Nepříjemného parazita si snadno přivezete z celého světa ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Celosvětově patří mezi nejčastější pohlavně přenosné infekce. Přivézt si ji můžete třeba z Kapského Města nebo Ulánbátaru. Hlavní nebezpečí trichomoniázy spočívá v tom, že nemocní s nakazit virem HIV. Prvoky, kteří tuto chorobu způsobují, dlouhodobě studuje jeden z nejúsp parazitologů České republiky, profesor Jan Tachezy. Říká se, že člověk stráví nejvíc času se svým šéfem. Vy jste většinu svého profesního živo parazity. Ty ale lidé obvykle vnímají negativně, jako organismy, jimiž jsou ohroženi. Vním Nepociťujete k nim za ta léta, jež jste jim věnoval, už spíše takový partnerský vztah? Samozřejmě že ano, někteří parazité ale způsobují skutečně vážná onemocnění. Malárie je me ten největší zabiják. Jsou ale i tací, kteří nejsou životu nebezpeční a způsobují jen různ Navíc se dnes ví, že parazité nemusejí být člověku vždy jen k neprospěchu. Právě naopak, s bez parazitů, ve kterém žijeme, může působit více alergií a dalších zdravotních problémů. některých autoimunitních onemocněních i léčit. Suvenýr z exotické dovolené v podobě parazita není nic mimořádného. Na co si ale dávat poz republice? Nejčastějším místním parazitem je Toxoplasma gondi. Člověk většinou neví, že se nakazil. N je pro těhotné ženy, při nakažení totiž hrozí, že dojde k poškození plodu. Parazit, jímž se zabývám já, Trichomonas vaginalis neboli bičenka poševní, je v České repu relativně málo. Vedle vlastního onemocnění, které způsobuje, je nakažený lidský organismus k tomu, získat další infekční nemoci včetně HIV. V tomto ohledu je důležité se výzkumem bi Problémy působí především v Africe, narazit na ni člověk může ale i ve vyspělých zemích, t komunitách v Los Angeles je velmi rozšířená. Ze kterého parazita máte obavu? Velmi nerad bych se infikoval některým parazitem z Jižní Ameriky, který vyvolává například (způsobuje ji rod parazitických prvoků Leishmania, pozn. red.) nebo Chagasovu chorobu (způ Trypanosoma cruzi, pozn. red.). Chagasova choroba je obzvlášť zákeřná. Ve většině případů neobjeví žádné příznaky, ale během dalších – až desítek – let plíživě ničí organismus. Můž degeneraci srdečního svalu nebo zažívací trubice. V tomto stadiu se infekce už těžko léčí. Jaké hlavní výzvy teď stojí před vaší výzkumnou skupinou? Na sklonku loňského roku jsme uspěli s projektem v operačním programu Věda, výzkum, vzdělá výzkumu patogenity a virulence parazitů. Sdružuje tři nejlepší parazitologické týmy v ČR – Karlovy, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicí univerzity. Každý tým má svůj specifický úkol. Naše laboratoř se zabývá anaerobními prvoky Trichomonas vaginalis. Zaměřujeme se na výzkum adaptací k anaerobióze a parazitickému způs specializovanými organelami, jako jsou hydrogenozómy. Zabýváme se také mechanismy patogeni interakci s lidským organismem. Zkoušel jste se někdy v zájmu vědy sám nakazit? Ne, to není dobrý nápad. Člověk, který nemá výjimečně odolný organismus, jaký má kolega pa profesor Julius Lukeš (ten proslul tím, že kvůli výzkumu snědl vajíčka tasemnice nebo se n mouchou tse-tse, aby se mu do těla dostal parazit trypanosoma spavičná, pozn. red.), by si zkomplikovat život. Nakazil jste se někdy nechtěně během výzkumu? To se mi nikdy nestalo. Proč by se měli současní studenti věnovat parazitologii? Je to dynamický obor, který otvírá řadu možností. Člověk se může vydat různými směry: epid biochemie, molekulární biologie, imunologie, bioinformatika – zvlášť bioinformatiků máme p Já jsem studoval biologii a chemii, uvažoval jsem ale, že bych přešel na medicínu. Nakonec parazitologii, což je obor, který stojí na pomezí přírodních věd a medicíny, a to mě pohlt Jste v několika vedoucích pozicích, stojí na vás řada výzkumných grantů. Neproměňujete se manažera a úředníka? Administrativa neustále narůstá. S každým novým programem je to pořád složitější. Začátkem to byla nádhera, to si lidé ještě věřili a fungovalo to. Teď se pořád všechno kontroluje, strašně to bere energii. Evropské a operační programy jsou navíc tak složité, že na ně mus speciální administrativní pracovníky. Výzkum se tím prodražuje. Za největší neštěstí považ veřejných zakázkách. Ve světě vědy je strašně nepružný a nefunkční. Když v březnu plánuji přesně, jaké chemikálie budu potřebovat v září. Schází vám něco v tuzemském vědeckém prostředí? Závidíte něco zahraničním kolegům? Co se týče infrastruktury, přístrojů nebo přístupu k chemikáliím, jsme velmi dobře vybaven jsou lidé. Nejsme schopni je zaplatit. Například v Biocevu se snažím vybudovat takzvanou d unit – laboratoř propojující základní výzkum a firmy. Potřebuji odborníka, který by ji ved republice vhodný kandidát není. Oslovil jsem skvělého zahraničního specialistu. Pro Biocev ale když zjistil, kolik by tady bral, odmítl to. Nezaplatil by z toho ani školné svým děte cizojazyčných školách. V mobilitě lidí mezi státy, která je pro vědu naprosto zásadní, jsm handicapovaní. Profesor Jan Tachezy se ve svém výzkumu zaměřuje na biochemické a molekulárně-biologické v Celý svůj vědecký život se specializuje především na výzkum anaerobních parazitů, zejména specializovaných organel – mitochondrií neboli hydrogenosmů. Ročně tzv. trichomoniázou, kt 220 milionů lidí. Profesor Tachezy působí na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty UK, kde vede labor parazitologie. Je vedoucím výzkumného programu Buněčná biologie a virologie v Biotechnolog Akademie věd a UK (Biocev). Výsledky výzkumu svého týmu opakovaně publikoval v prestižních U příležitosti dubnových oslav 670. výročí založení UK mu její rektor, profesor Tomáš Zima Universitatis Carolin? ve výši jeden milion korun pro výzkum. Autor: Helena Zdráhalová Foto: Thinkstock