Tomáš Zima: „Přál bych si zejména více času, ale to mi Ježíšek nenadělí…“ ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Profesor Tomáš Zima obhájil se silným mandátem funkci rektora Univerzity Karlovy pro druhé a proto bude pokračovat v započaté práci na rozvoji a proměně naší alma mater v „univerzit tisíciletí“. Naplnění historického odkazu našeho zakladatele Karla IV. a snaha zviditelnit světové konkurenci tak bude moci nabýt konkrétnější formy. Pane rektore, nedávno jste přesvědčivě obhájil svůj post proti silnému vyzyvateli – profes Černému z Přírodovědecké fakulty. To svědčí o tom, že se vám a vašim kolegům v končícím pr řada věcí podařila. Které z nich byste sám vyzdvihl a v čem byste sebe a své kolegy z vede pochválil? Rád bych připomněl alespoň některé z nich. V oblasti studia jsme – jako první vysoká škola republice – připravili a odevzdali institucionální akreditaci, kterou vnímám jako dobrou p aktualizaci studijních programů. Spolu s tím jsme po diskusích vytvořili systém zajišťován hodnocení kvality, jenž bude v budoucnu jistě reagovat na potřeby fakult i univerzity jako jsme v mezinárodním hodnocení EUA-IEP. Potěšitelné je i to, že dramaticky neklesá počet če a že pozvolna roste i počet studentů zahraničních. Univerzitu propagujeme nejen do zahrani projektem Study in Prague; velkou energii věnujeme i středoškolákům a uchazečům o studium o naši účast na veletrzích Gaudeamus, Festivalu vědy, Juniorské univerzitě, nebo v projekt Mnohé se podařilo také v oblasti vědy a spolupráce se zahraničím… Máte pravdu. V oblasti vědecké činnosti jsme vytvořili komplexní systém podpory vědy a výz českém vysokoškolském prostředí nemá obdobu. Konkrétně se jedná o programy PROGRES, PRIMUS pokračuje i činnost Grantové agentury Univerzity Karlovy. Velmi mě těší, že jsme získali nové ERC granty, mimo jiné i proto, že vědcům byly nápomocn a příprava na interview, jež absolvovali na UK, i dlouhé hodiny projektových konzultací s ERC koordinátorem profesorem Zdeňkem Strakošem. Cesta, kterou jsme v této oblasti nastoupi správná.   Úspěšně fungují naše vědecké infrastruktury – BIOCEV, UniMeC a Mephared, vytvořili jsme Me vědeckou radu Univerzity Karlovy. Soustavně rozvíjíme rovněž zahraniční spolupráci, zejmén strategického partnerství – našimi novými partnery jsou například univerzity v Edinburghu, Curychu… Vzhledem k výsledku volby rektora je zjevné, že se vám daří spolupracovat i se studenty… Velmi dobrá je komunikace a spolupráce se studenty v Akademickém senátu UK stejně jako na jednotlivých studentských spolků, ať už jsou oficiální, či neformální – jako příklad bych Studentský majáles či 17. listopad a další. Daří se rovněž spolupráce s některými students například se spolkem Trimed z 3. LF UK nebo s mladými právníky ze spolku Všehrd. Určitě. Na začátku rozhovoru jste, pane rektore, zmínil institucionální akreditaci, která UK i jejích fakult na mnoho let dopředu. Máte pocit, že na přípravu tak dalekosáhlých změn času? Nemuseli jste až příliš spěchat? Nebyla to krátká doba. O tom, že se bude něco takového dělat, jsme věděli tři roky, protož platí od roku 2016. Samozřejmě že ten, kdo seděl s rukama v klíně a čekal, že se to samo v připraven. Předpokládám, že fakulty vědí, jakým směrem se mají ubírat, jaké obory chtějí pěstovat a j personálně zajistit. Jedná se o to, aby na fakultách byly moderní kvalitní programy, nikol na jméno jednoho pana profesora či jedné paní profesorky. Naši absolventi mají být připrav se bude odehrávat v roce 2040. Zní