Na plzeňskou medicínu v říjnu nastoupí téměř 300 nováčků. V následujících letech se počet přijatých zvedne o 15 procent. Vláda totiž pošle lékařským fakultám více peněz na výuku. Množství absolventů, kterých je v krajské metropoli zhruba 180 ročně, nestačí nahradit ani doktory odcházející do důchodu. Největší bolestí je přitom nedostatek praktiků.

Plzeňská Lékařská fakulta Univerzity Karlovy hospodaří s půl miliardou korun. Zhruba 360 milionů použije na vzdělání. Od státu však dostane asi polovinu sumy. Zbytek musí získat z jiných zdrojů. Zásadní jsou pro ni tedy cizinci, kteří si za studium v angličtině platí. Ročně od nich přiteče do rozpočtu 90 milionů korun. Díky chystané finanční injekci tedy fakulta dostane 360 milionů korun od státu. „Peníze od samoplátců pak použijeme například na mzdy našich zaměstnanců. V první řadě potřebujeme sehnat mladé pedagogy, aby měl mediky vůbec kdo učit. Když studenti dodělají školu, chtějí léčit, ne nastoupit na teoretický ústav. Ostatně nastupujícím pedagogům můžeme nabídnout základní plat 23 tisíc korun. Za takové peníze moc nadšenců neseženeme,“ zdůraznil děkan Jindřich Fínek. Na fakultě v současnosti působí 362 akademických a vědeckých pracovníků, přičemž více než třetinu tvoří lidé starší 50 let.

Odborníci chybí nejenom na univerzitách, ale rovněž v praxi. Největší nouzí podle děkana trpí praktičtí lékaři pro děti a dorost. „Ztotožňuji se s ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR Ladislavem Duškem. Ten prohlásil, že jsme jediný živočišný druh, který nepečuje o svá mláďata,“ citoval.

Plánovaný patnáctiprocentní nárůst počtu studentů se reálně projeví až za deset let. „Navíc nemáme jistotu, že všichni studium dokončí. Zvládnout medicínu totiž není žádná legrace,“ doplnil Fínek. Ročně absolvuje 180 mladých, další padesátku tvoří cizinci.

Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Aleny Šebkové, jež ordinuje v Plzni, je však situace velmi kritická. „Dlouhá léta jsme avizovali, že stárne populace ambulantních doktorů. Naším varováním se nikdo nezabýval. Dokonce byl zrušen samostatný obor praktický lékař pro děti a dorost (PLDD). Pokud se nebude jednat rychle, náš systém poskytování primární péče se rozpadne,“ upozornila. V kraji se nachází zhruba 370 dětských praktiků a více než polovina je už v důchodovém věku. Podle Šebkové nastane nejpozději za pět let krize. Absolventi nastupují po vysoké škole do takzvaného rezidenčního programu. Místa jsou však společná pro PLDD a pediatry v nemocnicích. Oproti minulosti už žádosti mohou podávat pouze dětská oddělení, nikoli praktici. „Náprava je možná návratem samostatného oboru, což je v rukou ministerstva a poslanců. Navíc by mohl pomoct i kraj, třeba vypsáním stipendií,“ nastínila. Jako nevyhovující hodnotí strukturu postgraduálního studia rovněž předseda sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Požadavky na uchazeče jsou podle něj v některých případech extrémní. „Má například za dobu atestace provést tolik operačních výkonů, kolik se neudělá v celém Česku. Z čistě pragmatických důvodů není možné nároky splnit. Zatímco v zahraničí dostane mladý doktor školitele, který za něj zodpovídá a dostává finanční odměnu, v tuzemsku nic takového neexistuje. Než složí atestaci, pořádně ho jeho starší kolegové k ničemu nepustí,“ nastínil hlavní překážky.

Uvedené důvody stojí podle Šonky za odchodem některých do zahraničí, zejména do Německa. V kraji ordinuje 370 praktiků pro dospělé. Třetina je v důchodovém věku nebo se k této hranici blíží. „Mnozí už přesluhují a přesluhovat budou. Překlenovací období deseti let, kdy vyroste nová generace, nakonec zvládneme, byť možná v určitých oblastech s problémy,“ uzavřel.