Aktuality

Univerzita Karlova připomíná Den válečných veteránů

Datum 11. listopadu je každoročně věnováno vzpomínce na účastníky válečných konfliktů a Den válečných veteránů proto připomíná i Univerzita Karlova. Se symbolem vlčího máku vyzval k uctění veteránů i rektor UK Tomáš Zima.

„Několik desetiletí žijeme ve svobodné zemi a přejeme si, aby naše děti nepoznaly válečné hrůzy. Nikdy však nesmíme zapomenout na ty, kdo ve válečných konfliktech byli připraveni nasadit svůj život za ochranu naší země, svobody a demokracie. Řada z nich za to zaplatila i vlastním životem. Připomínáme si proto jejich obětavost a nasazení Dnem válečných veteránů 11. listopadu a budeme nosit symbol vlčího máku,“ prohlásil rektor Zima.

Válečné konflikty zachvacující v minulosti střední Evropu nemohly zůstat bez vlivu na nejstarší vysoké učení v této zeměpisné oblasti. Členové akademické obce se jich za některých okolností se zbraní v ruce (ale také jako lékaři nebo příslušníci vojenské správy v týlu) činně účastnili. Doopravdy masové zapojení studentů a mladších absolventů univerzity do ozbrojeného konfliktu přinesla I. světová válka, často ovšem ne zcela dobrovolné. Tehdy už byla původně jednotná Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena podle národnostního klíče na dvě samostatné vysoké školy – německou a českou. Z členů profesorského sboru měla armáda největší zájem o lékaře – to byl třeba případ zakladatele československé plastické chirurgie Františka Buriana.

Rukovali ale samozřejmě i představitelé jiných oborů. Historik umění Zdeněk Wirth trávil skoro celou válku jako proviantní důstojník na haličské frontě: zkáza, kterou na vlastní oči viděl, nebyla bez vlivu na jeho představy o památkové péči, které mohl v meziválečné ČSR prosazovat jako vysoký úředník ministerstva školství a národní osvěty. Zkušenost z prvních měsíců války s ním sdílel jako důstojník landšturmu například právní filosof a pozdější profesor právnické fakulty Emil Svoboda. Někteří studenti a absolventi padli hned v prvních týdnech války: uveďme namátkou mladé historiky Miloše Vystyda a Ferdinanda Pakostu.

Čeští a slovenští studenti působící v armádě byli v prvních měsících samostatnosti z velké části odveleni na Slovensko do bojů s bolševickou Maďarskou republikou rad. Stát i škola měly pro mladé muže vracející se poté z vojenské služby pochopení – mimo jiné pro ně byly v letních měsících 1919 a 1920 organizovány mimořádné dvouměsíční semestry, aby mohli snáze dohnat přerušené studium. Ostatně – nejen první prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk a ministr zahraničí Edvard Beneš, ale také první ministr války Milan Rastislav Štefánik byli před válkou členy akademické obce české univerzity.

Druhá světová válka rozdělila studenty a vyučující obou pražských univerzit ještě markantněji. Zatímco studenti a mladší příslušníci profesorského sboru německé univerzity rukovali postupně do wehrmachtu, většina studentů UK prožila válku v civilních zaměstnáních, protože české vysoké školy byly od 17. listopadu 1939 zavřeny. Část z nich na několik let zakusila prostředí koncentračního tábora v Sachsenhausenu, kam bylo po uvedeném datu transportováno na 1.200 mladých mužů ze všech českých a moravských vysokoškolských center. Nezanedbatelné množství studentů a absolventů odešlo v prvních měsících po vypuknutí války do zahraničí, aby se přidali k nově formovaným exilovým vojenským jednotkám. Sloužili ve vzduchu i na zemi.

Po roce 1948 se příslušnost k „západnímu“ odboji stala záminkou k politické perzekuci. Bezprostředně po konci války ale měli vojáci západní československé armády možnost studovat, stejně jako příslušníci československého zahraničního sboru zformovaného v ČSSR (včetně rodáků z Podkarpatské Rusi, která v té době už byla součástí Sovětského svazu).

Pro Den veteránů byl 11. listopad vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války.

Všichni, kdo chtějí uctít památku válečných veteránů a připnout si na jejich památku symbol vlčího máku, si jej mohou zakoupit po celou otvírací dobu (9-17h) v UK Pointu v Celetné ulici 13.

Text: Marek Ďurčanský, Jiří Novák

Foto: René Volfík