to jako utopie – ale v roce 2040 budou naši absolventi profesní dráhy. To znamená, že jim bude přes čtyřicet let a budou muset čelit výzvám své d příprava takových změn tedy rozhodně není otázka posledního půl roku. Chceme odstranit některé duplicity, zejména v doktorských programech, v některých případec domnívám, že se studium zbytečně drobí na malé součásti. Dívám se na univerzitu jako na ce mít pocit, že něco není v pořádku, mohu se dotázat fakulty nebo ji požádat o doplnění a vy mě tradiční lednová setkání s představiteli jednotlivých fakult, abychom zhodnotili, co se událo a co nás čeká v roce budoucím. Kromě investic a nových projektů budeme probírat i ot studijních programů. Strategické priority evropských univerzit si jsou velmi podobné. Čím by se podle vás měla Karlova odlišit, aby se stala atraktivnější pro všechny cílové skupiny od studentů po zamě To je ve své podstatě strašně jednoduché: univerzita má za prvé kvalitně a v souladu s mod vzdělávat, za druhé špičkově bádat, za třetí komunikovat se společností a za čtvrté být me institucí. Pokud se na to díváte v národním kontextu, tak jsme vedoucí českou univerzitou, unikátních oborů. Na druhé straně ovšem unikátnost oborů, které nemají v republice konkure jistému uzavření do sebe, a my se proto musíme snažit tyto obory oživit ze zahraničí. Samozřejmě nelze obory ve všech směrech pěstovat na stejné úrovni; měli bychom zvážit, zda méně než více. Pro budoucnost je velmi zajímavá otázka interdisciplinarity. Fakulty UK jso autonomní a předpokladem rozvoje interdisciplinarity je, že v čele fakult budou osvícení l chtít svou fakultu otevírat i jiným fakultám od nás i ze zahraničí. V rámci UK máme excelentní obory, ale koho považujete za naše nejlepší vědce? Neřeknu vám jediné jméno, protože máme skvělé vědce v řadě oborů, například profesory Neše Pokorného, Kuthana, Widimského, Růžičku nebo profesorky Roithovou či Čeňkovou. Má také mladší generace své velké osobnosti? Na univerzitě působí spousta mladých lidí v generaci čtyřicet padesát let, kteří jsou prof v odborném světě velmi známí a uznávaní. Některé jsem již jmenoval, například profesora Bá jsou to, namátkou, profesorka Noble, profesor Prudký, profesor Novotný, profesor Jech či k a Barto. Pokud jde o povědomí o těchto lidech v českém prostředí mimo akademický svět, nen prosazovat, to je poměrně dlouhodobá záležitost… Vraťme se ještě k doktorskému studiu. Pokud bychom měli ambici získávat více zahraničních je na to univerzita připravena, nebo musíme udělat nějaké další kroky? Pokud jde o zázemí pro zahraniční doktorandy, tak infrastrukturu máme: od ubytování po ško ovládají angličtinu nebo jiný světový jazyk. Řekl bych ale, že fakulty zatím zahraniční do dostatečně úspěšně nezískávají. Jedním z důvodů je jejich financování. Při přípravě princi rok 2018 se podpora zahraničních doktorandů na fakultách dostane do popředí, naším jasným jich více. Na druhou stranu je nutné sledovat úspěšnost doktorských studií; jestliže bude narůstat, ruku v ruce s tím budou muset oborové rady a školitelé mít odvahu sdělit po roce příteli, vy na doktorské studium nemáte.