Sháníme peníze na vývoj, jinak se lék na rakovinu k pacientům nedostane ****************************************************************************************** * Sháníme peníze na další vývoj a testování, jinak se lék na rakovinu k pacientům nedostan ****************************************************************************************** Když jejich výzkumný tým na začátku července zveřejnil, že se mu podařilo objevit nový mož biologické léčby tzv. dlaždicového karcinomu hlavy a krku, a že si jej nechali dokonce pat to obrovský zájem nejen médií, ale celé veřejnosti. Přednosta Anatomického ústavu 1. lékař [ URL "http://www.lf1.cuni.cz/"] prof. Karel Smetana v rozhovoru pro časopis iForum však k upozornil, že laboratorní výzkum a konečné použití léku u pacienta dělí dlouhá a finančně cesta. Zda se na ni vydají, závisí na tom, jestli se jim podaří najít vhodného partnera z Co vás přivedlo na cestu, na jejímž konci stály patenty na biologickou léčbu zhoubného kar krku? Náš ústav se od druhé světové války věnuje embryologii, i já jsem začínal jako embryolog. je zásadní, jak spolu navzájem komunikují různé buňky. My jsme si všimli, že něco podobnéh zásadní mezibuněčná komunikace, probíhá i za patologických stavů, třeba právě mezi zhoubný buňkami nádorového stromatu – stroma je tkáň, která podporuje činnost a růst nádorových bu se této otázce začali věnovat. Hledáme molekuly, kterými spolu buňky nádorové s buňkami st ty se snažíme blokovat například pomocí tzv. blokačních protilátek. Jak taková protilátka pracuje? Blokační protilátka se váže na aktivní místo molekuly, která se používá při rozhovoru buně místo zablokuje, tím pádem molekula přestane být nosičem informace. Používáme k tomu proti nejsou použitelné v klinické medicíně. Protilátky, které by mohl dostat člověk, by musely humanizované, tzn. že by je tvořila kombinace části zvířecí a části lidské protilátky. Jej velmi nákladný, existují farmaceutické firmy, které mají tuto technologii dokonale zvládnu proto naše výzkumy mohly zajímat. Druhou možností je vyvíjet zvláštní malé molekuly, které jsou schopné navázat se buď na ak informační molekuly tak, aby přestala být aktivní, nebo se naopak navázat na specifický re molekulu, a zabránit tak výměně informací. Navázali jsme spolupráci s nositelem Nobelovy ceny za supramolekulární chemii profesorem J vyšel nám teď společně i jeden článek (prof. Jean-Marie Lehn je členem Vědecké rady 1. lék UK a letos v červnu také přednášel na Přírodovědecké fakultě UK, pozn. red.). Doufáme, že spolupráce mohla pomoci najít i nějaké komerční subjekty, které naše výsledky budou zajíma Během výzkumu jste zjistili, že růst karcinomu významně ovlivňují nenádorové buňky v jeho tzv. fibroblasty, tedy buňky vazivové tkáně. Co vás přivedlo k tomu sledovat právě tyto bu Byla to svým způsobem vlastně náhoda. Jeden kolega, který začínal v naší laboratoři a dnes Singapuru, měl asi před deseti lety za úkol izolovat buňky nádorů a kultivovat je, což se naproti tomu ale měl velké množství fibroblastů. Usoudili jsme, že toho musíme nějakým způ Věděli jsme z embryologických studií, že při vzniku kožních derivátů, jako jsou chlup, neh ústní sliznice zub, hraje velikou roli výměna informací mezi okolními fibroblasty a epitel Byla to tedy vlastně taková boční větev toho, co jsme dělali, která se ukázala jako velmi Takže někdy i relativní neúspěch může vést k dobrým výsledkům. Musí mít vědec vašeho zaměř trpělivost při svých výzkumech? Musí. Dnes je to trochu problém, protože všichni žijeme většinou z grantových peněz a proj velmi krátké, na tři roky, a pokud se zadaří, tak na pět let. Když se člověk do něčeho pus let se opravdu nemusí dařit. Zaplaťpánbůh, že grantové projekty existují, na druhou stranu jsou relativně krátkodobé, protože kvůli tomu asi přicházíme o spoustu zajímavých výsledků ubíráme za tím, co přinese rychlý výsledek a rychlé publikace, což není úplně správně. Nic nezbývá. Jak se vám dařilo financovat tento projekt? Byli jsme součástí výzkumného záměru, který fakulta měla. Nyní jsme součástí Programu rozv oblastí UK (PRVOUK) č. 27 a projektu Biotechnologického a biomedicínského centra (BIOCEV), máme nějaké granty od Grantové agentury ČR a od Interní grantové agentury Ministerstva zdr Jsme také součástí evropského konsorcia – projektu Glycopharm, který se zabývá využitím gl poznatků pro diagnostiku a vývoj nových terapeutik. To je také další směr, jemuž se naše l V současné době jsme tedy finančně velmi dobře kryti, granty budou ale brzy končit, jsme p nových. Jestli nevyjdou, tak nevím, co bude dál. Než se bude moci objev vašeho týmu využít pro plošnou léčbu pacientů, musí dojít ještě k v a k jejich klinickému testování. Kdy očekáváte, že na něj dojde? Mám obavy z toho, zda vůbec začne, protože je to tak extrémně nákladná věc, že bude velmi někoho, kdo by to financoval. Za peníze grantů, i když jsou relativně slušné, se dál už po se snažíme velmi aktivně hledat komerčního partnera. Zatím jsme však úspěšní nebyli. Jak by poté probíhala samotná léčba? Pokud by někdy proběhla, čemuž úplně nevěřím, protože když si uděláte rešerši, zjistíte, ž patentů jsou po světě tisíce, ale ujme se z toho tak jeden za deset let. Ale kdyby přece j to probíhalo stejně jako jakákoli jiná biologická terapie. Pacientovi by se po chirurgické jiném typu terapie nitrožilně aplikoval koktejl protilátek nebo malých molekul, které by b informací mezi stromatem a nádorovou buňkou. Z pokusů víme, že když nádorové buňky informa nějakou dobu přestanou mít schopnost se množit a začínají zanikat. Jak to bude fungovat v se dá však jen velmi těžko říct. Prý nyní ověřujete možnost, zda by se dal tento způsob léčby využít i v případě onemocnění melanomem… Podobně jako spolupracujeme v oblasti dlaždicových karcinomů s Klinikou otorinolaryngologi hlavy a krku 1. LF UK, spolupracujeme i s Klinikou dermatovenerologie. Máme společné postg studenty, kteří se věnují možnosti využití našeho objevu při léčbě maligního melanomu. Zji že v tomto případě je využití daleko složitější než v oblasti dlaždicových karcinomů. Bude touto cestou jít, je stále velkou otázkou. My doufáme, že ano, protože interakce buněk nád stromatu je velmi obecný jev, který se týká v podstatě všech typů zhoubných nádorů. Je mož principy by mohly být velmi obecné a využitelné v boji i s dalšími typy nádorů. Týmy vědců Anatomického ústavu, Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Klin molekulární genetiky Akademie věd ČR získaly patenty na nový způsob biologické léčby zhoub Přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., za Ve své práci se vedle tématu mezibuněčných interakcí věnuje také tkáňovému inženýrství, gl hlava. Zdroj: iForum Foto: Petr Heřman (1. lékařská fakulta UK) Datum: 22. 7. 2014