotit dobu relativně nedávnou, s níž má většina z nás osobní zkušenosti,“ řekl Deníku Tomáš Zima, rektor univerzity, která připravuje nejvíce budoucích učitelů.