“ Ve svém druhém funkčním období se proto více zam oborových rad. Panuje tu takový typicky český přístup: Jako školitel víte, že doktorand má stipendium sed korun, z čehož se nedá přežít. Proto se toleruje praxe, že si doktorand přivydělává. Ideál úvazek na fakultě, což ale při počtu doktorandů není realistické, a tak si jejich velká čá mimo obor. To je špatný přístup. Hledejme zdroje, jak doktorandům dát úvazek v rámci fakul to nicméně nesmí být masová záležitost. Je lepší mít méně kvalitně zaplacených doktorandů, studium, než jich mít masu, z níž velká část studium nedokončí. Například Max Planck Institut má přibližně devadesát procent zahraničních doktorandů a jed vedoucích pracovníků nemá německý pas. Je to pro vás inspirativní? Vybudování takového či srovnatelného podílu zahraničních doktorandů a vědců je dlouhodobá Když se ale podíváte na počet zahraničních uchazečů o studium, tak se na Univerzitě Karlov let zdvojnásobil. Studenti musí o univerzitě vědět, takže jezdíme po Evropě, zámoří a prez na různých fórech – univerzitních, studentských i na veletrzích. Postupně se nám to vrací studenti k nám začínají jezdit. Mírně stoupá i počet zahraničních učitelů; na západě jsou flexibilnější, opět tu ovšem vyvstává otázka ohodnocení – mzdová hladina v České republice úplně jinak než na západ od našich hranic. Řekl jste, že se znásobil počet žadatelů, faktický počet zahraničních studentů se ale dvoj Máme nějaký plán na to, jakým způsobem je více lákat k vlastnímu studiu? Pro nás je zajímavé, kolik lidí se hlásí, protože to svědčí o tom, zda a kolik toho o nás vědí. Musíme budovat povědomí o nás na všech kontinentech, nejen v Evropě, musíme o sobě d vědět, že jsme univerzita, kde se studuje nejen česky, ale i anglicky. Samozřejmě nesmíme kvality. A to je to, proč se počet přihlášek nebo zájemců zatím úplně nepromítá i do počtu Běží program Study in Prague, Study in Czech Republic; účastníme se řady veletrhů i v někt strategických zemích, jako jsou Čína, Japonsko, Korea, Vietnam, samozřejmě i evropských, n Berlíně, Ghentu, Utrechtu, z postsovětských států v pobaltských zemích, i amerických velet Brazílii či Kalifornii, které jsou pro nás zajímavé. Je nutné, aby fakulty otevíraly větší počet anglických studijních programů. Existuje velký zahraničí o studium psychologie, jež se vyučuje na dvou fakultách UK, ale ani jedna nenabí anglicky. Mohl bych jmenovat i mnohé další obory, o kterých víme, že je po nich poměrně ve Fakulty by zkrátka měly otevírat více magisterských programů v angličtině a potom samozřej výrazně větší počet zahraničních studentů. V řadě evropských zemí je studium bezplatné; zájem uchazečů z Německa je dán, zejména v ně i tím, že se i velmi dobří studenti nemusí ve své zemi dostat na určité obory. Univerzitu mimo jiné proto, že je, jak někdy Němci s odkazem k naší společné středoevropské historii, dobrém žertují, „nejstarší německou univerzitou“. Kolegyně a kolegové ze zemí někdejšího S vědí, že se tu poměrně dobře domluví, a proto se k nám v relativně velkém počtu hlásí i on Nemáte obavu z toho, že naši studenti, kteří odjedou studovat do zahraničí, v zahraničí už Tohle riziko existuje vždycky. Část lidí v cizině zůstane, část se vrací, ale i ti, kteří zahraničí, jsou našimi dobrými vyslanci; jsme přeci mezinárodní univerzita, kde po staletí lidí, kteří odcházeli do různých měst na zeměkouli a byli úspěšnými vyslanci Univerzity Ka České republiky. V jistém smyslu je to samozřejmě škoda, ale na druhou stranu – žijeme v globálním světě a naopak mohou otevírat dveře v zahraničí do budoucna a mohou pomáhat dalším našim studentům učitelům, abychom se posouvali dál. V současné době investují do výzkumu nejvíce firmy jako Amazon, Google, Microsoft a také f firmy. Kdo by měl být strategickým partnerem univerzity kromě vědeckých institucí? Univerzita Karlova spolupracuje s řadou farmaceutických firem, máme