Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy představuje své nejnovější výzkumné proj ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Tisková zpráva Univerzita Karlova v Praze Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36 www.cuni.cz [ URL "http://www.cuni.cz/"] Praha 22. dubna 2014 – Výzkumníci působící na Přírodovědecké fakultě UK zaznamenávají řadu získávají jak poznatky posouvající teoretické poznání v rámci daných oborů, tak i poznatky využitelné. Z velkého množství významných výzkumných projektů, jež se na fakultě realizují představujeme čtyři z nich. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze se zabývá výzkumem v širokém spektru pří disciplín. Nyní představované nové výzkumné projekty jsou vybrány ze všech čtyř fakultních biologické, chemické, geografické a geologické. Biologická sekce Jak se pohybují nádorové buňky a jak jim v tom bránit Vedoucím výzkumného týmu je doc. RNDr. Jan Brábek, Ph.D. Počet nových nádorových onemocnění ve světě nadále stoupá a předpovědi nejsou povzbudivé. onemocnění jsou v ČR druhou nejčastější příčinou úmrtí. Hlavní příčinou úmrtí pacientů s n onemocněním obvykle není růst primárního nádoru, ale schopnost některých nádorových buněk sekundární nádory, tzv. metastáze. Proces tvorby metastáz a molekulární mechanismy vedoucí k jejich vzniku zatím nebyly zcela Soubor kroků, které vedou k tvorbě metastáz, je označován jako metastatická kaskáda. Ačkol vytvoření metastáz musí buňky většinou absolvovat celou metastatickou kaskádu, za kritický považován první krok, tj. invaze buněk z primárního nádoru do okolní tkáně. Studiu invaziv buněk se proto v poslední době věnuje velké úsilí. Déle známým a lépe charakterizovaným způsobem individuální invazivity je mezenchymální inv buňky jsou schopny mezi jednotlivými způsoby invazivity dynamicky přecházet. Hovoříme zde invazivity. Ta je pravděpodobně jednou z příčin, proč například snaha o protimetastatickou blokování invazivity závislé na proteolytické degradaci byla zatím neúspěšná. Pochopení mo mechanismů podmiňujících různé typy invazivity a přechody mezi nimi je bezesporu klíčové p nových cílů protinádorové léčby. Výzkumnému týmu se mimo jiné podařilo dokázat, že i buňky mezenchymálního původu mohou vyu typ invazivity, který byl dosud popsán pouze u karcinomových buněk. Ve spolupráci s německ dokázal, že buňky silně metastazující linie jsou výrazně silnější než buňky parentální lin potvrdil předpoklad závislosti améboidní invazivity na zvýšené schopnosti buněk generovat Více informací k dispozici zde [ URL "http://www.natur.cuni.cz/biologie/bunecna-biologie/p laborator-invazivity-nadorovych-bunek"] . Chemická sekce Hmotnostní spektrometrie: Náhled do DNA, ale také do chemických reakcí Vedoucí výzkumného týmu prof. Mgr. Jana Roithová, Ph.D. Hmotnostní spektrometrie je jednou z nejdůležitějších a nejrozšířenějších analytických met Roithová používá hmotnostní spektrometrii k výzkumu reakčních mechanismů, což znamená, že chemické reakce probíhají k určitým produktům a jak je můžeme ovlivnit, aby probíhaly jiný hmotnostní spektrometrie lze jednotlivé částice z reakčního roztoku izolovat a studovat je reaktivitu. Získané znalosti nám mohou pomoci vylepšit stávající reakce, případně navrhnout lepší post Kromě aplikace zavedených metod se Jana Roithová zabývá také vývojem nové instrumentace v spektrometrii. Její výzkum je podporován prestižním grantem Evropské výzkumné rady. Více informací k dispozici zde [ URL "http://orgchem.cz/roithova"] . Geografická sekce Role krajiny v protipovodňové ochraně Vedoucí výzkumného týmu doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Extrémní povodně, které v posledních letech opakovaně zasáhly území ČR, způsobily mimořádn majetku, infrastruktuře i krajině. Vědci z výzkumného týmu doc. Langhammera se dlouhodobě možnostmi využití přirozeného potenciálu krajiny pro tlumení průběhu a následků extrémních Výzkum se soustředí na dva okruhy problémů. První představuje retenci vody v pramenných ob krajiny ovlivňuje formování povodňové vlny. Druhou je oblast údolní nivy, která nabízí mož průchodu povodně a snížení její kulminace. Výzkumný tým využívá nejnovější technologie v oblasti monitoringu a zpracování dat. Využit automatických monitorovacích stanic, mobilních geodetických měření a matematického modelov přesně vyhodnotit vliv různých typů změn krajiny a koryt toků na průběh povodní a potenciá blízkých opatření v protipovodňové ochraně. Výsledky byly publikovány v mezinárodních časopisech a jsou využívány i v praxi. Jde např. pro identifikaci ohrožených úseků toků nebo o využívání poznatků při přípravě systému inte protipovodňové ochrany. Více informací k dispozici zde [ URL "http://hydro.natur.cuni.cz/index.php?lang=cze"] . Geologická sekce Environmentální geochemie: od stopování antropogenních kontaminací po metody remediace Vedoucí výzkumného týmu doc. RNDr. Vojtěch Ettler, Ph.D. Výzkumný tým pod vedením doc. Ettlera představuje klíčové směry základního a aplikovaného environmentální geochemie s důrazem na nejmodernější přístupy izotopového stopování antrop kontaminantů v prostředí s ukázkami geochemických archivů, které lze použít pro rekonstruk průmyslového znečištění. Stabilita antropogenních materiálů s obsahem znečišťujících látek z těžby nerostných surovin nebo vysokoteplotních technologií) je klíčová při hodnocení jej vlivu na životní prostředí. Výsledky tohoto výzkumu jsou využitelné pro prevenci šíření kontaminantů do potravního řet prostřednictvím zemědělských plodin pěstovaných na znečištěných půdách či pro rekultivaci úložišť těchto typů odpadů za účelem zamezení vzniku ekologických havárií. Akcent je polož optimalizaci nových analytických metod s představením jejich aplikací v geovědách či příbu (včetně exobiologie a výzkumu stop vody a života na Marsu). Více informací k dispozici zde [ URL "http://web.natur.cuni.cz/egg"] . Za správnost: Mgr. Václav Hájek Tiskový mluvčí UK Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova v Praze tel: +420 224 491 248 e-mail: pr@cuni.cz Univerzita Karlova v Praze Univerzita Karlova byla založená v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytov služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení U je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Ra vývoj a inovace. S více než půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodno vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 7 800 zaměs téměř 4 300 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 52 000 studentů, c jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních 661 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje téměř 20 000 studentů, téměř 25 000 studentů a v doktorských 8 000 studentů. Téměř 7 500 studentů jsou cizinci. U absolvuje zhruba 9 000 studentů, kteří tradičně patří ke skupině obyvatel ČR s nejnižší ne Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 16 000 účastníků. Důraz kl i na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřel stovky bilaterálních smluv a 187 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzi