Pražská deklarace ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Vycházejíce z inspirativního odkazu staroslavných středověkých univerzit, stejně jako z od krále a římského císaře Karla IV., jenž dal souhlas k založení jedenácti z nich, a cítíce za stav dnešního světa, vydáváme u příležitosti našeho setkání v Praze tuto deklaraci. Univerzity byly od počátku své existence institucemi, jež hrály v evropských národních stá důležitou roli. Vědecká, umělecká a vzdělávací činnost členů akademických obcí v Itálii, A a ve Španělsku i ve střední Evropě byla nesmírně významná nejen pro pěstování vědy, umění samotné, ale také proto, že univerzity úzce spolupracovaly s dalšími předními vzdělanci a politických elit, kteří je zakládali, jako byl například Karel IV., a kteří se k nim často konzultaci či o neméně potřebnou oponenturu ke svým názorům a plánům. Univerzity si byly již tehdy vědomy unikátnosti svého postavení stejně jako toho, že znalo jsou nezcizitelné hodnoty nedozírného významu. Kromě toho byly vždy místem setkávání a svo svobodné výměny názorů, což vedlo nejen k dalším vědeckým objevům, ale i k lepšímu pochope druhých“, a tedy k toleranci a ke kultivaci společnosti jako celku. Univerzitní učitelé, připravující mladé lidi na jejich zapojení se do společnosti, která b bude v řadě ohledů jiná, než jaká je dnes, přitom musí počítat s tím, že jejich žáci dosáh vrcholu za dvacet, možná i více let po opuštění školy. I tehdy by ale měli být – právě z č působení na univerzitě – schopni adaptovat se na měnící se společenské podmínky a přijímat jakýchkoli předsudků nové a nové podněty. Nejen špičková věda a špičkový výzkum, posouvají zdánlivým hranicím lidských možností, ale i analýza stavu dnešního světa a interpretace na nejednoznačných procesů a jevů proto patří k povinnostem moderních univerzit. Vzdělaný, v smyslu po světě rozhlédnutý člověk je totiž mnohem méně náchylný k přijímání jednoduchých „výchovu“ takových lidí by se měly univerzity ze všech sil snažit. V současném globalizovaném světě není role univerzit o nic méně důležitá než dříve. Náš sv Karla IV. dramaticky proměnil, ale kritická mysl svobodného člověka a svobodné střetávání a zůstanou nejmocnějším nástrojem a nejcennější hodnotou naší civilizace. Bez vědy a vzděl žádný globální problém současného světa. Význam základního i aplikovaného výzkumu a vzdělá že jsme doslova zahlceni informacemi všeho druhu. Vyznat se v záplavě těchto informací, po světu, je čím dál složitější. Lidé stále častěji podléhají dojmu, že univerzální hodnoty, staletí stála a pořád ještě stojí moderní lidská společnost, jako jsou humanismus, toleran jež jsou nedílnou součástí demokracie, už neexistují, že je možné vše, ale úplně vše relat Univerzity jsou tu též od toho, aby jim připomněly, že tomu tak není, že tyto hodnoty stál stojí za to o ně bojovat. Praha, 13. května 2016 Prof. Dorothy Kelly Předsedkyně výkonné rady Coimbra Group Dr. Andrew Graham Předseda vědecké rady Europaeum Prof. Luciano Saso Prezident UNICA Prof. Tomáš Zima Rektor Univerzity Karlovy Kateřina Valachová Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, MŠMT ČR