Objevený chrám faraona Ramesseho II. umožní lepší pohled na vztah vládce a náboženství. Ojedinělou starověkou památku odkryli v Abúsíru čeští archeologové.

KÁHIRA/PRAHA Faraon Ramesse II., někdy nazýván i Ramesse Veliký, vládl v letech 1279 až 1213 před naším letopočtem. Panovník z 19. dynastie proslul jako obratný diplomat a pilný stavitel.

Čeští vědci v Abúsíru nově objevili – a díky pozůstatkům reliéfů také identifikovali – jeho chrámový komplex o rozměrech 32 krát 51 metrů, do nějž se vstupovalo věžovitým pylonem. Za ním bývalo nádvoří, dvůr, skladištní prostory i samotná vyvýšená svatyně.

„Chrám se nachází na východním okraji české koncese v Abúsíru. Jeho existenci zde po pravdě řečeno nikdo neočekával, i když dřívější geofyzikální průzkum naznačoval existenci velké stavby právě na tomto místě,“ řekl LN profesor Miroslav Bárta, vedoucí expedice Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy.

Už někdy ve 3. tisíciletí před Kristem na témže místě po stovky let vyrůstalo rozlehlé pohřebiště vysokých hodnostářů z doby stavitelů pyramid. „Ramesse II. ve 13. století před Kristem založil svůj chrám přímo na něm. Naše práce probíhaly celkem dvě výkopové sezóny, dohromady asi osm týdnů,“ říká Bárta. Na odkryvu se podíleli též archeologové z Akademie věd ČR či egyptští kolegové. Důležitý objev chrámu – ostatně tak jako vždy – oznámila státní správa egyptských památek.

Premiérově v poušti Abúsíru

Nález je unikátní, Ramesseho stavební činnost nebyla totiž v oblasti hlavních pyramidových polí Abúsíru a Sakkáry dosud prokázána. Na vědce proto čeká plno nezodpovězených otázek. „Chrám je dochován pouze v omezené míře, jsme však schopni rekonstruovat jeho půdorys i část výzdoby. Zcela neobvyklá je i orientace chrámu od severozápadu k jihovýchodu, tedy směrem k hlavnímu vstupu na toto rozlehlé pohřebiště z oblasti tehdejšího hlavního města, Mennoferu,“ vysvětluje Bárta.

Týmy musejí zpracovat i stovky zlomků reliéfů, a to z hlediska archeologického, technologického či uměnovědného. „Pokud jde o reliéfy, zatím se domníváme, že chrám byl zasvěcen slunečnímu kultu, který měl v Abúsíru obrovskou tradici a který byl v Egyptě i součástí politiky; například v době takzvaných slunečních králů v 5. dynastii nebo potom za vlády krále Amenhotepa IV. Achnatona,“ doplňuje profesor Bárta, jehož kniha Příběh civilizace (2016) byla nedávno oceněna jako nejlepší vědecká kniha roku nakladatelství Academia.

Česko-egyptského objevu si už všiml například časopis Newsweek. „Pozůstatky chrámu mohou osvětlit náboženské úkony spjaté s panovníkem, jenž býval během života uctíván jako Bůh,“ píše americký magazín. A připomíná nalezené fragmenty výzdoby spojené s kultem slunečních božstev (Re, Amun a Nechbet) či s královskou autoritou (král a bůhHorus). Právě v Abúsíru vznikaly od páté dynastie takzvané sluneční chrámy. „Je pravděpodobné, že toto byl jeden z faktorů, který Ramesseho II. vedl k tomu, že se rozhodl chrám vybudovat právě zde,“ míní vědci. V týmu pracuje i Mohamed Megahed, jenž dostal letošní grant Neuron Impuls.

Ramesse II. není okrajovou figurou dějin, nýbrž jedním z nejdůležitějších vladařů. „Jeho manželkou byla Nefertari, jejíž hrobka se nacházívÚdolí královen a patří mezi unikáty světového kulturního dědictví. Ramesse II. vedl řadu válek, uzavřel první známou mírovou smlouvu s chetitským panovníkem Chattušilem po bitvě u Kadeše. Jeho stavby jsou k vidění v mnoha částech Egypta, v Luxoru, Karnaku, Abydu neboAbú Simbelu. Není vyloučeno, že památek z jeho doby budevAbúsíru pohřbeno více. Myslím, že začínáme další z mnoha významných kapitol historie této lokality,“ říká Bárta.

České výzkumy v Egyptě dále pokračují, byť zajistit bádání není snadné. Výsledky však zajímají celý svět: v listopadu bude poprvé představen dřívější nález člunu z 27. století před Kristem. Dojde k němu v Bostonu a na Kalifornské a Harvardově univerzitě.

Foto popis| Zkoumaná oblast s odkrytým chrámem v Abúsíru se nachází 30 kilometrů jižně od Káhiry. „Zcela neobvyklá je orientace chrámu od severozápadu k jihovýchodu, tedy směrem k hlavnímu vstupu na pohřebiště z oblasti tehdejší metropole, Mennoferu,“ říká Miroslav Bárta, jenž expedici vede. Podle něj jde o unikátní objev, který otevírá novou kapitolu výzkumů v Abúsíru. Odkrytý chrám má rozměry 32 × 51 metrů.

Foto popis| Nečekaný nález chrámu faraona Ramesseho II. Vědci Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy spolu s archeology z Akademie věd ČR nečekaně odhalili na východním okraji naleziště v egyptském Abúsíru chrám Ramesseho II.

Foto popis| Detail kartuše neboli plastického znaku panovníka Ramesseho II., který vládl ve 13. století před naším letopočtem a patří k nejvýznamnějším vládcům staroegyptských dějin. Mimo jiné uzavřel s chetitským panovníkem Chattušilem vůbec první známou mírovou smlouvu.