Rektor Jan Jesenius doplatil na pražskou defenestraci ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V těchto dnech si připomínáme jubileum jedné osudové události našich dějin – tzv. pražské která proběhla 23. května 1618. Předehrou k ní bylo shromáždění českých nekatolických stavů, které se ve dnech 21. a 22. k Karolinu. Jednání se týkalo porušování Majestátu císaře Rudolfa z roku 1609, jenž zaručova svobodu v zemi. Sněm byl císařem Matyášem zakázán. Rektorský úřad tehdy zastával významný anatom a příznivec vzbouřených stavů Jan Jesenius, svoji aktivní účast na protihabsburském povstání zaplatil hlavou na Staroměstském náměstí. Události měly rychlý spád. Záminkou pro protest bylo zboření evangelických sborů na církev v Hrobech na Teplicku a v Broumově. Ozbrojení stavové se dostavili 23. května 1618 v ranní do české dvorské kanceláře, kde zastihli čtyři místodržící. Vedl je vzdělaný Václav Budove voják Matyáš Thurn. Pavel z Říčan přednesl jménem shromážděných stavů stížnost na jednání nepřátelství vůči evangelickým stavům byli obviněni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic z Chlumu a Košumberka. Po delší hádce byli oba dva vyhozeni z oken kanceláře a následoval sekretář Fabricius. Slavata byl lehce raněn, Martinicovi a Fabriciovi se nic nestalo, i kd stříleno ze zbraní. Všichni své zachránění připisovali Panně Marie. Jistě k tomu přispěl i svažující terén, který zmírnil jejich pád. Ostatní dva místodržící Adam ze Šternberka a Dě byli pod čestnou stráží odvedeni do svých domovů. Pražská defenestrace měla svoji dohru při staroměstské exekuci 21. června 1621, při níž by stavů – účastníků povstání. Byl mezi nimi i rektor Univerzity Karlovy Jan Jesenius. Defene stala jedním z impulsů tzv. třicetileté války, která strašlivým způsobem postihla zejména Text: prorektor Jan Royt Ilustrace: Wikipedie, Wikimedia Commons Datum: 24. 5. 2018