i smlouvu s Microsofte výzkumu existuje přirozeně i v rámci jednotlivých fakult. Pokud jde o velké firmy, obecně platí, že řada z nich do výzkumu poměrně hodně investuje, výzkumu, který sama realizuje. Podíváte-li se, kolik firmy investují do výzkumu v České re relativně velké prostředky; pak si ale musíte odečíst, kolik investují do výzkumu, který s sebe, tj. pro své inovace a pro svůj vlastní rozvoj. Firmy navíc nejraději investují do univerzit, jež mají ve své blízkosti, tj. firmy ze Sili do Stanford University, firmy z okolí Curychu do ETH a Universität Zürich, v jejímž kampus švýcarských farmaceutických firem, atd. Firmy, které v oblasti farmaceutického průmyslu v se v mnoha případech přesunuly do zahraničí a spolupráce funguje zejména v aplikovaném výz Přestože máte tolik povinností, nacházíte si čas na studenty. To znamená, že pracujete se názor, že se v posledních letech zlepšil. Jak jste s ním jako uživatel spokojen vy? Konkrétní kroky na modernizaci a redesign SISu se bohužel o jeden rok zpozdily, protože js kompletně změnit věci kolem agendy v souvislosti s novelou vysokoškolského zákona. V tomto navíc věnovali především přípravě institucionální akreditace. Vzájemně se propojovala data akreditační přihlášku a všichni se tedy nemohli věnovat vylepšování a modernizaci systému. velmi živý organismus, který se neustále proměňuje a na jeho neustálém zdokonalování se po Jedna z věcí, která je příznačná pro velkou univerzitu, je knihovna. My máme centrální kni než čtyři miliony svazků knih jsou rozděleny po fakultách… Role knihoven se v posledních dvaceti třiceti letech dramaticky změnila. Dříve každé praco příruční knihovny, ale to už dnes neplatí, knihovny jsou spíše studovnami. To, co potřebuj kvalitní přístup k elektronickým databázím časopisů a dalších studijních materiálů. Knihov jedenadvacátého století je jiná, než jaká byla před padesáti nebo sto lety. V tuto chvíli především zdrojem informací pro studium distanční formou, to znamená přístupná čtyřiadvace V rámci Karolina funguje univerzitní kongresové centrum, vznikne ještě nějaké nové? Velké mezinárodní kongresy jsou určeny třeba i pro patnáct tisíc lidí a takový prostor nem Česká republika. Na univerzitě jsou kapacity pro pořádání středně velkých či menších akcí. rekonstrukce Krystalu, za chodu se opravuje kongresové zázemí i pokoje. V rámci kampusu na možné využít další prostory na konání kongresových aktivit. Vraťme se ještě ke studentům a ke studentským aktivitám. Jedním z neustále se opakujících studentů je Studentský dům… Univerzita dává na aktivity studentských spolků přibližně milion korun ročně. Některé spol aktivnější, některé méně aktivní; v zásadě lze říci, že spolkové aktivity zahrnují relativ studentů a většinou působí na svých fakultách, kde mají své zázemí. Všehrd a Elsa mají kanceláře na Právnické, spolek lékařů ve Faustově domě, Matfyzák na mat 3. lékařské fakultě, Motolák v Motole, spolky Filozofické fakulty na jejich fakultě… Před třemi lety jsem si pozval spolky, abych zjistil, zda chtějí sdílet společné prostory. s tím, že jim je vyčlením na kolejích. Skončilo to tak, že pouze dva spolky chtěly prostor ulici, v centru města vedle Národního divadla. Pronájem kanceláře mají za provozní náklady jenom dva spolky… Samozřejmě dává smysl, aby spolky byly na fakultách. Otázka je, jestli jsme schopni vytvoř studenty napříč fakultami přitáhlo do jednoho místa. Já si myslím, že studenti si mají tyto aktivity primárně dělat sami, to je věc studentů, j kdo by