Diář mám plný na tři roky dopředu, říká docent Jakub Rákosník ****************************************************************************************** * Diář mám plný na tři roky dopředu, říká docent Jakub Rákosník ****************************************************************************************** Kdyby se na Filozofické fakultě UK neuvolnilo v pravou chvíli volné místo, přišla by česká talentovaného historika. Možná by ale získala úspěšného právníka. Šíře odborného záběru do Jakuba Rákosníka, Ph.D. [ URL "http://uhsd.ff.cuni.cz/?q=node/163"] , je opravdu široká a z důvodů, proč si letos od odborné poroty odnesl Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru spole [ URL "http://www.nfneuron.cz/cs/oceneni-vedci/laureati-ceny-neuron/2014/jakub-rakosnik/"] Když si člověk přečte na dveřích pracovny vaše jméno, tak ho napadne, zda se vám se všemi vejde na vizitku... Na Univerzitě Karlově jste vystudoval nejdříve historii a potom práva. jisté nevyhraněnosti? Přestože mě historie bavila už od střední školy, přemýšlel jsem i trochu pragmaticky. Ve v tolik míst a já jsem doufal, že jako právník budu mít větší potenciál na pracovním trhu. N naší rodině tradičním oborem. Kdy nastal váš příklon k historii? Já jsem dokonce i nastoupil do advokátní kanceláře, zároveň jsem ale dělal doktorské studi historie. Jednoho dne však zazvonil telefon a přišla nabídka, jestli bych na částečný úvaz fakultu. A to rozhodlo. Neváhal jsem ani chvíli a tím se moje trajektorie ze dne na den na jinam. Vaší specializací jsou komparativní dějiny sociálních států v Evropě a problematika hospod toto téma jste se zaměřil už během studia? Náš ústav se vždy specializoval na moderní hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století profesní zaměření směřovalo do tohoto období. Když jsem si vybíral téma své disertační prá si lámal hlavu, čemu se budu věnovat. Jednoho dne jsem se probudil a věděl jsem, že to bud nezaměstnanost. V době mých studií, tedy v polovině 90. let, se hodně objevovaly překlady orientované literatury, kde zaznívaly velmi kritické ataky na sociálněpolitický systém po válce v Evropě. Podle logiky „poznej svého nepřítele“ mě to táhlo již na počátku studia k nastudoval sociální státy. A nakonec se staly i hlavním předmětem mého vědeckého zájmu. Ve svém bádání jste se věnoval i hospodářské situaci za první republiky. Jak hodně si dnes toto období? Pět let po první světové válce byla ekonomická deprese, pak nastala velká hospodářská kriz z ní do roku 1938 v podstatě nedostala. Éra konjunktury byla tedy velmi krátká, trvala jen šest let, a přesto máme první republiku v paměti jako éru stability a prosperity. Historic funguje. Možná i na současnost budou naši potomci jednou nahlížet jako na období hospodářs klidu. Platí idealizace historie v obecné rovině? Neplatí. Vezměte si třeba období po roce 1620, které máme zafixováno jako období „temna“, bezmála 150 let. A to přes to, že i v těchto letech bylo možné zaznamenat období míru a re prosperity. Paměť úzce souvisí s politikou. Ve společnosti spolu soupeří různé paměti jedn společenských skupin, které se pak odrážejí i na politické scéně.  Různé strany reprezentu historické paměti, což je dobře vidět i např. na neustálých bojích kolem Ústavu pro studiu režimů. V knize Kapitalismus na kolenou se podrobně zabýváte příčinami i důsledky velké hospodářsk tato publikace užitečná i současným ekonomům? Pro ekonomy by mohla být prospěšná empirická základna mé práce, tedy nashromáždění dlouhýc řad rozličných dat, která nejsou tak úplně dostupná. Z komparace vzešly poměrně zajímavé, i kontroverzní, výsledky. Například že nezáleželo na povaze politického režimu – mohli to leví liberálové nebo socialisté –, ale že z velké hospodářské krize vzešel určitý typ inte politiky a že Roosevelt v Americe, Hitler v Německu i premiéři v Československu zhruba od používali podobné, často dokonce úplně stejné nástroje k boji s krizí. Tím společným jmeno byla aktivní státní politika ať už na poli zaměstnanosti, řízení měny, kartelizace apod. Čím si to jako historik vysvětlujete? Na počátku krize jednoznačně dominovala tradiční ekonomická ortodoxie, která zdůrazňovala pevné měny a vyčištění trhu samoregulací. Krize však nekončila a neustále se prohlubovala 1932/1933 už se ukazovalo, že není možné, aby se velmoci mezi sebou dohodly a začaly spolu řešení krize. Z logiky situace se tak začal prosazovat státní intervencionismus. Čekání na samoregulací bylo již příliš dlouhé a demokratické režimy v Evropě rychle jeden po druhém Za svou metodologickou preciznost a důraz na témata vztahující se k současným problémům js Neuron. Jak jste na zprávu o ocenění reagoval? Když mi přišla zpráva o získání ceny, špatně jsem si ji přečetl a vyšlo mi z toho, že jsem za celoživotní zásluhy na poli vědy. Bylo mi to divné a říkal jsem si, že v šestatřiceti j nic nedokázal, ale začal jsem se tím chlubit v rámci rodiny a koukal se na udivené obličej to prostudoval podrobně a zjistil jsem, že se jedná o ocenění v kategorii do 40 let. Oceně samozřejmě udělalo radost. S Cenou Neuron je spojená i finanční odměna. Už víte, jak s ní naložíte? V této věci bude mít své slovo i manželka. Předpokládám, že většina peněz půjde do bydlení Co vás pracovně v tuto chvíli nejvíce zaměstnává? Psaní mám rozplánováno po měsících zhruba tak na tři roky dopředu. V druhé polovině letošn zaměstná doktorandský grant Univerzity Karlovy, v němž vystupuji jako docent-garant i jako monografie o vývoji rodinné politiky ve 20. století. Do léta bych měl vytvořit několik hes právněhistorické encyklopedie. Nakladatelství Lidové noviny připravuje v rámci edice Dějin zaměřenou na české dějiny a já budu během července zpracovávat první republiku. Diář mám t Doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D., se stal letošním laureátem Ceny Neuron pro mlad hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století a na tematiku sociá „Dosavadní výsledky docenta Rákosníka, jeho publikační činnost, vystoupení na konferencích docenta Rákosníka jasně vypovídají především jeho publikace, především odborné monografie, mezi studenty,“ zaznělo ve zdůvodnění udělení ocenění. Zdroj: iForum Datum: 6. 6. 2014