chtěl studenty v této oblasti organizovat. Budu rád, když se společně domluví. Já j studenty a jejich spolky finančně podporovat, ale organizovat věci si musí studenti sami. vytvoříme podmínky, poradíme například po právní stránce, ale jinak je to na nich. Tím se dostáváme ke třetí roli univerzity. Akademie věd pořádá Týden vědy, Městská knihovn přednášky, Masarykova univerzita má kino Scala. Jak se chce Univerzita Karlova do budoucna rámci prostoru města? Univerzita Karlova je viditelná v rámci velkého množství akcí. Zmíněn byl Týden vědy, jeho hlavní partner, řada akcí probíhá právě v prostorách univerzity, a to jak v Praze, tak v H a Plzni. Součástí Pražské muzejní noci jsou rovněž muzea Univerzity Karlovy. Kdybychom se dnes běží na UK různých přednášek a přednáškových cyklů, zjistíme, že je jich veliké množs jsou volně přístupné, takže aktivit dělá naše univerzita hodně. Karolinum je navíc otevřen nejen pro akademickou obec, ale i pro širokou veřejnost. Nový prostor ve městě získala Filozofická fakulta, a to nejen pro sebe, ale i pro univerzi centrum s hlavním městem Praha. Objekt v Hybernské ulici chceme společně s městem opravit. organizují zejména lidé a studenti z Filozofické fakulty. Je to prostor, který by se měl r bude komunikovat univerzita, město, veřejnost na různá témata. Nedávno jsem se tam účastni knihovny v Mosulu a k otázce Iráku, je spousta aktivit, které se tu dělají, včetně projekt a humanity – koncerty, diskusní večery… Pane rektore, plánujete pro své druhé období nějaké změny, co se týká rektorátu a týmu pro V současné době jsou vydiskutovány kompetence jednotlivých prorektorů, kteří zůstanou stej struktury rektorátu, tak mám představu o určitých změnách. Dovolte nám, prosím, rovněž několik osobnějších otázek. Když jste byl znovu zvolen rektore přitom silný mandát, jak se vám potom spalo? Velmi dobře, protože jsem to s přáteli oslavil a druhý den jsem mohl spát do dopoledne. Pamatujete si sny? Někdy ano. Většinou se mi zdá něco příjemného, třeba že jsem někam cestoval s přáteli. Blíží se doba Vánoc, už jste si napsal Ježíškovi? Přál bych si zejména více času, ten mi ovšem Ježíšek nenadělí; jistě na mě ale čekají něja jak říkají děti, měkké dárky. Jak slavíte Vánoce? Štědrý den slavíme doma a na Boží hod se u nás odpoledne nebo navečer zastaví příbuzní či Štěpána jsou u nás na oběd rodiče manželky. Poslední roky, přibližně od roku 1992, chodím vizity do nemocnice, potom na procházku po Praze. Večer je klasická štědrovečerní večeře, polévka je trochu jiná, ne kapří, ale krémová rybí a pak následuje smažený kapr a bramboro A co půlnoční mše? Chodíte na ni? Na ní jsme nikdy nebyli, ale jak chodíme na Štědrý den po Praze, tak jsme se byli podívat nedávno jsme byli u kapucínů… Na podvečerní procházce se někdy setkáváme s přáteli, dáme s a zamíříme třeba na Nový Svět, Kampu, Staré Město a spojíme to s návštěvou nějakého kostel okolí. Když před vámi leží mísa vánočního pečiva, co zvolíte jako první? To je těžké, záleží hodně na chuti, někdy je to linecké cukroví, jindy vanilkový rohlíček, hnízdo, ale nejčastěji vítězí čokoládové kuličky. Pamatujete si, dokdy jste věřil na Ježíška? Řekl bych asi do nějakých pěti, sedmi let, přesně si to nepamatuji. Děti – dceři je dvaadv bude osmnáct let – jdou ale pořád s dědou do pokoje a čekají, až Ježíšek zazvoní… Pane rektore, děkujeme vám za rozhovor, přejeme vám krásné vánoční svátky a jen to dobré d vám i naší univerzitě… Já vám děkuji a přeji totéž. Autor: OVV Datum: 19. 12. 2017